Chcete terraformovat Mars? Se soudobou technologií to asi nepůjde  
Bylo by fantastické udělat z Marsu druhou Zemi a důkladně ho osídlit. Problém je v tom, že na Mars nejspíš není dost oxidu uhličitého ani jiných skleníkových plynů, které by mohly zahřát promrzlou planetu.

 

Dočkáme se někdy terraformovaného Marsu? Kredit: Daein Ballard / Wikimedia Commons.
Dočkáme se někdy terraformovaného Marsu? Kredit: Daein Ballard / Wikimedia Commons.

Autoři a samozřejmě i fanoušci science fiction už dávno sní o terraformování cizích planet. A dává to smysl. Když máme k dispozici jenom jedinou obyvatelnou planetu, tak jsme velmi zranitelní. Každý den se může přihodit něco velice tragického, co by život na Zemi znesnadnilo, ne-li úplně znemožnilo. Nejbližší jakž takž kolonizovatelnou planetou je přitom Mars, takže se touhy s terraformováním pochopitelně často upírají k Rudé planetě.

 

Bruce Jakosky. Kredit: University of Colorado – Boulder.
Bruce Jakosky. Kredit: University of Colorado – Boulder.

Jak tedy nejlépe terraformovat Mars? Nejčastěji navrhovaným řešením je nějakým způsobem uvolnit oxid uhličitý, který se nachází na Marsu. V těchto představách by unikající oxid uhličitý vyztužil atmosféru Marsu, vyvolal užitečné globální oteplení a celá planeta by se tím pádem stala přívětivější pro život našeho typu.

 

Podle nové vědecké studie, kterou si zaplatila NASA, jsou ale takové představy naivní. Bruce Jakosky z Coloradské univerzity v Boulderu a jeho spolupracovníci tvrdí, že na Marsu není dostatek dostupného oxidu uhličitého, který by bylo možné uvolnit a vypustit do atmosféry Rudé planety. Autoři výzkumu tudíž dospívají k závěru, že terraformování Marsu do podoby přívětivé planety, kterou by bylo možné zkoumat bez skafandru, není se soudobými technologiemi proveditelné. Jejich výzkum publikoval časopis Nature Astronomy.

Povede se nám někdy terraformovat Mars? Kredit: Daein Ballard / Wikimedia Commons.
Povede se nám někdy terraformovat Mars? Kredit: Daein Ballard / Wikimedia Commons.


Dnešní atmosféru Marsu sice tvoří v naprosté většině oxid uhličitý, je ale natolik řídká, že v žádném případě neohřeje planetu, aby udržela kapalnou vodu. Tlak marťanské atmosféry přitom odpovídá ani ne jednomu procentu tlaku atmosféry Země. Za takových okolností se jakákoliv kapalná voda na povrchu Marsu rychle vypaří anebo zmrzne.

 

Teraformování Marsu nebude snadné. Kredit: NASA.
Teraformování Marsu nebude snadné. Kredit: NASA.

Pokud jde o případné terraformování Marsu, tak tam podle všeho jako použitelné skleníkové plyny přicházejí v úvahu pouze oxid uhličitý a vodní pára. Podle Jakoskyho by jedině tyto dva plyny mohly poskytnout nějaké významnější oteplení planety. Kolik ale je na Marsu oxidu uhličitého a vodní páry?


Výzkum Jakoskyho týmu byl založený na pozorování Marsu meziplanetárními sondami za posledních 20 let. Badatelé analyzovali obsah minerálů s uhlíkem na Marsu, a také výskyt oxidu uhličitého v polárním ledu Marsu z dat sond Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Odyssey. Použili i data o atmosféře Marsu, která získali od sondy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution).


Jakosky a spol. dospěli k závěru, že na Marsu není dostatek oxidu uhličitého na to, aby po uvolnění do atmosféry podstatně ohřál Rudou planetu skleníkovým efektem. Většina z přítomného oxidu uhličitého je navíc nedostupná a nemůže být pro podobné účely realisticky využitá. Pro použití vodní páry jako skleníkového plynu by bylo nutné Mars předehřát a jsme zpátky u oxidu uhličitého. Nebo bychom mohli nasadit freony a jim podobné plyny. Ty se ale rychle rozkládají a jejich použití by vyžadovalo rozsáhlou průmyslovou výrobu přímo na Rudé planetě. Mars je blízko a dráždí nás. Na jeho terraformování ale budeme muset ještě zapracovat.

Video: Bruce Jakosky—Development and Implementation of the MAVEN mission


Literatura
NASA's Goddard Space Flight Center 30. 7. 2018, Nature Astronomy 2. 634–639.

Datum: 07.08.2018
Tisk článku

Související články:

Jak terraformovat Venuši?     Autor: Stanislav Mihulka (27.07.2014)
Elon Musk chce shodit na Mars termonukleární bomby     Autor: Stanislav Mihulka (14.09.2015)



Diskuze:

Terraformování Marsu jde, ale budeme muset ještě zapracovat.

Anton Matejov,2018-08-09 09:21:16

1. Prečo prišiel Mars o veľkú časť atmosféry, ktorá vytvárala podmienky aj na oceány vody v minulosti?
Dnes dominuje názor, že Mars prišiel o magnetické pole.
Počas miliónov rokov mu slnečný vietor, veľkú časť atmosféry odvial. Tie mechanizmy doplňovania atmosféry na Marsu sú ešte dnes. Len nestačia regenerovať dostatočne atmosféru Marsu, lebo únik je väčší. Veď súčasne sondy na Marse skúmajú napríklad skelníkovy metán, ktorý tam do atmosféry pravidelne uniká. (Kvôli otázkam života na Marsu v minulosti)
Najskôr teda treba zaplátať najväčšiu diery unikania atmosféry Marsu a to stvorením magnetického poľa Marsu.
Ja navrhujem, a pred rokom to tiež navrhla aj samotná NASA, stvoriť v libračnom poli L1 Marsu magnetické pole, ktoré by odkláňalo slnečný vietor a nabité častice zo Slnka mimo dráhu Marsu. Projekt by stál podľa môjho odhadu asi okolo 200 - 500 miliárd $.
Okolo roku 2000 sa odhadovala cena ľudskej misie na Mars okolo 500 miliárd $. Noví vizionári ako Elon Musk stlačili cenu ľudskej misie na Mars riadne dole.
Aj v libračnom poli L1 Zeme by sme mohli stvoriť záložné magnetické pole Zeme. A taký projekt by sme si mohli vlastne odskúšať práve v libračnom poli Marsu.
Naša Zem už historickí dlho neprepolovala. Dnes už vieme, že prepolovanie Zeme môže trvať oveľa dlhšie, ako sme v minulosti predpokladali. Počas prepólovania Zeme bude život na Zemi mimoriadne ohrozený. Ďalej vieme že Zem, sem tam zasiahnu silné slnečné erupcie a môžu na narobiť rozsiahlé škody v stovkách miliárd $. Týmto slnečným supererupciam by sme mohli tiež čeliť už v libračnom poli L1 Zeme stvorení magnetického poľa.
Taktiež je spočítané, že do miliárd rokov stúpne žiarenie na Slnku na intenzite, že sa na Zemi vyparia všetky oceány. A na Zemi môže nastať to predpovedané biblické peklo, podobné tomu skleníkovému peklu na Venuši. Už v libračnom poli L1 Zeme by sme mohli riadene znižovať intenzitu slnečného žiarenia. Chrániť aj našu obežnú dráhu Zeme pre výrobu, kozmické mestá, posádky vesmírnych misii.
A k tomu Marsu. Ak chceme Mars osídliť, zálohovať život, je to len otázka srdca, vízii.
Veď tie prvé mestá, sídliska na Marse nemusíme stavať na povrchu. Ale vyhĺbiť ich pod povrch, do hôr. Hory nám budú poskytovať aj určitú radiačnú a iné typy ochrán. Môžeme tam pri hĺbení podzemných miest na Marse zároveň ťažiť vhodné kovy. Za druhé aj materiály, ktoré poslúžia na pumpovanie skleníkových plynov do atmosféry Marsu. Ostatné materiály používať na 3D tlač a vonkajšiu ochranu.

Odpovědět


Re: Terraformování Marsu jde, ale budeme muset ještě zapracovat.

Vaclav Prochazka,2018-08-09 11:38:14

No je otázka zda naše názory ohledně ztráty atmosféry na Marsu jsou správné a nebo jde jen o nepodložené spekulace...

Dovolím si pár spekulativních otázek (odpovídající úrovni onoho vědeckého bádání a diskuzi u piva), předpokládám, že je zde určitě někdo, kdo zná odpovědi:-)

1/ Opravdu měl někdy Mars hustou atmosféru?
2/ V případě, že ano (a něco tomu nasvědčuje), opravdu o ní přišel v souvislosti se ztrátou magnetického pole?
3/ Víme jak vzniká planetární magnetické pole a nebo jde jen o spekulace, že je k tomu vždy potřeba rotující x nerotující kovové (Fe) jádro?
4/ I přes magnetické pole i Země ztrácí atmosféru. Vnější vrstvy tvoří téměř výhradně vodík. Kde se tam asi vzal? Disociace molekuly H2O, kyslík zůstává a vodík mizí 2H2O + energie → 4H + O2 a nebo je spíše zachycován z mezihvězdného prostoru?
5/ Atmosféra Zěmě nám buď postupně řídne a nebo je neustále doplňována. Jaké jsou přesně mechanismy doplňování? Jakou roli hraje slapový vliv Měsíce? Jakou roli hraje radioaktivní rozpad v kůře / plášti Země?
6/ Měl Mars dříve pořádný měsíc? Nepřišel o atmosféru právě v souvislosti se ztrátou tohoto měsíce? Nestačilo by pro teraformaci nějaký ten měsíc Marsu dodat?
7/ V případě, že by to šlo, půjde znova celý proces vzniku atmosféry restartovat? Vznikne i magnetické pole?
8/ A vážně měl Mars někdy silné magnetické pole?

Odpovědět


Re: Re: Terraformování Marsu jde, ale budeme muset ještě zapracovat.

Josef Hrncirik,2018-08-09 18:44:02

Jednodušší otázka.
V atmosféře Venuše je cca stejně N2 i Ar; a dokonce i H2O páry jako na Zemi, průměrně odpovídající vrstvě vody cca 10 cm.
Kam však zmizela voda?
Odpařením oceánu řekněme 3 km tloušťky by atmosférický tlak cca 9 MPa (hlavně CO2) stoupl cca o 30 MPa vodní páry, místo stávajího cca 1 kPa vodní páry.

Odpovědět


Re: Re: Re: Terraformování Marsu jde, ale budeme muset ještě zapracovat.

Vaclav Prochazka,2018-08-09 22:08:05

No to asi ne...

Země: N2 78%, 21% O2, Ar 0,9%, CO2 0,04% ...
Venuše: CO2 96%, N2 3%, (H2O, H2S, Ar .... ) 1%

Musela někam voda zmizet?

Odpaření oceán by nebylo skokové, ale chvilku by trvalo, tj. k žádnému dramatickému nárůstu tlaku atmosféry by dojít nemuselo. Vzrůstající tlak by mohl být ve spojení s vysokou kinetickou energií molekul atmosféry kompenzován rychlejším únikem atmosféry do meziplanetárního prostoru.

Ovšem celé toto je spekulativní cvičení neboť toho o atmosféře planety známe příliš málo a chybí nám podstatná informace - počáteční podmínky. Ty nemuseli být jednoduché s ohledem na retrográdní rotaci venuše, velký sklon rotační osy a velice pomalou rotaci....

Určitě někdo udělal už spoustu pěkných simulací vývoje klimatu Marsu i Venuše. Ale oni nám dosud nefungují klimatické modely na Zemi, takže to budou jen pěkné pohádky ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Terraformování Marsu jde, ale budeme muset ještě zapracovat.

Josef Hrncirik,2018-08-10 08:36:44

Myslel jsem to spíše takto.
Země a Venuše mají cca stejný průměr i gravitační zrychlení na povrchu. Potom je hmotnost uvažovaných plynných složek úměrná jejich parciálnímu tlaku do povrchu, to je součinu atmosférického tlaku a objemového zlomku složky. Pro Ar např.
100 kPa*0,01 = 1 kPa Ar u země Země či cca totéž u venuše Venuše. Ar se asi prakticky nesorbuje a v minerálech příliš nerozpouští. Venuše je určitě teplejší a tekutější než Země, takže Ar by mělo na ní být více či srovnatelně. Pokud Ar vzniká rozpadem K se známým poločasem, měl ba se dát provést odhad, kolik ho stačilo vzniknout za rozumnou dobu cca 5 Ga v planetě a zda to odpovídá atmosférickému množství, nebo je převážně ještě v Pekle či již v Nebi. U bilance N by bylo zajímavé zda ho u země není příliš málo, neb je ev. v pozůstatcích org. hmoty.
Voda ať kapalná či plynná vyvolá stejný "hydrostatický tj. atmosferický" tlak. Na Venuši ji však zůstalo jen cca 1 hPa par H2O, tj. 1/1000 z ekvivalentního 10 m sloupce mokré vody v barometru, tj. jen 1 cm kapaliny. W3 píše: 9,3 MPa vše; H2O jen 0,002 obj. = mol.% = 9300 kPa *,00002 = 0,2 kPa tj. vlastně jen 2 mm kapalné vody, tj. ani ne 1 cm, spíše by se z toho vyždímal max. 1 mm oceán. Je to určitě dobře, není to překombinováno žádným gravitačním zrychlením.
Údaj 0,002 obj.% vody nebudí důvěru, ale snad je to řádově dobře. Při venušských vedrech více než 320°C by se voda přehřála na nekondenzovatelnou páru o tlaku nad 27 MPa, tj. hravě by to vypařilo 2,7 km vrstvu oceánu.
Kam ten oceán vody zmizel, když N i Ar zůstaly zhruba stejné?

Odpovědět


Re: Re: Terraformování Marsu jde, ale budeme muset ještě zapracovat.

Anton Matejov,2018-08-10 10:48:14

1/ Opravdu měl někdy Mars hustou atmosféru?
Sú už veľmi silné dôkazy z posledných misii na Marse, že tam existovala voda a dokonca oceány kvapalnej vody. Oceány kvapalnej vody si nedokážeme predstaviť bez silnejšej atmosféry. Nepoznáme iné mechanizmy v súčasnosti, ktoré by umožňovali tekutu vodu na planéte bez silnejšej atmosféry.
2/ V případě, že ano (a něco tomu nasvědčuje), opravdu o ní přišel v souvislosti se ztrátou magnetického pole?
Mars mohol prísť o svoju atmosféru aj inými procesmi, ako stratou magnetického poľa.
Napríklad niekedy som uprednostňoval iné varianty, napríklad výbuch blízkej supernovy. Tých možných variant je viacero.
3/ Víme jak vzniká planetární magnetické pole a nebo jde jen o spekulace, že je k tomu vždy potřeba rotující x nerotující kovové (Fe) jádro?
Na planetárne magnetické pole nie je potreba rutující x nerotující kovové (Fe) jadro.
Napríklad magnetické pole na Venuši je vyvolané interakciou medzi ionosférou a slnečným vetrom.
V našej slnečnej sústave a vesmíre je veľa magnetických polí na rôznych princípoch.
Veľmi dobre ich opisuje na youtube aj profesor RnDr Petr Kulhanek a mnohí iní.

4/5/6/7/8 V ostatných otázkach mate zaujímavé podnetné otázky, na ktoré nie sú v súčasnosti dostatočné odpovede.

Odpovědět


Re: Terraformování Marsu jde, ale budeme muset ještě zapracovat.

Vojta Ondříček,2018-08-09 13:45:23

Píšete ? "Okolo roku 2000 sa odhadovala cena ľudskej misie na Mars okolo 500 miliárd $. Noví vizionári ako Elon Musk stlačili cenu ľudskej misie na Mars riadne dole."

Mohl byste prosím doplnit za jakou částku dopravuje Musk lidi na Mars. Počítám, když jde o stlačení ceny ze 500 miliard, tak snad za 50 miliard. Je to realistický odhad?

Dále bych se chtěl otázat, jak silný a rozměrný magnet má být podle vašeho návrhu držen v L1 Marsu. Jaký bude mít příkon, jakou hmotnost a jak se v tom L1 bude udržovat. Na rozdíl od často kolportovaného tvrzení, že v lagrandových bodech panuje jakýsi "vcuc", který drží materiál na místě, je opak pravdou. Panuje tam prostorová stabilita srovnatelná se stabilitou zaostřené tužky svisle balancucící na své špičce. Takže kolik raket třídy Saturn 5 by bylo potřeba na dopravu jak velkého magnetu do L1 Marsu, jaký systém ten magnet v L1 bude držet a jak bude získána energie na provoz magnetu. Opět nám tu figuruje zázračná suma 500 miliard ... kolik startů rakety Saturn bo to ufinancovalo? V sedmdesátých letech přišel jeden Saturn 5 včetně startu na 215 milionů. NASA dokázala postavit čtyři tyhle kousky v jednom roce. Na kolik by vyšel provoz magnetu v L1 Marsu na milion let?

Odpovědět


Re: Re: Terraformování Marsu jde, ale budeme muset ještě zapracovat.

Vaclav Prochazka,2018-08-09 14:58:20

Pane kolego moc to řešíte...
Musk to klidně za 50 mld. dolarů slíbí a když to nevyjde, zaplatí dalších 450 mld. naivní investoři:-)

Odpovědět


Re: Re: Terraformování Marsu jde, ale budeme muset ještě zapracovat.

Anton Matejov,2018-08-10 09:58:00

Musk vynašanie tovaru do vesmíru skutočne zlacnil. Donútil k nejakým reformám a lacnejším projektom ako Ariane 6 dokonca aj ESA.K reformám na lacnejšie vynášanie tovaru svojou konkurenciou donutil aj Rusko a Čínu. Dostatok informácii na nestrannejší názor nájdete na linkoch http://www.elonx.cz/

Linky na plán magnetického poľa napríklad...
http://www.osel.cz/10042-chcete-terraformovat-mars-se-soudobou-technologii-to-asi-nepujde.html?typ=odpoved&id_prispevku=164957#poradna_kotva

Na vytvorenie magnetického poľa v libračnom poli L1 nemusime mať silný a rozměrný magnet.
Magnetické pole tam môžeme stvoriť aj tak, že v libračnom poli vhodne zavedemie napríklad elektrický prúd. Energiu na elektricky prúd môžeme čerpať zo Slnka.
Už máme úspešne mnohoročne misie v bodoch L1 a L2 Zeme. Napríklad misia SOHO vypustená v roku 1995 úspešne monitoruje naše Slnko v libračnom bode L1 dodnes. Teda trvalejšie projekty v bode L1 sú možné. Snímky Slnka v priamom prenose si je možné pozrieť aj dnes napríklad na linkoch ... https://sohowww.nascom.nasa.gov/
Problém magnetických poli rozsiahle vynikajúcu opisuje na youtube aj Český profesor
RnDR Peter Kulhánek. Ak popisoval rôzne magnetické polia v našej Slnečnej sústave na rôzných princípoch tak som prestal forsírovať presnejšie varianty projektov, lebo tých možnosti je príliš veľa.

Odpovědět

výměna :)

Jakub Beneš,2018-08-09 00:16:14

pokud jde o hustotu atmosféry, na Venuši je hustá moc, na Marsu zase málo. tak mě napadlo jak zabít dvě mouchy jednou ranou :-D zbývá jen vymyslet v čem to přesouvat. výsledkem budou hned dvě nové teraformované planety.

Odpovědět


Re: výměna :)

Vaclav Prochazka,2018-08-09 11:44:03

Lisovat do kostek a vystřelovat elmag. dělem? :))

Odpovědět

Re: Žádný problém

Milan Krnic,2018-08-08 20:03:11

Pane Rosypale, co nejde přinejhorším vyklopit do oceánu u afrického pobřeží se ekonomicky nevyplatí, takže takové vyvážení do kosmu (na Mars) můžeme pominout.

Odpovědět


Re: Re: Žádný problém

Jaroslav Rosypal,2018-08-09 09:40:35

Ale tady nejde přeci o peníze, tady jde o záchranu Země :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Žádný problém

Vaclav Prochazka,2018-08-09 11:21:42

Jojo... Takže v zájmu záchrany Země budeme likvidovat její atmosféru raketovými motory?
Taky řešení ... :-)

Odpovědět

Za rohem máme ideální cvičiště...

Mac Ii,2018-08-08 15:52:13

(mám na mysli Měsíc) pro vývoj a testování technologií, které by šly následně po "vyzkoušení" aplikovat např. na Marsu. Místo toho na to jdeme odprostředka a chceme stavět základny někde, kde v začátcích nemůžeme prvním astronautům zajistit materiální podporu v rozumném čase. To mi přijde jako zbytečný hazard. Po prvních neúspěších přijde vystřízlivění a stagnace.

Odpovědět


Re: Za rohem máme ideální cvičiště...

Vaclav Prochazka,2018-08-09 11:20:21

Myslím, že problém je v tom, že na tom cvičišti v současnosti ani nemáme trvalou základnu ...

Odpovědět

Premýšľanie nikomu neškodí.

Sepp Winkler,2018-08-08 14:47:42

Premýšľanie nikomu neškodí, tak nechápem skeptikov, ktorí kritizujú, že vedci nad teraformovaním Marsu uvažujú. Aj uvažovanie o dnes nereálnych, alebo nepoužiteľných veciach môže priniesť množstvo už teraz užitočných a významných podružných objavov.

Mars asi ešte dlho nebude plnohodnotný backup Zeme. Aj v čase, keď už budeme mať potrebné technológie, bude vždy, až do obdobia prudkého nárastu slnečnej energie v súvislosti so záverom životného cyklu Slnka za približne 2,5 mld. rokov, jednoduchšie riešiť klímu Zeme, ako klímu Marsu. Ani tá najviac zdevastovaná Zem nestratí magnetické pole a svoju hmotu - dve veci, ktoré sú pre udržanie atmosféry najpodstatnejšie. Práve vďaka absencii magnetického poľa a nízkej hmotnosti bude Mars aj prípadnú "vyrobenú" atmosféru zase strácať. Pre záchranu ľudí sa tak stane nevyhnutnosťou asi až vtedy, keď Slnko začne vstupovať do štádia červeného obra a jeho povrch sa priblíži Zemi, resp., krátko pred tým.

Odpovědět


Re: Premýšľanie nikomu neškodí.

Vaclav Prochazka,2018-08-09 11:18:29

Přemýšlení o takovýchto "ptákovinách" je fajn u piva s kámošem ...
Ale v okamžiku, když na tom pracuje tým vědců a vydává to za odbornou studii, na kterou nepochybně čerpal nějaký ten grant, tak to považuji za ilustrativní průser současné vědy ....
Tohle opravdu nechci, aby bylo placeno z veřejných financí ...

PS: To, že bude Slunce za 2,5 mld. let v závěru svého životního cyklu je pouhá spekulace...

Odpovědět


Re: Re: Premýšľanie nikomu neškodí.

Sepp Winkler,2018-08-09 12:41:47

Nuž, každému sa niečo páči a niečo nepáči a nakoľko sa ľudstvo rozhodlo žiť v spoločenstve, jednotlivec sa vždy musí zmieriť s tým, že sa spoločným úsilím riešia aj veci, ktoré on považuje za zbytočné. Napríklad mne prídu viac zbytočné sociologické štúdie pred a po voľbách, prípadne v súvislosti s reklamnými kampaňami :)

To že Slnko po zhruba 2,5 mld. rokov započne finálne štádium svojho životného cyklu nie je špekulácia, ale fakt založený na fyzike. Takže pokiaľ niekto z vašich potomkov nevyvinie zázračnú technológiu, ako v ňom doplniť vodík a udržať jeho fúziu na hélium, tak sa po tomto čase do fázy červeného obra začne dostávať :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Premýšľanie nikomu neškodí.

Vaclav Prochazka,2018-08-09 14:56:39

Jste borec jako spousta jiných:-)
Když umíte předpovědět budoucnost Slunce na 2,5 mld. let dopředu, nemohl byste mi prosím předpovědět jaké padnou zítra čísla ve sportce a nebo jaké bude příští léto počasí? ....

O faktu můžeme mluvit snad v případě toho, co se prokazatelně = měřitelně děje a nebo dělo. O faktu můžeme mluvit ve vztahu k budoucnosti u dostatečně ověřených modelů, např. že za "normálních podmínek" ta voda kolem 0° obvykle zmrzne ... Mluvit ovšem o tom, co se stane se Sluncem za 2,5 mld. let je hodně odvážná spekulace :-)))

Odpovědět

granty na vsechno

Vaclav Prochazka,2018-08-08 14:23:26

Paráda na co se dají dneska dostat granty:)
Na Marsu dosud nespočinula noha člověka, ale už řešíme jestli máme technologie na jeho teraformaci. Navíc nad tím musí bádat celý rozsáhlý tým vědců, kteří se zjevně nudí a nemají do čeho píchnout...

A představa, že budeme v dohledné době schopni měnit klima nějaké cizí planety, když ani neznáme pořádně mechanismy pozemského klimatu a klimatologické modely nám vůbec nefungují mi přijde vcelku úsměvné. I když zase na druhou stranu, když si to zkusíme někde jinde, třeba tím přijdeme konečně na to, jak to funguje na Zemi...

Odpovědět

Schází magnetická ochranná sféra

Vojta Ondříček,2018-08-08 12:51:08

Zřejmě by muleli terraformovatelé přidat Marsu ještě hodně masy, železa a uranu, aby se Mars ohřál do tekuté podoby, vytvořil ochranou magnetickou sféru a udržel si atmosféru. Pak stačí počkat nějakou miliardu let, až se vytvoří pohybující se pevninské desky, začnou se tvořit hory a hlubiny ... a dodat tři kilometry vody.

Kdyby měl ještě nedokonalý Mars sloužit jako refugium pro neobyvatelnou Zem, tak by nastala otázka pro kolik lidí by na Marsu bylo místo k přežití. Pro deset? A kteří by to byli? Jestli by pak Novomarťané nezáviděli mrtvým Pozemšťanům?

Máme a budeme mít jen tuto jedinou planetu na které můžem žít a je záhodno se zabývat problémem, jak udržet Zem obyvatelnou i pro příští generace.

Odpovědět


Re: Schází magnetická ochranná sféra

Jiří Kocurek,2018-08-08 16:20:48

Já vám nevím, ale hory a hlubiny, které na Marsu jsou již dnes, Vám nestačí? Nejvyšší hora na Marsu je dokonce vyšší než jakákoliv jiná na Zemi.
DaVinci vymýšlel vrtulník, ikdyž pro něj neměl pohon a těžko bylo tehdy říct, zda ten pohon věky věků zůstane nevymšlen. Koně nezmenšíte a případný jezdec v noci a mlze neuvidí na cestu. A to bylo jen "pouhých" 6 století dozadu. Kdo ví, co bude za 100 let, natož za 5000 roků. Před pěti tisíci lety bylo nemyslitelné, aby se faraon přemístil za 3 hodiny do dnešní Itálie.

A co dělat, aby nebyl hladomor? Zabrat rozhlehlé osevní plochy průmyslovými plodinami pro výrobu biopaliv? To aby globální oteplování nevedlo ke ztrátě zemědělské půdy? Tak zrovna takovéhle nesmysly rozhodně ne.

Odpovědět


Re: Re: Schází magnetická ochranná sféra

Vojta Ondříček,2018-08-08 21:32:49

Myslíte, že da Vincimu scházel akorát motor? Nebo by stroj podle jeho náktesu nevzlét se sebesilnějším motorem? Jestlipak poznáte, proč to, co nakreslil, nikdy lítat nemůže?

Já jsem, co by dítko školou povinné také kreslil stíhačky a rakety, ale sotva by někdo takové primitivní nákresy považoval za vynálezy.

Nno, vraťme se do reality.
Po odzkoušení první vodíkové bomby jsme se mohli dočíst v odborném tisku, že energetické využití fůze vodíkových jader je za humny a za dvacet let bude elektrická energie zdarma. V šedesátých letech měli nadšenci za jisté, že do roku 2000 budou osady na Měsíci i na Marsu a lidské posádky navštíví jupiterovy měsíce. Také měly být k tomuto předělu tisíciletí zlikvidovány veškeré choroby.

Osobně jsem si jist, že lidstvo je technicky celkem na výši, ale jak se praví "žádný strom do nebe nedoroste". Máme tu fyzikální a biologické limity, přes které se nelze dostat.

Kdysi se předpokládalo, že na cestu na Jupiterovy měsíce trvající mnoho let bude posádka uspána a probuzena až měsíc před cílem. Nevím jestli znáte film Stanleyho Kubricka 2001 Space Odyssey. Ten byl natočen před půl stoletím. O kolik postoupila technika vesmírných letů za tu dobu? Je možné lidi zmrazit a probudit za několik let? Lidi se dostanou s velkými náklady akorát 400km nad povrch planety ... a nic nenasvědčuje, že by to šlo dále. Někdy, možná, bude vyslána skupinka vědců na Mars, ale osobně o tom pochybuji.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace