V kometě je prokázána další klíčová ingredience pro vznik života  
Teorie, že komety roznášejí život dostala další silnou podporu. Jsou nositelkami aminokyseliny glycinu a fosforu.

 

Kathrin Altwegg, astronomka na Univerzitě v Bernu,  vedoucí projektu Rosina. (Kredit: ESA)
Kathrin Altwegg, astronomka na Univerzitě v Bernu, vedoucí projektu Rosina. (Kredit: ESA)

Kvádr z dílny ESA o rozměrech 3x2x2 metry, známý jako Rosetta Orbiter, opustil matičku Zemi před dvanácti lety. Od samého počátku ho provázela smůla. Původně měl odletět o rok dříve, ale nosič Ariane 5 měl havárii posunutím startu se okno k původnímu cíli - kometě 46P/Wirtanen, zavřelo. Mise dostala náhradní směr - kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko.  Když se k ní po deseti letech konečně přiblížila, přišlo zklamání. Přistání pouzdra Philae se nezdařilo. Místo dosednutí a ukotvení poskakovalo, aby nakonec skončilo na svahu v nějaké průrvě, kde jí sluníčko nebylo schopno dobíjet baterky.

 

 

Pokud by modul Philae k přímému zkoumání kometárního jádra neselhal, mohly jsme mít poznatků o složení komety mnohem více.  (Kredit: DLR, ESA, CC-BY 3.0)
Pokud by modul Philae k přímému zkoumání kometárního jádra neselhal, mohly jsme mít poznatků o složení komety mnohem více. (Kredit: DLR, ESA, CC-BY 3.0)

 

I když hlavní program, zkoumání kometárního jádra selhal, Rosetta doprovázela kometu na její dráze kolem Slunce a prováděla měření, které ji umožňovaly dělat palubní přístroje takzvaně  „na dálku“. Naštěstí spektrometry ALICE (UV spektrum), VIRTIS (viditelné a IR spektrum), mikrovlnný spektrometr MIRO a také plynový a hmotový spektrograf ROSINA, pracovaly normálně a tak jsme se od spektrografu ROSINA nyní dočkali nečekaného překvápka. Jednoznačně se mu podařilo detekoval v řídké atmosféře komety aminokyselinu glycin.

 

Informaci o aminokyselině na kometě včera potvrdila vedoucí řešitelka projektu ROSINA, Kathrin Altweggová. A nejen to. Kromě aminokyseliny byl prokázán na kometě i fosfor. Pravdou je, že glycin byl zmiňován v souvislosti s kometárním ohonem již dříve. Náznaky přítomnosti nejjednodušší aminokyseliny avizovaly vzorky, které na Zemi v roce 2006 z komety Wild-2 dopravila mise Stardust od NASA. Ani tehdy ale chemici nemohli vyloučit možnost chyby v důsledku pozemské kontaminace při manipulaci se vzorky a jejich přípravě k vyhodnocení. Dnes to je ale zcela jiná káva, ROSINA totiž detekovala glycin přímo a do výsledku žádné manipulace se vzorkem vznést chybu nemohly.

 

Pověst ESA svým nepřímým pozorováním kometární atmosféry nyní Rosetta částečně napravuje.
Pověst ESA svým nepřímým pozorováním kometární atmosféry nyní Rosetta částečně napravuje.

Aminokyselinu lze z měření prováděné Rosettou vyčíst opakovaně. První měření signalizující glycin je z října 2014, kdy Rosetta byla asi 10 km od komety. Další pak během průletu v březnu 2015. Tehdy se dostala k jádru na vzdálenost 15 -  30 km. A do třetice lze ze záznamu přítomnost glycinu vyčíst i z výtrysků plynů z komety v jejím periheu, kdy od ní Rosetta byla více než 200 km. Byla v té době obklopena množstvím prachu z komety a na něm se také dalo ledasco zjistit.  Jakmile sluneční svit zrnka prachu zahřál, kromě jiných těkavých látek se z něj také začal uvolňovat i glycin. Ten se mění v plyn až když teplota dosáhne těsně pod hranici 150 °C. Proto se v předcházejících měřeních prováděných těsně u zmrzlého jádra, jej uvolňovalo jen málo a jen některá z měření přítomnost aminokyseliny avizovala.

Kometa 67P / Churyumov-Gerasimenko. Tento záběr pořídila navigační kamera Rosetty 25. března 2015 ze vzdálenosti 86,6 km od kometárního jádra. O dva dny později, to již ze vzdálenosti 15 kilometrů, prováděly přístroje detekci kometární atmosféry. A právě vyhodnocení těchto dat nyní podalo jeden z nejdůležitějších důkazů přítomnosti aminokyseliny glycinu a fosforu v plynoprachovém ohonu opouštějícím jádro komety.
Kometa 67P / Churyumov-Gerasimenko. Tento záběr pořídila navigační kamera Rosetty 25. března 2015 ze vzdálenosti 86,6 km od kometárního jádra. O dva dny později, to již ze vzdálenosti 15 kilometrů, prováděly přístroje detekci kometární atmosféry. A právě vyhodnocení těchto dat nyní podalo jeden z nejdůležitějších důkazů přítomnosti aminokyseliny glycinu a fosforu v plynoprachovém ohonu opouštějícím jádro komety.


Že na kometách je voda, se ví už dlouho. Nějaký čas už také astronomové diskutují otázku, zda nemohly život na Zemi přinést komety a planetky. Jeden z prvních výsledků Rosetty dal takovým představám o kometách pořádnou facku. To když se ukázalo, že voda na kometě se výrazně liší od té naší na Zemi a že ta naše tedy z komet patrně není.  Pošramocenou pověst komet na vzniku života s odstupem času stejná sonda zase napravuje. A to více než stovka molekul, které v kometárních prachoplynových ohonech zjišťuje. A od nynějška včetně aminokyseliny.

 


A co na to chemici a biologové? Ti potvrzují, že v případě detekovaného glycinu a fosforu jde o klíčové molekuly toho, čemu se říká prebiotická chemie. Nemůžeme tady ještě hovořit o životě jako takovém, ale zjištěné struktury k němu mají hodně blízko. Jsou to jeho základní ingredience. Jak glycin (C2H5NO2), tak fosfor (P), jsou základními stavebními prvky DNA , RNA a buněčných membrán. Rovněž tak i molekuly adenosintrifosfátu (ATP), bez nichž se neobejde transport energie ani metabolismus. Navzdory tomu, že voda na Zemi a kometě  67P se ukázaly být rozdílného původu, na faktu, že komety jsou rezervoáry všech hlavních substancí života a také jejich roznašeči po sluneční soustavě, to nic nezměnilo.

 

"Haló, tady Rosetta, vidím glycin i fosfor"
"Haló, tady Rosetta, vidím glycin i fosfor"


Již loni jsme na Oslovi informovali o kometě Lovejoy (Láskaradost), která nečekaně zjasnila až začala být pozorovatelná i bez dalekohledu a na konci roku jsme ji mohli poprvé spatřit i od nás. Pojmenování (i když je podle příjmení objevitele) jí doslova „sedlo“. Jak se později ukázalo, tak každou sekundu vydechovala takové množství alkoholu, kolik ho je v 500 lahvích vína...  

 

 

V minulosti byly komety považovány většinou za znamení zmaru. Mnozí autoři považují popisy „padajících hvězd“ v Gilgamešovi, Janově Apokalypse a Knize Enoch, právě jako záznamy komet. Dnes už se nám komety jako ztělesnění zla nejeví, spíše naopak. Jako materiál, který prošel tavícím kotlem v němž nebylo zatěžko upéci sem tam i nějaké ty složité organické molekuly. Ze zaběhaných tras asteroidy a komety tu a tam něco rozhodí a to potom jako poslové života roznáší organické molekuly do všech stran. (Kometa z roku 1577, Kredit:  Wikipedia, volné dílo)
V minulosti byly komety považovány většinou za znamení zmaru. Mnozí autoři považují popisy „padajících hvězd“ v Gilgamešovi, Janově Apokalypse a Knize Enoch, právě jako záznamy komet. Dnes už se nám komety jako ztělesnění zla nejeví, spíše naopak. Jako materiál, který prošel tavícím kotlem v němž nebylo zatěžko upéci sem tam i nějaké ty složité organické molekuly. Ze zaběhaných tras asteroidy a komety tu a tam něco rozhodí a to potom jako poslové života roznáší organické molekuly do všech stran. (Kometa z roku 1577, Kredit: Wikipedia, volné dílo)

 

Ještě nedávno jsme komety považovali za znamení blížící se vojny, moru, či jiné pohromy a odvraceli je modlitbami. Dnes se nám jeví spíše jako svědci dávné minulosti, kteří si létají kdesi daleko a jen občas je gravitační poruchy vychýlí z jejich zvyklostí a nasměrují je do vnitřních částí sluneční soustavy.

 

V posledních několika málo letech je přestáváme považovat i za jen zmrzlé kusy špinavého ledu. Jakmile tito zmrzlíci pookřejí a jejich povrch se začne odpařovat, dávají nám vědět, že jsou poslové i zpráv dobrých. Kromě etylalkoholu se již na vlasaticích potvrdil i glykol a jednoduchý cukr. K loňským potvrzeným molekulám glykolaldehydu (CH2OHCHO), etanolu (C2H5OH), etylenglykolu (CH2OH)2, methylesteru kyseliny mravenčí (HCOOCH3), kyseliny mravenčí (HCOOH), acetaldehydu (CH3CHO), kyseliny isokyanaté (HNCO), formamidu (NH2CHO), a dalších molekul organických látek, připojuje vyhodnocení dat z Rozetty další z kamínků na misku vah ve prospěch hypotézy, že komety mohly být zdrojem komplexních organických moleku. Stejně tak formuje představu, že se komety zasadily o vznik života v době před 3,8 miliardami let, kdy do nás bušilo mnoho asteroidů a komet a dnes tomuto období říkáme velké bombardování.

 

Jak se ukazuje, nemusel tehdy život v oceánu začínat „od píky“ z molekul jako je voda, dusík a oxid uhelnatý. Po ruce měl něco mnohem sofistikovanějšího - uhlíkaté molekuly z vícero atomů, cukry a jak se nyní ukázalo, nechyběly ani tak složité látky, jakými jsou aminokyseliny. A to už tedy mluvíme o stavebních jednotkách bílkovin a také základních stavebních kamenech molekul dědičnosti. Stále pravděpodobnější se tak jeví hypotéza, že za svou existenci vděčíme vlasaticím, než komukoliv jinému.


Literatura
ESA NEWS

Datum: 29.05.2016
Tisk článku

Související články:

Voda na kometách a na Zemi není v příbuzenském vztahu     Autor: Vladimír Pecha (12.12.2014)
Láskaradost roznáší alkohol a cukr     Autor: Josef Pazdera (25.10.2015)
Na kometě je i molekulární kyslík, a je ho tam "hodně"!     Autor: Josef Pazdera (29.10.2015)
Obří komety jako hrozba civilizace     Autor: Josef Pazdera (24.12.2015)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace