Tmavnutí ledu v Grónsku je dílem slepnoucích satelitních přístrojů  
Další dobrá zpráva pro ty, kteří se obávají globálního oteplování a špatná pro ty, které by více mrzel nástup cyklicky se opakujícího údobí chladu malé doby ledové.

 

Antarktický kontinent měl podle prognóz hladinu oceánu zvyšovat. Ve sutečnosti ji snižoval a to o 0,23 milimetrů za rok (Journal of Glaciology, 2015) Kredit foto: Wikimedia Commons)
Antarktický kontinent měl podle prognóz hladinu oceánu zvyšovat. Ve skutečnosti ji snižoval a to o 0,23 milimetrů za rok (Journal of Glaciology, 2015) Kredit foto: Wikimedia Commons)

Tomuto týdnu se začíná přezdívat týden klimatologických blamáží. Nejprve parta glaciologa Jay Zwally, z NASA Goddard Space Flight Center usvědčila Mezivládní panel pro změnu klimatu, že jejich prohlášení o úbytku pevninského ledu v Antarktidě je v rozporu s realitou. „Jižní“ přehmat se expertům IPCC přihodil tím, že ve svých modelech kladli příliš velkou váhu poznatkům pocházejícím jen z části Antarktidy (Antarktického poloostrova, Ledovců Thwaites a Pine).

ay Zwally, glaciolog: „Z měření z let 1992 až 2008 vyplývá, že ledu v Antarktidě přibývá.“ (Kredit: NASA)
ay Zwally, glaciolog: „Z měření z let 1992 až 2008 vyplývá, že ledu v Antarktidě přibývá.“ (Kredit: NASA)

Když nyní američtí glaciologové vzali v úvahu celou oblast, tak jim data z evropského dálkového průzkumu Země ERS a americkho NASA Ice (ICESat), dala reálnější představu o tamním dění. Dopočítali se nárůstu ledu a proto Antarktida nemohla zvyšovat hladinu oceánu, jak se tvrdilo, ale akumulace tamního ledu zajistila opak – hladinu snižovala. 

Na opačné straně světa se nyní provaluje další IPCC přehmat. Ten se týká Grónska. Dnes má tento kout Země, kdysi nazvaný zeleným, 85 % povrchu pod ledem a zmrzlá plocha zabírá téměř dva miliony km2. Po  Antarktickém ledovci, kterého se týkala ta první zmínka, je tento grónský, hned druhým největším na světě. Proto se také bez albeda jeho povrchu, žádná vážně míněná vize změny klimatu, neobejde.

 

 

Albedo je pojem z latinského albus (bílý), ale dnes se tím míní míra odrazivosti povrchu. Udává poměr odraženého elektromagnetického záření z toho co na povrch dopadá. Výsledkem je procentický údaj od 0 do 100 %. U čerstvého sněhu je jeho hodnota například až 90 %.

Grónsko s ledovcem starým 110 000 let má  podle prognózy následkem spadu nečistot produkovaných lidmi, začít tát stále rychleji. Jeho 2 850 000 kilometrů krychlových ledu má nezvykle rychle zvýšit hladinu v oceánech (až o 7 metrů). (Kredit: Connormah, Wikipedia)
Grónsko s ledovcem starým 110 000 let má podle prognózy následkem spadu nečistot produkovaných lidmi, začít tát stále rychleji. Jeho 2 850 000 kilometrů krychlových ledu má nezvykle rychle zvýšit hladinu v oceánech (až o 7 metrů). (Kredit: Connormah, Wikipedia)
Vyřezávání vzorků ledu v Grónsku. (Kredit: Ch. Polashenski)
Vyřezávání vzorků ledu v Grónsku. (Kredit: Ch. Polashenski)

Albedo grónského sněhu a ledu, díky jeho velké ploše,  hraje v tepelné bilanci matičky Země vysokou kartou. Výrazně se podílí na tom, kolik „tepla“ přicházejícího ze Slunce, pošleme zpět do kosmu. Berou to v úvahu jak ti, co formulují globální oteplování, tak  i předpovídači změn hladin oceánů.

 

 

Chris Polashenski z University of Maryland s partou osmi svých kolegů nyní upozornil na  lapsus týkající se většiny dlouhodobých prognóz vývoje klimatu, protože  vychází z modelování  při němž kalkuluje s daty satelitního měření albeda na severní polokouli. Ta od roku 2001 deklarují v Grónsku nebývalý pokles. Jak na ploše s čerstvým sněhem, tak na letitém ledovém povrchu. Klimatologové tuto změnu vysvětlují jako podpis lidské činnosti a dílo sazí a jiných prachových nečistot, kterých produkujeme stále více a více. Proto prý povrch ledovců tmavne, a celé Grónsko přestává jako výkonný „chladič“ Země fungovat. Hrozit nám z toho má neuvěřitelně rychlý nástup tání ledovců a na mnoha místech potopy.

 

Polashenskiho dočasná laboratoř. (Kredit: Snowstar 2014)
Polashenskiho dočasná laboratoř. (Kredit: Snowstar 2014)

 

Jenže!

Geofyzikům z provedených měření snížení Albeda v důsledku spadu nečistot v Grónsku vyšlo, že jde o nepatrné změny, které v číselné podobě spadají až na třetí desetinné místo (průměr 0,003). Klimatičtí prognostici ale operuji se snížením albeda vypočteným z dat, která na zem posílají satelity a podlel nich znečištění má na svědomí změny albeda o řád jiný (0,01-0,02).

Profesor Chris Polashenski, geofyzik: „Klimatologům se do výpočtů vetřel šotek. Postupné slepnutí přístrojů považovali za zvyšující se znečištění grónského sněhu.“ (Kredit: Cold Regions Research and Engineering Laboratory)
Profesor Chris Polashenski, geofyzik: „Klimatologům se do výpočtů vetřel šotek. Postupné slepnutí přístrojů považovali za zvyšující se znečištění grónského sněhu.“ (Kredit: Cold Regions Research and Engineering Laboratory)

Pokud se ale změna odrazivosti, kterou signalizují satelity, s přesnějším měřením laboratorní technikou (ze skutečně odebraných vzorků), tak markantně rozchází, pak je na rychlém tmavnutí sněhu a ledu, něco špatně.

 


Polashenski se nad problémem zamyslel s osmi experty na satelitní techniku z  Goddardova centra vesmírných letů. Specialisté z pracovišť Cryospheric Sciences Laboratory, SGT, Inc., Craig Technologies, a Science Systems and Applications, Inc. Měli problematiku přístrojů na dálkový monitoring Země v malíčku a ti společně se spolupracujícími výzkumníky z Dartmouth College, University of New Hampshire,  University of Michigan, Hanover High School, University of Wisconsin-Madison a Duke University, dospěli k závěru, že klimatologové počítají s něčím, co má se sazemi a dalším nepořádkem, společného jen málo.

 

MODIS, pravděpodobný viník chybných předpovědí. (Kredit NASA)
MODIS, pravděpodobný viník chybných předpovědí. (Kredit NASA)

 

Viníkem pozorovaných změn spektrálního posunu a ztráty odrazivosti, je totiž technika. Konkrétně MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer), hlavní přístroj satelitů Terra (původně označované jako EOS AM-1) a Aqua (původně EOS PM-1).  Spektroradiometry, tak jako jiná optika, postupně „slepnou“ a tak se jim sněhový povrch z oběžné dráhy Země jeví stále tmavší a tmavší.

 

Chybně stanovené albedo povrchu Grónska - největšího ostrova na světě, zatížilo předpověď vývoje zemského klimatu ve prospěch alarmistických závěrů. (Kredit: Eric Gaba, Wikimedia Commons)
Chybně stanovené albedo povrchu Grónska - největšího ostrova na světě, zatížilo předpověď vývoje zemského klimatu ve prospěch alarmistických závěrů. (Kredit: Eric Gaba, Wikimedia Commons)

Z publikace zveřejněné v nejnovějším čísle vědeckého časopisu Geophysical Research Letters vyplývá, že klimatické modely pracují se špatnými vstupními údaji. Neberou v úvahu degradaci senzorů a s potřebnou korekcí dat nepočítají.

 

 

 

 

Literatura
Polashenski, C. M., J. E. Dibb, M. G. Flanner, J. Y. Chen, Z. R. Courville, A. M. Lai, J. J. Schauer, M. M. Shafer, and M. Bergin (2015):

Neither dust nor black carbon causing apparent albedo decline in Greenland's dry snow zone; implications for MODIS C5 surface reflectance

Geophys. Research Lett., 42

doi:10.1002/2015GL065912.

Zwally, H. Jay ; Li, Jun ; Robbins, John W. ; Saba, Jack L. ; Yi, Donghui ; Brenner, Anita C. (2015):
Mass gains of the Antarctic ice sheet exceed losses Journal of GlaciologyDOI: http://dx.doi.org/10.3189/2015JoG15J071

Datum: 03.11.2015
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Severozápadní cesta mezi Atlantikem a Pacifikem netaje, jak by měla     Autor: Josef Pazdera (03.10.2015)
Závěr studie NASA je v rozporu s tvrzením IPCC     Autor: Josef Pazdera (01.11.2015)
Klimatičtí inženýři navrhují ochlazovat planetu diamantovým prachem     Autor: Stanislav Mihulka (02.11.2015)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace