V zemědělských půdách se často vyskytují koktejly reziduí pesticidů  
Při nedávném průzkumu orných půd České republiky bylo zjištěno, že v drtivé většině půd se nachází detekovatelná rezidua pesticidů i mnoho měsíců po poslední aplikaci. Ve většině půd se navíc jedná o koktejl několika látek současně a často byla překročena limitní hodnota.

V polovině roku 2017 vzbudily pozornost médií alarmující výsledky kontaminace podzemních vod v České republice pesticidy. Ty se do vody dostávají nejčastěji ze zemědělské půdy, u níž se ale výskyt těchto látek donedávna systematicky nesledoval. Odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) na Přírodovědecké fakultě přitom zjistili, že ve většině orných půd se rezidua pesticidů nalézají, a to dokonce jako koktejly několika látek současně. Odhalili, že ve více než polovině měřených půd jsou současně přítomny dva a více pesticidů v nadlimitní koncentraci.

 

 

Simazin. V EU byl zakázán před 10 lety. Dnes se ho ale do půdy dostává mnohonásobně více než v dobách, kdy byl povolen.
V EU byl zakázán před 10 lety. Dnes se ho ale do půdy dostává mnohonásobně více než v dobách, kdy byl povolen.

Půdní skupina RECETOX zahájila v roce 2015 řešení projektu GAČR, jehož jednou aktivitou byl průzkum orných půd v ČR na přítomnost reziduí pesticidů. V 75 vzorcích zemědělsky obdělávaných fluvizemí bylo analyzováno 60 současně používaných pesticidů a jejich vybraných transformačních produktů. Navíc byly právě díky výsledkům monitoringu vod, kde představovaly problém, začleněny i dva více než deset let zakázané herbicidy atrazin a simazin a jejich transformační produkty. Hypotézou bylo, že navzdory legislativě a regulaci používání pesticidů je významná část těchto půd kontaminována mnohačetnými směsmi pesticidů, které překračují dostupné limity. Žel tato hypotéza se potvrdila: 51 % půd obsahovalo 5 a více detekovatelných pesticidů a 36 % půd obsahovalo 3 a více pesticidů v koncentraci vyšší než 0.01 mg/kg. Tato koncentrace do nedávna (před novelou vyhlášky 13/1994 Sb. v roce 2017) platila jako limit pro jednotlivé nechlorované pesticidy v zemědělské půdě a lze ji použít jako jednotný práh pro interpretaci dat, protože pouhá detekce látky v půdě se odvíjí od analytického limitu detekce, který se pro jednotlivé látky liší.

 

Herbicid proti dvouděložným plevelům
Herbicid proti dvouděložným plevelům

Nejčastěji nacházené byly triazinové herbicidy (v 89 % půd) a conazolové fungicidy (73 % půd). Podařilo se najít významné vztahy mezi výskytem nacházených pesticidů a jejich vlastnostmi (rozpustnost, hydrofobicita a poločas života). V řadě případů koncentrace pesticidů či jejich degradačních produktů překračovaly zahraniční rizikové limity (US EPA či holandský systém). Zda jsou nalezené koncentrace a kombinace pesticidů skutečně rizikem pro zdraví půdy, plodin či dokonce člověka nelze zatím říci, neboť nad daty nebyla provedena detailní analýza rizik. Každopádně však nálezy korespondovaly s výskyty pesticidů v podzemních a povrchových vodách a lze říci, že kontaminace zemědělské půdy rezidui pesticidů zvyšuje riziko kontaminace vod.

 

Pracoviště a kontakt na autora: Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX). Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita.

Zarážející byly nálezy degradačních produktů simazinu a atrazinu, tedy dvou látek, které byly v EU zakázány před 10 lety kvůli jejich vysoké toxicitě pro vodní organismy, podezření z karcinogenity, reprodukční toxicity a endokrinní disrupce. Pomocí sledování asociace výskytu s pěstovanými plodinami 3 roky před měřením bylo zjištěno, že rezidua zakázaného simazinu pochází s velikou pravděpodobností z aplikací terbuthylazinu na kukuřici. Terbuthylazine totiž může dle EU legislativy obsahovat až 3% nečistotu simazinu. Díky vysoké roční spotřebě terbuthylazinu (přes 100 tun) se dnes do půdy dostává mnohonásobně více simazinu než v dobách, kdy byl ještě povolen. Časté nálezy transformačních produktů atrazinu (zejména hydroxyatrazin) naopak takto být vysvětleny nemohly a vše nasvědčuje tomu, že se jedná o extrémně perzistentní residuum přetrvávající v půdách jako dědictví intenzivního používání atrazinu před zákazem.

 

Současné systémy zemědělské produkce potravin, krmiv a biomasy jsou nerozlučně svázané s používáním herbicidů, fungicidů a insekticidů. Celosvětově se každý rok spotřebuje cca 3.3 x 106 tun pesticidů, z toho cca 420 x 103 tun v Evropě a 4,8 tisíc tun v ČR (data FAO a ÚKZÚZ). Je známo, že většina tohoto množství vstupuje do zemědělské půdy, kde krátce či dlouho setrvává. Přesto jsou však monitoringy zemědělských půdy na rezidua pesticidů velice vzácné (největší jsou známy z Koreje, Maďarska a Španělska). Vzhledem k výsledkům našeho průzkumu půd i vzhledem k výsledkům monitoringu vod lze jednoznačně doporučit, aby zemědělské půdy byly pravidelně sledovány na výskyt pesticidů a také, aby naměřené výsledky byly reflektovány při nastavování zemědělského hospodaření a schvalování použití pesticidů.

 

Více detailů ke studii:

Science of the Total Environment 613-614 (2018), p. 361-370

Agromanuál 12/11-12 (2017), str. 34-38

PoznámkaPro zájemce o danou tématiku nabízí pracoviště RECETOX zajímavé Ph.D. pozice (ZDE).

Autor: Jakub Hofman
Datum: 09.01.2018
Tisk článku

Související články:

Německo zakázalo GM kukuřici     Autor: Josef Pazdera (15.04.2009)
(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Europoslankyně Konečná pomocí argumentačních klamů zachraňuje svět     Autor: Miloslav Pouzar (22.11.2017)
Když o glyfosátu argumentačně klame profesor chemie     Autor: Miloslav Pouzar (11.12.2017)



Diskuze:

Následky

Alexandr Kostka,2018-01-11 10:29:14

Opravdu překvapivé zjištění. Příroda je roky zalévána jedy a pak jsou "najednou" stopy jedů nalezeny všude.

Odpovědět

Jednotky?

Honza H8,2018-01-10 16:38:01

Asi jsou špatně jednotky. V ČR je to myslím x 1000.

Odpovědět


Re: Jednotky?

Milan Krnic,2018-01-10 19:54:41

Rozhodně, podle Si jsou to kilogramy. Ovšem ty řády! :)

Odpovědět


Re: Re: Jednotky?

Josef Hrncirik,2018-01-10 20:54:37

Nepřátelé i přátelé jsou zcela zmateni. Herbicid drasticky ničí schopnost kontroly výpočtů.
3 Mt pesticidů/Gaiu = cca 500 g/duši i v buši
= 800 g/Evropana
ale prý jen 4,8 t/Čechii = jen cca 0,48 g / na každého pacholíka (? méně než perníku).
Asi je to podfinancované a nevyužité pole neorané.
Kolik ha ev. ha/duši je takto obhospodařováváno, ev. kolik ha je již nejneobhospodařovatelných?
Nejspíš se cukruje jen 1-2 kg/ha.
Ale wiky pod Atrazine (zeazine) label páše i galon 42%/1000 čtverečních stop = cca 180 kg/ha na golfu v USA (nikoliv ve Vietnamu). Byznys a výpočty jsou horší než Orange Agent.

Odpovědět


Admin

,2018-01-10 21:29:24

V textu jsme k číslu 4,8 "vypadlé" slovo tisíc autorovi doplnili. Děkujeme za upozornění.

Odpovědět


Re: Admin

Josef Hrncirik,2018-01-11 13:47:21

Donald již nezaváhá a místo kt ihned rozkáže Mt.

Odpovědět


Re: Re: Admin

Milan Krnic,2018-01-11 22:31:00

Což ovšem vzhledem k SI (neplést obráceně) nic nemění. Jen tedy v krámě divné koukají a požadují deka.

Odpovědět


Re: Admin

Jakub Hofman,2018-01-30 08:43:49

Čtenářům se omlouvám, slovo tis. skutečně vypadlo a při kontrolách textu jsem již tuto chybu přehlédl. Autor

Odpovědět

No dobře. Roundup v půdě prakticky není.

Josef Hrncirik,2018-01-10 13:37:56

Kolik ho ale je v desikované plodině a živém či mrtvém konzumentovi?

Odpovědět


Re: No dobře. Roundup v půdě prakticky není.

Mojmir Kosco,2018-01-11 12:43:05

ale bude !

Odpovědět


Re: Re: No dobře. Roundup v půdě prakticky není.

Josef Hrncirik,2018-01-11 13:40:55

Pravděpodobně se jim také hůře (s menší citlivostí) stanovuje než jiné herbicidy.
Navíc může být v půdě pohyblivější a lépe odbouratelný a ví ďábel, i méně toxický.

Bůh a trh ví, že draselná sůl glyphosate a síran amonný k zlepšení jeho účinku budou jediná NPKS hnojiva, která si ze svých zisků v dávce cca 1 kg/ha naši podnikatelé budou moci dovolit.

Odpovědět


Re: No dobře. Roundup v půdě prakticky není.

Jakub Hofman,2018-01-30 08:46:14

Vážení čtenáři a diskutující. Je třeba upřesnit, že jsme neměřili všechny látky v ČR používané. Vybrali jsem přes 50 látek s nejvyšší spotřebou, ale některé ještě ze seznamu vypadly, protože se z půdy extrahují a analyzují s těžkostmi. Je to případ i glyfosátu. Nemohli jsme jej najít, protože jsme jej ani neměřili. To je dost zásadní doplnění. S pozdravem. Jakub Hofman

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz