Lumen - věčná baterka, která nepotřebuje baterie  
Úspěšný kikstarter nabízí blikátko převádějící teplo našeho těla na světlo.

 

Lumen
Lumen

Crowdfundingová kampaň, od níž si autor sliboval, že by mohla přinést 5000 dolarů, které potřebuje na rozjetí výroby, veřejnost zaujala. A i když do konce akce zbývá ještě 24 dnů, má k dnešnímu dni na kontě  přes 45 000 dolarů a částka každou minutou roste.

 

 

Tak trochu to velikostí připomíná malý dámský mobil a ty už svítilnou vybaveny bývají.
Tak trochu to velikostí připomíná malý dámský mobil a ty už svítilnou vybaveny bývají.

 

Svítilna, kterou chce zájemcům dodat, je přitom velice jednoduchým zařízením. Základem je termočlánek, kterému teplo dodává přitlačení našeho prstu. Masivní kovové pouzdro zastává funkci chladiče a udržuje teplotní spád i ve chvíli, kdy baterku držíme v teplé ruce.

 

Princip termočlánku je znám už dlouho, ale pro jeho malou účinnost se s ním setkáváme výjimečně, nejčastěji v teploměrech. I když výkonnost termočlánků je malá, pro spolehlivost ho mají v oblibě kosmické sondy, které mají v úmyslu pracovat mnoho let. Článek je vlastně takové zapojení kovů do série se dvěma spoji: kov A – spoj AB – kov B – spoj BA – kov A. Mají-li tyto spoje navzájem různou teplotu, vzniká na každém z nich odlišný elektrický potenciál a ten je zdrojem proudu.

 

Podle předpokladu autora projektu, při teplotě těla cca 36,7 °C a teploty prostředí maximálně  28 °C, článek vyrobí dostatek proudu  na rozsvícení jedné ledky (15 mA/3V). Pokud je teplotní rozdíl větší, nabíjí se kondenzátor. Svítilna pak je použitelná okamžitě a  a rozzáří 5 mm ledku od amerického výrobce Cree, o výkonu 3000 mCd. Rozměry svítilny osm centimetrů délka, čtyři šířka a hloubka jeden centimetr.

 

K mání bude baterka s tělem z hliníku, nebo dražší varianta z titanu.  Hmotnost té lehčí hliníkové, bude 35 gramů, dražší bude 45 gramová.

 

Je dobré, že autor také myslel na to, že než si člověk na něco bude moci posvítit, bude muset nejdříve baterku najít a že jí k tomu vybavil trvale světélkující tritiovou tyčinkou. V podstatě jde o ampuli s plynem, kterým je izotop vodíku. Ten je beta zářičem.  Jádro tritia obsahuje jeden proton a dva neutrony, zatímco normální vodíkové jádro sestává pouze z jednoho protonu. Tyto elektrony (beta částice)  dodávají energii fosforové sloučenině kterou je potažen vnitřní povrch skleněné ampule. Nebezpečí ozáření nehrozí. Ampulky jsou neprodyšně uzavřeny a únik plynu by mohla způsobit jen velmi hrubá síla. A i kdyby sklo prasklo, vyzařované částice urazí ve vzduchu nanejvýš  6 mm a záření nemá dostatečnou razanci ani na průnik pokožkou. Rizikové by mohlo být jen vdechnutí plynu. A i v případě takové nehody  by se jednalo o pouze o dávku, která je mnohem menší, než jaké jsme vystaveni z přirozeného pozadí.





Nám se ale ten nápad tak dobrý, jako autorovi a jeho podporovatelům, nezdá. Například proto, že poločas rozpadu tritia je zhruba 12 let, takže je potřeba počítat s tím, že světlo tyčinek během té doby přestane téměř svítit. Navíc alternativní řešení svítícím přívěskem na klíče s obyčejnou knoflíkovou baterií s čtyřletou životností, je desetkrát lehčí a desetkrát levnější. Navíc netrpí prodlevou nástupu plného svitu. Autor nápadu také své zákazníky neupozorňuje, že nebude dobré jeho svítilnu nosit v kapse. Tělo baterky by pak bylo zahřáté a k požadovanému desetistupňovému teplotnímu rozdílu bychom se jen těžko dopracovávali. Komplikace budou i v sychravém a zimním počasí. Jednak toho v rukavicích moc nenasvítíme a pak také, když nám začne být zima a prsty prokřehnou, při hledání, co teplého na chladný kov přiložit, se sundání rukavic může ukázat být zcela nedostatečným.


Literatura: Kikstarter Lumen

Datum: 20.10.2015
Tisk článku


Diskuze:

uf

Frank Paramount,2015-10-27 03:10:22

Myslím že to je velmi dobrá demonstrace reklamy na "leštěné prdy". Něco co vypadá, je to těžké, vyleštěné, i když to moc nefunguje, za měsíc se to rozpadne. Lidi takové věci kupodivu kupují.
Mám něco hodně lepšího v šuplíku z první republiky. Pokud se najde slušný strojař, přispěju mu na výrobu.

Odpovědět

Stačí vymyslet svítící rukavice

Ivo Kaipr,2015-10-20 10:37:58

Ty plískanice bych jako problém neviděl, stačí začít vyrábět na stejném principu svítící rukavice - a je to, naopak to bude šajnit jako blázen :)

Odpovědět


Re: Stačí vymyslet svítící rukavice

Miroslav Mácha,2015-10-21 12:33:25

To není dobrý nápad, protože budou děsně studit. V naší zimě by je nosil jedině Laponec, aby si připadal trochu jako doma.

Odpovědět


Re: Re: Stačí vymyslet svítící rukavice

Ivo Kaipr,2015-10-22 09:21:41

To by určitě šlo zregulovat :-)
Ale podstatné je, zda to opravdu půjde a povede se to, nebo to je jenom plácnutí do vody - byl bych Oslu velmi vděčný, kdyby se nevěnoval jen nadějným začátkům, jak je tomu u popularizačních serverů obvyklé, ale i případným úspěšným i neúspěšným koncům...

( Skoro si myslím, že správná popularizace vědy by měla být jedině taková. Protože třeba dojem ze spousty pozitivních zpráv o objevech, které ale v praxi jaksi ani po letech nevidět, je takový, že "vědci jenom slibují a ukazují hezké naděje, aby dostali peníze na další výzkum, asi jako kdysi alchymisté." A právě tenhle dojem je pro budoucnost vědy nejvíce nebezpečný... Ne ten, že věda je nudná. Ti, kteří se jí jsou schopni zabývat, si ji většinou jako zajímavou najdou - ale pro ty ostatní musí být hlavně důvěryhodná... )

Odpovědět

3000 mCd

Pavel Krušina,2015-10-20 08:26:47

Dobrý den, jaký má prosím smysl psát 3000 mCd místo prostého 3 cd? Bude ta LEDka svítit víc, pokud napíšeme 3 000 000 µcd?

Odpovědět


Re: 3000 mCd

Vojtěch Kocián,2015-10-20 08:48:35

V katalozích se obvykle udává svítivost LED v mcd, i když jde občas o desetitisíce. Podobné je to u kondenzátorů, kde bývá maximální udávaná jednotka µF a mF už se moc nepoužívá. Výška letu letadla se také udává (pokud použijeme v letectví méně obvyklou metrickou soustavu) v metrech a ne v kilometrech. Tedy 11000 m a ne 11 km. Prostě jsou tu určité zvyklosti.

Odpovědět


nové míry

Ondi Vo,2015-10-20 12:01:10

V zámoří jsou uváděny výšky v počtech pater, váhy v autobusech a plochy ve fotbalových stadionech. Před chvilkou jsem se dozvěděl z rádia, že napršelo mnohde 30mm, což je šest konví na metr čttvereční. Tady v článku zase uvádí energii na rozsvícení jedné ledky ve voltampérech "článek vyrobí dostatek energie na rozsvícení jedné ledky (15 mA/3V)"
Tím jsou asi bezezbytku demonstrovány znalosti fyzikálních jednotek.

Jako hnidopich bych poznamenal, že seebeckův článek "dává" v závislosti na použitém páru kovů rozličné, ale mrňavé napětí. Např. pár NiCr - CuNi (známý z teploměrů) dá fantastických 0,000076 V pro teplotní diferenci 1K, tedy 0,76mV při 10K a na "výrobu" napětí o jednom jediném voltu a teplotní diferenci o 10K potřebujem 1316 takových článků zapojených v sérii. Na přímý provoz LED tohoto typu, nebo na nabíjení akumulátoru by bylo potřeba o něco větší počet takových článků pospojovaných do baterie. Jo a energetická účinnost seebeckových článků obnáší kolem 5% a teplota konečků prstů sotva kdy dosáhne 36,7°C.

Odpovědět


termoelektrický zdroj (Peltierův chladič při zpátečce)

Josef Hrncirik,2015-10-20 17:23:40

Tyto zdroje jsou systematicky zkoumány a proměřovány.
Pro zde uvažovaný teplotní rozdíl 10°C mají účinnost cca 0,2%.
Aby generovaly pro LD 15mA při 3V tj. 45 mW
musí přijmout 0,045 W /0,002 = 23 W tepelného toku z dotyku prstu,
což asi nejde bez teplovodivé pasty
(plamen svíce má cca 60 W. Zkuste 1/3 odebírat s úsměvem do prstu)
(ev. to značí za 10 s protavit prstem 1 g ledu)

TG mají obvykle Ri = 0,5 Ohm při serii 70 článků
Pro přizpůsobení LD 3V/0,015A by jich muselo být cca 400x tolik, tj. 3000 spojů.

Li článek do svítilny se dá skladovat i 10 let

Odpovědět


Re: termoelektrický zdroj (Peltierův chladič při zpátečce)

Milan K,2015-10-21 06:39:03

Jenže to by daf nezafinancoval ....
Oceňuji, jak to umí krásně zpropagovat.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace