Nejstarší důkazy lidské přítomnosti v severovýchodní Asii  
Pravěcí lidé žili v severní Číně před 1,66 miliony let. Pozůstatky jejich koster se zde sice nenašly, nicméně nálezy kamenných nástrojů a důkazy jejich používání svědčí o tom, že hominidé osídlili výše položené části Asie o 340 tisíc let dříve, než se dosud soudilo.

Výzkumný tým, ve kterém byl i paleontolog Richard Potts ze  Smithsonian Institution’s National Museum of Natural History, přináší v časopise Nature zprávu o odkrytí čtyřech vrstev sedimentů v lokalitě Majuangou v severní Číně. Všechny tyto vrstvy obsahují nezpochybnitelné kamenné nástroje, které patrně zhotovili lidé, kteří vědci označují jako „hominis“.
Vrchní vrstva se nachází 44 až 45 metrů pod povrchem a právě zde byl nalezen dosud nejstarší známý kamenný nástroj se kterým se zde  hominid oháněl před 1,32 miliony let.  
Čtvrtá a spodnější vrstvy, ve kterých Potts také našel kamenné nástroje, jsou dokonce ještě o 340 000 let starší. Čínští hominidé používali kamenné nástroje obdobně jako to činili jejich  afričtí kolegové. S jejich pomocí se dostávali k morku kostí.  Potts v tom vidí souvislost a vyvozuje z toho, že hominidé se krátce po svém vzniku, rychle rozšířili po celé Asii.
Ve všech čtyřech vrstvách, které výzkumníci prozkoumali, našly stopy po tom, že pravěcí lidé kameny štípali a zhotovovali si sekáčky a škrabky. Ve třech spodních vrstvách jsou nástroje z kamenů, které nejsou podobné těm, které se nacházejí v okolních sedimentech a to svědčí o tom, že si je pravěcí Asiaté přinášeli z jiných lokalit. Z nánosů se také podařilo zjistit, že zhotovené nástroje tito lidé používali ke zpracování kostí savců velikosti jelenů a koňů. Pravděpodobně je zde čtvrtili a zpracovávali na potravu. 
Paleontologové z nálezu usuzují, že to svědčí o adaptabilitě pralidí a o tom, že po jejich vzniku v tropech rychle osídlovali i jiné oblasti. Dějepis nutno poopravit v tom smyslu, že lidské bytosti osídlili Asii dříve, než se dosud předpokládalo. Nálezy z lokality jsou ještě starší, než nálezy ze stejné zeměpisné šířky  v Eurasii. Jsou z přibližně stejného období jako dříve nalezené lidské pozůstatky v jihovýchodní Asii. To vše neodporuje nové teorii původu lidstva nazývanou „Ven z Afriky“ a  zároveň to svědčí o tom, že jakmile předpokládaná africká populace našich předků přišla do Asie, velmi rychle se zde šířila všemi směry. 


Majuangou

Pohled na nejstarší vrstvu archeologických nálezů v lokalitě Majuangou, kde se našly kamenné nástroje a zkamenělé zbytky opracovaných kostí. Uchovaly se pod nánosem zvířaty zdusané země. Autor fota R. Potts.
Detailní pohled na Majuangou (pramen NSF)

Nálezy

Kamenné artefakty a  úlomky rozdrcených kotí
Nahoře vlevo – tenká škrabka. Vpravo nahoře – sekáček s ostrými hranami. Střed vlevo – opracovaný kámen, jehož výsledkem je nástroj s mnoha ostrými hranami a hroty. Střed vpravo – tenký úlomek mohl sloužit  k řezání a jako škrabka. Vpravo dole – fragment dlouhé koti savce se šrámy po úderu, na spodním kousku kosti je patrné že po úderu došlo k lasturovému lomu a odloupnutí kousku kosti.

Pramen: Sciencedaily,   National Science Foundation



 

Datum: 03.10.2004 19:25
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace