Boj s klimatem pomůže 24, ale poškodí 75 milionů lidí  
Kdykoli je mokrý nebo suchý rok a zemědělci naříkají, objeví se aktivisté a snaží se využít situace k prosazení zájmů energetické lobby. I po půl století ale solár a vítr stále dodává méně než 2% světové energie.

Graf 1: Procento území Evropy, kde jsou podle indexu sucha PDSI podmínky extrémního pluviálu, tedy velmi vlhké. (Zdroj: Markonis et al. 2018)
Graf 1: Procento území Evropy, kde jsou podle indexu sucha PDSI podmínky extrémního pluviálu, tedy velmi vlhké. (Zdroj: Markonis et al. 2018)

Pokud se podíváme s chladnou hlavou na vědecké výzkumy, uvidíme, že všechno je trochu jinak. Ano, letos bylo suché a horké léto. To se občas stává. Ale v dlouhodobém srovnání patří poslední teplé století k těm nadstandardně vlhkým. Sucho bylo více za malé doby ledové. Potvrdil to nedávno výzkum, kterého se účastnili čeští vědci, například matador historické klimatologie J.Kyselý.

Dávat sucho do souvislosti s oteplením klimatu je poněkud sporné. České země už suchá období postihly a to i v mnohem chladnějším podnebí. V 50 - 70. letech 19. století jsme zažili velmi suché období, které počátkem 70. let vyústilo v kůrovcovou kalamitu na Šumavě. Nedávno na to v médiích upozornil Jan Daňhelka z ČHMU. Následné kácení a těžba dřeva přinesly na Šumavu zlatý věk pro dřevaře a spekulanty, jak o tom píše ve svých románech Karel Klosterman. Šlo ovšem o nejchladnější periodu na českém území za posledních dvě stě let. Kdyby se to stalo dnes, aktivisté by vinu pochopitelně dávali globálnímu oteplování.

 

Aktivisté jsou sice neradi, když se to připomíná. Ale dříve se extrémní počasí dávalo za vinu nikoli oteplování, ale ochlazování klimatu. Ke špatnému počasí zkrátka občas dochází v každém podnebí.

 

V roce 1974 NOAA (americký Národní úřad pro oceány a atmosféru) ve svém čtvrtletním zpravodaji vysvětluje několikaleté sucho v Sahelu jako důsledek ochlazení klimatu: „V oblasti Sahelu, jižně od Sahary… trvá sucho někde už šestým rokem, po 40 letech vydatných monzunových srážek…. Mnoho klimatologů toto sucho a jiné anomálie počasí nedávné doby do souvislosti s trendem globálního ochlazování a změnami atmosférické cirkulace, které budou-li pokračovat, vážně ohrožují hlavní oblasti výroby potravin na světě.“ Článek se odvolává na špičkové klimatology té doby jako Reid Bryson, Hubert Lamb nebo J.Murray Mitchell.

Viz též: http://www.populartechnology.net/2016/06/noaa-1974-global-cooling-will-starve.html

 

Odborný výzkum zpochybnil i názor, že zemědělcům nejlépe pomůžeme, když přitvrdíme v boji proti skleníkovým plynům. Že klima jako ochladíme a všechno nám v chládku krásně lépe poroste. Japonští vědci však spočítali, že při očekávaném oteplení sice bude v roce 2050 hladem ohroženo asi o 24 milionů lidí více než dnes (pokud se přikloníme k alarmistickým modelům). Ale pokud bychom zavedli nákladná opatření proti skleníkovým plynům, ohrozí hlad celkem 75 milionů lidí. Protože zchudnou a nebudou mít na jídlo. Situaci bychom tak pouze zhoršili.

Graf 2: Po půl století investic do obnovitelných zdrojů energie není vidět žádný výsledek. Stejně jako v roce 1973 „ostatní“ zdroje (solár, vítr) tvoří méně než 2% světové potřeby energie (včetně dopravy, nejen elektřina). (Zdroj: International Energy Agency. Key World Energy Statistics 2007)  https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/KeyWorld2017.pdf
Graf 2: Po půl století investic do obnovitelných zdrojů energie není vidět žádný výsledek. Stejně jako v roce 1973 „ostatní“ zdroje (solár, vítr) tvoří méně než 2% světové potřeby energie (včetně dopravy, nejen elektřina). (Zdroj: International Energy Agency. Key World Energy Statistics 2017)

Je to asi stejně smysluplné jako zabít 8 lidí, abych 3 lidi zachránil. Podle „skeptického ekologa“ Bjorna Lomborga je rozumnější investovat do výzkumu nových technologií, které by byly účinnější než dnešní větrné a solární elektrárny. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dnes vítr poskytuje jen 0,6% světové spotřeby energie a solární panely jen 0,2%. Dokud nevyvineme něco spolehlivějšího, nemohou se tyto technologie o moc více rozšířit.

 

Přitom jen letos stály obnovitelné zdroje energie (OZE) okolo 150 miliard dolarů. Tyto peníze bychom raději měli investovat do boje s chudobou v rozvojových zemích. Ty nejvíce poškodila biopaliva, protože spalování potravin místo ropy (za účelem snížení těžby fosilních paliv), vedlo – nikoli překvapivě – ke zvýšení ceny potravin.

Datum: 28.08.2018
Tisk článku

Klíma školy a klíma triedy - Petlák Erich
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 160 Kč
cena: 150 Kč
Klíma školy a klíma triedy
Petlák Erich
Související články:

Amazonský prales produkuje tolik metanu jako všechny oceány dohromady     Autor: Josef Pazdera (16.12.2017)
Nový zdroj globálního dusíku     Autor: Josef Pazdera (10.04.2018)
Rýsuje se hrozivá uhlíková bublina. Mohla by vymazat biliony z ekonomiky     Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2018)
Nastává dramatická změna postoje českého Greenpeace k energetice?     Autor: Vladimír Wagner (12.07.2018)



Diskuze:

Všechno je tak jak má být

Lenka Svobodová,2018-09-02 02:20:15

Václav Klaus už před více než deseti lety řekl, že klesá sluneční aktivita a v důsledku toho jsme se dostali do malé doby ledové, která skončí po roce 2040. Proto je v Česku horko. Proč to většina lidí nechce pochopit a stále vymýšlejí jiné argumenty? Nemělo by v malé době ledové být chladněji? Však ono je. Průměrná teplota je nižší. Ohřívá se severní polokoule a zvláště pevnina. To vše se předvídalo už jak začala sluneční aktivita klesat.

Jestli chcete vědět proč, je během malé doby ledové v Evropě a Asii tepleji, tak si můžete vygůůglit snížení sluneční aktivity, jedenáctiletý cyklus.
V době slunečního maxima, které bylo od šedesátých let, vane vítr jen z jedné strany a přináší vláhu, která zemi ochlazuje.
V malé době ledové vane vítr ze čtyž stran, přičemž je sušší, ubývá srážek, a proto je tepleji, chybějící voda neochlazuje zemi.
Malá doba ledová je souběh snížené sluneční aktivity a chladné části padesátiletého cyklu.

Není potřeba panikařit, ani nic dělat. Jsou to změny, které se opakují pravidelně. Jediné, co můžeme dělat, je stavět domy s vyšší tepelnou setrvačností. Boj proti suchu by se také něměl přehánět, protože za 20-30 let by například meandry řek a mokřady byly na škodu.
Vyplatí se spíš opatření proti erozi půdy, vsakovací rýhy, zalesňování a zastiňování půdy nejen v okolí toků. To má příznivý vliv i během povodní.

Odpovědět


Re: Všechno je tak jak má být

Florian Stanislav,2018-09-02 10:17:02

Václav Klaus ekologii opravdu, ale opravdu nerozumí.
Co třeba argumentík, že v době ledové byla nízká teplota a tedy málo vodních par v ovzduší a vodní pára je hlavní skleníkový plyn? Tedy ochlazení způsobuje ochlazení a otelení způsobuje oteplení ( včetně uvolnění CO2 z oceánů). Spouštěcím mechanismem dob ledových a meziledových jsou spíše Milankvičovy cykly.

Odpovědět

Jsem rád

Mojmir Kosco,2018-08-31 09:20:55

Že na Sahaře prší.Tak by se dal shrnout tento článek.selsky rozum - sucho několik let za sebou v celých klimatických pásmech nebo realita na Sahaře neprší tu prostě nehraje roli.

Odpovědět

To se nám to zvrtlo

Jiří Kouřil,2018-08-30 10:15:01

Bral bych, kdyby diskuze začala rozborem meteorologické situace, která letošní dlouhou vlnu veder způsobila a kdyby se diskutovaly příčiny této meteorologické situace (změna polohy jetstreamu). Ale místo solidní diskuze k příčinám se tu mlátí prázdná sláma. Škoda.

Odpovědět


Re: To se nám to zvrtlo

Milan Krnic,2018-08-30 10:43:24

Jak lze diskutovat příčiny neuchopitelného?
https://1url.cz/@navier_stokes

Odpovědět

kritika

Novák Jiří,2018-08-29 22:40:00

Článek obsahuje řadu sporných, resp. sporně podaných tvrzení. Nemám čas je vyjmenovávat všechny ale namátkově:

"Přitom jen letos stály obnovitelné zdroje energie (OZE) okolo 150 miliard dolarů. Tyto peníze bychom raději měli investovat do boje s chudobou v rozvojových zemích."

- Autor hraje na city. Je to klasický argumentační faul. Spočívá v tom, že tímto argumentem by se dalo reagovat na cokoli. Nelíbí se mi fotbal? Památková péče? Stavba nové silnice? Zrušte to a peníze pošlete do rozvojových zemí.
Navíc je potřeba vidět tato čísla v perspektivě. Pro srovnání náklady na zbrojení: USA 1740 miliard dolarů, Čína: 228 miliard dolarů, Rusko: 66 miliard dolarů. Tyto peníze jsou tedy vynakládány na zbrojení a tím potažmo na vytváření chudoby v řadě zemí, kam by chtěl autor posílat peníze určené na OZE.

"Ty nejvíce poškodila biopaliva, protože spalování potravin místo ropy (za účelem snížení těžby fosilních paliv), vedlo – nikoli překvapivě – ke zvýšení ceny potravin"

- Pokud se autor podívá na svůj vlastní graf č.2, tak vidí, že od roku 1973 položka biopaliv poklesla skoro o procento. Cena potravin ovšem celosvětově roste. Proč? Není to náhodou tím, že světová populace se od roku 1974 skoro zdvojnásobila? Ale kdepak, to bude určitě těmi škaredými biopalivy. A za to, že populace roste především v těch rozvojových zemích, za to určitě taky můžou biopaliva. Asi je to dobrý na potenci, nebo co...

"Aktivisté jsou sice neradi, když se to připomíná. Ale dříve se extrémní počasí dávalo za vinu nikoli oteplování, ale ochlazování klimatu."

- Dříve se špenát uváděl jako potravina bohatá železem, dneska už víme, že je to jinak. Tak prostě věda funguje. Nic takového jako pevně dané pravdy neexistuje, snad s výjimkou matematických axiomů. Něčím se ale v životě řídit musíme a většinou je to právě ten aktuální stav poznání, který máme.

"Ke špatnému počasí zkrátka občas dochází v každém podnebí." " Ano, letos bylo suché a horké léto. To se občas stává."

- Nejde o to, co se občas stává. Jde o trend. Takto roste teplota:
http://www.infomet.cz/pix/text_big1452532600-3.jpg
https://cloudia.hnonline.sk/r960x/d8e6935937cc32d26cdb93e3f1ab669f.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Globalni_teplotni_odchylka_cs.svg/951px-Globalni_teplotni_odchylka_cs.svg.png

Takto neroste roční suma srážek (v protikladu k tomu co tvrdí autor):
http://docplayer.cz/docs-images/73/69519303/images/12-0.jpg

A když roste teplota a nerostou srážky tak je co? No přece sucho.

Tak to je pár připomínek co mě k večeru napadly, rozhodně to neberu jako nějakou komplexní kritiku článku ale dá se z toho usuzovat na jeho celkovou kvalitu.

Odpovědět


Re: kritika

Florian Stanislav,2018-08-29 23:39:51

Má být nejtepleji za posledních 100 000 let a července 2016, 2017 a 2018 byly nejteplejší za dobu měření.
Množství CO2 má být nejvyšší za 800 000 let.
https://vtm.zive.cz/clanky/na-zemi-je-nejtepleji-za-poslednich-vice-nez-100-tisic-let-co-nam-hrozi/sc-870-a-194797/default.aspx?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Klemetinum 1770 -2017, trend teploty roste.
http://zmeny-klima.wz.cz/klementinum-data/Klementinum-1770-2017.jpg
Graf v Excelu s daty
http://zmeny-klima.wz.cz/klementinum-data/Klementinum-teploty-1770-2017-graf-data-trendy.xlsx

Odpovědět


Re: Re: kritika

Milan Krnic,2018-08-30 10:49:13

Když jste znovu zmínil Klementinum, jak to vypadá s těmi kalibračními protokoly?

Odpovědět


Re: Re: Re: kritika

Florian Stanislav,2018-08-30 19:40:26

Nerozumím, co jsou kalibrační protokoly. Můj odkaz
http://zmeny-klima.wz.cz/klementinum-data/Klementinum-teploty-1770-2017-graf-data-trendy.xlsx
je na soubor Excelu s daty a grafem 1770-2017, trend je lineární a polynomický ( stupeň 2, tedy kvadratický).
Data jsem vypsal z knihy Svoboda : Velká kniha klimatu Zemí koruny české do roku 2002, pak další rok aktualizována. Klementinum svá data asi 10 let nezveřejňuje (musí se o to žádat a uvést důvody, či co). Klementinum uvádí jen průměrnou teplotu za poslední uplynulý rok.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: kritika

Milan Krnic,2018-08-30 21:12:55

No to je obvykle takový cár papíru, na kterém je úřadem potvrzeno, že měřidlo měří přesně. Několikrát jsme to zde již v minulosti probírali.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: kritika

Florian Stanislav,2018-08-30 22:00:16

No jo, tepelné ostrovy, Klementinum uprostřed Prahy. Přístroje měří určitě dobře, ale otázka může být, co měří. Hodnoty se případně na vliv tepelných ostrovů dají přepočítat, jsou na to kvalifikovaní odborníci, není důvod, proč jim nevěřit a proč by se měli mýlit.
Klementinum měřilo dřív jen ráno a večer.
Ale otepluje se i na Šumavě na Kvildě nebo Churáňově a není to 4% menšinou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: kritika

Milan Krnic,2018-08-30 22:16:47

A jak dobře měří, když "určitě"? Určete to, prosím.
Otázkou může být spousta věcí, ale důvěra, nebo víra, ta je mocinky moc důležitá, to máte pravdu, to pak ani ten cár papíru potřeba není.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: kritika

Florian Stanislav,2018-08-31 01:36:11

Teploměry měří dobře na °Cv Klementinu oficiálně od 1775, průměr roční se vypočte na desetiny stupně. Z toho je udělán ten graf. A v 21. století potřebují navíc cár papíru?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: kritika

Milan Krnic,2018-08-31 09:30:29

Chápu, ovšem důkaz, doklad o pravidelné kalibraci měřidla, jakéhokoli, je jiná rovina než víra v to, že byla měření provedena jakkoli dobře.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: kritika

Novák Jiří,2018-08-31 09:55:04

Pane Krnic, v první řadě jakýkoli doklad o kalibraci měřidla by měl vlastnit ČHMÚ. Takže se prosím obraťte tam a dejte nám případně vědět co vám k tomu napsali. Díky.
Uvádět přesná data je totiž jejich odpovědnost, nikoli odpovědnost pana Floriana, který jejich data toliko cituje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: kritika

Novák Jiří,2018-08-31 10:01:47

Milan Krnic: A protože asi nejsem jediný, kdo Vás má chuť někam poslat, tak Vás posílám sem:

Adresa:
Český hydrometeorologický ústav
Oddělení přístrojové techniky
Generála Šišky 942
143 06 Praha 4-Libuš

Telefon:
+420 244 033 203

E-mail:
kacirek@chmi.cz

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: kritika

Milan Krnic,2018-08-31 14:54:34

Pane Nováku, máte samozřejmě pravdu. "jak to vypadá s" také neimplikuje "ukažte mi".
Podobně jako víra nebo důvěra neznamená fakt.

Odpovědět


Re: Re: kritika

Radoslav Porizek,2018-09-01 23:51:38

Nie 100'000 rokov, ale poslednych 120'000 rokov. Je to tam tak salamunsky napisane:"There's little doubt among scientists that we're now probably experiencing the warmest climate in some 120,000 years... "

Nazory vedcov (napriklad na existenciu boha), nie su vedeckymi nazormi.
Tvrdenie, ze poslednych 120 tisic rokov nebolo teplejsie, je sarlatanska spekulacia - toto naozaj nejde potvrdit.

Este pred 20 rokmi IPCC zverejnilo graf, kde stredoveka tepla perioda bola teplejsia ako sucasnost. Obdobie zpred 7000 rokov bolo povazovane za teplejsie o 2 'C az 3 'C nez dnes.
Bohuzial, cim dalej tym menej je to o vede, a tym viac o alarmitstickej propagande.

Odpovědět

Vdaka

Vladimir Mertan,2018-08-29 21:15:17

Som rad ze prispevky o zmene klimy na osel.cz nekoncia. Vdaka p.Kremlikovi za zaujimavy clanok aj s dobrymi odkazmi.

Odpovědět

boj za klima a boje mezi lidmi

Florian Stanislav,2018-08-28 22:31:44

Článek píše :"Ale v dlouhodobém srovnání patří poslední teplé století k těm nadstandardně vlhkým.Sucho bylo více za malé doby ledové. Potvrdil to nedávno výzkum, kterého se účastnili čeští vědci, například matador historické klimatologie J.Kyselý."

Komentář : 100 let se otepluje, chápáno že trend teploty roste. Vyšší teplota --> více vodních par v atmosféře. Nízké teploty --> málo vodních par. Doba ledová, malá doba ledová (a Antarktida miliony let má málo srážek) - chladné období a málo srážek. V době ledové vznikaly v suchém létě spraše.
Ale sucho tu máme. Stačí se projet kolem pastvin spálených na troud, a to dobytka hodně za pár let ubylo. Jediné, co kouká z vyprahlé louky jsou skruže meliorací, jak jsme měli poslední století vlhké, tak se meliorovalo a půda se připravovala pro těžkou mechanizaci. Lesní stoky jsou prázdné, voda už není ani v lese, rezatí i borovice u pangejtu orientovaného na jižní slunce.
Klesají zásoby podzemních vod.
Průtoky vod v řekách kolísají, Vltava klesá
https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2017/10/Kasparek-Ladislav-5.jpg
https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2017/10/Kasparek-Ladislav-9.jpg
(Korelace průtoků Vltavy a slunečních cyklů).

Je ta investice nebo neinvestice do ochrany klimatu tak důležitá? Náhrada fosilních paliv se najít musí za jakoukoliv cenu.
Příčinou hladu je zbrojení a války. Chudí si nemůžou potraviny koupit, protože nemají peníze, nemají peníze protože nemají práci. Hladovějící musí dostat potravinovou pomoc, což zabíjí místní zemědělství, které nejí schopné konkurence. Části potravinové pomoci se zmocní mafie a nakoupí zbraně. Válka devastuje hospodářství atd.
http://www.worldometers.info/cz/
Výdaje na zbrojení svět 2017 jsou asi 1,69 bilionů dolarů
829 818 340 Podvyživených lidí celosvětově
asi 10 milionů lidí zemře hladem za rok, na 1 zemřelého hladem připadá 1,69E12/10E6 = asi 0,17 milonů dolaru za rok = 465 dolarů na den.
1 664 137 994 Lidí s nadváhou celosvětově
262 891 086 338 dolarů -Celosvětové výdaje za nelegální drogy letos= 26 000 dolarů za rok na jednoho zemřelého hladem= skoro 72 doarů na den.

Odpovědět


Re: boj za klima a boje mezi lidmi

Milan Krnic,2018-08-28 23:13:22

Zkrátka a jednoduše - nedomluvíme se. Řešení by to mělo, ale to bychom se nejprve museli domluvit.Ne :-/, ale raději :-), protože co z toho.

Odpovědět


Re: boj za klima a boje mezi lidmi

Jan Novák9,2018-08-29 06:52:42

Investice do klimatu je důležitá - pro některé lidi - např. Al Gore vydělal více než 170 milionů dolarů od té doby co skončil s politikou a začal létat kolem světa soukromým tryskáčem říkat ostatním jak musí šetřit fosilní paliva. Zvětšil svůj majetek více než 250x, to je slušná investice.

Odpovědět


Re: boj za klima a boje mezi lidmi

Radoslav Porizek,2018-09-03 22:54:35

Kecy v kleci.

Sucho mame TERAZ.
Ale mali sme ho aj v roku 1874, mozno bolo dokonca najvacsie, vid: https://zpravy.idnes.cz/sucho-voda-hladina-rek-srazky-extremni-dyr-/domaci.aspx?c=A180513_230849_domaci_ane

Ta spravna otazka je, ze ci sa za tych 100 rokov meratelneho oteplovania zmenili meratelne aj zrazky.
A odpoved je, ze zrazky sa nezmenili, minimalne co sa tyka rocnych uhrnov.

Co je inac v sulade s teoriou, ktora nepredpoklada, ze by globalne zvysenie teploty malo viest ku globalnemu zmenseniu zrazok - to je len taka alarmisticka urban legend.

Odpovědět

Sucho

Milan Krnic,2018-08-28 20:26:34

Hlavním problémem je špatné půdní hospodaření.
Experimentálně viz rozšiřující se poušť v Číně. Jasná lidská činnost. Na hromadě písku toho moc nenaděláme, byť s hromadou CO2.

Odpovědět


Re: Sucho

Radovan Slegl,2018-08-28 20:58:58

S prominutím....rychlé soudy...znáte podrobnosti klimatu a lidské činnosti v té oblasti? Člověk snadno něco rychle odsoudí na základě několika zpráv, ale zjistit pravdu není tak jednoduché....stejně jako s globálním oteplováním...můžou za to lidé, rychlý soud...a i tenhle názor se vyvíjí, jak se zjišťují související údaje.

Odpovědět


Re: Re: Sucho

Milan Krnic,2018-08-28 21:11:50

https://cs.wikipedia.org/wiki/Aralsk%C3%A9_jezero

Odpovědět


Re: Re: Re: Sucho

Radovan Slegl,2018-08-28 21:13:39

děkuji za odkza, pochopitelně znám, ale i tak jsou to od vás rychlé soudy

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Sucho

Milan Krnic,2018-08-28 21:21:46

V tomto případě je důsledek lidské činnosti faktem, nikoli rychlým soudem.
U nás jen hutníme nebo betonujeme.
https://olomouc.idnes.cz/olomouc-hnevotin-orna-puda-strategicka-zona-vedecky-park-dokumenty-podklady-1wu-/olomouc-zpravy.aspx?c=A180817_421481_olomouc-zpravy_stk

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Sucho

Milan Krnic,2018-08-28 21:40:07

Další "rychlé soudy" o vlivu vegetace na srážky zde:
http://www.osel.cz/8869-umele-mraky-globalni-otepleni-ponekud-zchladily.html
O vlivu srážek na vegetaci netřeba psát. To samé o odlesňování.
V rámci kauzality za situaci nemůžeme, protože jak to je, tak to být musí. Je tedy také otázkou, v jaké rovině diskutujeme.

Odpovědět


Re: Sucho

Jan Novák9,2018-08-29 06:46:29

Hlavním problémem je neschopnost lidstva regulovat populaci. S trvale udržitelnou populací která činí 0,5-1 miliardu lidí by všechny současné problémy prostě přestaly existovat - takže jsou jen druhotné.

Odpovědět


Re: Re: Sucho

Nerevar Indoril,2018-08-29 07:28:36

Ale fujtajbl. Chcete snad jít osobním příkladem (a vyhladit celou svou rodinu)?

Odpovědět


Re: Re: Re: Sucho

Jiří Novák,2018-08-29 12:03:19

Ale fujtajbl, proč by hladil rodinu? Pro udržení populace na stávajícím čísle stačí, aby měl pan Novák s paní Novákovou toliko dvě děti (a aby tak učinili všichni ostatní). Pro snížení populace na půlku stačí, aby měli toliko jedno dítě (a učinili tak i všichni ostatní). V reálu by to kleslo o něco víc, protože ne každý je schopen nebo ochoten mít dítě.
Smrt nás nakonec vezme všechny, není důvod se vzájemně hladit. A tyhle globální průšvihy co jsme si tu nadělali se stejně budou řešit X dalších generací. Abych citoval z mého oblíbeného Fimfára Jana Wericha - vypěstovat les trvá přibližně o sto let déle, než ho vykácet.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Sucho

Pavel Aron,2018-08-29 15:03:23

Souhlas. A místo toho, abychom fakt, že nás v Evropě ubývá vzali z té pozitivní stránky nám sem politici chtějí vozit migranty z Afriky. A místo, abychom rozvojovou pomoc vázali na osvětu v oblasti antikoncepce jim pomáháme v tom šíleném množení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Sucho

Milan Krnic,2018-08-29 17:01:14

Žijeme v kapitalismu, tak z jaké pozitivní stránky? Budete nakupovat za 5?

Odpovědět


Re: Re: Sucho

Florian Stanislav,2018-08-29 09:11:32

Mít počet dětí, které je schopna rodina uživit byl problém i u nás třeba před 150 lety. Ale děti od malička pracovaly a pomáhaly v zemědělství, takže úmrtí hladem kromě středověkých hladomorů nehrozilo, spíš hrozily nemoci.
http://kalendar.beda.cz/kronika-povetrnosti
popis některých událostí kolem počasí asi za 2 000 let

Odpovědět


Re: Sucho

Florian Stanislav,2018-08-29 09:04:48

Hospodaří se špatně s půdou, ale hlavně s potravinami, až 1/3 se ve vyspělých zemích znehodnotí.
Včera jsem viděl v Rakousku políčka, kde bylo 13 mezí nad sebou a vjezd na pole každých 10 m. Svět meze nezachrání, ale ani mu to neublíží.

Odpovědět


Re: Re: Sucho

Milan Krnic,2018-08-29 09:46:06

Svět meze nezachrání zejména proto, že svět v tomto smyslu nezachrání nic, udržení vody v krajině však pomoci můžou, resp. pomáhají.
Vyhazování části potravin není špatné hodpodaření, to je životní styl, společností podporovaný, podobně jako nakupovat neužitné krámy. Kdyby měl každý jen to, co nutně potřebuje, kde by byl kapitalismus.

Odpovědět


Re: Re: Sucho

Libor Tomsik,2018-08-29 10:25:04

Podivejte se kolik pudy je zabrane na BIOplyn (kukurice) a BIOnaftu(repka). To ze se trochu jidla vyhodi, se proste stava. Naklady na prechovavani,transport eventualne recyklaci jsou proste moc vysoke. V obchodech je pro priklad nejcasteji nahnile BIOovoce a BIOzelenia.

Odpovědět


Re: Re: Re: Sucho

Novák Jiří,2018-08-29 22:54:55

"Podivejte se kolik pudy je zabrane na BIOplyn (kukurice) a BIOnaftu(repka)."

Kolik procent půdy je zabrané na kukuřici do bioplynek? To by mě samotného zajímalo. Kukuřice na zeleno a siláž se pěstuje na 10% zemědělské půdy, ale v tom je i ta kukuřice na siláž.
Řepka je u nás na 16% zemědělské půdy, ale zase - kolik je toho na olej a kolik na biopaliva?

"To ze se trochu jidla vyhodi, se proste stava."

30% není trochu. To je skoro třetina.

"V obchodech je pro priklad nejcasteji nahnile BIOovoce a BIOzelenia."

Ve kterých obchodech? Kde si o tom můžu přečíst víc (relevantní statistiku)? Co zahrnujete do obchodů? Jenom řetězce, nebo i přímý odkup od biozemědělců?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace