Důmyslně zrychlená výroba magnezitu umožní dlouhodobé ukládání CO2  
Magnezit, minerál z uhličitanu hořečnatého, vzniká v přírodě stovky až tisíce let. S polystyrenovými mikrokuličkami to je možné urychlit na dva měsíce a pár dní. Magnezit přitom spolyká spoustu oxidu uhličitého z atmosféry.

 

Krystal magnezitu o velikost 4 mikrony. Kredit: Ian Power.
Krystal magnezitu o velikost 4 mikrony. Kredit: Ian Power.

Svět se stále obává oxidu uhličitého. Není divu, jeden uhlík a dva kyslíky, to zní strašidelně. Lidská civilizace shodou okolností přifukuje do atmosféry stále více tohoto podivuhodného plynu a zároveň se děsí toho, že tím pádem planetu otepluje. Mnozí lidé by oxid uhličitý nejraději odstranili z atmosféry a pohřbili ho. Jenomže to není tak snadné, zvlášť pokud by to mělo fungovat ve velkém a ekonomicky snesitelně.

Ian Power. Kredit: I. Power.
Ian Power. Kredit: I. Power.

Elegantním řešením této svízelné situace by se mohl stát magnezit. Je to minerál z uhličitanu hořečnatého, který se v dnešní době těží, jak v povrchových, tak v hlubinných dolech. Přidává se do průmyslových hnojiv, a také se využívá jako žáruvzdorný materiál, který snese hodně vysoké teploty. Ian Power z kanadské Trent University a jeho kolegové ovšem navrhují opačný postup, řekněme antitěžbu, který spočívá ve výrobě magnezitu a jeho ukládání do země. Svůj projekt nedávno představili v Bostonu, na výroční Goldschmidtově konferenci americké Geochemické společnosti.


Vědci se už nějakou dobu snaží přijít s technologií, která by umožňovala odebírat oxid uhličitý z atmosféry a zpomalovala tím globální oteplování. Doposud se jim to ale moc nedařilo, protože takové technologie doprovází řada praktických a hlavně ekonomických problémů.

 

Sedimenty magnezitu na pláži v Britské Kolumbii. Kredit: Ian Power.
Sedimenty magnezitu na pláži v Britské Kolumbii. Kredit: Ian Power.

Power a jeho spolupracovníci teď ale konečně přinášejí něco poměrně reálného. Jako vůbec první vysvětlili, jak magnezit vzniká za nízké teploty, a také vymysleli postup, jak krystalizaci magnezitu dramaticky urychlit. Tuna magnezitu odebere z atmosféry přibližně půl tuny oxidu uhličitého. Problém je v tom, že za normálních okolností vzniká magnezit velmi pomalu. Jde řádově o stovky až tisíce let.


Klíčem k úspěchu se pro ně staly polystyrenové mikrokuličky. Když se použijí jako katalyzátor, tak se magnezit vytvoří za 72 dní. Což je ve srovnání s přírodními procesy přímo raketová rychlost. Výtečné je, že se polystyrenové mikrokuličky během procesu nijak nezmění, takže není obtížné je recyklovat. Vznik magnezitu probíhá za pokojové teploty, takže není nijak zvlášť energeticky náročný.


Prozatím jde o čistě experimentální proces, na kterém bude ještě nutné zapracovat. Podle Powera je tahle technologie rozhodně slibná. Jestli se ale prosadí v sekvestraci, tedy vázání uhlíku, to bude záležet na celé řadě faktorů, včetně ceny uhlíku. Doufejme jen, že sekvestrace uhlíku nebude úspěšná až příliš. V takovém případě bychom namísto globálního oteplování řešili globální dobu ledovou.

Literatura
Goldschmidt Conference 14.8. 2018.

Datum: 18.08.2018
Tisk článku

Člověk a příroda ? Vzduch - Volkmar Ditrich, Gabriele Mederow, Christel Bergstedt, Klaus Liebers
 
 
cena původní: 119 Kč
cena: 113 Kč
Člověk a příroda ? Vzduch
Volkmar Ditrich, Gabriele Mederow, Christel Bergstedt, Klaus Liebers
Související články:

Oxid uhličitý způsobuje zelenání planety     Autor: Stanislav Mihulka (08.06.2013)
Jak z oxidu uhličitého vykouzlit metanol?     Autor: Stanislav Mihulka (11.02.2016)
Nová důmyslná molekula recykluje oxid uhličitý z atmosféry jako divá     Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2017)
Katalyzátor z nanomědi recykluje oxid uhličitý na ethen     Autor: Stanislav Mihulka (18.01.2018)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace