Naprostá většina výpočtů, které se nějak dotýkají vesmíru, právě s tímhle počítají. Předpokládají, že je vesmír homogenní, ať jsme kdekoliv a díváme se jakýmkoliv směrem. Co když ale takový není? Kdyby vesmír preferoval rozpínání v určitém směru anebo kdyby třeba rotoval kolem osy, podobně jako planeta Země, tak by předpoklad, že je vesmír homogenní, neplatil. A veškeré výpočty, které jsou na tom založené, by najednou byly na vodě.
Kosmology tahle možnost očividně trápí a pokoušejí se zjistit, jak to s vesmírem vlastně je. Badatelé University College London a Imperial College London se to rozhodli prověřit doposud nejpřísnějším testem. A nakonec dospěli k názoru, že vesmír, naštěstí pro kosmology, kteří na to spoléhají, přece jenom je ve všech směrech stejný. Podle jejich výsledků, je šance, že by vesmír nebyl ve všech směrech stejný, docela mizivá, asi 1 ku 121 tisícům.
Šéfové výzkumu Stephen Feeney z Imperial College a Daniela Saadeh z University College se svými spolupracovníky použili mapy reliktního záření, které pro nás představuje nesmírně významný obraz vesmíru z doby krátce po Velkém třesku. Badatelé použili ty nejlepší dostupné mapy, které vznikly měřením evropské vesmírné observatoře Planck v letech 2009 až 2013. Díky observatoři Planck měli Feeney, Saadeh a spol. data o intenzitě a nově také o polarizaci reliktního záření celé oblohy.
Vědci vzali v úvahu široký rozsah možných vesmírů s preferovanými směry anebo rotacemi a zjišťovali, jaké vzory by takové vesmíry asi vytvořily v reliktním záření. Například vesmír rotující kolem osy by mohl vytvořit spirální vzory. Anebo vesmíry, které by se rozpínaly v různých směrech různou intenzitou, by zase mohly vytvořit horké a chladné skvrny – které pozorujeme v mapě reliktního záření – různě protaženého tvaru. Feeney, Saadeh a spol. ale nic takového nenašli. V článku, které nedávno publikoval časopis Physical Review Letters, proto tvrdí, že podle jejich výsledků je náš vesmír s velmi slušnou pravděpodobností ve všech směrech stejný.
Kosmologové si očividně oddechli. Svět by se sice nezbořil, ale kosmologické koncepty ano, a bylo by nutné sestavovat nové. Feeney si pochvaluje možnost konfrontace různých modelů vesmírů s daty observatoře Planck. A Saadehová k tomu dodává, že za současného stavu poznání sice nelze úplně vyloučit možnost, že vesmír není ve všech směrech stejný – můžeme ale vyjádřit pravděpodobností, jakou šanci by taková možnost měla. A to je právě zmíněných 1 ku 121 tisícům. Takže, jak říká Saadehová, kosmologie je pro tentokrát za vodou.
Video: Planck reveals an almost perfect Universe
Literatura
Imperial College London 22. 9. 2016, Physical Review Letters 117: 131302
Nový obraz dětství vesmíru podle sondy Planck
Autor: Stanislav Mihulka (04.08.2013)
Jsou superjasné supernovy poháněné magnetarem?
Autor: Stanislav Mihulka (30.10.2013)
Tajemství Chladné skvrny a největší prázdnota ve vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (23.04.2015)
Jsou jasné skvrny pradávného záření stopou jiných vesmírů?
Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2015)
Diskuze:
Je to úžasné
Tonda Iblea,2016-10-02 11:05:19
Je to úžasné, že někdo se živí takovými nesmysly.
A úspěšně.
V podstatě je úplně jedno, jak to s vesmírem je a co mají kosmologové ve svých výpočtech.
Jde jen a jen o hypotézy, které se někdy potvrdí, jindy ne.
Umožňujú jim to ti, kteří produkují výrobou a obchodem peníze a platí daně.
Taky jsem se živil v emigraci po fyzice v Heidelbergu v USA fyzikou vysokých energií.
Ale stále jsem vnímal, že naprostá většina problémů, kterými jsme se zabývali v Berkeley, jsou v realite k velkému hovnu.
Ve vedlejším "labáku" makal (generoval teorie) tým pozdějšího nositele NP.
Zavrhl jsem takové vědecké blábolení a věnoval se po návratu přízemnějším věcem.
Hmmm, chvíli jsem paralelně s tím fyziku i přednášel.
Vesmir uzavreny sam do sebe?
M Hejtmanek,2016-09-25 10:52:13
Nejsem zadny odbornik, jen sem napisu par myslenek co me napadly v souvislosti s predchozimi prispevky a clanky na toto tema:
1)
- Aby byl vesmir homogenni / izotropni, velky tresk a veskere dalsi deje by musely byt dokonale symetricke
- Pokud by to tak bylo, tak i veskere galaxie by mely byt stejne, protoze by vznikaly za stejnych dokonale symetrickych podminek?
To mi zni pomerne jako utopie a v rozporu s pozorovanim ... neco by to te symetrie muselo zasahnout, a pak by to nutne muselo zasahnout i do homogenity / izotropie vesmiru.
NEBO
2)
- Predstavte si ze zijete na kruznici a vnimate jen jeden rozmer
- At se podivate na jednu nebo na druhou stranu, vidite vzdycky cely objem vesmiru vcetne sebe sama, ktery se v makroskopickem meritku bude jevit jako homogenni a izotropni, protoze se bude cyklicky opakovat
- Vesmir a velky tresk pak muze byt klidne nesymetricky, a presto jej tak budete jako pozorovatel vnimat
- Vesmir se rozpina = kruznice se zvetsuje
- Kdyz to rozsirime na kouli a dva rozmery vnimani, porad to plati, ve vic rozmerech nedokazu uvazovat, ale nevidim duvod proc by to nemohlo takto pokracovat s dalsimi rozmery
- Mohla by byt ta rozpinajici koule horizont cerne diry?
- Mohl by pak nas 3D vesmir byt horizont cerne diry ve 4D vesmiru?
- Popr. horizont cerne diry ve 2D vesmiru, ktery by stocenim sama do sebe pridal dalsi rozmer?
- V takovem pripade by uplne originalni velky tresk mohl byt expanzi bodu do 1D prostoru, ve kterem by vznikly 1D cerne diry, na jejichz horizontu by vznikly 2D vesmiry, ve kterych by vznikly 2D cerne diry, na jejichz horizontu by vznikly 3D vesmiry jako je ten nas, ktere ve svych cernych dirach hostuji 4D vesmiry, atd.
- Nas velky tresk by pak odpovidal vzniku nasi hostujici 2D cerne diry
- Za takovych podminek muze nas vesmir vesele nadale expandovat, dokud se nase hostujici 2D cerna dira nesrazi se sousedni 2D cernou dirou.
NEBO
3)
Mereni je proste sum, a nema to vypovidajici hodnotu
Mozna placam blbosti, ale prijde mi s mymi laickymi znalostmi stravitelnejsi 2) nez 1)
Re: Vesmir uzavreny sam do sebe?
Richard Palkovac,2016-09-25 11:56:10
Kedze ste pouzil slovo "šum" , mozno som Vas k tomu inspiroval mojim prispevkom o reliktnom ziareni. Ten pojem "šum" , tam ale nemam na mysli, ako chybu merania, ale ako skutocny "šum", ked fluktuacie reliktneho ziarenia (ci uz originalu alebo meraneho u nas) su nahodne, alebo rozlozenie hmoty vo vesmire je nahodne a teda rovnomerne (to rovnomerne neznamena, ze je to nejako usporiadane, prave naopak).
Homogenita a izotropie jsou dvě
Josef Blecha,2016-09-24 23:07:00
zcela rozdílné věci. Věta "by měl vesmír být homogenní, tedy izotropní" nedává tudíž smysl. Buďto "homogenní a izotropní", nebo "homogenní, eventuelně izotropní" nebo tak nějak, podle toho, co autor chce říct. Je to věc všeobecně známá. Viz třeba
http://physics.stackexchange.com/questions/153008/what-is-difference-between-homogeneous-vs-isotropic-material :
"That was always the prelude to a problem. "Assume a homogeneous and isotropic medium". It is pretty simple. Homogeneous means there is the same stuff everywhere, like hydrogen gas or a block of copper. Isotropic means it has the same properties in all directions. Glass would be isotropic on a macro scale, a crystal would not."
Re: Homogenita a izotropie jsou dvě
,2016-09-24 23:21:58
Vypolstrovaný pokoj je izotropní nebo homogenní?
Vesmír z ničeho
stanislav vyskočil,2016-09-24 21:12:00
K této problematice je nejlepší knížka Lawrence M. Krausse "Vesmír z ničeho" 2013 s Doslovem Richarda Dawkinse . Vydal knižní Klub. 2015 měl autor v Olomouci nabytý sál studentů ,rok předtím i R.Dawkins. Bez znalostí informací z této knížky není možné tady na úrovni posledních znalostí o vesmíru diskutovat.
Re: Vesmír z ničeho
Milan Krnic,2016-09-24 21:37:10
Faktickou diskuzi o Vesmíru jako takovém vést prozatím nelze.
Re: Vesmír z ničeho
,2016-09-24 21:41:51
Tady na té knížce nezůstalo stéblo suché.
http://kontrafikce.blogspot.cz/2014/04/lawrence-krauss-mlaceni-prazdne-slamy.html
Jinak jsem toho názoru, že hmota, potažmo energie ve vesmíru nevzniká, jenom se transformuje, což platí i pro vesmír jako celek. Jednou za čas se všechna hmota sejde pokupě a udělá to bumprásk. Poincaré buď se zelím nebo na šípkové.
Re: Re: Vesmír z ničeho
Stanislav Florian,2016-09-24 22:27:43
Myšlenku, že vesmír se transformuje uvádí právě Lawrence Krauss. Primárně je dle něj energie budoucího Velkého třesku obsažena už v energii vakua a dochází k přeměně na jiný druh energie a hmoty. Argumentuje populárně že je to obdobné jako přeměna potenciální a kinetické energie. Je pravda, že tím sám popírá název své knihy Vesmír z ničeho. Ale je to zapamatovatelné a navenek jednoduché.
Působí také čistě atheisticky, takže vylučuje rozumné názory blízké článku prof. Hořejšího :
http://www.osel.cz/8518-osel-proti-nabozenstvi.html
Re: Re: Re: Vesmír z ničeho
,2016-09-24 22:40:57
Klást náboženství do protikladu k vědě je stejně zavádějící jako jím vědu nahrazovat.
Re: Re: Re: Re: Vesmír z ničeho
Richard Palkovac,2016-09-25 11:41:38
Tak s touto vetou nasho "recesistu na Osla nahnevaneho" sa neda nesuhlasit :
http://riki1.eu/biblia.htm
*
Re: Re: Re: Re: Vesmír z ničeho
Jakub Matouš1,2016-09-25 18:55:38
Věda je založena na na principu, kde se k důkazům hledá nejlepší odpověď, zatímco v náboženství se hledají pro odpověď důkazi. Což je podle mě dost velký protiklad.
Re: Re: Re: Vesmír z ničeho
Richard Palkovac,2016-09-25 11:46:09
Viem ze moje clanky pan Florian necitate, ale mozno niekto iny si to rad precita. Tym "nicim" je podla mna energia, pokial nema v blizkosti hmotu vo forme latky, teda ked nie su v jej blizkosti/dosahu castice s nenulovou pokojou hmotnostou :
http://riki1.eu/zze.htm
*
Vědci potvrdili?
Zab Hazar,2016-09-24 16:35:05
Takové vesmíry by ASI vytvořily... anebo MOHLY by vytvořit... v takových slovíčkách je krása všech hypotéz. Všimněme si, že od okamžiku, kdy věda počala pomocí počítačů simulovat vzhled okolního vesmíru, jim ty modely VŽDY fungují, ať byly zatíženy jakoukoli následně objevenou chybou :-) A fungují i dnes, ačkoli zjišťujeme, že navzdory lavině (často zcela zbytečných) dat víme o vesmíru stále tragicky málo.
Takže, jak říká Saadehová, kosmologie je pro tentokrát za vodou. Já bych byl také, kdyby mě tak hezky platili za takové žvásty.
Re: Vědci potvrdili?
,2016-09-24 16:56:53
Žvásty? ... Ne. Reliktní záření je hranicí našeho poznání, a když se fyzikové, astronomové a kosmologové zaměřují na tuto oblast, míří správným směrem, protože objektivně a technicky vzato, reliktní záření je oblast, která vždy bude hrozit nějakým překvapením.
,2016-09-24 16:33:52
Za zmínku by snad stálo také připomenout "tajůplné moře hvězd" http://www.osel.cz/7863-suborbitalni-raketa-objevila-tajuplne-more-hvezd.html ... je něco nového ohledně této záhady?
,2016-09-24 15:02:18
Kdybychom znali osu pohybu viditelného vesmíru, zůžilo by nám to prostor pro podrobnější zkoumání na dva body, bod, ze kterého se viditelný vesmír pohybuje a bod, ke kterému putuje. Hypoteticky, ovšem. Kandidát na takový bod je dobře známý chladný bod Eridanu, který je dosud nevysvětlenou pihou na izotropní kráse.
Reliktne ziarenie.
Richard Palkovac,2016-09-24 14:30:11
Pamatam sa ked prvykrat urobila vesmirna sonda "fotku" reliktneho ziarenia a s velkou slavou sa tvrdilo "Tak teraz uz vieme, ze preco vznikli hviezdy a galaxie, zapricinili to fluktuacie (nerovnomernosti) pri Velkom tresku".
To, ze pri Velkom tresku (a vlastne pri hocicom) musia vzniknut fluktuacie, pretoze nic nemoze byt absolutne symetricke a rovnomerne je uplne jasne, na to ani dokaz nepotrebujem. Nechapal som ale, ze ako moze meranie reliktneho ziarenia u nas, hovorit nieco o fluktuaciach originalu, teda reliktneho ziarenia vzdialeneho od nas miliardy svetelnych rokov. Ved predsa kym k nam to ziarenie dojde, musi prekonat mnoho galaxii fyzicky a dalej je ovplyvnene aj gravitacnym cockovanim, takze to co k nam pride, uz urcite nema vela spolocneho s originalom.
Postupom casu sa pomaly zacalo skor tvrdit, ze reliktne ziarenie, ktore meriamu u nas, vypoveda o rozlozeni hmoty vo vesmire (preto ze je nou ovplyvnene ako som pisal vyssie). Zase som nechapal, ako moze originalny šum , ovplyvneny hmotou vesmiru, ked vysledkom je nový šum , vypovedať o rozloženi hmoty vo vesmire. Nepoviem keby original, bol bez šumu, teda bolo by to uplne rovnomerne, tak potom by sme mohli z fluktuacii u nas, vypocitat rozlozenie hmoty vo vesmire.
Myslim, ze tento clanok sa najviac blizi k pravde, ked je zrejme, ze vesmir je bud prazdny (ale to vieme ze nie je) alebo je, v kozmologickych skalach hmota v nom rovnomerne rozmiestnena, teda vo vsetkych smeroch je to rovnaky "hmotny" šum a teda z povodneho originalneho reliktneho šumu, posobenim "hmotneho" šumu vesmiru, mame u nas novy šum reliktný.
,2016-09-24 12:00:52
mě by spíš zajímalo, jestli se ten náš viditelný vesmír, krom toho, že se rozpíná, také někam pohybuje, a když jo, tak odkud a kam a kudy vede osa
Re:
Richard Palkovac,2016-09-24 14:09:46
Nas viditelny vesmir je vsetko co dokazeme pozorovat, takze Vasa otazka z tohoto pohladu nedava zmysel.
Ak by bol nas vesmir "v niecom" umiestneny a mohli by sme to "nieco" pozorovat, tak potom by Vasa otazka na prvy pohlad davala zmysel, ale na druhy uz nie, lebo predsa aj to "nieco" by tym padom patrilo k nasmu vesmiru.
Takze Vasa otazka dava zmysel jedine ak uvazujeme aj o vesmiroch v inych dimenziach a o ich vzajomnych pohyboch.
1:121000?
Marcel Brokát,2016-09-24 09:41:39
Nechápejte mě špatně, ale není někde chybka vloudilka?
Re: 1:121000?
Milan Krnic,2016-09-24 11:52:51
Určitě ne. Protože hypotetická šance pro hypotetické scénáře prostě z principu chybu obsahovat nemůže. To je krása hypotéz.
Re: Re: 1:121000?
Marcel Brokát,2016-09-25 09:33:18
Tudíž "Vědci nepotvrdili...", ale s pravděpodobností xxxx předpokládají. To uváděné číslo jistoty je tak mizerné, že de facto nestojí ani za ten čas co se k tomu vyjadřuji...
Re: Re: Re: 1:121000?
Milan Krnic,2016-09-25 10:06:10
To je právě otázka, jaký má smysl co a jak formulovat.
Vědci potvrdili je, tedy co se týče Vesmíru velmi nadnesené. Na druhou stranu napsat to fakticky správně by vedlo článek (a tedy i čtenáře) k marnosti.
Schválně si tak zkuste napsat pár vět. Je to přesně jako poslední věta vašeho posledního souvětí.
Takže nějak zabarvit se ten text vždy musí. Modří vědí. To, že to pak lze užít k útokům, je žel logicky nevyhnutelná cena. Alespoň není nuda :)
Re: Re: Re: Re: 1:121000?
Marcel Brokát,2016-09-26 00:49:19
jo? no tak když je to tak jak píšete a nedá se to dělat jinak...
tvar Vesmíru
Milan Krnic,2016-09-24 08:56:26
To máme ale ten náš Vesmír hezky souměrně šišatý. To muselo dát práce ...
Směrování
Vlastislav Výprachtický,2016-09-24 05:31:44
Zjištění ohledně směrování vesmíru naznačuje možnost působení dalšího obklopujícího silového pole, případně další podobná uskupení hmot a energií.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
