Parthenón byl něco jako Fort Knox starověkých Athén  
V encyklopediích se o něm píše, že byl demonstrací moci a oslavou demokracie. Kanadský archeolog tvrdí, že má důkazy, že to bylo poněkud jinak, že chrám byl ve skutečnosti trezorem tehdejšího státního zlatého pokladu.

 

Parthenón - hlavní chrám antických Athén. Byl vystavěn v letech 447 - 438 př. n. l. A  zasvěcen bohyni Athéně Parthenos. Dodnes tvoří na pahorku Akropolis důstojnou siluetu moderního velkoměsta. Kredit:  Harrieta171, Wikipedie
Parthenón - hlavní chrám antických Athén. Byl vystavěn v letech 447 - 438 př. n. l. A zasvěcen bohyni Athéně Parthenos. Dodnes tvoří na pahorku Akropolis důstojnou siluetu moderního velkoměsta. Kredit: Harrieta171, Wikipedie

Chrám byl postaven v době největšího rozmachu Athén za Perikla. Umělecky ho vyzdobil největší antický sochař Feidiás. Jako chrám Athény sloužil do 4. stol n. l., tedy téměř 1000 let. Křesťané jej přeměnili na chrám Panny Marie a jeho výzdoba byla poničena. R. 1687 jej zasáhl granát z benátské lodi. Ani to nebyl konec, zbytek výzdoby odvezli zástupci muzeí do měst západní Evropy.  Stavba je z mramoru a většina je v dórském řádu. Uvnitř stávala 12 m vysoká socha bohyně Athény ze zlata a slonoviny.Vlys zobrazuje mytologické výjevy – boj bohů s giganty, boj Řeků s Amazonkami, boj Lapithů s kentaury a Pád Tróje.

Stříbrná "tetradrachma". Tato je ze sbírky uchovávané v McMasterském muzeu. Mince se datuje do doby po 449 př.nl a její hodnota byla čtyři drachmy. Na jedné straně je bohyně Athena s přílbou, na straně druhé je sova. Nápis AOE znamená "z Athén“.  Kredit: Nasreen Mody, McMaster University,Mississauga, Ontario, Kanada
Tetradrachma. Tato mince je ze sbírky uchovávané v McMasterském muzeu. Mince se datuje do doby po 449 př.nl a její hodnota byla čtyři drachmy. Na jedné straně je bohyně Athéna s přílbou, na straně druhé je sova. Nápis AThetaE (AOE) znamená "z Athén“. Kredit: Nasreen Mody, McMaster University,Mississauga, Ontario, Kanada

 


Archeolog Spencer Pope přichází s tvrzením, že slavný řecký chrám nejspíš byl úložištěm pro miliony mincí. Jakýsi bankovní sejf bohatého státu Athény. Hotovost v něm měla být uložena krátce po jeho dokončení, již kolem roku 434 před naším letopočtem. Je to dost pravděpodobné, protože Řekové nemohli zvolit lepší místo. Nebylo totiž vhodnější volby, než Parthenon. Byl věnován bohyni Athéně a krádež v jejím sídle by byla považována za okradení samotné vládkyně s nadpřirozenými vlastnostmi. Podle archeologů v chrámu vše naznačuje, že v podkroví bylo místem pro uložení finanční hotovosti, rezervy, která v dobách hojnosti obnášela až 260 tun. Státní poklad byl pravděpodobně uložen v drachmách. Mince na obrázku je tetradrachma.

Historici a ekonomové odhadují, že v pátém století před naším letopočtem měla hodnotu přibližně 164 US $.  Pope se svými řeckými kolegy jako důkazy uvádí písemné záznamy, které svědčí o tom, že v Athénách hylo potřeba někam umístit značné množství mincí a zlatých prutů v době, kdy již interiér Parthenonu, jak dokládají zase jiné záznamy, byl doslova nabitý zbožím a cennostmi. Indicií má být také existence schodiště zabudovaného do Parthenonu v jeho východní části. Podobně jako v jiných slavných sicilských chrámech i zde vedlo do chrámového podkroví. Byl to prostor snadno přístupný a tak se pro uskladnění cenností doslova nabízel, vždyť ho bránila samotná bohyně.


Dnes by se krizí zmítanému Řecku velmi hodilo, kdyby v Parthenonu ještě něco zůstalo. Bohužel  spor se sousedem, Spartou, doprovázený řadou válek, spolykal veškeré tehdejší zdroje, zbylá část původního bohatství prý padla na sochy oněch slavných vítězství.

U nás Parthenon nemáme. Možná i proto, že jsme tak velký svatostánek nikdy nepotřebovali. I v těch nejlepších časech byl náš zlatý poklad, ve srovnání s tím athénským, dvaapůlkrát menší. Se Spartou ale jako bychom válčili také. Za poslední bitvy, v letech 1997-1998, kdy ČNB velel Josef Tošovský (dnes předseda Institutu pro finanční stabilitu v Basileji), se ho prodalo 56 tun. Výhodou prý je, že na „cenné“ papíry žádný Fort Nox není potřeba a že je dnes schováváme s prakticky nulovými náklady.

Datum: 09.07.2015
Tisk článku


Diskuze:


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace