(Eko)logické zemědělství I  
Na podzim roku 2013 vyšel na serveru www.i-dnes.cz , článek nazvaný „Chemický koktejl na českých polích. Spotřeba hnojiv vzrostla o polovinu“.

Zmíněný článek (celýnajdete zde ) popisuje zvyšování spotřeby hnojiv a látek na ochranu rostlin v zemědělství. Autoři Jan Brož a "js", se evidentně v  oboru neorientují. Ohromují čtenáře čísly, jejichž vypovídací hodnota je bez dalších informací blízká nule. O neodbornosti svědčí zdánlivá maličkost. V článku je věta - cituji: „Ještě horší následky pro životní prostředí má podle odborníků nárůst spotřeby prostředků pro ochranu rostlin, tedy různých pesticidů, herbicidů a fungicidů. Těch zemědělci v minulém roce spotřebovali 5 700 tun.“ Jakoby autoři nevěděli, že pesticidy, jsou obecně přípravky na ochranu rostlin, skladových zásob, technických produktů, zvířat lidí,…. Přípravky na ochranu rostlin jsou jen specifickou, byť hojně rozšířenou kategorií, a ty se dále dělí na herbicidy, insekticidy, fungicidy, etc, etc, etc. Pravda, jde o prkotinu, ale zpravidla jsou takovéto prkotiny prvním příznakem dalších, vážnějších nepřesností.

 

Zcela manipulativním tvrzením, jsou věty v odstavci: „Začarovaný kruh ničení a dodávání živin“

Cituji: „Protože ochranné přípravky zničí veškeré živiny v půdě, dodávají je zemědělci zpět do půdy pomocí hnojiv a dostávají se tak do začarovaného kruhu.“ – konec citátu.

Nejsem chemik, ale nedokážu si představit, jak „ochranné přípravky“ (obecně), „zničí veškeré živiny“. Jak „zničí“? Jaké procesy mohou nastat? Dochází k transmutaci prvků nebo anihilaci? Nevím! Ví autoři, co to jsou to „živiny“?

Řekl jsem, že vypovídací hodnota čísel uvedených v článku je blízká nule. Pro ilustraci se podívejme nyní na možnosti „konvenčního sedláka“, který pěstuje brambory a hrozí mu napadení plísní bramborovou, což je běžný patogen, poškozující nejen nať, ale i hlízy na poli a ve skladech. Srovnejme si dva fungicidy. V tabulce je výpis z bezpečnostních listů dvou výrobků.

Bezpečnostní list Championu 50 WP je ZDE, Bezpečnostní list Electisu je ZDE.


Z výpisu vyplývá, že Champion je pro savce (potkany) cca 5x toxičtější než Electis. Pro pstruhy je toxičtější o cca 1 až 2 řády! Champion se v půdě a ve vodě prakticky nerozkládá, zatímco Electis se rozloží během několika dnů až několika desítek dnů. Navíc je doporučené dávkování Championu podstatně vyšší, než Electisu. Z toho vyplývá, že konvenční sedlák je schopen významně ovlivnit dopady na životní prostředí už jen tím, že vybere vhodný pesticid.

Tyto řádky berte jako malou, lehkou a poněkud nudnou přípravu.



Vyhodnocení dotazníku

Někteří čtenáři Osla se stali (dobrovolnou) obětí mé zlomyslnosti a vyplnili malý jednoduchý anonymní dotazník. Pro připomenutí a pro nově příchozí je dotazník k nahlédnutí ZDE. Uzávěrka byla 12.3.2016, takže další reakce už nebudou nyní započítávány.

Všem respondentům ještě jednou děkuji!

Přiznávám, že dotazník je dost manipulativní. Dřív, než budete pokračovat, zkuste si ještě zahrát malou hru na referendum. Hru, kterou hraji někdy s žáky a studenty, jimž povídám o přírodě. Hra otestuje vaši schopnost rozhodnout se na základě předložených informací.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hra na referendum – popis a pravidla

Setkáváme se s chemikáliemi, které mají různá využití a různé vlastnosti. Vybral jsem jednu modelovou sloučeninu a přidal k ní informace o vlastnostech a používání. Pokuste se na základě informací, které zde dostanete a na základě toho, co víte, rozhodnout, zda by bylo vhodné užívání této sloučeniny zakázat, nebo zda zákaz není nutný. Jde o hru, ale chovejte se tak, jakoby vše, co je zde uvedeno, byla pravda! Slovo od slova, řádek od řádku! Pokuste se rozhodnout podle vlastního vědomí a svědomí. Otázka k referendu je ZDE. Každý, kdo se této hry zúčastní, bude mít možnost se hned podívat, jak hlasovali ostatní.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ve vlastním dotazníku, jsem vlastně jen využil zmanipulovanosti veřejnosti a spoléhal jsem se tak jako jiní manipulátoři na to, že lidé nemají chuť si sami získávat informace. Už několikrát jsem prohlásil, že se postavím před jakýchkoli 30 náhodně vybraných vysokoškolsky vzdělaných lidí a nechám je hlasovat o nějakém nesmyslu, jako je třeba zákaz pečení rohlíků nebo o tom, že pěstování brambor je škodlivé nebo o tom, že víno a jablka jsou podezřelou potravinou. Nemusím lhát ani si vymýšlet. Stačí, když známé pojmy převleču do podoby jiných slov a i když mají respondenti možnost si informace ověřit, málokteří to udělají a uvedené blbosti odhlasují. Kdysi jsem si myslel, že budeme-li mít k dispozici tak obrovský oceán informací, jako je internet, není problém, si cokoli ověřit, ale opak je pravdou.

Teď prosím čtenáře, kteří se účastnili vyplňování dotazníku a budou se cítit dotčeně, aby se nerozčilovali. Nechci nikoho urazit ani zesměšnit. Někteří z vás byli hodně blízko myšlence, pro kterou byl dotazník sestaven. Zvláště smekám před respondentem, který napsal v poznámce toto – cituji: „Dotazník je podle všeho záměrně chytře zformulován, aby popsané situace zahrnovaly roubování, vegetativní rozmnožování apod. Takže ho má někdo v plánu použít jako argument, jak se zbytečně straší biotechnologiemi. V tom případě by měl při zveřejnění výsledků uvést, že nejde o průzkum názorů, ale o test toho, zda lze vhodnou formulací otázek zmanipulovat výsledky“.

Všechna čest. Je to přesně tak, jak píšete! Jde opravdu o tom, jak snadno lze s lidmi manipulovat.

Složení respondentů bylo následující:

Ukončená VŠ

150

Ukončená střední škola s maturitou - nyní student VŠ

66

Ukončená střední škola s maturitou

47

Základní - nyní student SŠ s maturitou

2

Vyučený bez maturity

4

Žák základní školy 6. - 9. ročník

1


Měl-li bych brát výsledky dotazníku vážně, téměř čtvrtina vzdělaných občanů si myslí, že je potřeba zakázat pečení chleba, rohlíků a buchet a přes 40 % je považuje za podezřelé. Více než 15 % by zakázalo pěstování brambor a více než třetina jim nedůvěřuje. Jabloňové sady a vinice chce vykácet 1/4 občanů a více než třetina se má před jablky a vínem na pozoru!! Takže když to shrnu: Přijde-li k Vám někdo na návštěvu a nabídnete-li mu jablečný štrúdl, nasypete misku bramborových lupínků a nalijete víno, hrozí vážné riziko, že se Vás host pokusí inzultovat!

Uznávám, že první otázka byla dost nepříjemná a navíc jsem k ní nedal žádné vodítko. Nicméně mne těší, že u čtenářů Osla je skóre přeci jen lepší, než u jiných.

 

Ten podivný mutovaný hybrid je pšenice setá. Je křížencem pšenice jednozrnky a dvou druhů plané trávy rodu mnohoštět (Aegilops sp). Má trojnásobně zmnožený celý genom – dnešní pšenice jsou tedy hexaploidní. Mutace, která (é) vedly ke zkrácení stébla, usnadňují nesení těžkého klasu a pšenice tak méně poléhá. Další mutace způsobily zhoršené uvolňování zrn z klasu, takže se velmi znesnadnily možnosti přirozeného rozmnožování. (Snižuje se výdrol.) Zrno se uvolní až tehdy, kdy klas slízne pořádných pár ran při průchodu mláticím ústrojím kombajnu nebo když v minulosti do něj začal sedlák mlátit cepem. Stovky miliónů lidí jsou tak závislé na pšenici a pšenice je závislá na lidech. Ukázkový příklad symbiózy.

 

Klonování je jen jiný výraz pro vegetativní (nepohlavní) rozmnožování. Zahradníci ještě říkají: řízkování, hřížení, dělení trsů apod. Některé rostliny se generativně (semeny) množí zřídka a některé vůbec. Pěstované brambory se semeny množí výhradně ve šlechtitelských stanicích při vytváření nových odrůd. Brambory, které kupujete v obchodech, jsou bez výjimky klony. Nejrozšířenějším typem banánů jsou bezsemenné hybridní odrůdy, množené výhradně klonováním. No a většina odrůd jabloní, hrušní, a dalšího ovoce jsou klony vybraných jedinců, které se navíc množí štěpováním (roubováním, očkováním), tedy vznikají chiméry. Jabloně se roubují na semenáče jabloní, ale i na vegetativně množené podnože. Rybíz a angrešt se roubuje na meruzalku zlatou. Vzniká tak chiméra dvou různých druhů organismů.

 

Jen na okraj: Mnozí z vás mají chiméru v rodině nebo dokonce chimérou sami jsou, například lidé s transplantovanými orgány, nebo po injekci kmenových buněk, například po léčbě oční sítnice, nebo ti, co dostali kostní dřeň po ozařování při léčbě leukemie, stejně tak jsme někteří chimérami, aniž bychom to tušili, pokud v době našeho zrodu došlo ke splynutí dvou zárodků a vyvinul se jen jeden plod,...

Nyní bych se chtěl obrátit zejména na studenty vysokých škol.

Předpokládám, že jste tento dotazník vyplňovali přesně podle toho, co si myslíte. V tom případě mne udivuje, proč se skoro nikdo nepokusil získat dodatečné informace z dostupných jiných zdrojů. Vždyť jste při vyplňováni dotazníku seděli u počítače připojeného na internet! U druhé a třetí otázky byl dokonce uveden zdroj! (wikipedie) Přesto jste se mnozí nepokusili nic zjistit! Proč jste nepožádali o pomoc přítele Gúgla nebo Binga, Seznama, či jiného? Nemusíte se před nimi stydět, že něco nevíte! Oni to na vás nevyžvaní! Vysokoškolští studenti chtějí striktně zakázat pšenici v 50 % (33/66) a jen 9,1 % (6/66) je pro její pěstování bez omezení! Pro zákaz roubovaných rostlin je 45 %, pro povolení bez omezení jen 15,9 %. No a u brambor a banánů je pro zákaz 35 % a pro pěstování bez omezení 27 %.

Třeba se k těmto výsledkům zde vyjádří i někdo z pohledu psychologie.



K manipulovatelnosti.

Uvědomuji si, že nejsme schopni vždy sami ohodnotit, zda jsme nebo nejsme manipulovatelní – resp. jak moc manipulovatelní jsme. Domnívám se, že každý z nás manipulovatelný je (s tím nic neuděláme a klidně si to přiznejme), ale pořád je na nás, budeme-li se manipulacím bránit či nikoli. Je to stejné, jako přiznat si, že můžeme být vykradeni a rozhodnout se, zda si byt zabezpečíme, či nikoli. Je-li nám něco nejasné, pokusme se najít, co si o tématu myslí ostatní. Je-li termín neznámý – najděme si význam. Vždyť to je dnes jednodušší, než dříve! Je dotazník nejasný nebo nesmyslný – rozcupujte ho! A ještě jednu myšlenku - prý Jana Wericha: „Boj s lidskou blbostí nelze vyhrát, ale nikdy nesmíme přestat bojovat.”

Vysvětlení čtvrté otázky dotazníku se budu věnovat v pokračování článku a zároveň vyhodnotím i hru na referendum. To už se budu opravdu věnovat (eko)logickému zemědělství.



Datum: 21.03.2016
Tisk článku

Související články:

Vážná choroba evropské biotechnologie     Autor: Jaroslav Drobník (12.05.2012)
Politika EU a biotechnologie     Autor: (04.06.2012)
Zastřelte si svého vědce!     Autor: Jaroslav Petr (08.06.2012)
Ekologický „Mein Kampf“ po padesáti letech     Autor: Jaroslav Petr (29.06.2012)
Zabije nás GMO a uzdraví nás modlitba?     Autor: Jaroslav Petr (21.09.2012)
Co je to med?     Autor: Josef Pazdera (23.09.2012)
GMO rostliny     Autor: Martin Tůma (16.01.2014)
Francie definitivně zakázala GM kukuřici     Autor: Josef Pazdera (07.05.2014)
Velký soud o malých buňkách     Autor: Josef Pazdera (12.01.2015)



Diskuze:


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace