Vznikaly v mladém vesmíru temné hvězdy?  
Pokud by v raném vesmíru existovala temná hmota s temnou antihmotou, tak by jejich gravitačním kolapsem vyvolávaná anihilace mohla pohánět temné hvězdy a zároveň ovlivňovat vývoj prvních hvězd z běžné hmoty.


 

Zvětšit obrázek
Temná hvězda z úsvitu vesmíru. Kredit: NASA/ Ian O’Neill.


Jako by nestačilo, že máme trable s temnou energií, které by mělo ve být vesmíru mnohem víc než veškeré hmoty, a také s temnou hmotou, které by zase mělo mnohem víc, než kolik je běžné baryonové hmoty. Prý mohly existovat i temné hvězdy, ve velice mladém vesmíru, ještě před vznikem nám důvěrně známých hvězd z běžné hmoty. Pokud by to tak doopravdy bylo, musela by zároveň temná hmota splňovat jisté předpoklady. Jde o to, že by musela mít dvě podoby, podobně jako běžná hmota, tedy podobu temné hmoty a temné antihmoty. Srdce temných hvězd by pak mohla pohánět anihilace gravitačně kolabované temné hmoty a temné antihmoty, přezdívaná jako DMA (Dark Matter Anihilation).

 

Zvětšit obrázek
Abraham Loeb. Kredit: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

Pár stovek milionů let po velkém třesku se prvotní hmota vesmíru gravitačně shlukovala natolik, že se v ní po dosažení teploty potřebné ke spuštění jaderné fúze zažehovaly první hvězdy. Podobně by fungovaly i temné hvězdy, i když by se v nich nespouštěla jaderná fúze. Podle toho, co si o temné hmotě myslíme, tak by neměla tvořit atomy, jaké známe u běžné hmoty. Jestli ale temná hmota vskutku existuje a vytváří temnou hmotu i temnou antihmotu, tak by anihilace temných částic a antičástic v nitru gravitačně zahuštěných temných hvězd měla dodávat slušné množství energie. Temné hvězdy by prý dokonce mohly ohřívat okolí a ovlivnit vývoj první generace normálních hvězd.

 

Zvětšit obrázek
Simulace vzniku hvězd první generace. Vlevo bez působení anihilující temné hmoty, vpravo s vlivem temných hvězd. Kredit A. Stacey/ Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

Avi Loeb z astrogfyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a jeho kolegové si počítačově namodelovali chování temné hmoty ve velmi raném vesmíru a sledovali, jak a jestli vůbec temná hmota ovlivňovala vývoj prvních hvězd. Badatelé si se simulacemi důkladně pohráli a otestovali je za různých předpokladů. Nakonec dospěli k názoru, že by anihilace temné hmoty s temnou antihmotou mohla jen stěží vést k zažehnutí temných hvězd. Podle Loeba a spol. tedy temné hvězdy nejspíš neexistovaly a nemohly tudíž ani nijak ovlivnit tvorbu první generace hvězd z běžné hmoty. Vědci ale jedním dechem varují, že na nějaké rezolutní závěry toho o mladém vesmíru stále víme málo. Na druhou stranu, prý se na obzoru rýsuje možnost objevení hvězd úplně první generace, už v tomhle desetiletí. A pak bylo jasněji i ve věci temných hvězd. Slibné jsou v tom směru některé připravované vesmírné mise, jako je například japonský program průzkumu velice mladého vesmíru WISH (Wide-field Imaging Surveyor for High-redshift).

 

Zvětšit obrázek
Koncept mise WISH. Kredit: WISH meeting 2013.

O komentář k zajímavým temným hvězdám jsme požádali Pavla Bakalu odborníka na obecnou teorii relativity a chování hmoty a záření v blízkosti černých děr a neutronových hvězd, z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě:

 

Pavel Bakala. Kredit: Ústav fyziky, SLU.

Temná hmota, ač je její existence v současnosti přijímána většinou astrofyzikální a kosmologické komunity, zůstává svou podstatou stále mysteriózní. Proto se je i existence gravitačního kolapsu temné hmoty končícího efektem DMA (dark matter anihilation) velmi spekulativní. Pro realističtější scénáře chování a interakcí temné hmoty v raném vesmíru si budeme muset počkat, dokud se o složení temné hmoty alespoň něco nedozvíme. Připomeňme si také, že stále ještě jsou ve hře i alternativy jako je MOND ( modifikovaná newtonovské dynamika) či gravitační interakce s jiným vesmírem plujícím blízko našeho světa ve vícerozměrném "bulk" universu.

 


The Scientific Story of Genesis with Avi Loeb. Kredit: CfA Press.

 

Literatura

Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics News 23. 5. 2014, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 441: 822-836, Wikipedia (Dark star/ dark matter).

 

Datum: 28.06.2014 10:21
Tisk článku


Diskuze:

Dotaz

Roman Gramblička,2014-06-30 14:46:51

Včera jsem koukal na dokument Jak funguje vesmír, epizodu o velkém třesku, s komentáři M. Kaku a L. Krausse. Obecná představa vzniku vesmíru počítá s tím, že dnešní hmota je nepatrným přebytkem po anihilaci přibližně stejného množství hmoty a antihmoty, uvádí se, že na 1mld částíc antihmoty připadalo 1mld a 1 částice hmoty. Jak to ale páni fyzikové vědí??? Nemohlo to být tak, že rovnou po bigbangu vznikla téměř samá hmota a jen trocha antihmoty? Popřípadě, že antihmota vznikala až později z hmoty, viz dnešní pozitrony?

Odpovědět

Tak už jsem se dočkal i té antitemnohmoty

Milan Hrubeš,2014-06-29 20:49:20

Domýšlí-li se vlastnosti temné hmoty a temné energie na základě ověřených znalostí hmoty a energie - nevznikne nic. A to je případ temné antihmoty. Ale je to hezké logické cvičení. Jen mě mrzí, že tato - tentokrát duševní energie - vědců se nevěnuje něčemu užitečnějšímu stejně vzrušujícímu - studená fúze, antihmota, gravitace, atp.

Odpovědět

Distribuce temné hmoty

Jenda Krynický,2014-06-29 16:11:24

Jak je to s tou temnou hmotou? I pokud budeme předpokládat, že jediná interakce mezi baryonovou a temnou hmotou je gravitace, tak pokud se někde začne shromažďovat jedna, tak to přitáhne druhou. Ať už jde o vytváření galaxie, hvězdy nebo planety, temná hmota by se měla zkoncentrovat tam kde viditelná a opačně. Je nám pak vůbec ta hypotetická temná hmota k něčemu?

Odpovědět


Jakub Rint,2014-07-01 22:07:17

Temná hmota byla původně zavedena, jako chybějící hmota ovlivňující rotaci galaxií, tak aby rovnice odpovídaly skutečnosti.
Jinak stačí použít jako obvykle Google a najdete si mnohem víc, včetně mapy distribuce temné hmoty.

Odpovědět

Pane Řeřicho, trošku tolerance, prosím

Jaroslav Mrázek,2014-06-29 07:09:59

Nen nadarmo platí pravidlo, že "Rozumný člověk se přizpůsobí prostředí, kdežto blázen přizpůsobí prostředí sobě. Proto je pokrok pouze dílem bláznů..." a stejně tak konstatování největších mozků planety v podobě " Vaše teorie je šílená, ale není DOSTATEČNĚ ŠÍLENÁ, ABY MOHLA BÝT PRAVDIVÁ.."... BEZ ŠÍLENCŮ BYCHOM DODNES POSLOUCHALI DECHOVKU, JEZDILI KOČÁREM ... a svět by byl k uzoufání nudný, byť možná pro lenochy (i duševní) bezpečnější. Snad někdy najdeme odpovědi na VŠECHNY otázky , nicméně doufám, že se PAK najdou lidé, kteří položí další ....hezký nenudný den !

Odpovědět

podstata je mysteriózní

František Řeřicha,2014-06-28 16:16:05

Nejkřiklavějším faktem na popularizaci v oblasti kosmologie je ten, že 90% článků hýří domněnkami-hypotézami,( populizátoři si rádi vybírají speciálně jen hypotézy ), tj. slovíčky : pokud…kdyby… možná,…prý…asi…by se asi…jeví se,…jestli-pak…snad…, podobnými. Čtenáři laikové to hltavě sežerou, profesoři mlčí, protože i z takového zájmu mají svůj byznys. Na každé hypotéze něco získávají…, i pro vědu i pro svou peněženku . Hypotézy se rodí na běžícím páse. A je pod jejich úroveň vysvětlovat laikům rozpory .
Proč by se ( v tomto konkrétním případu s temnou hmotou a energií ) zabývali revizí svých teorií pokud mnohá pozorování ukazují něco jiného, mnoho pozorování vede k rozporům. Lepší je znásilnit ta pozorování.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz