:: OSEL.CZ :: - Jaké hudbě naslouchali Sapfó, Eurípidés nebo Sókratés?
Jaké hudbě naslouchali Sapfó, Eurípidés nebo Sókratés?  
The Conversation je původně australskou akademickou komunitou založený nezávislý neziskový, dnes již mezinárodní mediální prostor pro popularizaci vědy a vzdělávání. Na jeho internetových stránkách zveřejnil Armand D'Angour, docent na Katedře klasických studií Oxfordské university článek pod názvem Hudba antického Řecka: nyní konečně víme, jak zněla. Těm, co to chtějí vědět také, nabízíme český překlad s videi.
Armand D'Angour, docent na Katedře klasických studií Oxfordské university. Kredit: Jesus College,Oxford University
Armand D'Angour, docent na Katedře klasických studií Oxfordské university. Kredit: Jesus College,Oxford University

V roce 1932, v londýnském Královském hudebním spolku citoval muzikolog Wilfrid Perrett slova jistého hudebně zaměřeného profesora řečtiny: "Nikdo nikdy nebyl schopen pochopit antickou řeckou hudbu, a nikdo nikdy ani schopen nebude. Taková snaha by byla šílenstvím. "

 

Vskutku starověká řecká hudba dlouho představovala téměř k zoufalství dovádějící záhadu. Přitom v antickém Řecku byla hudba všudypřítomná, většina poezie v období 750 až 350 p.n.l. - písně Homéra, Sapfó a dalších – byla složena a interpretována jako zpívaný přednes, někdy doprovázen i tancem. Dobové literární texty poskytují množství konkrétních podrobností o tónech, stupnicích, efektech a nástrojích, jež se používaly. Společným znakem byla lyra spolu s populárním aulosem, což byly dvě rákosové píšťaly, na kterých současně hrál jediný hudebník. Zvukem připomínaly dva nezávislé, v melodii se doplňující hoboje.

 

Části veršů 338 až 344 prvního chóru antické tragédie Orestes dramatika Eurípida. Nad textem je hudební záznam. Papyrus z roku cca 200 p.n.l.  Zdroj: Wikimedia Commons
Části veršů 338 až 344 prvního chóru antické tragédie Orestes dramatika Eurípida. Nad textem je hudební záznam. Papyrus z roku cca 200 p.n.l. Zdroj: Wikimedia Commons

Navzdory množství písemných informací smysl a zvuk staré řecké hudby zůstávaly neuvěřitelně nepolapitelné. Zčásti proto, že pojmy nacházející se ve starověkých zdrojích jsou komplikované a neznámé. I když notový zápis hudby také existuje a lze ho také interpretovat, je vzácný a jen útržkový. To, co se podařilo zrekonstruovat, často znělo nevábně a dost podivně, a tak hudba antického Řecka byla mnohými považována za ztracené umění.

 

Nynější fascinující vývoj však vyvrátil tyto chmurné předpoklady. Projekt zaměřený na výzkum antické řecké hudby, na němž jsem od roku 2013 pracoval, vytvořil úžasný vhled do hudební tvorby starých Řeků. Můj výzkum dokonce vedl k její interpretaci - a doufám, že v budoucnu budeme svědky mnohých dalších rekonstrukcí.

 

Situace se v posledních letech výrazně změnila, když se odborným technikům, jakým je Robin Howell a vědcům sdruženým v projektu Evropské hudební archeologie podařilo zrekonstruovat některé velmi dobře zachované aulosy (auloi). Ovládané vynikajícími interprety, jako jsou Barnaby Brown a Callum Armstrong, poskytují věrohodnou představu o zvukovém rozsahu starověké hudby, stejně jako o zabarvení hlasu a ladění samotných nástrojů.

 

Hudebník hrající na aulos – polovina 5. století p.n.l., autor aténský malíř Euaion
Hudebník hrající na aulos – polovina 5. století p.n.l., autorem je aténský malíř Euaion.

Základem starověké písně byly rytmy a rytmy staré řecké hudby lze odvodit z metrik poezie. Ty vycházely výhradně z délek slabik slov, které vytvářejí vzory dlouhých a krátkých prvků. Přestože neexistují žádné indicie o tempu staré písně, je často jasné, zda se má metrum zpívat rychle nebo pomalu (až do vynálezu mechanických chronometrů, tempo nebylo fixní a jistě se trochu lišilo mezi různými interpretacemi). Zvolení správného tempa je ale nezbytné, pokud má hudba dobře znít.

 

A co melodie a harmonie? To je to, co má většina lidí na mysli, když tvrdí, že stará řecká "hudba" je ztracena. Ve spisech starověkých autorů, jako jsou Platón, Aristoteles, Aristoxenos, Ptolemaios a Aristides Quintilianus se zachovaly tisíce slov o teorii melodie a harmonie. Koncem 16. století bylo ve Florencii nalezeno několik útržkových partitur s antickým hudebním zápisem. Ale ani uvedené doklady skutečné hudby neposkytly ten pravý pocit melodického a harmonického bohatství, o kterém se dozvídáme z literárních pramenů.

 

Video: Starší rekonstrukce úryvku z Eurípidova Oresta

 

Od roku 1581 bylo nalezeno více dokumentů s antickou notací zapsanou na papyru nebo do kamene. Nyní existuje asi 60 fragmentů. Pečlivě sestavené, přepsané a interpretované učenci, jakými jsou Martin West a Egert Pöhlmann, nám dávají velkou šanci pochopit, jak antická hudba zněla.

 

Apollón s lyrou krmí černého ptáka, pravděpodobně vránu. Wikimedia Commons
Apollón s lyrou krmí černého ptáka, pravděpodobně vránu. Wikimedia Commons

Na nejstarším z významných hudebních dokumentů, nalezeném již v roce 1892, je zachovaná část sboru z tragédie Orestés, kterou v roce 408 p.n.l. napsal  aténský dramatik Eurípidés. Tento záznam dlouho představoval pro interprety problém, a to především kvůli použití čtvrt-tónových intervalů, které se zdají být navrženy pro odlišné hudební vnímání. Západní hudba pracuje s celými tóny a půltóny, jakýkoliv kratší interval se našim uším ozve jako nota zahrána nebo zapěna falešně.

 

Ale mé analýzy fragmentu Oresta, které jsem publikoval začátkem tohoto roku, obsahují zásadní postřehy.  Nejprve jsem zjistil, že prvky partitury jasně poukazují na slovní obraz - napodobují význam slov tvarem melodické linie. Například klesající kadenci najdeme nastavenou na slovo "nářek" a velký intervalový skok vzhůru doprovází slovo "vymrštil se".

Také jsem prokázal, že pokud čtvrt-tóny fungují jako „přechodné tóny“, kompozice je ve skutečnosti tonální (zaměřená na tón, ke kterému se melodie pravidelně vrací). To by nemělo být nijak překvapující, neboť taková tonalita existuje ve všech zápisech starověké hudby z pozdějších staletí , včetně rozsáhlých delfských chvalozpěvů zachovaných v kameni.

 

Starověké divadlo v Epidauru (panoramatický snímek) Zdroj: Wikimedia Commons
Starověké divadlo v Epidauru (panoramatický snímek). Zdroj: Wikimedia Commons

S ohledem na tyto předpoklady jsem v roce 2016 zrekonstruoval hudbu z papyru s fragmentem Oresta pro sbor s doprovodem aulosu, ve svižném tempu, jak jej udává metrum a obsah slov. Tento zpěv z Oresta spolu s dalšími, staršími rekonstrukcemi jiných dochovaných antických hudebních zápisů  přednesl  v červenci 2017 sbor doprovázen „aulosistem“ (hráčem na aulos) v Ashmoleovu  muzeu umění a archeologie, které je součástí oxfordské university.

 

Zbývá mi, abych v příštích letech zrealizoval dalších několik tuctů dochovaných antických partitur, z nichž jsou mnohé velmi fragmentární, a na jevišti představil celé antické drama s historicky hodnověrnou hudbou v některém starověkém divadle, jaké je například v Epidauru.

 

Prozatím můžeme vyvodit velmi zajímavý závěr. O tradicích západní klasické hudby se často říká, že začíná s gregoriánskými chorály v 9. století našeho letopočtu. Ale rekonstrukce a interpretace antické řecké hudby naznačují, že právě tato starověká hudba by měla být považována za kořeny evropské hudební tradice.

 

Video: Znovuzrození hudby antického Řecka

 

Původní článek pod názvem Ancient Greek music: now we finally know what it sounded like zveřejnil 31. 7. 2018 The Conversation

 

Překlad: Dagmar Gregorová

Autor:
Datum: 01.08.2018
Tisk článku

Antika a kresťanstvo - Resch Jozef
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 119 Kč
cena: 105 Kč
Antika a kresťanstvo
Resch Jozef
Související články:

Vstupte do světa hudby     Autor: Jaroslav Petr (04.03.2009)
Hudba je universální     Autor: Jaroslav Petr (23.03.2009)
Paleolitická flétna     Autor: Josef Pazdera (25.06.2009)
Zhudebněný fyzikální svět     Autor: Dagmar Gregorová (25.06.2010)
Prokletí zombie fosilií nutí paleontology experimentovat s mrtvolami     Autor: (24.03.2018)



Diskuze:

Fakt či mýtus ?

Palo Fifunčík,2018-08-02 07:28:46

Údajne došlo k zmene frekvencie tónu C zo 432 Hz na 44O Hz ... Mne dôvod nie je zrejmý , viete o tom niečo ? Ďakujem za článok !

Odpovědět


Re: Fakt či mýtus ?

Dagmar Gregorová,2018-08-02 08:24:32

Neviem, čiVám odpoviem správne, ale to, čo sa mi podarilo narýchlo nájsť je tabuľka rôznych typov ladenia vychádzajúca z frekvencie tónu A4, ktorý má podľa prijatého medzinárodného štandardu 440 Hz (ISO 16).
Sú samozrejme možné iné, v súčasnosti neštardantné ladenia. Ak za základnú "jednotku", teda tón, zvolíte A4, potom si v tejto tabuľke
https://pages.mtu.edu/~suits/notefreqs.html
nájdete príslušné frekvencie ostatných tónov.
Voliteľné je to A4... horný riadok.

440 Hz pre A4 je teda dohoda, v minulosti to boli iné hodnoty - viď.
https://en.wikipedia.org/wiki/A440_(pitch_standard)
(history and use)
a hlavne tu:
https://en.wikipedia.org/wiki/Concert_pitch#History_of_pitch_standards_in_Western_music

Odpovědět


Re: Re: Fakt či mýtus ?

Palo Fifunčík,2018-08-02 09:25:51

Ja som našiel toto : je tam aj zmienka o tom, že tón A sa "preladil" zákonom ...

://cs.wikipedia.org/wiki/Komorní_tón

Odpovědět

Antické hudební nástroje

Dagmar Gregorová,2018-08-01 23:05:05

diplomová práce
pro ty,kteří by chtěli například rozeznat kitharu od lyry
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/82231

Odpovědět

Mjůzik

Milan Krnic,2018-08-01 21:34:04

Předně děkuji za článek!
Když se to remixne, přidají basy a trochu dope rapu, bude to pecka!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace