Neandertálci se práškem z burelu nemalovali  
Oxidem manganičitým rozdělávali oheň. Vynález „zapalovače“ nikdo nepřevzal a s jejich odchodem ze scény upadl na padesát tisíc let v zapomnění.

 

Na adrese Les Cottés, France, svého času prokazatelně bydleli neandertálci. Proč se rozhodli své 1+1 opustit v nepořádku a zanechat tam i kousky opracovaného burelu, se můžeme jen domnívat.  (Kredit: Marie Soressi, Leiden University)
Na adrese Les Cottés, France, svého času prokazatelně bydleli neandertálci. Proč se rozhodli své 1+1 opustit v nepořádku a zanechat tam i kousky opracovaného burelu, se můžeme jen domnívat. (Kredit: Marie Soressi, Leiden University)

U neandertálců se nám daří vršit jeden omyl za druhým. Jejich lebky byly objeveny v Belgii už v roce 1829. Pak v Gibraltaru (1848). Jméno jsme jim ale dali až podle třetího nálezu v německé lokalitě nedaleko Düsseldorfu. Zavdali jsme tak příčinu všeobecné představě, že první lokalitou nálezu kosterních pozůstatků je údolí Neandertal v roce 1856.  Střet s věroukou o stvoření člověka pro ně se ani po Darwinovi ještě dlouho nevyvíjel dobře a pro mnohé představa evoluce, původ z opice a existence „fosilního předvěkého člověka“, zůstala nepřijatelná. 
Dnes už snad nejde o většinu, ale i tak je pro většinu z nás představa neandertálce spojena nejen s nosem jako bambula, vystouplými nadočnicovými oblouky a žádnou bradou, ale také jistým stupněm zaostalosti.

Dva z burelových artefaktů nesou zřetelné stopy používání. Na tom vlevo nahoře jsou vidět vrypy po škrábání ostrým tvrdým nástrojem. Vlevo dole rovná ploška svědčí o broušení. Oběma způsoby se z minerálu dal získat prášek MnO2. Foto: Peter Heyes. Obrázek ve velkém rozlišení zde.
Dva z burelových artefaktů nesou zřetelné stopy používání. Na tom vlevo nahoře jsou vidět vrypy po škrábání ostrým tvrdým nástrojem. Vlevo dole rovná ploška svědčí o broušení. Oběma způsoby se z minerálu dal získat prášek MnO2. Foto: Peter Heyes. Obrázek ve velkém rozlišení zde.


Ve Francii, v místech kde kdysi neandertálci žili, se již dříve našlo větší množství tmavohnědých a hnědých kamenů a kamínků. Je na nich patrné, jak do nich pazourkovým nástrojem drásali. Některé mají dokonce rovné plošky, jak je obrušovali o nějakou hrubou podložku. V obou případech byl výsledkem jemný prášek s vysokým obsahem oxidů manganu. Odborně se hlavnímu minerálu manganu  říká pyroluzit, známější je ale pod svým starším názvem burel. Chemicky jde o oxid manganičitý. Využívá se v alkalických bateriích a zinko-uhlíkových článků. Ve směsi s uhlíkem v nich plní úlohu depolarizačního činidla. Jeho přičiněním se pak baterie nevybíjejí „naprázdno“.

 

 

Oxid manganičitý. Kredit: Ondřej Mangl, volné dílo
Oxid manganičitý. Kredit: Ondřej Mangl, volné dílo

V učených knihách a učebnicích se píše, že neandertálci si prášek z oxidů manganu  připravovali, aby se zkrášlovali. K představě o marnivosti svádí i to, že burel je pro svou láci stále oblíbeným pigmentem v barvířském průmyslu. Moderní keramické dílny se bez něj také obejdou jen stěží. Potíráním houbičkou namočenou do prášku burelu se výrobky takzvaně patinují. Šperkaři o neandertálcích asi valné mínění nemají a tak se nám od nich dostává poučení, že výrobky ošetřené burelem získávají „keltský vzhled“.  Chemici, kteří s oxidy manganu pracují, dobře vědí, že po nich jsou ruce černé. Zvlášť dámy by si při styku měli dávat pozor, pokud ovšem zrovna neletí móda umělých černých nehtů.  Kolektiv vědců z Leidenské university a Delftské university se na francouzské kamínky neandertálců podíval z pohledu jejich chemických vlastností. A také s nimi trochu pokusničili. Tím ale dosavadní představu o pomalovaných neandertálcích archeologům dokonale zbořili. 

Porovnání rozdělávání ohně s vlhkým materiálem za pomoci prášku z burelu a bez něj. Video lze spustit zde .
Porovnání rozdělávání ohně s vlhkým materiálem za pomoci prášku z burelu a bez něj. Video lze spustit zde .

Neandertálci byli racionální

Neandertálce nám představa o výrobě pigmentu stavěla do role pomalovaných fintilů. Jak nyní vyšlo najevo, skutečnost byla mnohem prozaičtější. Burelu si cenili pro jeho vlastnost oxidačního činidla a používali ho při rozdělávání ohně. Nový poznatek jim tím přisoudil  mnohem vyspělejší kognitivní funkce, než jaké jsme jim dosud byli ochotni přiznat. Jde tu totiž o rozdělání ohně pomocí materiálu nehořlavého. A k tomu už byla potřeba slušná dávka pozorování, abstrakce i myslivna. Ještě zajímavější na tom je, že tak revoluční poznatek od nich nikdo neodkoukal a s jejich odchodem upadl v zapomnění. 
Vědce k jejich závěrům o využívání burelu došli, když naškrábaný prach promíchali s hoblinami vlhkého „syrového“ dřeva a podařilo se jim tak oheň rozdělat mnohem snadněji. Oxidy manganu totiž mají jednu vynikající vlastnost - plní funkci okysličovadla již při nízké teplotě. Dobře to je patrné na videu, které porovnává rozdělávání ohně z dřevní drtě s příměsí burelu a bez něj. Video je bohužel neveřejné, ale naštěstí si ho lze veřejně přehrát na stránce Leidenské university.

 

 

Ještě nedávná naše představy, že už i Neandertálkyně se malovaly, aby byly  neodolatelné, dostala podle vědců nyní silně na frak. Spíše si jejich domácnost nyní můžeme představit tak, že když se jim jejich nejdražší vraceli celí utrmácení z lovu, připravovaly jim něco na zub a s burelem jim to tak dlouho netrvalo. Zcela jistě od něj měly černé prsty a kdo ví, pokud si u čmoudící plotny promnuly oči, ty oční stíny byly nejspíš také. Kredit:  Neandertal-Museum, Neandertal, Düsseldorf, CC BY-SA 3.0
Představy o tom, že se už i neandertálkyně malovaly, aby byly neodolatelné, dostaly nyní silně na frak. Spíše to v jejich domácnostech vypadalo tak, že když se jim jejich nejdražší vraceli celí utrmácení z lovu, snažily se rychle jim připravit něco na zub. A protože s burelem jim to šlo mnohem snadněji, zcela jistě od něj měly černé prsty. A kdo ví, pokud si u čmoudící plotny promnuly oči, oční stíny mohly mít nejspíš také. Nebylo to ale prvoplánově. 
Kredit: Neandertal-Museum, Neandertal, Düsseldorf, CC BY-SA 3.0

Pokud tedy neandertálci věnovali čas a námahu na zaopatřování si zásoby kamínků sloužících jim tak trochu jako zapalovač, není od věci připustit, že se stejným úsilím se věnovali i zásobám palivového dříví. A pokud tomu tak bylo, musíme změnit představy o způsobu jejich života. I jiné prameny již před časem opatrně naznačovaly, že v potravě neandertálců mohla být i vařená rostlinná strava a že místy dokonce mohla tvořit podstatnou část jídelníčku. Na neandertálce bychom se už neměli dívat jako na zaostalé a primitivní hromotluky. Nejen, že dokázali vyzrát na tehdejší evropskou megafaunu, ale nejspíš uměli i vařit. Byli schopni se vypořádat s podmínkami vlhké Anglie a vyzráli i na kruté podmínky Sibiře. Poradili si v suchých oblastech jižního Španělska až po Gibraltar. Přítomnost genu FOXP2 v jejich genomu dává tušit, že uměli mluvit. Objemem mozku (1 500 centimetrů krychlových) jakým v průměru oplývali, se dnes může pochlubit z nás jen málo kdo. Díky svému umu nebyli odkázáni na migraci, jako náš tehdejší přímý předek. Zvládali i usedlejší způsob života, což je další plus ve prospěch jejich vyspělých rozumových schopností. Anatomie ženské pánve svědčí o obtížných porodech. Podle všeho u nich fungovalo něco, čemu bychom dnes řekli zdravotnický systém se školenými porodními asistentkami. Pokud žili v lokalitách, kde byly jeskyně nedostatkovým zbožím, stavěli si přístřešky. Jejich společnost se úspěšně vypořádala dokonce se dvěma krutými dobami ledovými. Jejich zbraně a nástroje nebyly o nic primitivnější než ty, které používal Homo sapiens. Pokud tedy  neandertálci nebyli neschopní a ani hloupí, jak to že po kontaktu s moderními lidmi během pouhých deseti tisíc let zmizeli? Nebyla náhodou tím, co považujeme jako „modernost“ a přednost, ve skutečnosti zákeřnost a agresivita? Ledasco by tomu i dnes nasvědčovalo.   

Literatura

 

Peter J. Heyes et al. Selection and Use of Manganese Dioxide by Neanderthals, Scientific Reports (2016). DOI: 10.1038/srep22159

Datum: 03.03.2016
Tisk článku

Základy anatomie 5 - Anatomie krajin těla - Grim Miloš, Druga Rastislav
 
 
cena původní: 500 Kč
cena: 445 Kč
Základy anatomie 5 - Anatomie krajin těla
Grim Miloš, Druga Rastislav
Související články:

Jak neandertálci osídlovali ostrovy?     Autor: Dagmar Gregorová (03.03.2012)
Pravdoláskovství v naší evoluci? Zapoměňte!     Autor: Josef Pazdera (12.04.2015)
Geny po neandertálcích nám škodí     Autor: Josef Pazdera (09.01.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace