Šimpanzice adoptovala sirotka  
Australská zoo dnes představila mládě, kterého se ujala jiná březí samice hned poté, co jeho vlastní matka při porodu zemřela.

 

V australské ZOO nedaleko Adelaide se narodil 9. října šimanzí mládě. Protože osiřelo, ujala se ho „kolegyně“.
V australské ZOO nedaleko Adelaide se narodil 9. října šimanzí mládě. Protože osiřelo, ujala se ho „kolegyně“.

Šťastné mládě dostalo jméno Boon, což znamená požehnání. Tragická událost se šťastným koncem se udála v Monarto Zoo jihovýchodně od Adelaide. Matka šimpanzímu kloučkovi zemřela krátce po porodu, koncem minulého týdne. V době porodu, tak i v době skonu matky, s ní byla jiná březí šimpanzice. Ta sirotka okamžitě přijala za svého a chová se k němu velmi něžně. Zoologové z prostředí zoologických zahrad údajně žádný jiný takový případ, kdy by se mláděte ujala jiná samice a pečovala o něj, jako by byl její vlastní, nezaznamenali.

 

 

Od první chvíle, kdy si adoptivní šimpanzice Zombi vzala kojence do náručí, mazlila se s ním, jako by byl její vlastní. (Kredit: Monarto ZOO)
Od první chvíle, kdy si adoptivní šimpanzice Zombi vzala kojence do náručí, mazlila se s ním, jako by byl její vlastní. (Kredit: Monarto ZOO)


Možná je to tím, že padly původní představy o genetické výlučnosti člověka. Není to tak dávno, co jsme si mysleli, že máme okolo 120 tisíc genů, tedy mnohem více než ostatní savci. Po přečtení genomu jsme ale museli hodně slevit. Ve skutečnosti jich máme skoro stejně jako myš, potkan, skot nebo pes. Mušce jenom malé, zvané octomilka, aby se s námi mohla rovnat, chybí jen asi pět tisíc genů.  Pochopitelně, že nejblíže máme k lidoopům. Všichni máme v každé buňce DNA se zhruba 23 tisíci protein kódujícími geny s celkovou délkou vlákna necelé dva metry a zhruba 3 miliardami písmen genetického kódu. I když jsme si hodně blízcí, potomky spolu mít nemůžeme. My máme dědičnou informaci rozporcovanou na 46 kousků a šimpanzi, gorily a orangutani do 48. Rozdílné počty chromozomů ale znamenají jen to, že DNA máme jinak rozškatulkovanou. Co se podobnosti týče, tak naše DNA s DNA našich učenlivých „bratrů“  je stejná z 98,8 %. Tedy ne o moc méně, než je rozdíl s neandertálcem, tam je shodnost našeho s jejich genomem, jen o necelé jedno procento lepší (99,5%). Rozdíly jsou prakticky jen ve změnách v jednotlivých písmenech genetického kódu.

 

 

Asi za měsíc by měla Zombi porodit vlastního potomka.  (Kredit: Monarto ZOO)
Asi za měsíc by měla Zombi porodit vlastního potomka. (Kredit: Monarto ZOO)

 

Když se ale vezmou v úvahu rozdíly v delších úsecích (zmizení nebo naopak zmnožení), rozdíl mezi námi a šimpanzi se zvětší o další necelé tři procenta (celkově pak naše odlišnost vychází na 4 %). Asi šest procent genů je unikátních pro šimpanze, nebo nás. Podstata našeho „člověčenství“ se tedy skrývá někde v těch hodně malých rozdílech. S našimi nejbližšími žijícími příbuznými toho máme víc společného, než se mnohým zamlouvá a proto jsme si také „vnějšně i vnitřně“, tak podobní. Má to svou příčinu, evolučně jsme se s nimi rozešli teprve před 5–6 miliony lety, což není tak dlouho, aby nám podobné chování mělo připadat divné.

 

 

Pramen:

Monarto ZOOO

http://www.monartozoo.com.au/news/

Datum: 14.10.2015
Tisk článku


Diskuze:

Kolik je rozsah těch procent?

Jakub Klos,2015-10-15 13:58:40

Bavíme se tady o nějakých číslech, které my laici vnímáme dost jednodušše.
1. Nejodlišnější organismus musí z definice procentuální podobnosti mít s námi i jinými organismy společných nejméně 25% genů. Nerozumím tomu přesně, ale nějak to souvisí s tím, že jsou jen 4 písmena genetické abecedy.
2. Jak jsem vyrozuměl z jedné knihy, tak dle metodiky genetické podobnosti se přečte genom a porovná, jaké znaky jsou stejné a jaké se liší. Tím mohou vzniknout chyby při porovnávání významů toho čteného textu. Jinými slovy: pokud neznám smysl textu, tak mohu porovnávat navzájem úplně jiné významy - např. porovnávat významný gen, který není známý, se sekvencí nekódující.
3. Genetická odlišnost této metodiky nesleduje reprodukční bariéru mezi porovnávanými druhy. Asi se automaticky předpokládá. Nicméně lze tímto porovnávat i v rámci stejného druhu. Lze teoreticky mít genetickou odlišnost podle této metodiky odlišnější v rámci jednoho druhu než mezi dvěma odlišnými blízkými druhy.

Těch 70% mohlo souviset právě s tím, že se jednoduše odečetlo 25 a ještě přidaly další drobné rozdíly. Prostě nelze snadno odsoudit nějakou vědeckou práci, když nevíme, jakou metodiku porovnávání publikace zvolila. To s těmi 98 procenty u nás a šimpanze je běžně známá a možná jediná rozšířená metodika. Nicméně já vím, že nám laikům nic moc neříká. Jestli se používá nějaká ještě jiná metodika nemám tušení, ale cítím, že by se měla více zohlednit informační hodnota porovnávání genomů.

Odpovědět


Re: Kolik je rozsah těch procent?

Marek Fucila,2015-10-16 00:27:29

Osobne si myslím, že tie čísla hádam nesfalšoval. Ide o ich interpretáciu. V podstate je jedno, či budeme počítať 70% z celku alebo 98% z dôležitej časti.
Nevie sa, ako užitočná je tá väčšia časť, ale zrejme nie až tak, keď myš bez 3% genómu prosperuje. Bez pár génov by asi mala problémy.
Ale uzavrieť to s tým, že evolúcia nefunguje a niekto musel človeka stvoriť môže len idiot. A že takému človeku pridelia grant na takýto výskum...

Odpovědět


Re: Re: Kolik je rozsah těch procent?

Petros Pd,2015-10-16 16:18:11

Věda není jenom o potvrzování hypotéz, ale i o jejich falsifikaci. Důvod proč se někdo rozčiluje nad tím že se dělají výzkumy které falsifikují evoluční teorii (nebo spíš evoluční náboženství) jsou čistě ideologické a ideologie ve vědě nemá větší váhu než náboženství. Ještě pro připomenutí,číslo 98,8% darwinisté pustili do světa ještě před tím než byl porovnán tak důležitý úsek jako je chromozom Y a to je neodpustitelný diletantismus.

Odpovědět

junk DNA

Jozef Gatial,2015-10-14 20:20:18

Mozete prosim Vas blizsie rozpisat informacie ukladane v "junk DNA". Cital som ze niektore zivocichy(?) ju vobec nemaju a nam sa tam ukladnuju informacie o virusovych ochoreniach a pod. Vdaka vopred

Odpovědět


Re: junk DNA

Petros Pd,2015-10-14 21:47:03

http://m.rozhlas.cz/leonardo/clovek/_zprava/encode-cesta-k-pochopeni-lidskeho-genomu--1108771

Odpovědět


Re: junk DNA

Milan K,2015-10-15 08:40:13

Junk DNA je s největší pravděpodobností pouze nepochopení funkce.
V přírodě není nic junk, vše má svůj účel.

Odpovědět


Re: Re: junk DNA

Marek Fucila,2015-10-15 12:08:05

Tak optimisticky by som to s tým účelom nevidel. Načo sú mužom bradavky? :-)

Lepšie by bolo povedať: buď to má účel, alebo nebola príležitosť sa toho zbaviť. Niečo môže mať účel, niečo môže byť "naškrečkované" (s účelom využiť to), a niečo je možno len jednoduchšie kopírovať ako vyhodiť.

Odpovědět


Re: Re: Re: junk DNA

Radka Sladká,2015-10-15 12:40:03

Asi jsou kódované genem, který není v chromozomu Y. Tudíž není možné se jich u mužů zbavit, aniž by se jich nezbavily i matky :-) Ale mohly by být více nenápadné, třeba jako u psů. Z toho plyne, že nějáký význam asi mají i u mužů. Že by estetický? :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: junk DNA

Marek Fucila,2015-10-16 00:04:44

No to viete lepšie posúdiť.:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: junk DNA

Milan K,2015-10-16 23:14:58

No vida, napadlo mě to samé, co vás.
To je poprvé. Bojím se.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: junk DNA

Radka Sladká,2015-10-16 23:28:21

Nebojte, až toho budete mít odžito a načteno tolik jako já, určitě se vám to podaří častěji :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: junk DNA

Milan K,2015-10-16 23:12:36

Jsem rád, že jste zmínil bradavky.
Očekával jsem spíš něčí reakci se žirafou a rekurentním laryngiálním nervem :-)
.... Ale člověče, už jen esteticky ...

Odpovědět

mýtus 98,8%

Petros Pd,2015-10-14 18:30:52

Poslední důkladné výzkumy ale ukázaly, že DNA člověka se od primátů liší mnohem víc než původně darwinisté hlásali. Sice tam jsou oblasti které máme s primáty shodné, ale ty tvoří jen pár % z celkové DNA (a právě ty byly záměrně vybrány pro porovnávání) a také tam jsou oblasti které se liší radikálně. Také se dříve zapomínalo na porovnávání tzv. junk DNA, kterou darwinističtí ideologové považovali za neužitečnou a která se také liší. Každopádně číslo 98,8% je mýtus který nás bude asi hodně dlouho mást, realita je spíš 70%.

Odpovědět


Re: mýtus 98,8%

Marek Fucila,2015-10-14 21:48:24

To máte z tohto zdroja? https://www.icr.org/article/7892
Ešte by som nemal problém uveriť že je DNA podobná len na 70%, ale tým záverom to Jeffrey zabil.:-) To automaticky hovorí o kvalite toho výskumu.
Koľko percentná podobnosť by mala byť, aby sa prestali šíriť kreacionistické žvásty?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz