Tým vědců vedených Tedem Brummelem z Houston State University odchovával mušky octomilky ve sterilním prostředí a zjistil, že se mušky dožívají o třetinu kratšího života než octomilky vyrůstají v přítomnosti bakterií. Pro tento efekt je kritický první týden života dospělého jedince. Při proměně larvy na dospělce prudce roste v těle mušky koncentrace steroidního hormonu ekdysonu, který většinu jejích  původních bakterií vyhubí. Pro dlouhý život je nezbytné, aby si octomilka svou mikroflóru alespoň na čas obnovila. Pokud o své bakterie později přijde, život jí to nezkrátí. Naopak, pokud muška přijde o své bakterie skutečně „na stará kolena“, pak se jí život prodlouží asi o 10%.

O mechanismu tohoto efektu se zatím jen spekuluje. Ve stáří zřejmě slábne obrana těla a původně neškodné bakterie se mohou stát hrozbou. Jejich odstranění tedy zvířeti uleví. Efekt přítomnosti bakterií v prvních fázích života dospělce se vysvětluje o poznání hůře. Během proměny se dějí převratné věci ve využívání tukových rezerv a lze proto předpokládat, že bakterie zasahují to energetického metabolismu octomilek. Je to zatím sice jenom spekulace, ale pokud se potvrdí, bude to znamenat, že i tento „elixír mládí“ má vztah k fungování energetického metabolismu. Omezením příjmu energie je známé jako faktor schopný výrazně prodloužit život u širokého spektra organismů – od kvasinek až po primáty. Podle všeho se při něm účastní molekuly sirtuinů schopných chránit DNA před poškozením.

Zaneřádit se v mládí bakteriemi – takový je recept octomilek na dlouhověkost.

Pramen: PNAS