Starověcí Germáni nebyli tak „čistí“  
Kvůli barvě pleti a rasové nenávisti byly pronásledovány a za nelidských podmínek vězněny a umučeny miliony nevinných lidí. Z rasově nečistých lidí se měli stát otroci a zásobárna pracovní síly. Nové poznatky genetiky vrhají nové světlo na vzezření starých Germánů.

Německá antropoložka doktorka Diane Schmidtová z  University of Göttingen včera na konferenci v Brisbane (Austrálie) zveřejnila výsledky svého bádání z něhož vyplývá, že s pletí dávnověkých Germánů to nebylo takové, jak můžeme vidět v ilustrovaných učebnicích a v muzeích. Schmidtová, na základě zbytků prastaré DNA dokáže do určité míry rekonstruovat, jak staří obyvatelé planety vypadali. Je to poprvé, co zbytky DNA na kostech byly použity k určení barvy kůže a vlasů.

Schmidtová pro svůj výzkum použila až tři tisíce let staré kosterní ostatky, a jak sama říká: „Z té doby se nám od Germánů nezachovaly žádné obrázky ani fotografie. Nevíme, jak vlastně ti lidé vypadali. Muzea a publikace zobrazují lidi z té doby zkresleně, srovnávají je s žijícími lidmi dané lokality. Tak například, když děláme rekonstrukci obyvatel Afriky, myslíme si, že měli černou kůži. Ale o tom nemáme žádnou podloženou informaci. Je to jen naše přání a představa.“
Schmidtové musíme dát za pravdu. Stačí, když se podíváme jak se v průběhu času měnily naše představy o Neandrtálcích. Ve dvacátých letech jsme je zpodobňovali jako nevzhledné hloupé divochy s tmavými vlasy a ochlupením. Dnes, na základě posouzení stejných kostí a bez dalších doplňujících informací, najdete v muzeích rekonstruované neandrtálce jako lidi s modrýma očima a bílou pletí. Vypadají již inteligentně. Přitom nálezy, ze kterých vycházíme se nezměnily, jediné co se změnilo je jen ideologie našeho posuzování.

Genetické markery pro barvu
Schmidtová ve svém bádání vyšla z poznatků moderní dermatologie. Kožní nádory odhalily, že barva kůže a chlupů se řídí genetickými markery. Barvu lze určit podle přítomnosti některých mutací označovaných jako SNPs (
single nucleotide polymorphisms), které se týkají genu pro melanokortinový receptor1. Určitá sada SNPs určuje, zda osoba  je (ale též byla) například rusovlasá a jak světlou má plěť.


Diane Schmidtová ze zbytků DNA, uchovaných na této středověké lebce zjistila, že patřila někomu, kdo měl červené vlasy (foto: Sussane Hummel)

Schmidtová analyzovala zbytky DNA, které pocházely ze tří lokalit dnešního Německa. Některé kosti byly staré až 3000 let. Rozborem zachovaných zlomků genetického kódu (DNA), které se jí z kostí podařilo získat zjistila, že červené vlasy a světlá pleť se u starých Germánů vyskytovaly vzácně. Z dosud udělaných 26 vzorků, se vyskytly jen u jednoho nositele, který žil ve středověku. Ostatní osoby měly k  UV záření pleť odolnější a byla tmavá.

Lze říci, že  tímto objevem předci Němců již nejsou tak anonymní a jejich tváře dostaly reálnější vzhled. Muzea budou muset znovu poopravit exponáty ve svých vitrínách. Schmidtová, bohužel zatím nedokáže určit podíl černovlasých a blonďatých, ale i to hodlá během několika let napravit.
Nové poznatky nemíří jen do vzdálené historie, uvítaly je především kriminalisté, protože jim umožní věrněji rekonstruovat vzhled zemřelých osob a to i tehdy, když se toho z nich moc nezachovalo. A to by mělo vést k větší objasněnosti trestních činů.
Jak se asi k těmto závěrům postaví propagandisté čisté nordické rasy, až se s těmito výsledky seznámí?
Datum: 18.07.2004
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz