Srdce Google bude možná brzy zmražené. Kredit: Google.

Stále výkonnější chytré telefony, superpočítače, tablety i veškerá další elektronika dohromady zaplavují náš svět daty. Ohromným množstvím dat, která je nutné někam uložit. Výzkumné týmy si teď lámou hlavy tím, jak uložit co nejvíce dat v co nejmenším prostoru s co nejmenší spotřebou energie.

Nick Chilton. Kredit: University of Manchester.

S významným průlomem přichází tým britské Manchesterské univerzity, který vedli David Mills a Nicholas Chilton. Jejich výzkum právě publikoval časopis Nature. Britům se podařilo prokázat, že magnetická hystereze, což je fyzikální paměťový jev, který je základem mechanismů ukládání dat, funguje při teplotě mínus 213 °C na úrovni jednotlivých molekul. To je teplota, která je už velmi blízko teplotě kapalného dusíku, čili mínus 196 °C.

Tento výsledek otevírá cestu k nové generaci zařízení pro ukládání binárních dat, která budou pracovat na úrovni jednotlivých molekul. Pokud ke chlazení takového úložiště postačí kapalný dusík, bude to veliké plus. Kapalný dusík je totiž mnohem levnější a dostupnější než kapalné helium, které dovede zmrazit na teplotu mínus 269 °C. Vše nasvědčuje tomu, že by se taková datová média mohla objevit již v blízké budoucnosti.

Dave Mills. Kredit: University of Manchester.

Jestli se to povede, tak to bude jízda. Potenciál takové technologie je obrovský. Harddisk, co by tohle uměl, uloží asi 30,8 terabytů dat na čtvereční centimetr. To je asi 5 700 dvouhodinových filmů na harddisk o velikost větší poštovní známky. Nejnovější iPhone 7 od Apple zvládne 256 gigabytů, což je ve srovnání se zmraženým harddiskem k smíchu.

V technologii týmu Manchesterské univerzity hraje klíčovou roli prvek dysprosium (Dy). To je lanthanoid a právě molekuly s lanthanoidy vykazují paměťový efekt magnetické hystereze s jednomolekulovými magnety při nejvyšší teplotě, alespoň pokud zatím víme. Podle Chiltona je to naprosto vzrušující. Datové médium s jednomolekulovými magnety by mohlo ukládat data o mnohonásobně vyšší hustotě než stávající technologie. Když takové médium bude možné chladit kapalným dusíkem, tak by se mohlo prosadit na trhu.

Dysprosium. Kredit: Paginazero / Wikimedia Commons.

Praktické aplikace by byly ohromující. Harddisky s mnohem vyšší hustotou dat spotřebují mnohem méně energie, takže by se datacentra mohla stát mnohem efektivnějšími. A bylo by to rozhodně k užitku Například jen Google v současnosti po světě provozuje 15 datacenter. V každém z nich pracuje asi 2,5 milionu serverů. Podle některých analýz jsou datacentra v dnešní době zodpovědná asi za 2 procenta celkových emisí skleníkových plynů. Zlepšení úložné kapacity harddisků by tím pádem prospělo nejen světové síti, ale i atmosféře.

Podle Millse byl předchozí rekord teploty pro paměťový magnetický efekt mínus 259 °C a jeho zdolání zabralo asi tak 20 let. Teď se budou Chilton, Mills a další odborníci věnovat vývoji nových molekul pro paměťová média tohoto typu, přičemž zužitkují poznatky ze svého průlomového výzkumu. Jejich cílem je dosáhnout ještě vyšší teploty, při které by paměťový jev s jednomolekulovými magnety fungoval. Pokud možno alespoň teploty kapalného dusíku, tedy mínus 196 °C.

Literatura
University of Manchester 23. 8. 2017. Nature 548: 439-442 (online 23. 8. 2017).