Magnetická červí díra. Kredit: Prat-Camps et al. (2015), Scientific Reports.

Červí díry (anglicky wormholes) jsou důvěrně známé milovníkům extravagantní fyziky a science-fiction. Vesmír je ohromný a se současnými technologiemi nemáme prakticky žádnou šanci se do něj osobně podívat. Proto se rádi utěšujeme, že možná přece jenom existují nějaké možnosti, jak si zkrátit cesty prostorem a časem a cestovat rychleji, než jak může letět světelný paprsek. V takových úvahách mají červí díry své čestné místo, do reálných technologií to ale má ještě velice daleko. Červí díry se sice vynořují z rovnic obecné relativity, obvykle to ale bývá v nestabilních situacích nebo za velmi nereálných okolností, jako je například působení ohromného množství exotické formy hmoty.

Jordi Prat-Camps (vlevo). Kredit: UB.

Zpráva, že na barcelonské Autonomní univerzitě spustili červí díru, zní tudíž poněkud bláznivě. Ve skutečnosti je to samozřejmě trochu jinak a počin, který má na svědomí Jordi Prat-Camps je ve zpravodajství tak trochu letně nadnesený. I když to ale zatím ještě není portál pro cestování časoprostorem, tak každopádně jde o velmi zajímavý výzkum, který nedávno publikoval vědecký online časopis Scientific Reports.

Krystal YBCO, který je supravodivý za teploty tekutého dusíku. Kredit: SPat, Wikimedia Commons.

Prat-Camps a spol. postavili něco jako mnohem jednodušší verzi červí díry, která funguje jenom na magnetické pole. Jejich zařízení umožňuje přenést magnetické pole z jednoho místa na druhé, přičemž mezi těmito body je magneticky neviditelné. Vědci přitom vyšli z dřívějších teoretických studií, podle nichž je možné postavit červí díru pro elektromagnetické vlny s využitím metamateriálů. Až doposud to nikdo nesvedl, Prat-Camps s kolegy teď ale postavili magnetickou červí díru a také předvedli, že funguje.

Magnetická červí díra a její tři vrstvy. Kredit: Prat-Camps et al. (2015), Scientific Reports.

Jejich zařízení se skládá ze tří do sebe vložených vrstev. Uvnitř je feromagnetická kovová trubice, kterou obklopuje kulovitá vrstva tvořená supravodivými proužky z krystalického oxidu ytria, baria a mědi (známého pod zkratkou YBCO). Vnější vrstvu tvoří kulovitý feromagnetický metapovrch. Když se tohle celé ponoří do kapalného dusíku, tak se díky zmrazení prostřední vrstva tvořená proužky YBCO stane supravodivou. Prat-Camps a spol. pak dovedli přenést magnetické pole z jednoho konce magnetické červí díry na její druhý konec. Po cestě mezi oběma konci červí díry přitom magnetické pole nebylo zjistitelné. Badatelé tím dle vlastních slov vytvořili iluzi, jako kdyby se magnetické pole přeneslo tunelem mimo trojrozměrný prostor.
Cestování časoprostorem sice ještě není na pořadu dne, Prat-Camps a jeho spolupracovníci ale věří, že by se jejich magnetická červí díra mohla stát základem diagnostických přístrojů v medicíně nové generace. Když by se to povedlo, tak by mohl vzniknout třeba nový typ zařízení pro zobrazování magnetickou rezonancí. Pacienti by pak při vyšetřeních nejspíš už nemuseli lézt do útrob velikého hučícího stroje, a to přece není úplně k zahození.




Video: Shaping static magnetic fields. Kredit. UB.

Literatura
PhysOrg 21. 8. 2015, Scientific Reports 5: 12 488, Wikipedia (Wormhole).