Einsteinova obecná relativita předpovídá existenci gravitačních vln – vlnění časoprostoru, které se šíří rychlostí světla. Gravitační vlny vznikají při pohybu těles v gravitačním poli. Jejich významným zdrojem by měly být těsné binární systémy s hvězdami, neutronovými hvězdami nebo černými děrami, pak také výbuchy supernov a srážky černých děr, případně neutronových hvězd. Takové šílenosti kolem nás občas najdeme, ale gravitační vlny jsme ještě přímo nepozorovali, necháme-li stranou nešťastný letošní případ dat BICEP-2 z Jižního pólu. Viděli jsme už sice nepřímé důsledky gravitačních vln a Russell Hulse s Josephem Taylorem za to v roce 1993v souvislosti s periodou pulzaru PSR B1913+16 dostali Nobelovu cenu, stále to ale není ono. Proto teď žijeme v době intenzivního honu na gravitační vlny a jistě i budoucí Nobelovky.
of Western Australia.
O přímé zachycení gravitačních vln se v současné době snaží celá řada pozoruhodných projektů a chystají se nové a lepší, jako je například již budovaná australská pozemní observatoř Advanced LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) či připravovaná evropská vesmírná mise eLISA (Evolved Laser Interferometer Space Antenna). Jsou to všechno velmi sofistikovaná a nákladná zařízení, možná jim všem ale první místo vyfoukne nenápadný detektor, který se prý vejde na pracovní stůl. Jeho autory jsou Maxim Goryachev a Michael Tobar z Univerzity Západní Austrálie.
V observatořích gravitačních vln se tradičně používají rezonantní hmotnostní detektory s kovovými bloky o délce kolem jedno metru a váze zhruba jedné tuny. Ty by měly být citlivé na gravitační vlny o frekvencích do několika kilohertz. U takových detektorů je ale velice obtížné zachytit vibrace vyvolané gravitačními vlnami kvůli termálnímu šumu samotných detektorů. Goryachev s Tobarem to řeší tím, že se soustředili na zachycování gravitačních vln na frekvencích 1 až 1 000 megahertz. Taková zařízení fungují za teplot kolem setiny stupně Kelvina nad absolutní nulou, přičemž jsou ve kvantovém režimu, který jim zaručuje nejnižší možnou úroveň rušivého šumu.
Detektor Goryacheva a Tobara se skládá z křemenného disku o průměru kolem 2,5 cm a tloušťce cca 2 mm, který je připojen k dalšímu kusu křemene a umístěn ve vakuové komoře. Když křemenným diskem projde vysokofrekvenční gravitační vlna, tak by se disk měl rozvibrovat. Svrchní povrch křemenného disku je přitom mírně zakřivený, aby ještě lépe odolával rušivému šumu. Subtilní zvukové vibrace vyvolané gravitačními vlnami by mělo zařízení překlopit na elektrický signál, který zesílí velmi citlivý zesilovač SQUID (Superconducting Quantum Interference Device), tedy supravodivé kvantové intereferenční zařízení.
I když Goryachev a Tobar vzali do úvahy všechny známé zdroje šumu, tak jim vychází, že by jejich stolní detektor gravitačních vln měl být na gravitační vlny citlivý velmi podobně, jako právě budovaná observatoř Advanced LIGO. Její veliké detektory by měly zachytit gravitační vlny na frekvencích 0,1 až 1 kilohertz, přicházející od těsných dvojhvězd neutronových hvězd nebo dramatických srážek černých děr. Předpokládá se, že observatoř Advanced LIGO uspěje někdy na konci roku 2018. Goryachev s Tobarem ji ale hodlají předhonit a zachytit gravitační vlny exotických axionových či preonových hvězd (pokud ovšem existují), případně černých děr. Lov gravitačních vln bude i nadále výtečnou zábavou se spoustou adrenalinu.
Video: LIGO Hanford- The Hunt for Gravity Waves. Kredit: LIGO.
Video: Gravitational wave astronomy -- opening a new window on the Universe. Martin Hendry, TEDxGlasgow. Kredit: TEDx Talks.
Literatura
University of Western Australia News 28. 11. 2014, Physical Review D 90: 102005, Wikipedia (Gravitational wave, Gravitational-wave observatory).
Žijeme v nejlepším vesmíru? Fyzici navrhují, jak otestovat antropický princip
Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2024)
Iontový pohon nás může dostat do vysněné gravitační čočky Slunce do 13 let
Autor: Stanislav Mihulka (27.10.2024)
Vyřeší Problém posledního parseku vzájemně interagující temná hmota?
Autor: Stanislav Mihulka (25.07.2024)
Pulzarové detektory by mohly objevit neviditelné objekty v Mléčné dráze
Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2024)
Kilometrové mrakodrapy by se mohly stát ohromnými gravitačními bateriemi
Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2024)
Diskuze:
Gravitační vlny podle OTR
Miko Landa,2014-12-09 11:08:47
Z obecné teorie relativity neplyne existence dlouhodosahových gravitačních vln. To je opravdu, ale opravdu, velké nepochopení Einsteinovy gravitační OTR. Prostor se sice může místně "rozkolísat" dynamickým působením dvou velkých hmot, ale vzdálenější prostor tento jev "cítí" jen jako jakési vzedmutí hladiny. Čím dále od tohoto jevu, tím více se projevuje plochost vesmíru daná topologickým charakterem prostoru (chcete-li časoprostoru). Topologicky daný prostor je pro foton stejný ve vakuu jako v jakkoli silném gravitačním poli. Proto měření gravitačního "rozhoupání" prostoru nelze pomocí fotonů (tedy i laserů) detekovat. Proto dosud nebyly objeveny gravitační vlny, a prognózuji, že objeveny ani nebudou...
.
Milan Baran,2014-12-10 18:49:56
Detektory sú obvykle založené na tom, že dráha fotónov je v zvlnenom priestore dlhšia, ako v nezvlnenom. Fyzici tvrdia, že gravitačné vlny prechádzajú telesami voľne. Môjmu laickému rozumu sa vidí, že na rozkývanie priestoru so všetkými telesami treba obrovskú energiu, čo znamená rýchly útlm gravitačných vĺn.
.
Milan Baran,2014-12-07 08:29:31
Chcelo by to článok, čo môže byť silným zdrojom gravitačných vĺn o takej vysokej frekvencii. Neúspešnosť honu na gravitačné vlny mi pripomína neúspešnosť honu na éter Michelsonovým interferometrom.
Když si uvědomím co neúspěšnost toho honu
Jenda Krynický,2014-12-07 17:23:40
přinesla...
I to, že nenajdou to co očekávali, je dost důležité zjištění.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce