Bulharskému prvoligovému klubu Pirin Blagoevgrad se v roce 2010 nedařilo. Po sérii nevalných výsledků klesl na 10. místo tabulky. Tým se pokusil o svérázné řešení krize. Fotbalisté s trenérem uspořádali rituál, při kterém podřízli ve středu hřiště jehně a pomazali obě branky jeho krví. Šlo o méně výjimečnou událost, než se může zdát. K obětování kozlů a beranů sáhli také pakistánští makléři po měsíce trvajícím poklesu cen akcií a kyrgyzští poslanci, toužící zachovat klid v zemi. Co vede lidi v moderní společnosti k takovýmto excesům?
V roce 1994 připravili Scott Atran, Ara Norenzayan a Ian Hansen experiment, který se dotkl kořenů lidské víry. Studenti byli rozděleni do tří skupin, které byly seznámeny s různými variantami jednoho příběhu. V neutrální podobě příběhu, jde s matkou navštívit otce pracujícího v nemocnici. Chlapec se zde zabaví sledováním cvičení záchranářů.
Ve druhé variantě srazí chlapce cestou do nemocnice automobil. Chlapec je dovezen do nemocnice, ale zde krátce po operaci umírá. Třetí skupina studentů viděla příběh, kdy chlapec bloudí chodbami, až dorazí do nemocniční kaple. V ní sleduje modlícího se muže. Poté měli studenti na devítimístné stupnici označit svou víru v boha a nadpřirozené bytosti.
Vyhodnocení dotazníků ukázalo, že religiozita studentů, kterým byl promítnut příběh s náboženským motivem, vzrostla nepatrně. Naopak skupina vystavená příběhu, ve kterém se vyskytovala krev a smrt, vykázala výrazný nárůst religiozity. Na tento jev nemělo vliv náboženské založení studentů – fungoval jako u věřících, tak u ateistů.
Psychologické experimenty, které stály u základů teorie zacházení se strachem (terror management theory) ukázaly, že pokud jsme vystaveni tématu smrti, mění se naše chování. Máme větší sklon vzhlížet k symbolům a vůdcům, jsme méně tolerantní k těm, kteří jednotu skupiny svým vzhledem či chováním narušují a požadujeme krutější tresty za přestupky. Zmínka o krvi a smrti způsobí, že se přimkneme ke skupině – jsme více ochotni se pro ni obětovat a méně strpíme narušitele.
Oba zmíněné experimenty společně silně podporují názor, že náboženská víra je skupinovým fenoménem. V prvním případě motiv smrti zvýšil religiozitu, ve druhém různé aspekty skupinového myšlení. Uvážíme-li, jak hojně všechna náboženství využívají skupinové atributy, jako je požadování loajality vůči vůdci, uctívání symbolů a požadavek jednoty, souvislost mezi oběma experimenty není zřejmě náhodná.
Výrazné náboženské založení a zároveň vášeň pro krvavé oběti našly spojení u Aztéků. Ti nelitovali energie ani při stavbě chrámů (jen v centru Tenchtitlánu jich stálo sedmdesát osm), ani při získávání zajatců pro rituální obětování. Zajatci, kterým mělo být na chrámových schodech vyňato tlukoucí srdce z těla, stáli dlouhé fronty vedoucí až za obzor.
Aztékové tak dovedli vztah mezi sílou víry a tématem umírání a krve do nejvyhrocenější podoby. Přítomnost umírajících obětí a pohled na potoky krve tekoucí po schodištích chrámů zesilovaly jejich víru v aztécká božstva. Tato víra (jak už to tak chodí) byla spjata s přesvědčeném o vyvolenosti vlastní skupiny a méněcenností ostatních. Pocit nadřazenosti nutil aztécké bojovníka k dalším výpadům proti jiným indiánským kmenům. To vedlo k dalšímu získávání zajatců a k jejich obětování.
Za zcela samozřejmé považujeme, že nejrozšířenějším náboženským symbolem v lidské historii se stal popravčí nástroj – tedy kříž s podobou umučeného Krista.
Řada náboženství se ritualizovaným lidským obětem vyhýbá a používá obřadů, při kterých je prolévána krev zvířat. Obětování zvířat znaly judaismus, náboženství antických Řeků a Římanů, islám i hinduismus.
My moderní lidé jsme spojení víry a násilí neodstranili, ale převedli do podoby relativně neškodné formy. Podobné asociace jako pohled na krev v nás vyvolává červená barva, a právě proto je nezbytnou rekvizitou totalitních ideologií: rudá a červená barva zabíraly většinu plochy vlajky Sovětského svazu i nacistického Německa (černý hákový kříž v bílém kruhu, to vše v červeném poli). Podle webu www.crwflags.com je ale červená barva nejčastěji zastoupena i na vlajkách současných států (obsahuje ji 43 % národních vlajek) a také zabírá největší díl celkové plochy (29 %).
Dalším důležitým symbolem země státní hymna. I zde jsou časté odkazy na smrt (např. hymna italská, nizozemská, brazilská, paraguayská a řecká), umírání a hrob (např. hymna argentinská, irácká, srbská a chorvatská) a krev (např. hymna francouzská, uruguayská, řecká, turecká, belgická a čínská).
V souvislosti s našim světonázorem tíhneme k používání výrazů jako smrt, krev, umírat. Pokud rozebereme texty publikované politickými radikály, nacionalisty, anarchisty či náboženskými fundamentalisty, zjistíme, že zmíněné výrazy se v nich vyskytují výrazně častěji, než je tomu u umírněných uskupení. Stejný rozdíl zjistíme, i pokud hodnotíme dogmatismus a verbální agresivitu jednotlivých uskupení.
Jak náboženská, tak i politická víra vedou své stoupence k jednání, které jejich loajalitu posiluje. To je důvod existence obřadů, u kterých dokážeme sami sebe přesvědčit, že je pro nás účast na nich důležitá, přestože ze striktně racionálního hlediska nemají tyto obřady žádný význam. Naopak sami iniciativně v sobě potlačujeme informace, které jsou s naší vírou v rozporu.
Mohl být naznačený vztah mezi vírou a tématy krve a smrti v minulosti nějak užitečný? V osmi primitivních společnostech, které byly sledovány antropology, se úmrtnost na následky domorodých válek pohybovala kolem 15 %. Na stejném čísle se shodli i archeologové, kteří zkoumali pozůstatky pravěkých kultur – patnáct mužů a žen ze sta se stalo obětí tehdejších válek. Přestože bývá dvacáté století nazýváno stoletím válek, bombami a tanky bylo dosaženo třikrát menší míry úmrtnosti (v přepočtu na celkový počet obyvatel), než tomu bylo u zabíjení pazourky.
Po velkou část historie lidského rodu platí, že nejnebezpečnějším predátorem člověka je jiný člověk. Zvířata i rostliny si vyvíjejí proti svým predátorům obranu: krunýře, ochranné zbarvení či rychlé končetiny. Pokud bylo jednou z hlavních příčin úmrtí našich předchůdců meziskupinové násilí, je možné, že i zde evoluce vedla k vytvoření odpovědi. Tou bylo semknutí skupiny, sebezapření a odvaha při její obraně a nenávist ke konkurenčním skupinám. Společně nabývají uvedené vlastnosti podobu lidské víry.
Překážkou byly různě intenzivní, odlišné a neustále se měnící vztahy uvnitř pravěké skupiny. Její jednotliví členové vůči sobě jistě pociťovali náklonnost, ale také averzi, žárlivost či nenávist. Mohl mít jednotlivý člen skupiny v případě napadení motivaci ji za cenu nasazení vlastního života bránit? Nabízí se hříšná myšlenka, že usmrcení některých ze svých nejbližších mohl přivítat. Situaci popisuje níže uvedený obrázek. Jedince vázaly k ostatním členům vztahy různě silné, proměnlivé vztahy. Zaujmout vztah ke skupině coby celku bylo nemožné a výsledná loajalita vůči ní slabá.
Vnější tlak způsobený především hrozbou napadení konkurenční skupinou vedl k originálnímu řešení. Člen skupiny si ji promítl do jediného bodu a silný vztah si vybudoval k němu. Tento komplexní emocionální stav zahrnoval náklonnost, úctu a odhodlání k oběti a lze jej ztotožnit s vírou. Bodem, do něhož je skupiny promítána, je její symbol: totem, hodnota, vůdce, chrám.
Fakt, že jako symbol je vnímán vůdce skupiny, umocnil loajalitu vůči němu a následně zvýšil šanci na vítězství v boji (v průběhu boje se vyplatí poslouchat i diskutabilní příkazy než o nich uvažovat). Lidé ale začali nejpozději před sto tisíci lety žít rovnostářským způsobem. Lidská řeč a vývoj zbraní umožnil dohodnout se předem na ostrakizaci příliš ambiciózního vůdce i na jeho případném odstranění. Skupina tak zabránila tomu, aby se jeden z členů uzurpoval větší množství zdrojů než ostatní. Na druhou stranu přišla o iniciátora a organizátora výpadů proti konkurenčním skupinám. V případě války mohl být určen dočasný vůdce, ovšem ani ten nemohl rozhodovat o napadení jiné skupiny a kromě toho loajalita vůči dočasnému vůdci byla sotva tak silná, jak by tomu bylo u stabilního dominantního člena. Skupina se ocitla ve schizofrenní situaci: na jednu stranu dávala přednost rovnostářskému uspořádání, na druhou stranu potřebovala vůdce, který by měl dostatečnou autoritu, aby dokázal členy skupiny přimět k napadení konkurence. Vzniklé napětí mohlo vést k personifikaci symbolu skupiny. Ta se zároveň stala zosobněním morálního tlaku skupiny („many“). Personifikovaný symbol skupiny, tedy imaginární bytost nahradil neexistujícího vůdce. Byť imaginární, měl dostatečnou autoritu, aby vybízel členy skupiny k napadení konkurentů, dodával jim odvahu a utvrzoval je v jejich nesmiřitelnosti.
Úzký vztah mezi vírou a meziskupinovou agresivitou může osvětlit některé obecné vlastnosti víry. Jednou je důležitost symbolů pro víru – jeho vysvětlení vyplývá z předchozích odstavců. Častým jevem je averze lidí zanícených pro náboženskou či politickou víru vůči sexualitě (obzvláště vyostřená tato averze je v případě minoritních projevů sexuality). Pomocí uvedeného modelu lze tuto skutečnost vysvětlit. Zanícení pro víru je vždy spojeno s intuitivní představou ohrožení vlastní skupiny (a symbolů, které ji představují). Za tohoto vnímání světa se pak vše, co člověka odvádí od obrany vlastní skupiny, jeví jako nebezpečné. Sem patří sexualita stejně jako ženy, umění a prosazování minoritních názorů.
Mezi tématem smrti a vírou (či chcete-li přesvědčením, světonázorem) funguje kladná zpětná vazba, to znamená, že oba subjekty vztahu vzájemně posilují (viz zmínění Aztékové). My lidé máme nevědomou tendenci svou víru (a obecně své vlastní skupinové myšlení) zintenzivňovat. Proto se při prosazování či posilování vlastního světonázoru často intuitivně uchylujeme k používání tématu smrti. Čím častěji je pak toto téma používáno, tím silnější je skupinová oddanost víře a tato oddanost zpětně generuje další odkazy (symboly, příběhy, činy) na smrt a krev.
Autor článku je autorem knihy „Skrytá autorita: iracionalita a dav v člověku“, Praha: Dybbuk, 2011
Je-li víra výsledkem snahy pravěkých skupin o přežití v tlaku konkurentů, pak není divu, že je v našich mozcích pevně „zadrátována“ bez ohledu na to, zda si to připouštíme či nikoli. Zároveň nevyhnutelně vede k silně etnocentrickému, iracionálnímu vidění světa. Napětí mezi důležitostí, kterou pro nás naše skupinové myšlení a víra mají, a jejich iracionalitou pociťujeme dodnes v podobě náboženské, etnické a politické nevraživosti. Pokud máme být schopni omezit negativní působení skupinové iracionality, musíme ji detailně poznat a zjistit, jaké jsou její kořeny.
Prameny:
Atran, S., In gods we trust: the evolutionary landscape of religion, Cambridge: Cambridge University Press, 2002
Rosenblatt, A. – Greenberg, J. – Solomon, S. – Pyszczynski, T. – Lyon, D., „Evidence for terror management theory: I. The effects of mortality salience on reactions to those who violate or uphold cultural values“, otišteno v: Journal of Personality and Social Psychology 57 (4), 1989, s. 681–690
Keeley, L., War Before Civilization, New York: Oxford University Press, 1996
Náboženská víra a zdraví společnosti
Autor: Stanislav Mihulka (01.12.2006)
Je náboženství zdrojem morálky?
Autor: Dagmar Gregorová (10.02.2010)
Osel proti náboženství
Autor: Václav Hořejší (03.11.2015)
Dělá náboženství z dětí sobce?
Autor: Josef Pazdera (06.11.2015)
Náboženství kojencům nesvědčí
Autor: Josef Pazdera (03.06.2018)
Diskuze:
Je to trochu jinak
Jaroslav Langr,2018-10-04 22:49:19
Tento článek je v postatě zavádějící. Krev a smrt mají některá náboženství ve svých rituálech, ale ne všechna. Autor vychází z křesťansví,
ale náboženských skupin je ve světě hodně a hodně různých obřadů bez krve a smrti.
Spojení lidí ve skupinu je přirozené a nevychází pouze z náboženství, ale z boje za přežití v daném místě. Příkladů v přírodě je více než
dost. Sám lidský jedinec není schopen sám dlouhodobě přežít (není čtyřnohý býložravec ani velká čtyřnohá masožravá šelma). Proto vzníká
skupina lidí a v ní dělba práce, která umožní přežití skupiny a její další rozvoj. Skupina musí mít vždy vúdce. Jednoho či víc, jinak se
rozpadá. A vůdce(vůdci) ovládá svoji skupinu různou motivací (násilí, víra, morálka, strach, atd...). Z toho se jeví jako velmi efektivní
víra v "něco" mimo reálný svět. Nikdo není schopen dokázat jeho existenci, ani jeho neexistenci. Proto se vytvoří dogmata, která se například
v křesťansví "obarví" krví a smrtí. Ale používá se nepřeberné množství i jíných způsobů jak tato dogmata posílit v jejich přesvědčovací
síle.
Re: Je to trochu jinak
Milan Krnic,2018-10-06 13:49:23
Tento článek v podstatě nevychází z křesťanství. Rituály spojené s krví a smrtí nejsou pouze jeho doménou.
Re: Re: Je to trochu jinak
Vojta Ondříček,2018-10-06 15:26:51
Souhlas.
Dodal bych že "oběti" bohům mohou být i symbolické, jako například bičování se, odepírání spánku, plazení se kolem svatyně, hladovění a žíznění (i oněch 40 dní v poušti).
A co se týče krve, tak židovská obřízka chlapečků je též krvavý obřad, jako i amputace klitorisu u holčiček v některých "kulturách". Zřejmě to mělo přinést na boží oltář dar ztráty radosti ze sexuality.
Re: Re: Re: Je to trochu jinak
Milan Krnic,2018-10-06 15:54:09
Ono záleží, jako u všeho, jak se na to podíváme.
Primární je vždy osobní rovina - ti, kteří, resp. ten kdo, rituál zavedl/měnil měl nějaký osobní důvod, a toho se dotýká Jaroslav, a na širší, již odosobněný celek lze pak pohlížet vaším pohledem "přinést něco na oltář". To je stejné v celé společnosti, viz třeba politika - "osobní zájem" vs. "pro dobro všech ... (libvolně doplňte)". Ono těžko budu prosazovat něco, s čehož dopadem nejsem ztotožněn.
Jenže ta osobní rovina zase záleží na prostředí (v kterém jednotlivec vyrůstá a vyskytuje se), jinak řečeno na sociální bublině, ta zase záleží na předchozím vývoji a takhle stále dál. Kauzálně je to neuchopitelné, a tedy je i každý popis pouze přiblížením.
Trošku širší souvislost
Jan Šimůnek,2018-10-04 12:23:03
Tenhle článek ve mě evokuje myšlenku, že současné "tribální semknutí" Evropanů, kritizované neomarxisty a dalšími antidemokraty, může mít přesně ten důvod, který je popsaný v článku. A že dovoz krvavých islámských teroristů (rok 2015 a násl.) eurolevičáky, pravděpodobně míněný jako nástroj zastrašování evropské populace, kritizující jejich klíčový projekt - EU, vyvolal pravý opak. A že tedy tento dovoz ilegálních migrantů, spojený s masovým porušením Dublinských protokolů a dalších mezinárodních dohod, byl něco horšího než zločin - totiž chyba.
A nezbývá než doufat, že tato chyba je bude v konečném důsledku stát politickou moc (protože se proti nim vzbouří nezvládnutelný počet obyvatel Evropy), jako Napoleona únos a poprava vévody d'Enghien. Právě tento čin hrabě Talleyrand-Périgord právě takto komentoval a měl pravdu: Významně přispěl k rozhodnutí evropských dvorů a dalších důležitých šlechtických politiků zbavit se Napoleona za každou cenu.
Naděje je i v tom, že takovéto hluboce podvědomě zakořeněné reakce se velice těžko "převychovávají", jak konec konců zjistili i komunisté, kterým se nepodařilo významnou měrou dostat z lidských hlav pudové vnímání tržního hospodářství jako něčeho normálního.
Re: Trošku širší souvislost
Milan Krnic,2018-10-04 12:39:42
Myslíte, že aktuální migrační krize je spiknutí eurolevičáků?
O tom ale moc nepodiskutujete, to je tak na hospodské tlachání.
Re: Re: Trošku širší souvislost
Jan Šimůnek,2018-10-05 09:06:08
Přinejmenším platí ono CUI BONO. Imigranti jsou ve většině západoevropských států až na výjimky voliči levice a v podstatě ji drží u moci.
Re: Re: Re: Trošku širší souvislost
Milan Krnic,2018-10-05 09:56:03
Migrant nemá volební právo, to má až občan. Dělení politických stran na levici a pravici mi nepřijde dobré, navíc dnes slibuje sociální stát prakticky kdokoli (pravděpodobně proto, že ho chce zřejmě většina obyvatel)
Re: Re: Re: Re: Trošku širší souvislost
Jan Šimůnek,2018-10-05 13:22:31
1. Migranti občanství získávali a získávají poměrně snadno (za pomoci levicových politických aktivistů), daleko rychleji než dorůstají děti starousedlíků. V komunálních volbách navíc mohou volit i neobčané.
2. Právě starousedlíci už začínají chápat, že sociální stát není nic jiného než podvod, protože každá koruna, která se někomu dá, musela být někomu jinému ukradena. Tohle imigranti jednak nepochopí, jednak nereflektují, protože sami žijí většinou jen ze sociálních dávek a kriminality. Případně z nějakých "hladových zdí", což jsou jen kamuflované sociální dávky.
Dělení politických stran na pravici (větší pravomoci jednotlivce spojené s vyšší odpovědností) a levicí (stádo řízené státem a "vůdci") prostě objektivně existuje. Je ovšem nutno reflektovat, že fašismus a nacismus byly a jsou levicové ideologie, byť s konkurenčním vztahem vůči marxismu.
Re: Re: Re: Re: Re: Trošku širší souvislost
Milan Krnic,2018-10-05 15:21:17
1) Dokažte, že "poměrně snadno", alespoň se dozvíme, co pro vás znamená poměrně snadno.
V komunálních volbách u nás volí pouze občané.
2) Co kdo chápe nebo nechápe je věc informační bubliny, ve které se jedinec vyskytuje a úrovně myšlení, jaké je schopný dosáhnout. ,br />
Migranti jsou nepřeberný počet jedinců, kdy házení je do jednoho pytle je iracionální.
3) Existovat může, takové politické strany už najdete hůře.
To ovšem nikterak nesouvisí s tématem, takže tady bych skončil. Děkuji. Apropó, dnes a zítra máte jedinečnou šanci dát svůj hlas dvěma ústředním migrantům bojujícím proti migraci :-D
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trošku širší souvislost
Jan Šimůnek,2018-10-06 08:18:19
ad1 Dostávají občanství podstatně rychleji než např. naši emigranti z vln po letech 1948 a 1968. A snadněji v tom smyslu, že jeho udělení není podmíněno bezkonfliktním zařazením se do společnosti, včetně pracovního (výjimkou je ještě pořád Švýcarsko, ale to stojí mimo EU).
Dalším problémem je, že osoby, které nemají nárok nejen na občanství, ale ani na politický azyl, jsou deportovány jen velmi liknavě (a méně než desetinovým tempem v porovnání s inputem).
V komunálních u nás už po čtvrté (na základě befélu z EU) volí lidé, kteří nejsou našimi občany (tudíž jsou "neobčané"), ale mají občanství jinde v EU.
ad2 "Informační bubliny" jsou lži neomarxistů. Přinejmenším v té podobě, v jaké tento pojem užíváte.
ad3 Každou stranu mohu hodnotit podle programu a zařadit ji stylem "víc nalevo X víc napravo X naprosto nečitelný (a tudíž nevolitelný) mix".
Děkuji, již jsem tu příležitost využil. :-P
Re: Re: Re: Trošku širší souvislost
Vojta Ondříček,2018-10-06 15:39:49
To až po získání občanství.
Migranti ale nastartovali raketový nárůst cen nemovitostí, poskytli zaměsnavatelům levné pracovní síly a doplnili řady lidí pracujících za almužnu a bez pojištění (penzijního a zdravotního).
No a jak pravil můj oblíbenec (jeden biškup ze Skt. Poeltenu, Rakousko, už je také na pravdě boží) (zjednodušeně:) : "vítáme muslimy do Evropy, jsou pobožnější než Evropané a mají stejného boha". To bylo ještě v minulíém století při diskuzích, jestli si muslimové smějí stavět minarety s muecíny a jestli se má do státních škol v Rakousku inkludovat též muslimská náboženská výchova. Stavby mešit už byly odsouhlaseny.
Takže CUI BONO? Jasan a každý ví pro koho.
Re: Re: Re: Re: Trošku širší souvislost
Milan Krnic,2018-10-06 16:17:49
Ono jak jsem psal výše, uchopitelné to není. Můžeme na to poHlížet jak z osobní roviny - na vyšším počtu obyvAtel vydělá kdekdo (tak třeba fastfoody, stavební fIrmy, atd.), ono pro posvátný kapitaListický růst je zvýšení spotřeby přímo zásadní, tak z nějakých reálných obecnějších, jako ve všem omezeně platných konstruktů - genetická diverzita, pracovní síla, pomoc v nouzi, atp.
Podobně jako hypotéz a konspiračních teorií, např. záměrná likvidace naší kultury NWO.
:)
Re: Trošku širší souvislost
Jan Novák9,2018-10-04 20:09:48
Že socialisté udělají chybu není nic nového, co taky čekat od lidí kteří si myslí že socialismus může fungovat přesto že selhal vždy a všude už tolikrát většinou za strašného utrpení. Tím že se pokušejí dělat totéž a očekávají jiné výsledky naplňují definici bláznovství.
"Kde kapitalismus selhává v rovnoměrné distribuci bohatství - socialismus vyniká v rovnoměrné distribuci bídy"
Re: Re: Trošku širší souvislost
Jaroslav Pokorný,2018-10-04 21:40:37
Co myslíte, mohl by být socialismus s tržním hospodářstvím?
Re: Re: Re: Trošku širší souvislost
Jan Šimůnek,2018-10-05 09:07:20
Ne, to vidíme i na současné EU, která se socialistickými intervencemi do ekonomiky v podstatě hospodářsky likviduje.
Re: Re: Re: Re: Trošku širší souvislost
Milan Krnic,2018-10-05 09:57:49
Jmenujte zemi, kde se toto neděje.
Uvažovat ideální systém je samozřejmě nesmysl ...
Re: Re: Re: Re: Re: Trošku širší souvislost
Jan Šimůnek,2018-10-05 13:28:08
"Ideální systém" nereflektuji, ale reflektuji to, že v 90. letech bylo výrazně líp, zejména z hlediska občanských a ekonomických svobod. V západní Evropě bylo výrazně lépe před přeměnou prosperující a současně relativně málo politické EHS na stagnující (a v mnoha oblastech progresívně zaostávající) přepolitizovanou EU.
Stačil by tedy návrat k tomu, co zde již bylo a fungovalo (na evropské úrovni návrat k EHS, na úrovni našeho státu odchod z EU). Není vůbec třeba hledat nějakou Utopii.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trošku širší souvislost
Milan Krnic,2018-10-05 15:21:46
Návrat ke starým pořádkům je utopií. Doba je jiná.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trošku širší souvislost
Jan Šimůnek,2018-10-06 08:07:33
I rok 1989 obsahoval prvky "návratu ke starým pořádkům".
Pokud EU nedokáže hodit zpátečku, nastane taky návrat ke starým pořádkům, a to zašpičatělým kamenům, přiřemínkovaným ke klackům. Akorát už nebudou mamuti, takže nejspíš dojde na lidožroutství. IMHO je lépe být v té době mimo EU než uvnitř.
oprava
Petr Petr,2018-10-04 08:35:55
Červenou obsahuje 74 % a ne 43 %.
https://www.crwflags.com/fotw/flags/xf-colx.html
ale to je jedno... (to zas není tak významný náskok před jinou barvou)
Ještě chybí zmínka, že eucharistie je symbolické pití krve Krista (dostalo se tam přes Pesach a "podřezávání" beránka ("božího") a symbolizuje to staré vybíjení).
Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-03 14:45:54
Sivá hmota ateistu sa posadila na trón ako Boh a posudzuje všetko zo svojho neomylného nadhľadu?
Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-03 15:06:41
Kde vidíte jakou souvislost s ateisty šedivče?
Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-03 20:30:22
Medzi riadkami.
Cit: Pokud máme být schopni omezit negativní působení skupinové iracionality, musíme ji detailně poznat a zjistit, jaké jsou její kořeny.
Tie korene sú v duchovnej rovine, ktorú ateista samozrejme poprie. Ostáva mu len tie korene hľadať v mozgu ľudí. To sa nahľadá.
Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-03 23:03:03
Dokažte, šedivče, prosím.
Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-04 18:35:16
Práve ste si to dokázal a to svojím príspevkom. Dúfam, že nekomunikujem s hmotou, ale s osobou človeka, ktorá má duchovný rozmer.
Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-04 18:43:52
Jaký duchovní rozměr? Vše je pouze koncept, jak teismus, tak materialismus, atp., a pokud budete uvažovat mimo tyto koncepty, nejste schopen dokázat nic (natož ověřitelně, tedy vědeckou metodou ). A tak ani nemá smysl se tím zabývat. Tedy nechápu, smysl toho, o čem píšete.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-04 19:22:08
Komunikujem s hmotou bez vedomia- nejaký robotom? Hneď zistím, či nie ste robot. Napíšte mi, čo
to znamená ROTKIV. Keď to nedokážete, tak komunikujem s nevedomou hmotou - robotom.Ach jaj.
No a ateista nehľadá zmysel existencie, tak prečo hľadá zmysel sa niečim zaoberať?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-04 19:28:26
čo to znamená ROTKIV. Keď to nedokážete, tak komunikujem s nevedomou hmotou - robotom.Ach jaj.
No a ateista nehľadá zmysel existencie, tak prečo hľadá zmysel sa niečim zaoberať?
Celá vaše komunikace může být iluze. Jak to je, nikdo přesně neví. Co hledá ateista mi je ukradené, natož pak proč.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-04 21:06:07
Ilúzia môže existovať jedine vo vedomí osoby. Bez existencie vedomia, nemôže exitovať ani reálny vnem ani iluzórny, jednoducho nemôže exitovať nič.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-04 21:08:05
A můžete to nějak dokázat?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-04 21:28:20
Keď človek zomrie prestane pre neho existovať tento reálny svet. Vedomie jeho osoby sa prenesie do iného času a priestoru. Každý z nás týmto prejdeme.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-04 21:36:51
Viz dotaz výše.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-05 11:04:36
Ach tie vaše dôkazy
Myslíte taký dôkaz, ako ho majú tí, čo tvrdia, že život vznikol samovoľne a náhodne z neživej hmoty? Sú o tom tak presvedčení, že je to pravda, že podriadia tomu celý svoj život. No a vysmievajú sa zase ostatným, že pre svoje presvedčenie nemajú dôkazy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-05 11:17:04
Žádný můj důkaz není, a o vzniku života z neživé hmoty tu dokola píšete jen vy.
Pokud nemáte důkaz, jste stejný jako ti, které zmiňujete.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Pavol Hudák,2018-10-20 13:58:05
a ako vznikol ten boh ktory stvoril cloveka?
Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Vojta Ondříček,2018-10-03 15:28:44
Jen poznámka k sivé hmotě.
Ta, oproti tvrzení pana Poirota, myslet nemůže. Kůra mozková je šedá, když je naložená ve formalínu. Za živa, tedy schopná myšlení, je do růžova prokrvená. :-)
Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-03 20:06:50
Za živa? Pre ateistu je hmota živá a neživá? Nie je pre neho život len umele vytvorená kategória?
Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-03 20:13:28
Tedy nezemřete, ale váš naložený mozek bude stále žít, auuu, paráda!
A co máte pořád s těmi ateisty, šedivče?
Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-03 20:37:22
Dokážu poprieť aj život. No čo už s nimi.Vyzerá to že nežijú, len nejako exitujú, ako nejaká hmota.
Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Martin Sulhanek,2018-10-03 22:56:45
Aký je rozdiel medzi človekom a počítačom? Človek je biologický, má zmyslové orgány s ktorými dokáže získavať informácie o svojom okolí a má mozog s ktorým ich vie spracovať... Počítač síce nieje biologický ale môže vidieť (kamery), počuť (mikrofón), a ak by ste dotiahli výkon procesora a naprogramovali schopnosť spracovávať získané informácie tiež by nás mohol začať presviedčať o tom že je živý, že sa vidí a vníma. Aký potom bude rozdiel medzi živým človekom a počítačom?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-03 23:08:45
Samozřejmě záleží na definici. Viz http://www.osel.cz/9807-zivot-je-jen-koncept.htm
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-04 18:25:40
Len tak hypoteticky. Dajme tomu, že človek vytvorí v počítači nejaké to vedomie života počítača a počítač začne vykrikovať, aby ho človek nevypínal, lebo vraj chce žiť. Potom život - vedomie tohto počítača, bol stvorený inteligenciou človeka a to toho človeka, ktorého vedomie života vraj vzniklo náhodou a samovoľne z neživej hmoty? Absurdné! To evolúcia nevedomej hmoty dospela až k inteligencii a ta inteligencia stvorila vedomie nového života? Prečo sa to nestalo takto aj s tým počítačom? Ako je toto v súlade s teóriou o samovoľnom a náhodnom vzniku vedomia života z neživej hmoty a teda bez inteligencie, ktorá by tomu predchádzala?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-04 18:37:59
Otázka vzniku života je stále neuchopitelnou, tedy jsou vaše otázky marné (dá se říci absurdné)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-04 19:26:30
Je to tak neuchopiteľné, ako vytvorenie umelej inteligencie a to inteligenciou človeka?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-04 19:31:29
To nikdo neví, protože ani tu umělou inteligenci jsme stvořit nedokázali.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Jan Novák9,2018-10-04 19:36:23
Stvořit AI nedokážeme, ale můžeme jí připravit podmínky aby se mohla vyvinout jako samoučící se AI.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-04 19:41:53
Hypoteticky mohla. A pak je otázka, jakou inteligenci byste chtěl. Jako komár, nebo kůň, nebo nějakou speciální. Nebo byste to nechat na kapacitě. A jak byste to zajistil. A co smyslové vstupy, je možná inteligence bez smyslových vstupů? Jo, otázek by bylo.
je možná inteligence bez smyslových vstupů?
Jan Novák9,2018-10-04 19:49:46
Já myslím že ne. Lidé se smyslovou deprivací jako malé děti vyvinou nižší inteligenci, neuronové sítě potřebují data na učení ať už jsou přirozené nebo umělé. Jinak lidé zůstanou na úrovni reflexů a neuronové sítě v chaosu, bez určených vah a spojů.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Viktor Realita,2018-10-04 21:10:27
Jaj. Treba sa vyhnúť pojmu - stvorili, že. Čo to len evokuje.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-04 21:17:56
Pokud jste to nezaznamenal, výraz vývoj používáme běžně - technologicky vývoj, evoluční vývoj.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Jan Novák9,2018-10-06 09:48:42
Optikou víry věřící vidí svět jako stvořený dokonalou bytostí, tudíž dokonalý od počátku. Co je dokonalé se nemůže vyvíjet, není kam. To že zjevně nežijeme jako ve středověku jim vůbec nevadí.
Pokud by bůh stvořil svět před 4500 lety se všemi stavbami v egyptě a fosilními a geologickými záznamy, co mu brání aby stvořil svět právě teď i s našimi vzpomínkami?
Zároveň říkají že člověk není dokonalý ačkoliv byl stvořen dokonalou bytostí k jejímu obrazu.
Podle mně by stvořitel byl odpovědný za jeho svoření. Když jsem to řekl věřícím tak jejich poslední argument byl že Bůh má takovou moc, že když řekne že odpovědný není tak se to stane realitou a je to. Paint me surprised.
Zkrátka věřící jsou experti v ignorování zjevného a vymýšlení omluv pro Boha :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Martin Sulhanek,2018-10-06 13:44:52
Nikto nikdy netvrdil že pravý život môže vzniknúť iba samovoľne, tak ako biologicky tu na zemi.
Biologický život tu na zemi mohol vzniknúť pretože tu mal dostatok času a dostatočné podmienky na to aby sa dlhodobo vyvíjal... Pokiaľ by ste sa opýtali hocijakého vedca alebo biológa ktorý sa zaoberá vznikom života, nemohol by vám povedať že niekde na nejakej planéte nemôže vzniknúť iný život ako sme zvyknutý tu na zemi (na báze uhlíka) možno niekde je samovoľne vzniknutý život mechanický (Určite poznáte film Transformers).
Rovnako môžte život vytvoriť, ak bude daná vec fungovať rovnako ako živá tak bude živá ako ostatné nezáleží na tom že bol vytvorený. Keď naklonovali ovcu tak živá nebola?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Milan Krnic,2018-10-06 14:01:54
Nikdo neví, jak vznikl život tady na Zemi, předpoklady, které uvádíte (dostatok času a dostatočné podmienky), jsou pouze hypotézou.
Žádnou věc, která by fungovala "rovnako ako živá" nemáme, navíc život je jen koncept, viz odkaz na článek zde na oslu, již v diskuzi mnou zmiňovaný.
Naklonovaná ovce není vyrobená věc, tedy netuším smysl vaší otázky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to, že nejaká sivá hmota reaguje tak rozdielne?
Pavol Hudák,2018-10-20 13:51:51
vo vesmire platia urcite fyzikalne zakony. tie dovoluju samovolny vznik biologickeho zivota ale nie samovolny vznik kremikoveho. respektive, zalezi od pohladu, on aj ten kremikovy je v podstate spontanny, pretoze zjavne nieje inej cesty ako to ze clovek stvori umelu inteligenciu. vznik umelej inteligencie je nevyhnuty, nieje tomu mozne zabranit. umela inteligencia je evolucny nastupna biologickej. ta biologicka je iba zavadzac.
Kresťanstvo
Martin Sulhanek,2018-10-03 13:51:51
Prečo mám pocit že mi do tohoto kresťanstvo moc nezapadá, ako symbol smrti a krv posilujúca vieru je očividná ale nutnosť obety a averzia voči sexualite je práve opačná v podstate celé kresťanstvo je o tvrdení "milujte sa, množte sa". A určite sa nájde viacero odlišných náboženstiev ktoré do tohoto tvrdenia nebudú úplne zapadať... môže to biť výsledkom modernej civilizácie a nutnosti náboženstiev prežiť? Alebo som to zle pochopil?
Re: Kresťanstvo
Vojta Ondříček,2018-10-03 15:25:50
Křesťanstvo bylo za posledních několik století, pane Sulhanku, zcivilizováno. Jak se zdá sice úspěšně, ale bohužel ne trvale. Strašení peklem a věčným utrpením a zatracením vyšlo z módy snad proto, že se díky vědecky získaným poznatkům stalo být směšným.
No a co se týče toho kultu umírání ... křesťanstvo má jako symbol popravčí a mučící nástroj a odvolává se na sebeobětování nepříjemnou smrtí hlavního hrdiny na kříži. Kdyby měla být hlavním motivem křesťanské ideologie láska, tak by mělo být symbolem láskyplné objetí dvou postav a ne krvavá oběť.
Re: Re: Kresťanstvo
Alexandr Kostka,2018-10-03 15:43:04
Částečně zcivilizovalo. A to pouze v nší části světa. Například v Africe "dobří křesťané" stále pod vlivem tmářských kazatelů klidně upalují čarodějnice. A církev to ani neodsoudí, natož aby s tím opravdu něco dělala!
Re: Re: Kresťanstvo
Viktor Realita,2018-10-04 19:58:59
To, že sa z lásky obetovala vaša matka pre vás, tak ste jej za to vďačný, že. Mnohí sa obetujú za národ z lásky k národu a ostatní sú im za to vďační a nosia im vence. To, že sa obetoval Ježiš Kristus, aby svet mohol ešte existovať, tak už s touto obeťou opovrhujete. Neviete nič o skutočnom kresťanstve.
Boh je predsa absolútne spravodlivý a musí potrestať hriech človeka.Ak by to neurobil, tak bol by nespravodlivý, lebo nepotrestal hriech. Kristova obeť je zástupnou obeťou. Teda namiesto hriešnikov sa obetoval Syn Boží, aby uspokojil Božiu spravodlivosť. Preto svet ešte existuje.
Re: Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-04 20:14:11
Ten váš Bůh je jako kredit karta, teď si užívejme, zaplatíme potom.
Jsou i méně komičtí bohové.
Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Viktor Realita,2018-10-04 20:32:02
Nič také Boh neučí, ale práve naopak. Nikto nemôže slúžiť dvom pánom, lebo buď jedného bude nenávidieť a druhého milovať, buď jedného sa bude pridŕžať a druhým pohŕdať - nemôžete slúžiť Bohu i mamonu.
Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-04 20:50:25
Bohů vyznávali a vyznávají lidé na světě tisíce.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-04 21:01:44
Tady to někdo spočítal, a pokud věříte v jednoho boha, tak se od člověka, který nevěří v žádného lišíte v tomto přibližně o 0.000036%. Tolik těch bohů je.
http://atheism.wikia.com/wiki/How_many_gods%3F
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Viktor Realita,2018-10-05 11:09:52
Ale len jeden Boh dáva všetko zdarma. Hádajte ktorý.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-05 11:18:20
Dokažte, že je jediný z těch mnoha tisíců.
Re: Kresťanstvo
Florian Stanislav,2018-10-03 17:51:31
M.Sulhanek píe :"verzia voči sexualite je práve opačná v podstate celé kresťanstvo je o tvrdení "milujte sa, množte sa".
Komentář : křesťanství vychovává k manželské věrnosti, a aby byl odmítán předmanželský sex, což mělo dobrý vliv na nešíření pohlavních nemocí.
Křesťané se milovali a množili dobře, před 100 lety bylo 5-10 dětí často.
Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-03 19:38:40
Křesťanství vychovává v iluzi autority, která i předmanželský sex nezakazuje (nemá to jak zajistit), případně při doznání odpustí. Podobně je to s tou věrností. Jsme jen lidi. Ani za prznění chlapečků, případně podílu na vraždění věřících vás neexkomunikují, nýbrž vás ukryjí. Církev je milá instituce.
Před 100 let bylo a nebylo věcí ...
Re: Re: Re: Kresťanstvo
Florian Stanislav,2018-10-03 23:54:27
Milých institucí, co skrývají násilí, je plno, třeba manželství (i družství nebo jak se to jmenuje), kdy zneužití hrozí třeba dcerám od nevlastních otců.
Przněním chlapečků se týká hodně homosexuálů (křesťanů/atheistů). Homosexualita je tolerovaná, i když má chyby. Že byste to dopřál i církvi?
Vraždění se týkalo věřících, věřících bylo před 100 lety řekněme 90%.
Dnes je většina atheistů a lidstvo je mnohem moudřejší, co se projevuje ne všude.
Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-04 08:22:48
Počkat. Tedy prznit chlapečky a ukrývat zločince je podle vás normální, no big deal ...?
Nějaká pokroková revize etiky?
Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Florian Stanislav,2018-10-04 09:17:53
Psal jsem, že církev má chyby a je třeba ji jako celek tolerovat. Přinesla mnoho pro civilizaci v Evropě i ve světě.
Pokud hledáte svět bez chyb, začněte u sebe. U mně už jste chyby vypátral.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-04 09:43:45
"je třeba ji jako celek tolerovat" je k církvi zaměřený selektivní přístup, který, pochybuji o tom, že aplikujete jinde (u jiných ideologií, společností, atp.).
"Přinesla mnoho" o tom diskuze není.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Florian Stanislav,2018-10-04 11:49:54
Už jsem psal, že tolerována je obecně třeba homosexualita, i když má chyby.
Ano, článek není ani o tom, co jste tady začal rozpatlávat. A když jste u konce s dechem, tak to není k článku.
Článek píše :
"Oba zmíněné experimenty společně silně podporují názor, že náboženská víra je skupinovým fenoménem. V prvním případě motiv smrti zvýšil religiozitu, ve druhém různé aspekty skupinového myšlení. Uvážíme-li, jak hojně všechna náboženství využívají skupinové atributy, jako je požadování loajality vůči vůdci, uctívání symbolů a požadavek jednoty, souvislost mezi oběma experimenty není zřejmě náhodná...Psychologické experimenty, které stály u základů teorie zacházení se strachem (terror management theory) ukázaly, že pokud jsme vystaveni tématu smrti, mění se naše chování. Máme větší sklon vzhlížet k symbolům a vůdcům, jsme méně tolerantní k těm, kteří jednotu skupiny svým vzhledem či chováním narušují a požadujeme krutější tresty za přestupky. Zmínka o krvi a smrti způsobí, že se přimkneme ke skupině – jsme více ochotni se pro ni obětovat a méně strpíme narušitele."
Škoda, že se výzkum nezaměřil na komunismus, teroru, smrti, uctívání vůdců a změn chování lidí bylo hojně.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-04 12:32:01
Co má společného homosexualita s horko těžko přiznávaným przněním chlapečků v církvi svaté?
Diskuze není o tom, co dobrého církev přinesla, jen vy byste chtěl přestoupit na zcela nesouvisející téma (dobro vyváží zlo a podobně).
Že se vám nelíbí téma článku, je škoda pro vás. Ke komunismu, atp. přistupujete stejně, jako s církvi "stane se"? Pokud ano a vážíte každému stejně, není téma článku škoda, vaše "nutná tolerance" platí obecně.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Jan Novák9,2018-10-04 19:42:39
Víra je jako droga, brání postiženému podívat se na ni samu logicky. Víra stimuluje staré emotivní části mozku (které mají už červi jak bylo tady na Oslu) a logické části jako vývojově mladší jsou prostě ve vleku a nezbývá jim než vymyslet omluvu proč je to tak jak emoce diktují. Bůh Oxytocin tomu tak chce :-))
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Viktor Realita,2018-10-04 20:54:34
Túto drogu začali tajne brať aj mnohí ateisti. Niet dôkazov a tak si veria v teóriu, že život vznikol samovoľne a náhodne z neživej hmoty. Aké časti mozgu viera stimuluje v tomto prípade u ateistu? Čo je to teda viera, že stimuluje niečo v mozgu? Stačí mi názov chemickej zlúčeniny.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-04 21:45:16
To si myslíte vy. Co vám to stimuluje, netuším. Jinak viz odkaz na článek o definici života.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Florian Stanislav,2018-10-04 19:48:58
Článek je tom, že násilí a strach ze smrti zvyšuje sklon religiozitě. S tím souhlasím.
Prznění chlapečků v církvi je Vaše téma. Je dobře, že to někdo fundovaně řeší.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-04 20:00:06
Vy jste začal, reakcí na "milujte sa, množte sa". Przníme z lásky, ač to prý někteří ti chlapci tak necítí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Florian Stanislav,2018-10-04 21:05:19
Já myslím, že diskuzi o křesťanství jste už zprznil dost, máte splněno.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Jan Novák9,2018-10-06 09:28:25
Článek a potažmo diskuze není o křesťanství ale o víře obecně. To jen vy vytrvale asociujete víru s křesťanstvím protože závislost na něm vám znemožňuje objektivizovat a generalizovat. Tak jako kuřák je neschopný vnímat cigarety jako návykovou drogu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Florian Stanislav,2018-10-06 12:47:01
Článek píše :"Za zcela samozřejmé považujeme, že nejrozšířenějším náboženským symbolem v lidské historii se stal popravčí nástroj – tedy kříž s podobou umučeného Krista. ..Oba zmíněné experimenty společně silně podporují názor, že náboženská víra je skupinovým fenoménem. V prvním případě motiv smrti zvýšil religiozitu, ve druhém různé aspekty skupinového myšlení."
Takže článek je o víře, religiozitě, křesťanství. A o tom je diskuze, ne o atheismu, nikotinismu atd.
Pokud kuřák údajně není schopen vnímat cigarety jako návykové, tak je na tom stejně jako nekuřák, co návyk nemá a snadno přestane, že?
Atheismus je víra, že Bůh není. Nebo snad umíte dokázat, že Bůh není?
Atheismus je návyk myšlení navíc posílený dojmem, že kdo není atheista, tak nemyslí správně, je ho třeba poučit.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-06 13:34:21
Díky, vytažení klasického zástupného tématu tu chybělo. Když nezabere "nutná tolerance" vzhledem k "přinesla mnoho pro civilizaci" ve snaze překrýt kritizovaná zvěrstva, vytáhnete jakoby na obranu srovnání s ateismem. Což takhle argumentovat tématicky?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Florian Stanislav,2018-10-06 18:52:02
Máte zde 36 příspěvků z 85, takže tu zřejmě diskuzi řídíte, souhlasím : Což takhle argumentovat tématicky?.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kresťanstvo
Milan Krnic,2018-10-06 19:24:37
Viz 2018-10-04 20:00:06
https://www.promaminky.cz/rikadla-a-basnicky/ostatni-25/dokolecka-dokola-1242
Tak ale, shodou okolností, má odpověď na vaše mimotématické tématickou v rámci článku je. Nebo si někdo myslí, že těm chlapcům se to líbilo, a nebylo to násilí, a netutlali to takovou dobu ze strachu, a děcka v katolické škole v Kibehu pěla před koncem bez všudypřítomné krve radostné písně, a zejména pak, že církev dotyčné kněze ukrývala z lásky Boží?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
