Extrémně zrudlý hnědý trpaslík  
Nedávno objevený hnědý trpaslík ULAS J222711-004547 je neuvěřitelně zbarvený do ruda. Jeho barvy vykreslují velmi mocná oblaka minerálního prachu.


 

Zvětšit obrázek
Extrémně zrudlý hnědý trpaslík. Kredit: Neil J Cook, Centre for Astrophysics Research, University of Hertfordshire.

Kdyby se Glum orientoval v astronomii, mohl se Bilba během legendárních Hádanek ve tmě zeptat dejme tomu: „Menší než hvěžda je, planetu v šobě ukryje. Copak je to miláášššku?“ Bilbo by to samozřejmě věděl , protože o hnědých trpaslících (brown dwarfs) už slyšel skoro každý. Tyhle poťouchlé objekty jsou příliš velké na to, aby byly obyčejnými plynnými obry, jako třeba Jupiter se Saturnem. Zároveň mají ale příliš málo vodíku na to, aby ve svém nitru zažehly fúzní motor a staly se tak plnohodnotnou hvězdou. Někdy se jim s příchutí soucitu říká hvězdy, které selhaly (failed stars). Uvízly mezi hvězdami a planetami, smutné, temné, a chladnoucí do nicoty. To ale neznamená, že by se o ně vědci nezajímali, naopak. Jak vlastně funguje taková neúspěšná hvězda? A někteří hnědí trpaslíci jsou doopravdy zvláštní.

 

Zvětšit obrázek
Spektrometr X-Shooter. Kredit: ESO.


To je rozhodně případ i v rámci prohlídky Large Area Survey programu United Kingdom Infrared Deep Sky Survey (UKIDSS) nedávno objeveného hnědého trpaslíka ULAS J222711‑004547, zapamatovávání jehož jména by bylo dobrou prevencí proti Alzheimerovi. Tento trpaslík záhy upoutal pozornost odborníků svojí extrémní rudou vizáží. Je to bezesporu jeden z nejrudějších hnědých trpaslíků, jakého jsme doposud pozorovali.

 

Zvětšit obrázek
Mezi hvězdou a planetou. Kredit: WISE.


Když se o něm dozvěděli Federico Marocco z Univerzity v Hertfordshire a jeho kolegové, tak na extrémního trpaslíka namířili teleskop Kueyen (UT2) soustavy teleskopů Very Large Telescope ESO chilské observatoře Paranal. S jeho širokopásmovým spektrometrem X-Shooter pak získali spektrum tohoto výstředního trpaslíka. Analýzou dat dospěli k závěru, že se jedná o hnědého trpaslíka spektrální třídy L, konkrétně L7pec, přičemž to „pec“ (zkratka peculiar) všem oznamuje, že tenhle trpaslík je vážně divný.

 

Zvětšit obrázek
Přehlídka hnědých trpaslíků. Kredit: NASA/JPL-Caltech.


Proč je ULAS J222711‑004547 tak strašidelně rudý? Podle všeho kvůli velmi silné vrstvě oblaků v horní části atmosféry. Z našeho pohledu dost exotická oblaka zřejmě vytváří prach z minerálů, jako je enstatit (Mg2Si2O6) ze skupiny pyroxenů či korund (Al2O3). Podobně, jako to známe z atmosféry pozemských západů a východů Slunce, i u hnědých trpaslíků pozorovaná barva oblohy záleží na povaze částic, mezi nimiž se záření prodírá. Atmosféra trpaslíka je ULAS J222711‑004547 je horká, tedy teplejší, než na Jupiteru nebo Saturnu. Nejspíš obsahuje vodní páru, metan, nějaký ten čpavek, ale výjimečná je právě vysokým obsahem minerálního prachu, který tvoří částice zhruba o velikosti pozemského jílu.


Extrémně zrudlý hnědý trpaslík není zajímavý jen esteticky. Podle odborníků je ideální objektem pro pozorování za účelem pochopení fungování atmosféry, čili vlastně počasí, na hnědých trpaslích i planetárních plynných obrech.

 


 

Literatura

University of Hertfordshire 6. 2. 2014, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society online 5. 2. 2014, Wikipedia (Brown dwarf).

 


Poznámka redakce
Připojujeme dvě pozvánky, které k nád dorazily mailem. První se týká Prahy a Víkendových workshopů na Festivalu vědy, druhá Berlína. Obě podle nás za upozornění  stojí. 

 

Podrobnosti o workshopech Festivalu vědy lze získat zde
Pro představu, jak probíhají akce pro nejmensí můžete shlédnout na připojeném videu:

 

 


Asociace výzkumných organizací nám nabídla na nejvýznamnější průmyslový veletrh vstupenky zdarma

 

Zvětšit obrázek
Deutsche Messe Hannover

Díky výhradní spolupráci se zastoupením Deutsche Messe Hannover v ČR nabízí Asociace výzkumných organizací až 100 volných vstupenek na letošní veletrh Hannover Messe, který se uskuteční ve dnech 7. – 11. 4. 2014 v Německu.

Veletrh se uskuteční pod heslem “Integrated Industry – NEXT STEPS”. Nejvýznamnější světový průmyslový veletrh se tím hlásí k tématu budoucnosti branže a ukazuje příští kroky  směřující k inteligentní továrně, která sama organizuje svůj provoz.

“Pro zachování konkurenceschopnosti musí průmyslové podniky vyrábět a využívat efektivně zdroje, rychle reagovat na změny trhu a současně uspokojovat stoupající požadavky na individualizaci produktů,” říká Dr. Jochen Kockler, člen představenstva Deutsche Messe AG.

 

Veletrh se bude věnovat těmto tématům: Industrial Automation, Energy, MobiliTec, Digital Factory, Industrial Supply, IndustrialGreenTec a Research & Technology. Veškeré informace o programu i doprovodných akcích je možné najít na www.hannovermesse.com.

Prezident AVO Libor Kraus k možnosti bezplatné návštěvy veletrhu dodává: “Český průmysl je na ten německý velmi silně navázán. Zhruba třetina českého vývozu a více jak jedna čtvrtina českého dovozu je realizována s Německem, které je tak naším nejdůležitějším obchodním partnerem. Proto jsme se rozhodli pootevřít cestu našim podnikům k cestě na veletrh.”

 

V době veletrhu jsou ceny hotelů v Hannoveru až třikrát vyšší, proto AVO nabízí kromě vstupenek zdarma, také možnost zprostředkování ubytování v blízkém okolí za přijatelné ceny. Zájemci o volné vstupenky a zprostředkování ubytování nechť se obracejí na ředitele marketingu a PR, Martina Podařila (podaril@avo.cz).


AVO (Asociace výzkumných organizací) byla založena v roce 1990 v Brně jako dobrovolné sdružení právnických a fyzických osob, které se zabývají výzkumem a vývojem nebo mají s touto činností společné zájmy. AVO zastupuje zájmy především těch subjektů, jejichž dosažené výsledky výzkumu a vývoje jsou v převážné míře komerčně využívány. V současné době reprezentuje více než 80 společností a přes 8 tisíc lidí činných v této oblasti. Je jediným sdružením v ČR, které reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře, tedy výzkum rozvíjený a provozovaný převážně z privátních zdrojů. Prezidentem AVO je Ing. Libor Kraus.

Datum: 07.02.2014 16:34
Tisk článku

Související články:

Splynutí bílých trpaslíků     Autor: Pavel Koten (03.11.2007)
Výtrysky hmoty existují i u hnědého trpaslíka     Autor: Miroslava Hromadová (28.05.2007)
Astronomové objevili původ extremních heliových hvězd     Autor: Miroslava Hromadová (29.03.2006)



Diskuze:

I hnědý trpaslík zapálí fúzní reakci

Pavel A1,2014-02-07 18:41:40

Není pravda, že hnědý trpaslík nedokáže zapálit fúzní motor. On ho zapálit dokáže, ale dokáže spalovat pouze deuterium, ne vodík. Proto mu rychle dojde palivo a motor chcípne.

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace