Mohlo by naše Slunce odpálit supererupci?  
Podle analýzy magnetických polí na povrchu 100 tisíc hvězd to nelze úplně vyloučit. Extrémní erupce zažehují i hvězdy velmi podobné Slunci.

 

Solární erupce. Kredit: NASA Goddard Space Flight Center.
Solární erupce. Kredit: NASA Goddard Space Flight Center.

Naše Slunce je vcelku poklidná hvězda spektrální třídy G. A jsme mu za to vděční. Ovšem, když na to ale přijde, tak i Slunce dovede zabouřit. Několikrát za měsíc a někdy i několikrát za den odpálí sluneční erupci. Je to zběsilá exploze v atmosféře Slunce, jejíž energie odpovídá asi tak miliardě megatun TNT. Nikoho asi nemrzí, že se něco takového odehrává ve vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Přesto ale sluneční erupce můžeme pocítit i na Zemi. Zaplavují okolí vysokoenergetickými částicemi slunečního větru, vykreslují polární záře, které nám připomínají, co je Slunce zač, a také testují naše přístroje a rozvodné sítě. Ještě že máme zemské magnetické pole, i když ani ono není všemocné.

Christopher Karoff. Kredit: Aarhus University.
Christopher Karoff. Kredit: Aarhus University.


Na sluneční erupce jsme si už docela zvykli. Jistá událost z 1. září roku 1859 nás ale varuje, že bychom neměli naši hvězdu brát úplně na lehkou váhu. Toho dne astronomové pozorovali na Slunci hejno slunečních skvrn a jedna z nich se najednou rozzářila přes sluneční kotouč. Nikdo tehdy netušil, o co jde, a co bude následovat. Na Zemi po čase dorazila tsunami slunečního větru a děly se věci. Polární záři viděli v subtropech a z telegrafních sloupů po celém světě sršely jiskry. O tehdejší sluneční bouři, známé jako Carringtonova událost, máme jen kusé informace. Podle všeho ale tehdy došlo k poškození ozonové vrstvy a kdyby byla v té době na Zemi  nějaká elektronika, čert ví, jak by to s ní dopadlo. Můžeme ale jenom hádat.

Carringtonova událost byla asi docela jízda, ale hvězdy dovedou i mnohem horší věci. Víme to díky teleskopu Kepler, který pozoruje svit velkého množství hvězd. Detekuje totiž nejen cizí planety, ale i hvězdné erupce. Vědci před pár lety objevili v Keplerových datech celou řadu ohromných hvězdných erupcí, doslova supererupcí. Mnohonásobně intenzivnějších, než byla Carringtonova událost. Špatnou zprávou je, že Kepler našel supererupce u hvězd, jejichž stáří je srovnatelné se Sluncem. Od té doby se všichni v hloubi duše ptají, jestli by něco takového mohlo odpálit i naše Slunce. A jak vlastně tyhle supererupce fungují?

Teleskop LAMOST, Čína. Kredit: Paul Hilscher /Wikimedia Commons.
Teleskop LAMOST, Čína. Kredit: Paul Hilscher /Wikimedia Commons.


Odpověď na naléhavé otázky hledal s mezinárodním týmem Christoffer Karoff z dánské Univerzity v Aarhusu, jejichž výzkum zveřejnil časopis Nature Communications. Karoff a spol. využili pozorování magnetických polí na povrchu téměř 100 tisíc hvězd, s čínským teleskopem LAMOST (Large Sky Area Multi-Object Fibre Spectroscopic Telescope), známý též jako teleskop Guo Shoujing. Badatelé dospěli k názoru, že supererupce pravděpodobně vznikají stejně, jako běžné sluneční erupce. Podle Karoffa je to jednoduché. Na povrchu hvězd odpalujících supererupce jsou silnější magnetická pole A přesně to lze očekávat, pokud je mechanismus supererupcí stejný jako u erupcí.

Aarhus University
Aarhus University


Může tedy Slunce odpálit supererupci? Na první pohled se zdá, že je to nesmysl. Magnetické pole Slunce by na to nemělo být dost silné. Jenže je v tom háček. Karoff a spol. pečlivou analýzou zjistili, že kolem 10 procent hvězd, u nichž jsme detekovali supererupci, ve skutečnosti má magnetické pole stejně silné jako Slunce. Nebo dokonce ještě slabší. To bohužel opět vrací do hry možnost, že i Slunce teoreticky může odpálit pořádně šťavnatou supererupci.

Teleskop Kepler objevil supererupce, které jsou deset tisíckrát silnější, než Carringtonova událost. Jestli něco podobného přiletí od Slunce, tak se na Zemi máme na co těšit. A nepůjde jenom o elektroniku, ale o obyvatelnost téhle planety. Že to není tak nereálná hrozba naznačují analýzy uhlíku-14 v letokruzích středověkého dřeva. Tenhle radioaktivní izotop se totiž v neobvykle velkém množství vyskytuje v letokruzích z roku 775 našeho letopočtu, tedy v době, kdy Karel Veliký zuřivě bojoval se Sasy. Badatelé se domnívají, že inkriminovaný uhlík-14 vznikl, když atmosféru Země zasáhla „malá“ supererupce, asi tak stokrát silnější, než na jaké jsme zvyklí. Statistika praví, že Slunce odpálí jednu malou supererupci za tisíciletí. Jak je to s velkými supererupcemi, to ukáže čas.


Literatura: Aarhus University 24. 3. 2016, Nature Communications 7: 11058, Wikipedia (Superflare, LAMOST).

 

Datum: 03.04.2016
Tisk článku

Související články:

Hvězdné supererupce v datech sondy Kepler     Autor: Stanislav Mihulka (23.05.2012)
V létě 2012 nás o vlásek minula extrémní sluneční bouře     Autor: Stanislav Mihulka (27.07.2014)



Diskuze:

Slnko, hviezdy majú dve dynama!!!

Anton Anton,2016-04-04 07:37:55

...Jenže je v tom háček. Karoff a spol. pečlivou analýzou zjistili, že kolem 10 procent hvězd, u nichž jsme detekovali supererupci, ve skutečnosti má magnetické pole stejně silné jako Slunce. Nebo dokonce ještě slabší. To bohužel opět vrací do hry možnost, že i Slunce teoreticky může odpálit pořádně šťavnatou supererupci...

Ak sa potvrdia najnovšie modely nášho Slnka, ktorý pracuje s dvoma dynamami na Slnku, tak by sme lepšie chápali problematiku supererupcii na Slnku a hviezdách.

Nový model slnečného cyklu nedávno zverejnený aj na linku:
http://www.ras.org.uk/news-and-press/2680-irregular-heartbeat-of-the-sun-driven-by-double-dynamo
alebo v časopise Kozmos/12016

Nový model vychádza s efektov dynama v dvoch vrstvách
Vedci objavili komponenty magnetických vĺn, ktoré sa objavujú v pároch. Každá s nich vznika v inej vrstve slnečného vnútra. Obe majú frekvenciu približne 11 rokov, pričom tieto frekvencie sa iba do istej miery menia.Solárnici s univerzity Northubria odvodili model slnečných cyklov a predpovede majú presnosť viac ako 97%.
Keď sa dve (ofset) vlny ocitnú približne v rovnakej fáze, majú silné interákcie či rezonácie, čo vygeneruje silnú slnečnú aktivitu. (Pravdepodobne generujú aj v článku opisované supererupcie )
Ak sa však vyrušia, nastane slnečné minimum.

Klimatickí nadšenci, zástanci otepľovania, či ich odporcovia, teraz spozornite.
Vedci podľa nového modelu predpovedajú aj najbližší slnečný cyklus. Sú presvedčení že sa počas 25 cyklu, ktorý vyvrcholí v roku 2022, prejaví narastajúci posun (ofset) vĺn.
Počas 26. cyklu, ktorá prebehne počas dekády 2030 až 2040 sa asynchrónnosť oboch vĺn prejaví naplno, čo vyvolá významný pokles slnečnej aktivity.
Počas 26. cyklu, sa budú obe vlny správať zrkadlovo: vrcholiť budu v rovnakom čase, na opačných hemisférach Slnka. Ich interakcie budú slabé, alebo navzájom úplne anihilujú. Povedie to asi k Maunderovmu minimum.
Podľa nového modelu sa do roku 2030 slnečná aktivita zníži na úroveň podmienok ktoré panovali na Zemi počas "Malej doby ľadovej v roku 1645"
Keď sa v našich zemepisných šírkach kosilo obilie v kožúchoch", ak nejaké vôbec vyklíčilo, dozrelo.
Samozrejme dnes musíme zarátať aj skleníkové efekty, či morské prúdy ako Golfský prúd, ktorá otepľuje
Európu, alebo aj či v danom čase nevybuchnú väčšie sopky a podobne.

Odpovědět


Re: Slnko, hviezdy majú dve dynama!!!

Ivo Spálený,2016-04-07 15:57:15

To jsem zaregistroval i z modelu vytvořeného ze studia afrických říčních usazenin. Proti dnešní situaci by se jednalo o pokles průměrné teploty o 2 Celsiovy stupně.

Odpovědět

Dobrý deň…

,2016-04-03 14:19:05

Dobrý deň, na konci štvrtého odseku (tretieho odspodu) asi niečo „vypadlo“: „Na povrchu hvězd odpalujících supererupce jsou silnější magnetická pole A přesně to lze očekávat, pokud je mechanismus supererupcí stejný jako u erupcí.“

Odpovědět


Re: Dobrý deň…

Stanislav Florian,2016-04-03 16:58:13

Mně se to zdá srozumitelné, silnější magnetické pole generuje silnější erupci až supererupci. Až na těch 10 % výjimek.
1859 bylo minimum sluneční aktivity ( Wolfovo číslo skvrn)
https://www.natur.cuni.cz/geografie/demografie-a-geodemografie/ceska-demograficka-spolecnost/diskusni-vecery-1/prezentace-ke-stazeni/2013-11-20-vliv-slunecni-aktivity-na-umrtnost-podle-pricin-v-cr
uvádí i další velké sluneční erupce 1909, 1989.
Teploty Klementina [°C], pro rok 1859 nárůst o 2,1°C proti 1858.
1858 7,9
1859 10,0
1860 8,4
Nárůst teplot o 2 °C nebo větší proti předchozímu roku je v Klementinské řadě jen 8x většina v 19. století.

Odpovědět

Zeby velky filter?

Arde Ardezarias,2016-04-03 12:48:48

Zeby velky filter?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz