Jaký by mohl mít vliv „Německý rozbřesk" na Česko?  
Před několika dny vyšla na serveru oenergetice úvaha Michala Šnobra o možnosti, že Německo za účelem ekonomického dosažení náhrady uhlí plynem nyní cílí na dramatické zvýšení ceny emisních povolenek. Pokusme se zvážit, jaké dopady by to mohlo mít na energetiku Česka.

nedávném článku na serveru oenergetice rozvinul Michal Šnobr, který je známým velmi úspěšným investorem v oblasti energetiky hypotézu, že současný souhlas Německa s politikou Evropské unie vedoucí k vysokým cenám povolenek a značný tlak na vybudování plynovodu Nord Stream II není náhodný. Mohl by být plánovaný a jeho cílem by mohlo být s využitím drahých emisních povolenek vytlačit tržním způsobem pomocí plynu zdroje uhelné. K tomu by současné ceny povolenek, které vedou k cenám elektřiny z uhelných bloků okolo 50 EUR/MWh, nestačily a musely by se ještě znásobit. To by však mělo opravdu dramatické dopady nejen na cenu elektřiny v Německu i celé Evropě.

V následné rozsáhlé diskuzi se ukázalo, že nejen já jsem názoru, že jde u německých politiků spíše o pokusy o lavírování ve snaze čelit dopadům svých iracionálních rozhodnutí a slibů v energetice. Předpokládám, že i nadále se bude Německo snažit o to, aby nárůst cen emisních povolenek nebyl příliš dramatický. Co když však má Michal Šnobr pravdu, a já se mýlím? Jeho investorské spekulace byly v minulosti velmi úspěšné a ziskové. Já naopak nejsem ani ekonom a už vůbec ne úspěšný investor.

Je tak velmi přínosné se podívat, jaké dopady by platnost jeho hypotézy o tržní cestě Německa k nahrazení jádra a vytlačení uhelných zdrojů pomocí plynu měla na Českou republiku. Ty dopady by podle mě mohly být velmi dramatické. I proto jsem rád, že Michal Šnobr svůj názor napsal a také, že se pod ním rozproudila široká diskuze. A myslím, že je důležité tuto možnost a její dopady analyzovat a diskutovat. Michal Šnobr ji rozebíral z investorského hlediska. Já se pokusím ukázat jiné aspekty a rozebrat rizika, která by takový vývoj přinesl. Jak jsem zmínil, nejsem ekonom, takže některé mé úvahy nemusí být přesné. Považujte tak následující text pouze, jako podnět k přemýšlení a diskuzi.

 

Co je to „Německý rozbřesk“.

Podle teorie Michala Šnobra probíhá v německé energetice obrat, který by měl Německu pomoci racionální cestou zvrátit celou řadu předchozích iracionálních a rozporuplných rozhodnutí a zároveň si zachovat tvář jednoho z lídrů boje proti klimatickým změnám v oblasti redukce emisí CO2. Také znovu obnovit důvěru alespoň části partnerů v EU či energetické unii, kteří s vývojem energetiky v Německu ztrácejí trpělivost. V současné době se v Německu velmi blíží odstavení všech jaderných bloků, které stále dodávají nezanedbatelných 70 TWh. A to v situaci, kdy má dojít ke snížení emisí CO2 a odstavit se hlavně hnědouhelné elektrárny. Zároveň německá přenosová soustava přestává zvládat nápor připojení nových a nestabilních OZE, jejichž každoroční přírůstky musela tvrdě začít německá vláda omezovat.


Z výše uvedených důvodů podle teorie „Německého rozbřesku“ Michala Šnobra Němci změnili strategii a umožnili evropským institucím přijmout reformu trhu s emisními povolenkami EUETS a přísná pravidla pro uhelné elektrárny, které mají fungovat v další dekádě. Proces přijímání probíhal celý rok 2017 a byl dokončen v prvním kvartále 2018. Cena emisní povolenky razantně vzrostla během jednoho roku z 6 EUR/t až k dnešním 21 EUR/t, tj. o 250 %. Ovšem to je pro ně málo, potřebují cenu povolenek ještě výše. Jen tak budou mít tržní východisko, které jim umožní rychle zredukovat uhelné zdroje a zajistit stabilní a flexibilní výkon pomocí plynových bloků. Násobně vyšší cena povolenek zajistí, že elektřina z plynu bude levnější než z uhlí a zároveň vysoká cena elektřiny způsobí, že plynové bloky budou rentabilní a lákavé pro investory. Trh a investoři pak zajistí nahrazení uhlí a jádra plynem. Zároveň by cena razantně převyšující 60 EUR/MWh umožnila tržní přístup k části větrných elektráren. Protože však Německo určuje cenu elektřiny v regionu, znamenala by realizace této představy velmi vysoké ceny elektřiny a další dopady i pro Česko.

 

Indicie pro teorii Německého rozbřesku

Michal Šnobr považuje za důkazy pro svou teorii nejen zmíněnou změnu přístupu Německa k emisním povolenkám, ale další dvě skutečnosti. Jednou je velmi intenzivní podpora německých představitelů stavbě plynovodu Nord Stream 2 i přes odpor některých států EU. Německo si tak zajistí přímý přístup k intenzivním a levným dodávkám plynu. Druhým pak je skutečnost, že hlavně firma RWE už koupila velké množství v té době levných povolenek a již dopředu prodávala elektřinu ze svých uhelných bloků na následující léta 2019 a 2020. Nyní již německé firmy začínají řešit situaci v tomto směru pro další léta.

V případě Německého rozbřesku by byla ohrožena i ekonomika nejmodernější německé černouhelné elektrárny Moorburg B (zdroj Wikipedie).
V případě Německého rozbřesku by byla ohrožena i ekonomika nejmodernější německé černouhelné elektrárny Moorburg B (zdroj Wikipedie).

Podle mého názoru nejsou kroky Německa dány popsaným novým plánem, ale spíše důsledkem značné bezradnosti. Je pravda, že nevyužilo možnosti se přidat k zemím, jako je Polsko, Česko další země střední a východní Evropy, při zajištění blokační minority při jednáních o povolenkách a navyšování zelených cílů. Ovšem to bylo spíše tím, že obětovalo své zájmy udržení pověsti pokrokové zelené země, která si nezadá ze zaostalými barbary na východě. I nyní tak, i když v skrytu, se budou Němci snažit držet ceny povolenek spíše níže.

 

Dopady Německého rozbřesku

Svůj názor opírám o fakt, že pro Německo by měla podle mě akce „Německý rozbřesk“ hodně dramatické dopady. Zásadním problémem je, že růstem ceny emisních povolenek se zvyšuje nejen cena elektřiny z uhlí, ale také z plynu. Sice méně, protože emise z plynu jsou poloviční než u uhlí, ale také významně. Uhlí tak plyn bude dohánět delší dobu a ceny se protnou u vyšší hodnoty. Ta pochopitelně závisí i na ceně samotného paliva a ta se u obou komodit v poslední době zvyšovala. Vlivem růstu poptávky po plynu a snižování u uhlí během „Německého rozbřesku“ by se sbližování ceny elektřiny z nich mohlo ještě ztížit.

Je tak značné riziko, že přechod k plynu bude znamenat opravdu velmi vysoké ceny povolenek a silové elektřiny. Pro německého spotřebitele i průmysl to může být hodně nepříjemné. Zatím byl růst poplatků za dotace OZE a síťové služby částečně kompenzován nízkými cenami silové elektřiny. I tak má Německo nejvyšší cenu elektřiny pro spotřebitele a i cena pro průmysl, u kterého jsou částečně náklady na OZE dotace přenášeny na spotřebitele, je vysoká. Zároveň však zvýšení ceny silové elektřiny nemusí znamenat znatelné snížení velikostí dotací na OZE. V dobách ideálních větrných podmínek pořád bude takový přebytek větrné elektřiny, že povede k nízkým až záporným cenám silové energie na burze. Vysoká cena bude v době, kdy bude produkce větrných a fotovoltaických zdrojů omezená.

 

Cena elektřiny se na německém trhu pohybovala v téměř celém minulém týdnu nad hodnotou 50  EUR/MWh a dosahovala hodnot až přes 70 EUR/MWh. Jedinou výjimkou byly krátká období zlepšení větrných podmínek a jejich souběhu se svitem slunce.
Cena elektřiny se na německém trhu pohybovala v téměř celém minulém týdnu nad hodnotou 50 EUR/MWh a dosahovala hodnot až přes 70 EUR/MWh. Jedinou výjimkou byly krátká období zlepšení větrných podmínek a jejich souběhu se svitem slunce.

 

V případě Německého rozbřesku by cena elektřiny vzrostla natolik, že větrné zdroje ve vhodných podmínkách by určitě mohly být instalovány bez dotací a na tržním principu. Problém pro Německo a jeho sousedy však je, že toto platí jen v případě, že podíl větrných a fotovoltaických zdrojů je omezený. V případě Německa se už situace dostala do stavu, kdy je instalovaný výkon hlavně větrných zdrojů takový, že v ideálních podmínkách jsou schopny dodávat více, než je potřeba. Nově postavené turbíny tak v případě bezvětří situaci nezlepší a v případě ideálních podmínek kanibalizují stávající turbíny a snižují cenu na trhu v té době. Podrobněji třeba v nedávném článku. Tuto situaci pro Německo zhoršuje i budování nových větrných zdrojů v okolních státech, které snižuje potenciál německého exportu. Pomoci by mohlo jedině dokončení propojení mezi severem a jihem a masivní zvýšení možnosti akumulace. To však nelze očekávat v horizontu let ba i desetiletí.

 

Michal Šnobr předpokládá, že stabilní vysoká cena podnítí investory k rychlému zprovoznění a budování plynových zdrojů. A že právě s tím Německý rozbřesk počítá. Já si však vůbec nejsem jistý, zda k tomu může dojít. Je pravda, že Němci mají zakonzervované plynové bloky, které byly postaveny na začátku tohoto desetiletí. Některé z nich však již byly rozebrány a odeslány do zahraničí. Nevím, do jaké míry budou potenciální investoři věřit v dlouhodobější trvání takové situace. Dobře si pamatuji na dobu na začátku tohoto desetiletí, kdy jsem polemizoval s ekonomickými experty, kteří na základě vývoje v USA a ekologickým postojům v Evropě předpokládali zlevnění plynu a růst ceny povolenek. A podle nich měly světlou budoucnost u nás i v Německu pouze dotované OZE a plynové zdroje. Jak dopadli investoři, kteří dali na jejich předpovědi, dnes víme. Stejní ekonomičtí experti před pár lety předpovídali nekončící období nízkých cen elektřiny či dokonce její stálé snižování. Spoléhat se na stabilitu ceny emisních povolenek, kterou lze politickým rozhodnutím téměř okamžitě změnit, tak nemusí být příliš racionální.


Pokud si vezmeme energetiku v Německu, tak je plná radikálních obratů, na které investoři doplatili. V roce 2010 rozhodla rudozelená koalice o odstoupení od jádra a příkazu odstavení i moderních jaderných bloků před využitím velké části jejich potenciálu životnosti. Toto rozhodnutí vedlo k nutnosti výstavby co nejmodernějších a nejefektivnějších fosilních bloků na plyn a dovážené černé uhlí, které by ty jaderné nahradily. Brzy se ukázalo jasným, že časová a hlavně finanční náročnost implementace většího podílu OZE je mnohem vyšší a proto byla v roce 2010 uzavřena mezi německou vládou a provozovateli dohoda o prodloužení využívání jaderných bloků, které by náhradou odváděly dodatečné prostředky pro využití k dotování obnovitelných zdrojů. Tato dohoda byla po událostech ve Fukušimě zrušena a nastal návrat k původnímu návrhu Energiewende bez zrušení dodatečných plateb z provozu jaderných bloků. Jak už bylo několikrát zmíněno, politický důraz na snížení emisí v té době vedl k předpokladu růstu ceny emisních povolenek a podpoře rozvoje plynových zdrojů. Jak to dopadlo, víme.


Pokud by opravdu nastal Německý rozbřesk, první zdroje, které by byly ekonomicky ohrožené, by byly ty černouhelné. Tedy i ty, které byly nedávno vybudované, aby řešily výpadek jaderných bloků. Jde o nejmodernější zdroje, vysoce účinné, a tedy i nákladné. To by bylo podle mě další ranou důvěře investorů. I z toho důvodu si myslím, že do stavby nových větších plynových bloků se investoři příliš nepohrnou. I nedostatek stabilního výkonu tak bude dále zvyšovat cenu elektřiny.

Celkově by tak mohla cena elektřiny pro spotřebitele a průmysl vzrůst velmi dramaticky. Je sice pravda, že platy Němců i efektivita jejich průmyslu je na evropské špici, ale opravdu si nedovedu představit, že skousnou tak dramatický růst. Zvláště, když budou z hlediska emisí CO2 stále tou nejšpinavější zemí v Evropě.


I jaderná elektrárna Mochovce by se v případě Německého rozbřesku stala zlatým dolem (zdroj Slovenské elektrárne).
I jaderná elektrárna Mochovce by se v případě Německého rozbřesku stala zlatým dolem (zdroj Slovenské elektrárne).

I v případě, že veškerá uhelná elektroenergetika přejde na plyn, bude totiž jejich produkce CO2 vysoká. Plynová elektrárna sníží emise pouze na polovinu oproti uhlí. Navíc budou muset být postaveny plynové elektrárny místo odstavených jaderných bloků. U nich pak jde čistě o nárůst emisí. Otázkou je, jak se bude dařit snižování emisí v jiných oblastech. Zvláště, když přechodem k elektrifikaci se opřou o svoji stále ještě vysoce emisní elektroenergetiku. Němci se tak opravdu nebudou moci vydávat za ekologické zelené premianty, což jim zatím ulehčovalo akceptování dopadů vysokých nákladů na Energiewende.

 

Kdo na Německém rozbřesku získá a vydělá?

Německo podle mě na Německý rozbřesk doplatí dalším extrémním nárůstem nákladů na Energiewende. Kdo však na tom získá? Dominantně to budou vodní a jaderné elektrárny a státy, které mají energetiku založenou na nich nebo jejich kombinaci s dalšími obnovitelnými zdroji. Postavené jaderné bloky se stanou slepicemi, které snášejí zlatá vejce. Stejně tak vodní elektrárny, zvláště když je možné jejich výkon dobře regulovat. Ze států je to jasně Francie a její energetická firma EDF s dominantním zastoupením jaderných zdrojů, stejně tak Norsko, které dominuji hydroelektrárny. Vítězi budou i Švédsko, Švýcarsko a Slovensko, které také bude mít po dokončení Mochovců energetiku postavenou hlavně na jádru a vodě. Pokud se Maďarsku a Finsku podaří dokončit včas a bez významnějšího nárůstu ceny připravované jaderné bloky, tak to budou i tyto státy. V případě dlouhodobých velmi vysokých cen elektřiny, jaké potřebuje Německý rozbřesk, stanou se Olkiluoto 3, Flamanville 3 a Mochovce 3 a 4 přes všechny průšvihy, peripetie, zdržení a prodražení nakonec finančně velmi úspěšnými projekty.

S velkou pravděpodobností by se v tomto případě také značně změnil postoj k budování nových jaderných reaktorů. Padla by hlavní ekonomická námitka proti jejich výstavbě, kterou je nízká cena silové elektřiny.

 

Dopady na sousedy, tedy i Česko

Pro úspěšné přežití Německého rozbřesku je nejdůležitější co nejnižší podíl fosilních paliv nejen při výrobě elektřiny. V případě, že se bez fosilních paliv nelze obejít, tak co nejpřímější přístup k co nejlevnějšímu plynu. Je tak jasné, že největší katastrofou by takový scénář vývoje evropské energetiky byl pro Polsko. Jeho elektroenergetika je dominována uhlím a ze strategickopolitického hlediska se snaží být co nejméně závislé na ruském plynu. Polsko tak nikdy nemá šanci dosáhnout na levnější plyn, než Německo. Pokud budou ceny na trhu určovat německé plynové elektrárny, jen těžko by si případné polské plynové bloky udržovaly rentabilitu. Navíc rychlý přechod Polska od uhlí někam jinam by měl tak drastické dopady nejen v oblasti zaměstnanosti, že si lze jen těžko představit jeho realizovatelný průběh. Jak jsem psal, dopady na cenu elektřiny z uhlí by byly v případě Německého rozbřesku tak velké, že by ho podle mne těžko vydržel německý spotřebitel. U polského je jasné, že sociální dopady by v tomto případě byly natolik katastrofické, že by Polsko nejspíše muselo včas ze systému EU pro obchodování s povolenkami vystoupit. Ať už by to mělo jakékoliv politické dopady.

V Česku je něco málo přes 40 % elektřiny vyrobeno nízkoemisními zdroji a přes 50 % zdroji fosilními, hlavně uhelnými. Výroba a případný vývoz elektřiny z jádra by v případě Německého rozbřesku přinášel velmi vysoké zisky, naopak uhelné bloky by i při vysokých cenách elektřiny byly kvůli vysoké ceně emisních povolenek v oblasti úplně jiné. Elektrárny, které byly za poměrně vysokých nákladů ekologizovány by najednou byly zdražováním emisních povolenek vytlačovány z trhu. Máme sice některé připravené a zatím nevyužívané plynové elektrárny, ale je jich z hlediska potřeby nahrazení uhelných minimum. Cena elektřiny pro spotřebitele by sice pořád u nás byla nižší než v Německu, ale tak vysoká, že by to mělo poměrně dramatické sociální dopady.

 

Možné dopady na teplárenství a ekologii

V českém případě by Německý rozbřesk mohl mít značný dopad i na teplárenství. Centrální zdroje tepla od jisté velikosti musí také nakupovat emisní povolenky. Významné zvýšení jejich ceny by mohlo dramaticky ovlivnit jejich rentabilitu. To by mohlo vést až k zániku centrálních zdrojů tepla založených na uhlí a ohroženy budou i ty, které fungují na plyn. Vysoké ceny elektřiny a zhoršená dostupnost a vyšší cena plynu by měla vliv i na dostupnost a rentabilitu řady lokálních zdrojů tepla, včetně tepelných čerpadel. Zlevnily by naopak lokální zdroje uhlí, kde by se uvolnily zásoby a cena by patrně šla dolů. Malé zdroje nemusí splňovat emisní limity a kupovat emisní povolenky. Přechod od centrálních zdrojů tepla, plynu a elektřiny zpátky k domácím kotlům na uhlí by tak mohl mít i značné ekologické dopady.

V  ohrožení by v případě Německého rozbřesku byl i nadkritický blok v  Ledvicích (zdroj ČEZ).
V ohrožení by v případě Německého rozbřesku byl i nadkritický blok v Ledvicích (zdroj ČEZ).

 

Závěr

Poslední rok stoupá cena emisních povolenek a dá se předpokládat, že v růstu bude ještě nejméně nějakou dobu pokračovat. Jejich současná cena je okolo 20 EUR/t CO2. Ty vedou k ceně silové elektřiny přes 50 EUR/MWh. Ta zde byla na počátku tohoto desetiletí před snížením ceny emisních povolenek a vybudování přebytku výkonu hlavně v Německu, které vedly k nízkým cenám silové elektřiny. Pokud se tato či podobná situace bude stabilizovat, tak by mohla přispět k relativně hladké a snesitelné transformaci evropské energetiky směrem k nízkoemisní podobě. Pokud však dojde v průběhu nejbližších pár let ke zvýšení ceny povolenky na hodnoty 40 – 50 EUR/t, jak předpovídají někteří experti, nebo dokonce na ceny požadované případným Německým rozbřeskem, znamenalo by to dramatické dopady i na českou energetiku a společnost.


Před pár dny vyšla naše kniha „Česká energetika na křižovatce“, kde se snažíme rozebrat možné scénáře a rizika, která stojí před českou energetikou. Jako první zlomové období uvádíme počátek dvacátých let, kdy se uzavřou v Německu všechny jaderné reaktory a v Německu, u nás i jinde u našich sousedů se uzavře řada uhelných bloků. V případě, že zůstanou ceny emisních povolenek na rozumné výši, bude celková výroba elektřiny u nás zhruba odpovídat naší potřebě. Vykrytí denních, týdenních a sezonních diagramů už bude náročnější, ale při rozumném úsilí a přípravě v nejbližších letech by se to mělo dát zajistit.

Ovšem v případě realizace Německého rozbřesku by nastala úplně jiná situace. Tendence k výpadku uhelného výkonu by byla daleko dramatičtější. V tomto případě by už nemuselo být zajištěno ani pokrytí celkové naší spotřeby elektřiny. Také ceny, které by u nás vytvářel německý trh, by začaly být sociálně neakceptovatelné. Přesně to by byla situace, která opravňuje a potřebuje vytvořit již dopředu postupy pro zajištění toho, aby se levně vyrobená elektřina například v Temelíně či Dukovanech využila pro uspokojování českých potřeb a ne pro mírné snížení ceny na německém trhu. I když by zisk pro ČEZ byl v případě prodeje do Německa a vývozu velmi velký. I tato rizika, a jak jim čelit, se v knize diskutují.


Jak jsem psal, jsem spíše k platnosti teorie Německého rozbřesku Michala Šnobra skeptický. Ovšem riziko pro naší společnost je v případě jeho realizace obrovské. Je tak potřeba tuto možnost diskutovat a uvažovat o případných možnostech, jak jí čelit. Proto jsem moc rád, že Michal Šnobr toto téma nastolil a rozebral ho z pohledu investora a ekonoma. Myslím, že otázka má kromě investorského hlediska, zvláště když jde o pohled spekulativního investora, který cílí na vysoký zisk během relativně velmi krátkého období, celou řadu dalších dlouhodobějších společenských, strategických a bezpečnostních aspektů, které je třeba také diskutovat. Proto jsem si dovolil některé z nich nastolit. Jsem si vědom, že riziko realizace zvláště těch katastrofičtějších by i podle mého názoru mělo být nízké a v řadě bodů se také mohu mýlit. Protože by však přesto mohlo dojít k vážným problémům, budu rád, když se možné scénáře a rizika budou co nejseriózněji diskutovat. To je i důvod napsání této úvahy.

Napsáno pro servery osel.cz a oenergetice.cz

Datum: 31.08.2018
Tisk článku

Energetika v metalurgii - Hašek Pavel, Klečková Zuzana
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 236 Kč
cena: 222 Kč
Energetika v metalurgii
Hašek Pavel, Klečková Zuzana
Související články:

Pár úvah o elektroenergetice po pařížské klimatické konferenci     Autor: Vladimír Wagner (24.02.2016)
Likvidace velkých energetických firem     Autor: Vladimír Wagner (26.10.2014)
Jaderná energetika na prahu roku 2013     Autor: Vladimír Wagner (06.01.2013)



Diskuze:

akumulace OZE

David Pešek,2018-09-02 20:56:16

Výborný článek a nepochopitelné jednání němců až by se zdálo že mají eso v rukávu. Bylo by technicky možné pokrýt průměrnou spotřebu obnovitelnými zdroji a přebytky akumulovat, byť s katastrofální účinností ale přece. Kolik by museli vystavět přečerpávacích elektráren? Možná místní individiakumulace přes vodík? Nechal by se z emisí získávat uhlík a vyrábět metan, s horší účinností než vodík ale s lepšími možnostmi skladování? Třeba němci pod nátlakem dostanou rozum a nějakou uzavřenou jadernou elektrárnu opět spustí

Odpovědět


Re: akumulace OZE

Josef Hrncirik,2018-09-02 22:09:57

Redukce či oxidace při vodíku probíhají bez velkých ztrát. Ztráty jsou nepříjemné při reakcích pro kyslík nebo při reakcích s uhlíkem. Jedna ze zoufalých snah vyhnout se tomu je např. aku zinek-brom s účinností cyklu tam a zpět 76% cca jako Dlouhé Stráně.
35-55 Wh/kg; 400 dolarů/kWh. Není to extra výrazně lepší než Pb aku. Zatížení jen cca 0,2 W/cm2; Nutno po 3 cyklech plně vybít kvůli Zn dendritům. Životnost to prý má větší než Pb či Li.
Vanadové průtokové baterie mají zhruba stejné či horší parametry; aktivita elektrod se však snižuje; prostě taky stárnou jako my.

Odpovědět


Re: Re: akumulace OZE

Josef Hrncirik,2018-09-03 07:37:22

V této fázi je to vše jen velká VW lež. Jsou to jen čísla bez uvedení režimů či s nereálnými režimy bez poklesů v čase a možnosti využití v čase a životnosti či lépe ekonomické životnosti.
Jako skeptik to mohu vidět takto: účinnost H2 palivce = cca 0,5 v reálném režimu. Totéž účinnost elektrolytické výroby H2. To pak máme jen 0.25 celkem. S trochou smůly navíc 2x (trafo, usměrňovač či střídač + tepelný režim) řekněme 0,95**6 = 0,74; x 0,25 = 0,18
Pochopitelně se s tím nikdo nechlubí.
Píše Elon jak si stojí jeho Power wall či velká úložiště či Tesly v reálu režimů či životností?

Odpovědět


Re: Re: Re: akumulace OZE

Josef Šoltes,2018-09-04 17:25:47

Akumulace je návratná výhradně, když se sejde několik faktorů. Vysoká cena elektřiny, vysoká spotřeba elektřiny, vlastní výrobna FVE nebo VtE.

Odpovědět

Možné řešení

Jan Novák9,2018-09-01 20:04:50

Možným řešením by mohla být výroba kontejnerových zapouzdřených jaderných reaktorů a využití stávající infrastruktury tepelných elektráren.

Odpovědět


Re: Možné řešení

David Pešek,2018-09-02 20:58:59

podzemní podkritické systémy o výkonu jednotek MW v místě spotřeby, v ideálním světě by to bylo řešení

Odpovědět


Re: Re: Možné řešení

Jan Novák9,2018-09-03 20:10:01

Tady se ovšem jená především o tepelné elektrárny a náhradu kotlů o výkonu 200-500 MW. Pokud chcete využít turbíny musíte mít stejný výkon.

Odpovědět


Re: Re: Re: Možné řešení

David Pešek,2018-09-04 19:21:31

200MW nedostanete do kontejnerového provedení, reaktor by byl větší než kotel který by nahrazoval a nemusel by splňotat parametry páry pro turbíny, tudy cesta nepovede

Odpovědět


Re: Re: Re: Možné řešení

Marek Hoger,2018-09-20 15:07:50

Obávam sa že turbíny uhoľných elektrární sú pre využitie s jadrovým zdrojom nevhodné, vzhľadom na výrazne rozdielne parametre produkovanej pary. Aspoň pokiaľ sa bavíme o klasických reaktoroch a nie o niečom na spôsob VHTR.

Odpovědět

Momentálně je do 1 kWh el. vraženo v ceně paliva a povolenkách kč/kWh

Josef Hrncirik,2018-09-01 17:54:52

Moorburg B: 50 hal uhlí; 40 hal sifon
NG turbína (60% úč. el): 33 hal Putin gaz; 20 hal soda

Odpovědět


S každou kWh Moorburg zdarma dodá 250 mg SO2; totéž i CO; NO2 170 mg

Josef Hrncirik,2018-09-01 18:08:43

Odpovědět


Re: Momentálně je do 1 kWh el. vraženo v ceně paliva a povolenkách kč/kWh

Vladimír Wagner,2018-09-01 22:34:44

Tak levně opravdu ani Rusové plyn nedodávají: http://oenergetice.cz/plyn/gazprom-by-letos-mohl-dodat-evropy-turecka-rekordnich-205-mld-m3-plynu/

Odpovědět


Re: Re: Momentálně je do 1 kWh el. vraženo v ceně paliva a povolenkách kč/kWh

Vladimír Wagner,2018-09-01 22:44:12

Odkazovaný zdroj ukazuje také, že odběr z Ruska intenzivně roste, a to ten přechod k plynu ještě pořádně nezačal. Vzhledem k tomu, že evropská produkce plynu nejen v Nizozemí bude i nadále klesat a na základě toho, kolik zemí EU plánuje zvyšovat podíl plynu v elektroenergetice, nebudou mít Rusové problémy s odběrem libovolného množství a do jisté míry si budou moci začít i více diktovat cenu. Pokud by se uskutečnil "Německý rozbřesk", tak by sice měli Němci zajištěny intenzivní dodávky z Ruska, ale na některé ostatní státy v Evropě by se už dostat nemuselo nebo za extrémní ceny.

Odpovědět

:)

Alexandr Kostka,2018-09-01 13:14:16

A kde chtějí brát plyn? Pokud pominu, že už dnes kapacity plynovodů nestačí a v zimě se "čerstvě dodávaný" doplňuje ze zásobníků (pro změnu naplněných v létě) tak kde vzít? Po plitice sankcí a podrazů Rusové začli prodávat do Číny a víc prostě nedodají. A břidličný plyn je neskutečné eko zvěrstvo, horší než smotné hnědů uhlí. Po uhlí páleném v rozumně odsířené a provozované elektrárně zůstává jen díra v zemi, po břidličném plynu otrávená krajina! Na druhou stranu, razantní zvýšení ceny povolenek by snad uspíšilo stavby dalších jaderných bloků u nás. Dnes politiky i ČEZ nezajímá, že je to ekologická elektřina, ale spíš to, že je "drahá". (Byť ve srovnání s "obnovitelnou" je to pakatel) Pokud řádně zdraží povolenky, bude rázem "levnou", vzhledem k (ne)produkci CO2 jadernou elektrárnou.

Odpovědět


Re: :)

,2018-09-01 16:28:27

V tomto diskusním příspěvku jeho autor opakovaně překročil meze slušnosti. Jeho příspěvky jsme smazali. Admin.

Odpovědět


Cestáří, žvaníš!

Josef Hrncirik,2018-09-01 17:29:32

Z obr.2 je vidět, že koncem srpna je výroba z neobnovitelných zdrojů cca 35 GW.
Při náhradě plynovými elektrárnami s neuvěřitelnou účinností 60% by na roční pokrytí oněch 35 GW Reich potřebovala 45 Gm3 zemního plynu tj. cca 30 Mt = cca 60 Mm3 kapalného

Odpovědět


Re: Re: :)

Alexandr Kostka,2018-09-01 17:35:28

A) bych prosil slušně.
B) staví trubky už i od Uralu, což dovolí přesměrovat obrovskou část produkce. (A to nejen že hodlají stavět, ale reálně jsou již asi 3 roky ve výstavbě)
C) "mizivým" dopadem břidličného plynu máte na mysli krajinu zamořenou na kdo ví jak dlouho? Otrávená spodní voda se patrně za pár set let vzpamatuje, ale dřív těžko.
D) Ohledně solárů a baterek z Číny. Když se podíváte prakticky pod jakýkoliv článek o energetice tady, najdete tam ode mě podobnou poznámku, jako je vaše vlastní. "solární boom" a "elektromobilitu" považuji za šílenství, jelikož pouze přenáší zátěž jinam, a navíc mnohonásobně vyšší.

Odpovědět


Re: Re: Re: :)

,2018-09-01 19:11:23

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: :)

Jan Balaban,2018-09-01 19:43:40

Američania im radi dodajú lacný skvapalnený plyn. Prípadné drobné zvyšovanie cla nikoho nezabije. Poliaci a Ukrajina to majú určite dobre premyslené a spočítané. Američania si ťažbu z bridlíc a jej pozitívny vplyv na ekológiu pochvaľujú.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: :)

Josef Hrncirik,2018-09-01 22:22:04

Momentálně je LNG 67 doláčů oproti NG 24 doláčů za MBTU. je tedy cca 2,8x dražší.
Jan Klepáč, Stratégie a koncépcie

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: :)

Josef Hrncirik,2018-09-02 12:51:20

Pro zmatení finančně negramotných důchodců fysikálně negramotní bursiáni zásadně neuvádí jednotky, které pochopitelně zcela ignorují a o SI nikdy neslyšeli. I to MBTU jsem si musel vymyslet. Ti býci pro spekulanty uvádí i 2,09. Ale za co Pane Bože!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: :)

Vladimír Wagner,2018-09-01 22:37:46

Zkapalněný plyn musí byt dražší, vždy jej prodražuje doprava, zkapalnění a zase převod na plyn. U Polska i Ukrajiny se v tomto případě nejedná o ekonomické, ale strategicko-politické rozhodnutí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: :)

Jan Balaban,2018-09-02 07:50:34

Keď niečo myslím ironicky, obvykle píšem červenou farbou. Len nemôžem na to prísť ako sa píše červeno.

Odpovědět


Re: Re: :)

Milan Krnic,2018-09-01 17:56:01

Můžete prosím něčím podpořit vaše tvrzení o mizivém dopadu těžby břidličného plynu?
https://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-plynem/12718-bridlicovy-plyn-ekologicke-dopady

Odpovědět


Re: Re: Re: :)

,2018-09-01 18:45:14

Odpovědět


Re: Re: Re: :)

Milan Krnic,2018-09-02 09:57:30

http://www.osel.cz/6125-gasland-recenze-hororu-o-tezbe-zemniho-plynu.html
"What Is Fracking? | National Geographic"
https://www.youtube.com/watch?v=6qKadxyMOYY
Babo raď.

Odpovědět

Vzhůru do ruského otroctví

Aleš Voborník,2018-09-01 08:47:52

By se německá závislost na ruském plynu také dala nazvat.
Maďary kritizují za jadernou elektrárnu s rusy budovanou. (K takové stavbě obvykle náleží úplná dokumentace umožňující výrobu náhradních dílů u jakéhokoli kvalifikovaného dodavatele.)
Nám vyčítají proruského prezidenta.
Sami jen hubou zavádějí protiruské sankce a přitom si staví už druhý řetěz, kterým se k rusku pěkně přivazují. (Nic mi neříkejte o smluvním zajištění. Pro Putina jsou smlouvy jen papíry, jeho síla je v armádě, jak nám už několikrát ukázal.)

Odpovědět

Rozbresk jako blackout

Martin Grajcar,2018-09-01 00:45:19

Pane Wagnere, dekuji za zajimavy clanek, jen nesouhlasim s oznacenim "Německý rozbřesk" (ano, vim, ze nepochazi od vas, ale prebral jste ho bez vyhrad). Spise mi prijde jako ze se jim zatmelo uz definitivne. Snad netreba psat proc.

Odpovědět


Re: Rozbresk jako blackout

Davidx Brazina,2018-09-01 03:33:53

Snad se vzpamatuji.

Odpovědět

Je to maso

Milan Krnic,2018-08-31 22:31:20

Jako vždy skvělý článek! Děkuji.
Kdyby se "levně vyrobená elektřina například v Temelíně či Dukovanech využila pro uspokojování českých potřeb", to už by i v potoce pivo teklo proudem.

Odpovědět


Re: Je to maso

Jan Novák9,2018-09-03 20:56:01

Kdyby byly v řiti ryby...

... Mohli bychom mít tři temelíny a každý čech by neplatil daně a dostával peníze jako v Saudské Arábii.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace