Červenky vypadají mile a neškodně, ale zdání klame. Ve skutečnosti jsou to úporní rváči. V zimě, kdy jsou potravní zdroje omezené, má každá červenka své teritorium, které urputně brání. Teprve na jaře se vytvářejí páry, jež vydrží jen po nezbytně nutnou dobu hnízdění. Boje o zdroje bývají tvrdé, každá desátá červenka, která se dožila prvního hnízdění, zahyne při obraně teritoria. Ani tvorba páru není úplně idylická. Samička oznamuje světu svoji připravenost k páření zvláštním hlasem a samci pak nezbývá, než ji intenzivně krmit a hlídat, aby si pojistil otcovství mláďat, o která se bude později starat.
Samička staví hnízdo ze starého listí, vláken, kořínků a chlupů, přičemž využívá nejrůznějších dutin a prohlubní, které v okolí najde. Jediným limitem je výška nad zemí, většinou se červenkám nechce létat výš než dva metry. Využívají děr po vylomených větvích, prohlubní v pařezech nebo jen v zemi mezi listy či kořeny, ale nepohrdnou ani starou botou, zapomenutým květináčem nebo kapsou pověšeného kabátu. Základním požadavkem na místo je, aby bylo pokud možno kryté a aby samička, která sedí na vajíčkách sama, byla co nejvíce nenápadná. V době stavby či snášení vajíček může samička při vyrušení hnízdo snadno zcela opustit (hnízda červenek, pokud je vůbec najdeme, bychom tedy měli kontrolovat velice opatrně).
![Vývoj početnosti hnízdících párů červenek v Česku od roku 1982 do současnosti. Dostupná data naznačují, že za nárůstem počtu červenek stojí hlavně populace žijící mimo les, protože početnost červenek v lesích se prakticky nemění. Pramen: ČSO. Vývoj početnosti hnízdících párů červenek v Česku od roku 1982 do současnosti. Dostupná data naznačují, že za nárůstem počtu červenek stojí hlavně populace žijící mimo les, protože početnost červenek v lesích se prakticky nemění. Pramen: ČSO.](https://www.osel.cz/_clanky_popisky/s_graf2.jpeg)
Jakmile však samička zasedne na dokončenou snůšku, sedí velice pevně a odlétá až v poslední chvíli. Nejčastěji najdeme červenčí hnízdo tehdy, když nám takřka pod nohama neočekávaně vyletí červenka a zmizí v blízkém keři. Na blízkost hnízda nás mohou upozornit i varovné hlasy dospělých – i proto je důležité se je snažit naučit. Hnízdění probíhá rychle. Dva týdny sedí samička na vajíčkách, další dva týdny krmí oba rodiče mláďata.
Po vyvedení se o mláďata často stará jen samec, zatímco samička hned začíná další snůšku. Ještě rychlejší je nový začátek, pokud se hnízdění nepovede a počasí nebo dravci jej zmaří. Téměř všechny červenky započnou v našich podmínkách alespoň dvě hnízdění, polovina začíná třikrát za sezonu a celá pětina zakládá snůšku dokonce pětkrát. Průměrný počet vajec postupně klesá od 7 v prvních snůškách po 4 v pátých snůškách. Jeden pár (nebo lépe jedna samice) tak díky opakovaným hnízděním v případě nezdaru vyvede průměrně 6 až 7 mláďat za jednu hnízdní sezonu.
Očekávaná délka života je u vyvedených mláďat jen něco málo přes jeden rok. Proto můžeme použít mnemotechnickou pomůcku a říci, že červenky zpívají smutně, protože brzy zahynou. Kritický je ale první rok a ty šťastné, které ho úspěšně přežijí, žijí většinou alespoň několik dalších let. Nejvyšší prokázaný věk je úctyhodných 19 let. Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická Současně s vyhlášením vychází i speciální číslo časopisu Ptačí svět – Pták roku, obsahující základní informace o životě vybraného druhu, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Celý text a podrobnosti o kampani ZDE.
A takto jí poznáte po hlase:
Co bylo dříve - ptáci nebo ptačí mozek?
Autor: Josef Pazdera (01.08.2013)
Správně navoněný pták je atraktivnější
Autor: Josef Pazdera (05.09.2013)
Změny v počtech ptáků v Evropě
Autor: Redakce (21.10.2015)
Holubi jsou "pravičáci"
Autor: Josef Pazdera (20.11.2015)
Kukačky odhalují tajemství ptačí migrace
Autor: Josef Pazdera (24.11.2015)
Diskuze:
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce