Blízký „hurikán“ temné hmoty nabízí šanci na objev axionů  
Skrz vesmír kolem Sluneční soustavy plyne hvězdný proud S1. Pro fyziky je to hurikán velké příležitosti odhalit podstatu temné hmoty. Pokud mají pravdu ve svých předpokladech a proud S1 s sebou táhne spoustu chladné temné hmoty, tak by to třeba mohlo vyjít.
Hurikán temné hmoty hvězdného proudu S1. Kredit: C. O'Hare; NASA/Jon Lomberg.
Hurikán temné hmoty hvězdného proudu S1. Kredit: C. O'Hare; NASA/Jon Lomberg.

Astronomové jsou u vytržení. Evropská vesmírná observatoř Gaia sype zajímavá data jako oslík zlaťáky. A jak se zdá, s pozoruhodnými vědeckými studiemi, které na těchto datech stavějí, se teď roztrhl pytel. Platí to i o zcela čerstvém výzkumu, který navrhuje zkusit prolomit tajemství temné hmoty detailním pozorováním hvězdného proudu S1.

 

Ciaran O’Hare. Kredit: Universidad de Zaragoza.
Ciaran O’Hare. Kredit: Universidad de Zaragoza.

Hvězdný proud S1 objevili loni, právě v datech vytěžených observatoří Gaia. Podle všeho je to rozervaná trpasličí galaxie, kterou před časem s chutí sežvýkala Mléčná dráha. Podobných hvězdných proudů známe z dřívějška víc. Proud S1 je ale výjimečný tím, že plyne vesmírem v prostoru, v němž je i Sluneční soustava. Vědci se domnívají, že vzhledem ke svým vlastnostem tento hvězdný proud obsahuje značné množství temné hmoty.


Podle většinových názorů jsou nepřímé doklady existence temné hmoty velmi silné. Její podstata nám ale bohužel stále uniká mezi prsty, což už hraničí se schválností. Fyzici jsou ovšem tvrdí hoši a nevzdávají to. Hledají stále nové výzkumné nápady a triky, s nimiž by bylo možné temnou hmotu konečně odhalit. A třeba by jim s tím mohl pomoci právě tenhle hvězdný proud.


Ciaran O’Hare ze španělské univerzity Universidad de Zaragoza a jeho kolegové tvrdí, že hvězdný proud S1 představuje „hurikán“ temné hmoty, který sviští vesmírem v našem okolí. Je to výraz plný emocí, ale proč ne. Temná hmota taková prostě je. Podle týmu vědců nám tento hvězdný proud nabízí unikátní příležitost k detekci axionů, hypotetických elementárních částic, které jsou mezi předními kandidáty chladné temné hmoty. Jejich výzkum publikoval časopis Physical Review D.

Universidad de Zaragoza
Universidad de Zaragoza


Jak hvězdný proud S1 prochází naším kusem vesmíru, tak podle teorie s sebou vleče i temnou hmotu. Výpočty O’Hareho týmu ukazují, že se proud S1 pohybuje rychlostí přibližně 500 kilometrů za sekundu. Z toho pak badatelé odvodili několik možných scénářů, které popisují rozložení temné hmoty hvězdného proudu a její hustotu. Z těchto modelů pak vyvodili předpovědi vlastností proudu S1, které bychom mohli pozorovat.


Jinými slovy, O’Hare a spol. říkají, že díky hvězdnému proudu S1 máme šanci najít pozorovatelné doklady existence temné hmoty. O něco vyšší šanci než obvykle. Není to samozřejmě vůbec jisté, protože temnou hmotu nemusejí tvořit axiony nebo podobné částice. Teď by se měly hvězdným proudem S1 zabývat i detektory částic temné hmoty, jako je například experiment CYGNUS. Schválně, pomůže nám hvězdný proud S1 konečně rozlousknout temné tajemství kosmologie?

Literatura
Phys.org 13. 11. 2018, Physical Review D 98: 103006.

Datum: 14.11.2018
Tisk článku

Související články:

Hvězdný proud Vodnáře mladou svačinkou Mléčné dráhy     Autor: Stanislav Mihulka (04.03.2011)
Proděravěla hvězdný proud Palomar 5 temná hmota?     Autor: Stanislav Mihulka (10.09.2016)
Vytváří temná hmota ve vesmíru temné a chladné Boseho hvězdy?     Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2018)



Diskuze:

existence čeho?

Pavel K2,2018-11-16 18:54:12

Vzhledem k tomu, že "temná hmota" je jen koeficient v rovnicích "aby to vyšlo", tak i v okamžiku, kdy už se bude vědět co to tedy vlastně "je", bude obtížné rozhodnout, zda to existuje nebo neexistuje. Můj názor je ten, že oba pánové to rozporují velmi správně a pravděpodobná odpověď je, že temná hmota je "náš současný nedostatek přesných měření a znalostí o vesmíru".
Pokud na příklad temnou hmotou budou SOHO, tak je to temná hmota? Když je to vlastně normální baryonová hmota?

Obdobně pro temnou energii, jen umocněno na i2 (i= imaginární jednotka, aby to vyšlo expandující...:-)

Odpovědět

Temná hmota

Pavel R.,2018-11-15 10:31:48

Selduji na youtube pány Pavla Kroupu a Michala Křížka (viz. odkazy níže), kteří mluví proti temné hmotě a podle co říkají pánové, je to vlastně úplně vymyšlený pojem vzniklý uměle z nepřesných údajů. Poprosím zdejší odborníky, jestli by poradili zda tito dva pánové mají reputaci a jejich tvrzení jsou správná. Omlouvám se jsem laik.

https://www.youtube.com/watch?v=Az0Sm7dqNdY
https://www.youtube.com/watch?v=05ay_eDPonM
https://www.youtube.com/watch?v=4P6wCjAgvwg

Odpovědět


Re: Temná hmota

Richard Pálkováč,2018-11-15 16:54:39

Ja predpokladám, že tmavá hmota existuje, avšak tvrdenia Vami uvádzaných dvoch pánov profesorov, sú zatiaľ rovnako "dobré", ako tvrdenia tých ostatných pánov a dám, ktorí tvrdia (a majú na to tiež pádne dôvody), že tmavá hmota existuje. Tých ostatných, je ale zatiaľ podstatne viac.

Vesmír (alebo galaxia veľkosti našej) je tak zložitý systém, že sa zatiaľ nedá jednoznačne určiť, kto má pravdu.

Čo sa týka reputácie, tak pri tej ide vždy o väčšinový názor. Tí, čo majú menšinový názor, to majú s reputáciou ťažké, až kým sa ich názor nestane väčšinový, ak sa tak niekedy stane.

Pokiaľ by sa ale ukázalo, že tmavá hmota, je nejaká častica (aj hocijaká zatiaľ neznáma) nášho vesmíru, tak uznám, že o kozmológii a fyzike nič neviem a už sa nikdy k nej vyjadrovať nebudem :)

Odpovědět


Re: Re: Temná hmota

Pavel Hudecek,2018-11-15 20:59:09

Též souhlasím že nějaká velmi pravděpodobně existuje. Netroufám si odhadnout, zda je to nějaká opravdu exotická hmota, nebo za 20 let někdo zjistí, že jsou to velmi zvláštní krystaly nějaké ve vesmíru jinak běžné chemikálie. Ale zároveň vím, že většina jednoduchých řešení při setkání s daty zatím vždy pohořela.

Odpovědět


Re: Re: Re: Temná hmota

Milan Krnic,2018-11-15 21:16:49

Odkud čerpáte tu vysokou pravděpodobnost?
Za můj život objevena nebyla, ani nic nenasvědčuje tomu, že by v dohledné době být měla, tedy tomu nerozumím. Víra je věc jiná.

Odpovědět


Re: Temná hmota

Milan Krnic,2018-11-15 17:41:44

Ano, je to tak. Je to podobné jako např. se Sněžným mužem. Jinak je vcelku jedno, kolik lidí bude tvrdit, že cokoli existuje. Tvrzení není důkaz.

Odpovědět


Re: Re: Temná hmota

Pavel Hudecek,2018-11-15 20:50:57

Není. Je to jako kdyby ve většině lesů něco žralo většinu zajíců, ale pořád by nikdo nebyl schopen říct co to je, jak to vypadá, ... Báby z Jevan by říkaly, že je to jednorožec, eskymáci že sněžný muž ... do lesů by se dávaly hromady fotopastí, zkoušeli by udělat rojnici přes celý les a nic. Tak by to zkusili znova, spočítali zajíce, počkali 1 den, znova spočítali zajíce, pochytali by všechny lišky, vlky, káňata, orly ... všem by zkontrolovali žaludky a zas zmizelo 3x víc než našli. ... a ti co v lese nikdy nebyli a viděli ho jen z auta, by v diskusích říkali, že je to kravina a nic je nežere.
:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Temná hmota

Milan Krnic,2018-11-15 20:57:28

Pokud je to přirovnání k temným záhadám, pak aby bylo korektní, musel byste splnit znalost předmětu, tedy jednak jak zajíce a lesů, které zná asi většina z nás a dokonce se s nimi mnozí setkali, tak ony temné cosi a galaxie. Kdy nepředpokládám, že jste se prolétal po galaxiích a hledal temné cosi, i když v dnešní postfaktické době s pokročilou chemií je možné vskutku cokoli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Temná hmota

Petr Kr,2018-11-16 08:22:12

A ti, co v lese byli, by věděli, že to byli myslivci. Jak jednoduché.
Neptejte se lidí, co se bojí jít do lesa!

Odpovědět


Re: Temná hmota

Josef W,2018-11-17 20:45:12

Nejsem odborník, ale všimněte si, že hlavně pan Křížek zpochybňuje úplně všechno, celou fyziku (nejen tu relativistickou), taky všechna měření i pozorování. A nenabízí nic místo toho. Jen a pouze jeho matematika je naprosto přesná, třeba na milion desetinných míst, bez numerických chyb, zaokrouhlování, aproximací ... Jenže to je v praxi nepoužitelné.
A bohužel, pro svá zpochybňování, třeba té temné hmoty, používá někdy i chybné příklady (alespoň mým laickým pohledem), byť "atraktivně" podané. Takže bych byl opatrný :o)

Odpovědět


Re: Re: Temná hmota

Pavel Hudecek,2018-11-17 21:38:53

Já od něj zatím čet jen tohle PDF (radši čtu než koukám na videa):
https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/143377/PokrokyMFA_58-2013-2_3.pdf
a to mi přišlo dobré. A docela to nahlodalo mou představu o historii objevu temné hmoty:-)

Řečeno slovy mého nedávného přirovnání s lesem a mizejícími zajíci:
Do lesa přišel veterinář a všiml si, že většina zajíců má nemoc způsobující, že je lišky snadno chytnou, ale pak jim nechutnají, takže je nechají ležet a mrtvolky sežerou kanci, kterým se do žaludku nikdo nedíval:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Temná hmota

Josef W,2018-11-17 22:37:55

Já mám na youtube videích kanálu Lliontv nejraději ty diskuse na konci :o)

V té odkazované práci zrovna operuje s něčím, co není podle mě pravda - str.116, rybičky v kouli. Ale gravitační čočka snad nezvětšuje jako lupa? Nemá ohnisko, obraz by měla jen pokroutit, zdeformovat, rozdělit na několik obrazů atd.
Kdyby astronomové uvažovali tak, jak jim pan Křížek podsouvá (viz obrázek vlevo od akvária), tvrdili by že ty čočkované vzdálené galaxie jsou gigantické podle promítnutých paralax.

K čočkování: https://www.youtube.com/watch?v=xO0X6OYRCfU&t=3357s

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Josef W,2018-11-17 22:40:39

Oprava, obrázek s úhly alfa a beta, je dole na té stránce.

Málem jsem napsal "vlevo dole", ale on je uprostřed :o)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Pavel Hudecek,2018-11-18 11:14:28

Kulové akvárko, i gravitační čočka obraz zvětšují a deformují. Takže toto přirovnání mi přijde velmi dobré a klidně bych mu prominul, že deformují opačně:

Když dáme někam dozadu doprostřed řádku bodů, akvárko nejmíň zvětší úhel mezi těmi uprostřed (mám dojem, že tam je ohnisko rovné průměru) a směrem ke krajům se zvětšení zvětšuje, až se obraz úplně rozbije. Gr. čočka nejvíc zvětšuje obraz uprostřed a směrem ke krajům se zvětšení zmenšuje, až v nekonečné vzdálenosti obraz prochází 1:1.

Samozřejmě nikdo není dokonalý, ale v kategorii "zpochybňovači TH" mi tohle zatím přišlo jako nejlepší a nejde to jen tak smést ze stolu, jako příspěvky mnoha zdejších zpochybňovačů. Ale svatořečit ho nebudu, jen si nahraju další PDF do mobilu, abych měl co číst v metru.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Josef W,2018-11-18 11:57:27

Ke gravitacni "cocce" nejde pristupovat jako k te sklenene. Pokud by byla cockujici galaxie, vy a ta cockovana v jedne ose, vznikl by einsteinuv kruh. Podle Krizkova schematu (i vaseho popisu) by si astronomove mysleli, ze kdyz je treba 10x dal za "cockou", ze je taky 10x vetsi. Jenze to nikdo netvrdi, takze jde planou kritiku, lec jak vidno, dobre prodanou.
Stejne tak nedavno zamenoval rotaci hvezd kolem stredu galaxie, za rotaci spiralnich ramen a ty tudiz podle nej nemohou existovat delsi dobu. Předvedl sice hezkou simulaci jak se vse brzy "promicha", ale s chybnym vstupem. Skoda. Proto k nemu pristupuju trochu skepticky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Milan Krnic,2018-11-18 12:30:28

Naštěstí věda nezná formát "zpochybnit něco, co neexistuje".
Kde je tedy ta skepse?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Josef W,2018-11-18 12:46:55

No prave! Vetsina tvrdi, ze pozorujeme jev, ktery by odpovidal pusobeni nejake takove hmoty. Neslyšel jsem nikdy (blesk nectu) ze temna hmota JE a pre to vlak nejede! Tak proc kosmologum vkladat do ust, co nerekli a pak to vyvracet? DM i DE jsou koncepty (mohlo by, odpovida to tomu, atd.) a kazdy je muze hledat i overovat. Lepsi koncept zatim nemame, ani p. Křížek ho nenabízí. To, ze vy vedcum apriori neverite, je jen vase vira, tedy nevira, coz je totez :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Milan Krnic,2018-11-18 13:02:53

Kritizují interpretaci pozorování, což je asi to jediné, co v tomto můžou dělat. "nenabízí nic místo toho", no a co by měli nabízet, když je to (po dlouhá desetiletí) neuchopitelné? .
Tohle není o víře.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Pavel Hudecek,2018-11-18 13:12:01

"je treba 10x dal za "cockou", ze je taky 10x vetsi." To netvrdím já, p. Křížek, ani nikdo, kdo kdy držel v ruce lupu.

Když to teda chcete podrobněji: Pokud je pozorovaný objekt mezi čočkou a ohniskem, zvětšení roste nepřímoúměrně přiblížení k ohnisku, tedy těsně u ohniska je prakticky nekonečné a těsně u čočky prakticky nulové. To samozřejmě platí pro jakousi idealizovanou čočku.

Pro kulovou čočku pak platí, že ohnisko se zmenšuje s rostoucí vzdáleností od osy a je jasné, že to definitivně přestane fungovat, až se dostaneme na kraj koule (podrobnosti viz Gůgl: "kulová vada"). Proto mají světelnější objektivy více členů a některé z nich bývají asférické (jedinou výhodou kulové čočky je snadnost kontroly tvaru a tím řádově levnější výroba, jinak by se nepoužívaly).

Gravitační čočka to má opačně, tedy ohnisko roste se vzdáleností od osy (platí pro vzdálenosti významně převyšující velikost čočkujícího objektu) a v nekonečné vzdálenosti je nekonečně velké, tedy zvětšení se vzdáleností od osy plynule klesá až k nule. Samozřejmě, když střed zvětšíme víc a okraje míň, někde mezi tím musí obraz obsahovat nahuštěnou oblast, tedy "Einsteinův kruh".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Josef W,2018-11-18 14:06:05

No prave! Nesoustreduje paprsky do Ohniska jako sklenena. Tudiz nelze mluvit o znetseni jako takovem. Ty objekty mohou byt videt stejne velke (plosne), mensi i vetsi (jak je grav. pole nerovnomerne), ale hlavne zdeformovane.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Pavel Hudecek,2018-11-18 14:32:34

"Nesoustredude paprsky do Ohniska jako sklenena. Tudiz nelze mluvit o zvetseni"

Ani skleněná (v případě Křížka vodní) koule obecně nesoustřeďuje paprsky do ohniska. Pokud si ale vybereme jen paprsky blízké ose, obě je soustřeďují do blízkého okolí ohniska. Tzn. obě zvětšují, obě kazí obraz, ale každá ho kazí jinak. Nevím co je na tom nepochopitelného.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Josef W,2018-11-18 18:33:26

Taky nevím co je nepochopitelného na výkladu, že přetvoření lívance na bumerang nemusí znamenat "zvětšení" ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Pavel Hudecek,2018-11-18 19:20:13

Konečně se dostáváme k podstatě neporozumění: Pro vás je důležitý ten vnější artefakt "bumerang", nebo prstenec, pokud se nám to trefilo do osy, pro mě, že uprostřed prstene jsou z lívance vidět zvětšená zrníčka mouky (vedle bumerangu taky, ale jsou též ohnutá). Blbé je, že zvětšená zrníčka vidíme spolu se "součástkami čočky". A samozřejmě, když se to přežene "pán Bůh přehnal vzdálenost", všechno se rozleze do prstence.

Ale Křížkovi jsou prstence a bumerangy ukradené, pro něj je důležité, že se zvětšila vizuální vzdálenost mezi "smetím na spodní straně čočky". Zvětšení díky malé vzdálenosti není žádné závratné, dokonce ani dvojnásobné, takže se žádné velké zkreslení nekoná, ale přesto vypadá kupa galaxií větší a tedy i podstatně (cca 3. mocnina zvětšení) objemnější. Že by z něčeho, co je mnohem dál za kupou, mohl vzniknout prstenec, bumerang, kříž, ... je irelevantní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Josef W,2018-11-19 07:28:07

Podstata nedorozumění: sám jste popsal velmi dobře, jak g.č. zakřivuje - čím dál od středu, tím méně. Když tedy pominu objekty za čočkující galaxií (p. Křížek ovšem nechává kolovati i láhev s vodou ku zvětšování palce za ní ...), nejvíc bude světlo ohnuto u galaxií z té kupy, které jsou na opačné straně od pozorovatele a poblíž osy (spojnice). Od těch na okraji, tedy červené čáry na obrázku, které vlastně určují "průměr" kupy, budou zakřiveny minimálně. Je tak? Uvádíte že zvětšení není ani 2x (hmota 8x), no to by bylo! Ale na vysvětlení efektu temné hmoty stále málo. Ale ono to zvětšení v takovém případě bude nejspíš v promilích a kdoví jestli (proto jsem psal, že by bylo pěkné vyjádření od někoho znalého věci). Stejně nepřesné (a nebo mnohem více) máte určení vzdálenosti i odhady hmotnosti kupy samotné. Prostě odchylka tam bude, né že né, ale oproti ostatním asi zanedbatelná a mě !osobně! přijde předvádět toto na efektu rybičky v kouli (úplně jiný a jinak probíhající princip) se mi zdá pod úrověň pana profesora.

Nic víc, prostě by mohl jen být kritičtější i ke svým vlastním teoriím. Poslechněte si někdy ty diskuse s ním.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Temná hmota

Milan Krnic,2018-11-18 19:04:15

Pro někoho nic a pro jiného všechno, kdy ten někdo by chtěl ideální znázornění předmětného, což je nemožné, protože ani nevíme, zda je tento náš popis (g.č.) správně. Zajímavé je, že popis Vesmíru, který je neuchopitelný, je pro mnohé přijatelný pár rovnicemi, které ani neumíme řešit, ale kritiku tohoto požadují přesně, navíc rovnou s novou fyzikou. Vždyť je to absurdní. Apropó, kritika je to podstatné, čím by se měl vědec zabývat, a ne hledat systémy, které podpoří stávající paradigma. Jenže na to vám grant nedají. Chyba systému, začarovaný kruh z dob, kdy to šlo s objevy jako po másle.

Odpovědět

Taky si myslim

Martin Jahoda,2018-11-15 10:00:53

že, temná hmota neexistuje. Vycházím ale z toho, že platí princip zachování energie a že existují virtuální částice. Můj názor je pak ten, že foton, nebo možná i částice letící prázdným prostorem vybudí za sebou brázdu párů virtuálních částic, které se ale projevují jen gravitačně a po určité době zase zaniknou. Důsledkem toho je, že foton cestou ztrácí svoji energii. Tím vzniká rudý posuv u objektů, které pozorujeme. Ten se pak skládá z rychlosti, kterou má objekt vůči nám a ztráty energie fotonů při průletu vesmírem. Může se pak stát, že objekt, který se k nám přibližuje ale je daleko bude vykazovat rudý posun jako by se vzdaloval a objekt, který je k nám blíž a vzdaluje se od nás pak může vykazovat větší rudý posuv než objekt vzdálenější. V extrému by pak mohlo měření rudého posuvu ukazovat rozpínání ale ve skutečnosti by se vesmír smršťoval. Záleželo by jen na tom jak moc energie na jednotku délky prostoru foton při průletu vesmírem ztrácí.

Odpovědět

Kozmos

Richard Malaschitz,2018-11-15 09:33:13

V poslednom čísle časopisu Kozmos bol veľmi pekný rozhovor s jednou nemeckou vedkyňou, ktorá napísala celú knihu o týchto pseudovedcoch, ktorí sa naháňajú za rôznymi novými časticami a za celé desaťročia nič nenašli. Ukázala ako celý systém funguje, ako sa na základe jedného merania vyprodukujú stovky nezmyselných vedeckých článkov. Ako tie články odkazujú na tie prvé a tak tie nezmyselné články získavajú obrovskú reputáciu vzhľadom na existujúci systém citácií. Ako skutočná veda, kde má byť ukázaná teória a jej platnosť sa má potvrdiť experimentom takmer neexistuje. Ako sa stavajú urýchľovače, ktoré nič neukážu a tak sa opraví teória a stavajú sa ďalšie atď... Dobrá bola posledná otázka, že či si sama touto knihou neodpísala - povedala, že áno - že je v podstate nezamestnateľná...

Skutočnosť je taká, že fyzici a astronómovia toho moc nevedia. Existujú určité nezrovnalosti v meraniach a tie sa vysvetlujú temnou hmotou a ďalšou silou - temnou energiou. Ale tieto nezrovnalosti sa týkajú vzdialených galaxií (nie našej !!) o ktorých toho zas moc nevieme (merania sú nepresné).

Aj samotný Big Bang je len teóriou a dá sa to celé vysvetliť aj bez neho.

Odpovědět


Re: Kozmos

Alexandr Kostka,2018-11-15 11:54:37

KDyž to vezmeme trochu důsledně: dávají se miiliardy na výzkum fúze, ačkoliv měření neutrin ze slunce dost důrazně naznačují, že tam fúnemusí probíhat. Přesněji řečeno: že jestli tam porbíhá, tak určitě úplně jinak, než si myslíme. Rozdíl není o pár procent, ale o několik řádů!

PS: kdyby se to, co se za dobu od druhé světové nacpalo do výzkumu fúze dalo do vývoje jaderncýh elektráren, máme dávno 100% elektřiny z bezpečného jádra a 3000 let klidu na výzkumy do cál, až dojde uran a thorium. A jen tak mimochodem, řešení na dalších kolik tisíc let již známe dneska. Ostřelování málo radioaktivních izotopů svazky částic z urychlovače.

Odpovědět


Re: Re: Kozmos

Pavel Foltán,2018-11-15 16:56:53

Pane Kostko,
bylo by možné vaše kategorické tvrzení vámi uvedené v prvním odstavci nějak relevantně ozdrojovat?

Odpovědět


Re: Re: Kozmos

Juraj Chovan,2018-11-15 16:57:52

Tak to ma pán Kostka prosím poučte ktoré konkrétne merania slnečných nautrín naznačujú že fúzia v Slnku neprebieha.

Áno, je pravda že asi polstoročie detekujeme menší počet neutrín elektrónového typu ako by ich podľa modelov malo v Slnku vznikať. A dnes už vieme že deficit je spôsobený osciláciou neutrín, keď neutrína jedného typu preoscilujú na iný typ.

Ostreľovanie máloaktívnych izotopov zväzkami častíc z urýchľovača je (zatiaľ) rovnaká chyméra ako fúzny reaktor: už desaťročia vieme že ide o perspektívny zdroj takmer neobmedzenej energie, nevieme však prekonať technologické prekážky na postavenie funkčného reaktora.

Odpovědět


Re: Re: Re: Kozmos

Alexandr Kostka,2018-11-15 19:07:08

Výsledek měření "z fůze pocházejících neutrin" se od vypočítaného množství liší o víc než 90%. Přesněji, 95 nebo 97% (nepamatuji přesné číslo) prostě chybí. Možné důvody jsou 3 a ani jeden není pěkný:
a) máme to špatně spočítáno. Možnost poměrně pravděpodobná, ovšem zcela vylučující, že budeme fúzi používat jako zdroj energie. Pokud nezahodíme špatné výpočty a nedáme dohromady funkční model.
b) probíhá tam naprosto jiná reakce. V tom případě je fúzní elektrárna kardinální nesmysl.
c) měření je totálně na kočku. Ano, dektektory stály obrovské peníze, a mají být úplně přesné.. Inu, vzpomínáte na alchymistickou kuchyni Rudolfa II? jak místo nápoje neviditelnosti ohřívali buřty s křenem? Kdo by dobrovolně přiznal, že bere peníze za nic, zrušil granty a šel se postavit na pracák? Když nota bene naprosto nic užitečného neumí.. Snad nemusím říkat, že i v tomto případě můžeme na fúzní elektrárny zapomenout.

A pokud projde kolem, poprosil bych o vyjádření ke stavu reaktorů s urychlovačem částic Dr Wagnera. Jemu to snad uvěříte :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Kozmos

Pavel Hudecek,2018-11-15 20:35:14

Tady článek přímo od něj:
http://www.osel.cz/3743-co-to-jsou-urychlovacem-rizene-transmutory-a-budeme-je-nekdy-vyuzivat.html

Cituji:
"Prototypový urychlovačem řízený transmutor by bylo možno postavit již v současnosti. Ovšem, jestli se podaří najít takový model, který by dokázal svými ekonomickými, bezpečnostními či ekologickými parametry konkurovat či doplňovat klasické a rychlé reaktory, je zatím otevřenou otázkou. Teprve další výzkumy v této oblasti i vývoj v celém energetickém sektoru ukáží, zda tyto systémy najdou své místo v praxi."

A p. Kostku bych poprosil o vyjádření, kde přišel na těch "liší o víc než 90%. Přesněji, 95 nebo 97%".

A tady máme prozměnu p. Kulhánka o historii výzkumu neutrin:
https://www.youtube.com/watch?v=TXio_JLZP-Q
Viděl jsem to už hodně dávno, nevylučuji, že je tam někde zmíněno, že to kdysi nesouhlasilo:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Kozmos

Karel Rabl,2018-11-15 20:37:27

Tak to jsem si oddechl už jsem si myslel že vodíková bomba je jen výmysl chorých vědců a válkychtivých generálů. Právě jste popřel co se za 70 let ve fyzice odehrálo, nevím čím to je ale červíček pochybností, stále hlodá že vodíková bomba existuje zejména po Hirošimě, Atolu Bikiny a Car bombě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Kozmos

Karel Rabl,2018-11-15 20:40:24

pardon bylo to určeno samozřejmě Panu Kostkovi.

Odpovědět


Re: Re: Kozmos

Milan Krnic,2018-11-15 18:00:05

Mě bude stačit, jakou mají ta neutrina míru?

Odpovědět

Pája Vašků,2018-11-15 07:44:24

Temná hmota není.

Odpovědět


Re:

Radovan Slegl,2018-11-15 07:51:20

Z čeho usuzujete, že to víte tak přesně?

Odpovědět


Re: Re: jak z čeho?

Mojmir Kosco,2018-11-15 08:38:26

Přece z hvězdných válek tam přece byla temná několikrát poražena

Odpovědět


Re: Re:

Zdenek Mazanec,2018-11-15 09:37:38

Jsem další z těch, kteří na temnou hmotu nevěří. Proč? Nevěřím, že podstatná část hmoty známého vesmíru není vidět ani se měřitelně neprojevuje.
Je to jen obezlička, která dává do souladu pozorování s teoretickou předpovědí. Spatně je IMO teorie, ne pozorovaný výsledek.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Milan Krnic,2018-11-15 17:52:22

Nevěřit stojí na stejné iracionální straně, jako věřit. Vědecky buď něco je anebo není, případně statisticky obojí zároveň, na základně důkazu, ale víra s tím nemá co do činění :-)

Odpovědět


Re: Re:

Milan Krnic,2018-11-15 17:44:41

O věcech, které nikdo neobjevil, neuchopil, nepopsal, shrneme li to nedokázal, můžeme z vědeckého pohledu bez problému tvrdit, že nejsou. Věda totiž naštěstí není náboženská víra.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Tomáš Habala,2018-11-15 18:47:18

Čo s prípadom, keď to niekto vypočíta, tak ako Eistein vlnenie časopriestoru. Alebo strunári 11 časopriestorových dimenzií.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2018-11-15 19:56:19

Zakřivení časoprostoru hmotou je pozorovatelné i měřitelné (děje se tak). Struhy jsou jen představa.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2018-11-15 21:34:31

Jinak ten časoprostor, resp. lépe prostoročas tak, jak ho máme zaveden, je matematická idea, a tedy gravitačním vlnám odporuje - vlnit se může něco, ne idea. To ale většinu netrápí :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace