Býčí sperma. Kredit: University of Kansas / Joseph Tash.

Vesmír je výzva. A také je to prostředí, kde se našemu tělu dějí divné věci. Astronauté se natahují, přicházejí o svaly a rovněž jim řídnou kosti, alespoň pokud víme. Zatím máme v poznatcích o biologii člověka ve vesmíru velké mezery. Pokud chceme být vesmírným druhem, musíme na tom zapracovat. Týká se to i lidského rozmnožování ve vesmíru.

Proto NASA nedávno poslala na oběžnou dráhu sperma. Nákladní loď Dragon společnosti SpaceX vynesla během letu CRS-14 v rámci mise Micro-11 na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS zmražené lidské a také býčí sperma. Chtějí prověřit, jak se bude spermiím plavat ve stavu beztíže.

Příprava spermií mise Micro-11 na start. Kredit: NASA.

Odborníci NASA by rádi zjistili, jak dlouhodobé pobyty ve vesmíru ovlivňují lidské zdraví a schopnost rozmnožování. Výzkum mise Micro-11 by měl položit základy k případnému rozmnožování lidí v prostředí mikrogravitace, když bychom se skutečně stali vesmírným druhem.

Přísně vzato to není poprvé, kdy pozemští vědci zkoumají sperma v kosmu. V roce 1988 poslal německý badatel Englemann na oběžnou dráhu býčí sperma, které bylo na palubě kosmické lodi ESA. Pak sledoval, jak mikrogravitace působí na spermie.
Když má dojít k oplození u savců, tedy i u lidí, tak nejprve musí spermie připlavat k vajíčku a pak s ním splynout. Když má dojít ke splynutí, tak se spermie potřebuje pořádně rozpohybovat a její membránu musí více zkapalnět.

Kosmická loď Dragon parkuje u ISS během letu CRS-14. Kredit: NASA / Ricky Arnold.

Dosavadní experimenty s oplozováním ježovek a skotu ukázaly, že v prostředí mikrogravitace jsou aktivační pohyby spermií rychlejší než na Zemi, zatímco další kroky vedoucí ke splynutí spermie s vajíčkem jsou naopak pomalejší. Problémy s načasováním v této fázi rozmnožování by ale každopádně mohly zamezit úspěšnému oplození vajíčka.

NASA teď bude detailně zkoumat lidské a býčí spermie. V podobných experimentech se často používají spermie skotu, protože se v řadě parametrů podobají lidským spermiím. Rozdíl mezi muži a býky je v tom, že lidské spermie jsou mnohem více rozmanité, ať už jde o vzhled nebo pohyblivost. Na oběžné dráze proto bude býčí sperma sloužit jako kontrola, čili k porovnání s lidskými spermiemi.

Astronauty na palubě ISS čeká napínavý výzkum, při němž rozmrazí sperma a aktivují ho pro oplození vajíček. Pohyby spermií budou sledovat mikroskopem a nahrávat na video. Poté vzorky zafixují a pošlou zpátky na Zemi, kde je čeká důkladná analýza a zhodnocení možností pro rozmnožování v mikrogravitaci. Jak už je v podobných experimentech obvyklé, pozemní tým uskuteční stejné experimenty i na Zemi a vědci nakonec všechno porovnají. Pak se ukáže, jak je to s množením lidí ve stavu beztíže.

Video:  SpaceX CRS-14: Dragon capture, 4 April 2018

Literatura
NASA 2. 4. 2018.