Zaručené tipy pro lidstvo k přežití globální apokalypsy  
Žijeme v nervózní době a mnozí lidé mají strach z celoplanetární katastrofy. Kdyby k tomu přece jenom souhrou okolností došlo, co by přeživší měli udělat?
"Poté". (Kredit: CC0 Public Domain).
"Poté". (Kredit: CC0 Public Domain).

Miliardáři se obávají budoucnosti. Anebo si příliš oblíbili scenérie z filmových trilogií Petera Jacksona. Někteří z nich totiž v poslední době propadli módě pořídit si luxusní bunkr pro přežití celoplanetární katastrofy na Novém Zélandu. Kdyby došlo na nukleární válku anebo kdyby všichni uvěřili prolhaným zprávám a zpanikařili, tak tam miliardáři zalezou a zůstanou zalezlí, dokud se to nepřežene. Co by ale měl dělat zbytek lidstva s méně lukrativními konty? Astrobiolog, odborník na vědeckou komunikaci a popularizátor Lewis Dartnell z Westminsterské univerzity to vzal jako myšlenkový experiment a sepsal na to téma knihu The Knowledge, která si získala velkou pozornost. Z této knihy nedávno vypíchl sedm zásadních tipů pro lidstvo, pokud chce alespoň trochu důstojně přežít globální apokalypsu. Co by tedy přeživší rozhodně měli dělat?

Lewis Dartnell. Kredit: L. Dartnell.
Lewis Dartnell. Kredit: L. Dartnell.


1. Zajistit pitnou vodu

Pitná voda je pro rozjezd normálnějšího života po apokalypse zásadní. Šíření infekcí by podlomilo veškeré snažení přeživších. Převaření vody je perfektní, ale spotřebuje hodně paliva, které nemusí být dostupné. Pokud lidé objeví prostředky k chemické úpravě vody, třeba z trosek outdoorových obchodů, neměli by váhat je použít. Velmi dobře ale poslouží i dezinfekce vody slunečním zářením, kterou WHO doporučuje v rozvojových zemích. Prostě naplníte plastové lahve vodou a vystavíte je Slunci. UV záření pak zařídí vše potřebné.


2. Preventivně se bránit infekcím

V postapo světě budou muset lidé zůstat naživu i bez antibiotik a většiny léků, které zmizí mezi prvními vymoženostmi bývalé civilizace. Výborné je na to mýdlo, které se dá vyrobit ze zvířecího nebo rostlinného tuku vařením s vápnem a sodou. Na dezinfekci ran je skvělý etanol, který lze známým postupem destilovat z různých částí rostlin. Pokud ranhojiči alespoň nějaký uchrání před vypitím.


The Knowledge: How To Rebuild Our World From Scratch. Kredit: L. Dartnell.
The Knowledge: How To Rebuild Our World From Scratch. Kredit: L. Dartnell.

3. Vyrábět energii

Elektrická síť odejde téměř okamžitě. A elektřina se zatím nedá skladovat. Krátkodobě bude možné využívat mobilní dieselové generátory ze staveb a podobných míst. Palivo ale brzy dojde, takže bude prozíravé co nejdříve najet na obnovitelné zdroje, jako větrná nebo solární energie. Improvizované vodní nebo větrné elektrárny bude možné napojit na alternátory vytěžené ze všudypřítomných vraků automobilů. Takto vyráběnou elektřinu půjde skladovat ve vhodných typech nabíjitelných baterií.


4. Pěstovat si jídlo

Lidé budou sice nějaký čas po apokalypse využívat zbytky potravin zhroucené civilizace. To ale nebude mít dlouhého trvání. Až dojde jídlo ze skladů vyrabovaných supermarketů, budou si muset přeživší vypěstovat nové jídlo sami. Budou k tomu potřebovat nějaká semena do začátku, která snad seženou. Pokud ne, mohou si pro ně zajet na Špicberky do Globálního úložiště semen, jehož zásoby by měly vydržet téměř vše. Jde jenom o to, jak se tam po apokalypse dostat a neskončit ve spárech ledních medvědů.


Solární dezinfekce vody podle WHO. Kredit: SODIS Eawag / Wikimedia Commons.
Solární dezinfekce vody podle WHO. Kredit: SODIS Eawag / Wikimedia Commons.

5. Jezdit s auty na dřevo

V Evropě to už zažili za druhé světové války. Když není benzín nebo nafta, tak mohou auta pohánět i jiná paliva. Za války jezdilo po Evropě veliké množství aut na dřevoplyn, tedy v podstatě oxid uhelnatý s dalšími plyny, který vznikne zahříváním dřeva za omezeného přístupu vzduchu. Podobně lze ze dřeva získávat i organické chemické látky. Na dřevoplyn se nejezdí tak dobře a pohodlně jako s benzínem, ale hlavně že to vůbec pojede.


Vstup do globálního úložiště semen. Kredit: Bjoertvedt / Wikimedia Commons.
Vstup do globálního úložiště semen. Kredit: Bjoertvedt / Wikimedia Commons.

6. Restartovat chemický průmysl

Ačkoliv to dnes neradi slyšíme, podstatná část vymožeností civilizace stojí na chemických látkách. Po globálních katastrofě se bude velice hodit improvizovaná výroba potaše (uhličitanu draselného) a sody (uhličitanu sodného), což jsou suroviny pro mnoho užitečných věcí, od mýdla az po sklo a papír. Potaš lze těžit nebo získat z popela, sodu zase z řas nebo slanomilných rostlin.


7. Být vědečtí

Pokud lidstvo přežije a postapokalyptická společnost se bude rozvíjet, tak se lidé budou muset znovu naučit spoustu věcí. Podle Dartnella je naší největším vynálezem ze všech vědecká metoda zkoumání světa. Ta by měla přežít, i kdyby všechno ostatní vědění bylo ztraceno. S racionálním a kritickým myšlením, stejně jako se schopností pozorovat svět kolem sebe bez předsudků a provádět chytré experimenty by se lidstvo mohlo za nějaký čas vrátit do hry. Náš druh sice není v řadě věcí ideální, ale rozhodně máme tuhý kořínek. 

Video:  TED Archive: How to rebuild the world from scratch


Video:  Ri: How to Rebuild the World From Scratch


Literatura
The Conversation 7. 3. 2017.

Datum: 16.03.2017
Tisk článku

Související články:

Jak se připravit na zombie apokalypsu?     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2011)
Evropa v ohrožení     Autor: Jaroslav Drobník (09.03.2012)
Mayská apokalypsa se nepovedla     Autor: Stanislav Mihulka (22.12.2012)
Virtuální zombie apokalypsa jako průprava na reálnou katastrofu     Autor: Stanislav Mihulka (24.03.2015)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz