Oteplují ledovce planetu? Některé ano!  
Že ledovce oteplují planetu? Jděte s tím k šípku! Podobně nejspíš zareagujeme všichni na tak kacířské tvrzení. Ale jen do doby, než se seznámíme s výsledky studie mezinárodního týmu, který čtyři roky na Islandu měřil obsah plynů ve vodě vytékající z pod ledovce. Rozborem izotopů atomů v molekulách plynu se jim podařilo prokázat, že pod ledovou pokrývkou se tvoří metan. Hodně metanu. A ten, jak známo škodí. Co teď s tím?

Ledovec Sólheimajökull je ten titěrný camfourek označený červeným kroužkem. Je jen deset kilometrů dlouhý, snadno dostupný, a tak se z něj stala turistická atrakce. Pokud jej budete chtít spatřit na vlastní oči, stačí zajet 7 kilometrů východně od Skógaru, silnicí ze Sólheimajökulsvegur, číslo 221. Kredit: GoogleMaps
Ledovec Sólheimajökull je ten titěrný camfourek označený červeným kroužkem. Je jen deset kilometrů dlouhý, snadno dostupný, a tak se z něj stala turistická atrakce. Pokud jej budete chtít spatřit na vlastní oči, stačí zajet 7 kilometrů východně od Skógaru, silnicí ze Sólheimajökulsvegur, číslo 221. Kredit: GoogleMaps

Sólheimajökull

Sólheimajökull je jeden z mnoha ledovců na jihu Islandu. A jak už to tak u ledovců bývá, v létě taje. Kolektiv vedený R. Burns z University of Lancaster, zjišťoval obsah plynů ve vodě vytékající z ledovce, aby spočítal, kolik ho z tohoto zdroje uniká do atmosféry. Ukázalo se, že ve vodě je rozpuštěno hodně metanu. Protože se ledovec nachází poblíž vyhaslé sopky, v souladu s occamovou břitvou, se nabízelo vysvětlení, že je dítkem zbytkové sopečné aktivity. Nejspíš proto si dosud nad přítomností metanu ve vodě z ledovců těžkou hlavu nikdo nedělal. Teď ale výzkumníci provedli něco, co kdyby nevyšlo, vyznělo jako zbytečné mrhání prostředků. Nechali provést rozbor plynů pomocí izotopové analýzy, a to jak z vody, tak ze vzorku ledovcového podloží. Izotopová analýza uhlíku v molekulách plynu je komplikovaná a drahá, nicméně dovede rozlišit, zda je plyn  původem  „bio“, nebo „geo“.  Většina metanu se ukázala být produktem biologickým. Sopka se  tedy z nařčení hlavního viníka, elegantně vysmekla.


Rebecca Burns, analytička,  University of Lancaster, první autorka studie. (Kredit: UL)
Rebecca Burns, analytička, University of Lancaster, první autorka studie. (Kredit: UL)

„Máme tu problém Houstone“

Pokud ledovce dokážou být významnými producenty metanu, byť jen zprostředkovaně prostřednictvím mikroflóry v podloží, náš pohled na ně zasluhuje změny. To, že ledovce fungují jako čepice, pod kterými je tepleji, se vědělo. I to, že jejich příkrov brání přístupu kyslíku. Nějak jsme ale podcenili vytváření vhodného anaerobního prostředí pro tvorbu metanu. A jak se nyní ukazuje, někde půjde o hodně vhodné podmínky. Autoři článku jakoby předvídali argument, že na Islandu, kde experiment prováděli, jsou specifické podmínky a že tamní sopky vytváří pod ledem k produkci metanu specifické prostředí. Proto ve svém článku uvádějí, že o zaledněné oblasti, teplotně a výživově vhodné pro metanogenní mikrobiální komunity, není ve světě nouze. V tom jim poslední dobou jiné týmy dávají za pravdu. Dokonce i v Antarktidě, především v její západní části, rostou důkazy probíhající geotermální aktivity jak houby po dešti.


O jak velké množství metanu jde?

Měření probíhalo na ledovci Sólheimajökull. Na mapě je dlouhý jen asi deset kilometrů a na šířku má několik set metrů, přičemž vodu svádí z povodí 78 km2. .Autoři v článku v časopisu Nature uvádějí, že z toho, co naměřili vyplývá, že v letním období ledovec  produkuje 48 tun metanu za den, z čehož se ho do ovzduší dostává 41 tun.

 

Dr Peter Wynn, glaciolog, spoluautor studie: „Pod ledovcem je vše, co je k produkci metanu třeba a panují tam i optimální podmínky, přesto se jeho tvorbě pod ledovci nikdo podrobně nezabýval. Zjistili jsme, že  množství metanu uvolňované z ledovce je obrovské.“ (Kredit: UL)
Dr Peter Wynn, glaciolog, spoluautor studie: „Pod ledovcem je vše, co je k produkci metanu třeba a panují tam i optimální podmínky, přesto se jeho tvorbě pod ledovci nikdo podrobně nezabýval. Zjistili jsme, že množství metanu uvolňované z ledovce je obrovské.“ (Kredit: UL)

K čemu dojde, když ledovec roztaje?

Takové odpovědi se autoři vyhnuli. V duchu hesla chytrému napověz, ale jistou představu nabídli. Odkazují na poznatky jiných geologů a nastínili tento scénář. Ztenčováním vrstvy ledu klesne tlak vyvíjený na podloží. To se odrazí v něčem, co si můžeme představit jako slabé probouzení sopečné aktivity. Výsledkem by měl být nárůst produkce plynů i zvýšení teploty pod zbytkem ledovce. Úbytek ledu odspodu se tím urychlí a proces se odrazí ve vyšší produkci metanu z dané lokality. Důležitou poznámkou v jejich prognóze zvýšeného uvolňování  metanu do ovzduší, je slůvko „dočasně“. Laicky řečeno, jakmile ledovec roztaje do té míry, že začne připomínat ementál s dírami až k zemi, vzniklými otvory začne do podloží pronikat vzduch a anaerobům odzvoní hranu. Mikrobiální komunita přejde na aerobní hospodaření a místo biogenního metanu začne produkovat oxid uhličitý. Tedy něco, co je ve srovnání s metanem 28krát menším zlem. Ani produkce oxidu uhličitého by neměla být velká. Sundání „ledové čepice“ by znamenalo ochlazení a biologické procesy v půdě by se výrazně zpomalily. V řečí klimaaktivistů: „ledovec přestane škodit“.


Odebírání vzorku k měření obsahu rozpuštěného metanu. Kredit: Aaron Chesler
Odebírání vzorku k měření obsahu rozpuštěného metanu. Kredit: Aaron Chesler

Je produkce ledovců typu Sólheimajökull hodna kalkulací?

Jak i pan prezident říká „tuna sem, tuna tam“, lepší bude, když si produkci ledovce porovnáme s produkcí chovatelů, které klimatologové označují za jedny z největších hříšníků globálního oteplování. V pomyslném žebříčku zloduchů se propracovali dokonce i před těžební a plynárenský průmysl. Dostrkaly je tam výsledky bilančních pokusů. To jsou ty, které se provádí v hermeticky uzavřených klecích, kde se sleduje jak „anus“, tak „os“ a pozornosti fyziologů neunikne ani pšouk. Z takových měření vyplynulo, že dojnice o hmotnosti 650kg denně vyprodukuje okolo 400 litrů metanu (některé prameny uvádějí, že v době laktace to je až 500 až 700 litrů). V hmotnostním vyjádření můžeme počítat s tím, že v průměru kráva denně "oteplí" planetu třemi sty gramy a 70kg prase třemi a půl gramy metanu.

Ledovcový splaz Sólheimajökull. S ledovci, jako producenty metanu, klimatologické modely neuvažují. Nynější geologická terénní měření opět dala na srozuměnou, jak snadno se ve svých soudech můžeme mýlit.Foto: Jordan Parker, CC BY-SA 4.0
Ledovcový splaz Sólheimajökull. S ledovci, jako producenty metanu, klimatologické modely neuvažují. Nynější geologická terénní měření opět dala na srozuměnou, jak snadno se ve svých soudech můžeme mýlit.Foto: Jordan Parker, CC BY-SA 4.0


Pokud britsko-americký tým měřil u ledovce správně, tak letní „škodlivost“ ledovce je srovnatelná se stádem 137 tisíc krav. A nebo vepřínem s dvanácti miliony sedmdesátikilogramových prasat. Teď vidím, že jsem nezvolil dobrý příklad. Jednak proto, že zákony na ochranu práv zvířat jich tolik na tak malé ploše umístit nedovolují. A pak, tolik prasat stejně u nás nemáme a museli bychom přihnat i ta ze Slovenska a Ukrajiny.

 

Článek, o němž se zde píše, a pod nímž je podepsán tucet autorů, v záplavě přívalu jiných zpráv zcela zapadl. Doufejme, že ne na dlouho a že na něj konsenzus klimatologů nějak zareaguje. Už proto, že v modelech změn klimatu je to právě metan, který hraje jednu z nejvýznačnějších rolí. Modely jsou základem prognóz a opatření, která mají oteplování a tání ledovců bránit, jak jen to půjde. Nejedná se tu tedy jen o zde zmíněnou snahu daňově postihovat zemědělce a potažmo i nás spotřebitele cenou masa na pultech. Horší je, že z vybraných prostředků od daňových poplatníků by se měly financovat projekty, jichž geoinženýři představili celou řadu.

 

Sólheimajökull  denně uvolní do ovzduší  41 tun metanu, za rok to je 23 000 000 000 litrů. Kredit: Dr Hugh Tuffen.
Sólheimajökull denně uvolní do ovzduší 41 tun metanu, za rok to je 23 000 000 000 litrů. Kredit: Dr Hugh Tuffen.

V oteplování se rychle zorientovali i investoři  a doporučují vládám stále komplexnější ochranářské projekty. Od těch globálních, jakým je flotila autonomních plavidel s vysokými komíny pumpujícími do ovzduší vodní mlhu, přes ty absurdní, kterými by se měl pomocí raket a explozí rozprašovat ve stratosféře nano-prach z rozemletých diamantů, až po lokální typu pokrývání ledovců odrazivou fólií.

 

Tím, že glaciologové za přispění fyziků odhalili ledové hráče na poli globálního oteplování s jinou funkcí, než jakou jsme jim přisuzovali, vyvstal prognostikům klimatu úkol - zahrnout tento poznatek do svých modelů. Nejspíš se to odrazí i v doporučovaných opatřeních. Pokud si klimatologové budou stát za svým, že metan je tím, co nás a planetu výrazně ohrožuje, tak poznatek z Irska nutně musí nastolit otázku, jestli se nejsnáz urychleného snižování produkce metanu nemůžeme zhostit tím, že některé ledovce pomůžeme likvidovat. Možná není daleko doba, kdy původně stříbrné fólie začneme potichu přetírat na černo.

 

Závěr

Autor tohoto článku doufá, že se ve svých výpočtech mýlí, stejně jako se mýlí i parta kolem Rebeky Burnsové. Jinak se od klimatických aktivistů brzo dočkáme akcí pod praporem: „Rozmrazováním ledovců za planetu chladnější!“

 

Literatura

R. Burns et al, Direct isotopic evidence of biogenic methane production and efflux from beneath a temperate glacier, Scientific Reports (2018). DOI: 10.1038/s41598-018-35253-2 Vývoj stavů hspodářských zvířat, ČSU,2018  https://www.czso.cz/csu/czso/soupis-hospodarskych-zvirat-k-1-4-2018

Agronavigátor  http://www.agronavigator.cz/service.asp?act=print&val=74841

Datum: 27.11.2018
Tisk článku

Související články:

Jak moc mlži zamlžili klimatologické modely?     Autor: Josef Pazdera (14.10.2017)
Amazonský prales produkuje tolik metanu jako všechny oceány dohromady     Autor: Josef Pazdera (16.12.2017)
Nový zdroj globálního dusíku     Autor: Josef Pazdera (10.04.2018)
Trend v zemědělství je neudržitelný a je v rozporu se zdravou výživou     Autor: Josef Pazdera (01.11.2018)
Stoupající hladina moře korálovým ostrovům prospěje     Autor: Josef Pazdera (14.11.2018)



Diskuze:

Paráda

Alexandr Kostka,2018-11-28 14:07:36

Takže se toho chopí "aktivisté" a krom zachování pralesů a ledovců začne další parta lobovat za likvidaci ledovců. Přesně to, co jsme potřebovali :)

Odpovědět

Metan

Jan Kavalír,2018-11-28 10:35:16

Metan je přirozenou součástí atmosféry, ale narozdíl od CO2 se po určité době přirozeně oxiduje na CO2 a vodu. Od r. 1985 stoupla koncentrace CO2 v atmosféře o 70 ppm a metanu o 0,2 ppm což by při 28x vyšší účinnosti odpovínalo efektu 5,6 ppm CO2. To je přírůstek koncentrace CO2 za 2 roky.
Ledovce nazačaly od spodu odtávat v posledních letech, tedy metan se spod nich uvolňuje průběžně a nemá na svědomí vzestup jeho koncentrace v atmosféře.
Jediným problémem, který by tento plyn mohl v budoucnu způsobit, je jeho náhlé uvolnění z klatrátů.

Odpovědět


Re: Metan

Evka Paukert,2018-11-28 13:01:39

Pane Kavalíre, co si myslíte o snahách omezovat chovy krav, když to byly právě ony, kterým vděčíme za humus v půdě. Dříve jste snižování skotu obhajoval. Co teď, když to vypadá, že ledovec vydá za zvířata půlky Evropy?
A co si pan Kavalír myslí o tom, co začíná řešit už i Kvelurant: "Globální klimatické modely, na jejichž základě Mezivládní panel pro změny klimatu předpovídá v příštích desetiletích výrazný nárůst teploty a s tím spojené katastrofy, jsou naprosto nedostatečné. Od svého vzniku v devadesátých letech nesouhlasí jejich předpovědi s realitou. Skutečné teploty jsou nižší než předpovědi. Přesto jsme stále nuceni vynakládat obrovské množství prostředků na údajný boj proti globálnímu oteplování. Tristním příkladem je masivní podpora fotovoltaiky či povinné přimíchávání drahých biopaliv do paliv klasických. Již deset let jsou čeští řidiči nuceni tankovat naftu a benzín s biosložkou. Jen v letech 2011 až 2015 byli motoristé nuceni sáhnout do kapes pro téměř 13 miliard korun navíc. Deklarovanými důvody bylo snížení emisí oxidu uhličitého, zajištění práce pro zemědělce a omezení závislosti na dovozu ropy. Nic z toho se nestalo."

Odpovědět


Re: Re: Metan

Jan Kavalír,2018-11-28 15:08:41

S krávama je problém. Ony ty mrchy dojí několikanásobně víc než před 50 lety, takže při stejném počtu bychom asi lili mléko do kanálu. A ty, co se pasou venku na maso, tak pouze pokálí pastvinu a na pole hnůj nedodají.
S těmi klimatickými změnami počítejte. Vyšší teplota znamená více vodní páry (tudíž energie) v atmosféře. Takže to asi bude častěji víc foukat a pršet na jednom místě. Jistě jste si již všiml, že v létě prakticky nezaprší aniž by to nezpůsobilo nějakou lokální povodeň. Celkové množství srážek se moc nezmění, ale když spadnou rychle a na jednom místě prostě bez užitku odtečou. Nevím, co předpovídali před 20 lety na 20 let dopředu (obvykle jsou klimatické předpovědi dlouhodobější), ale oteplování je u nás docela znatelné. Koukněte na "http://neviditelnypes.lidovky.cz/klementinum-opravdu-nejtepleji-za-244-roku-fga-/p_klima.aspx?c=A180917_171427_p_klima_wag" na graf sezónní teploty v Klementinu. Autor to sice interpretuje jinak (plete si počasí s klimatem), ale z grafu je jasné, že průměrné teploty nad 20 stupňů jsou v současnosti již normou, zatímco v historii se vyskytovaly jen v některých letech.
Biopaliva a fotovoltaika patří spíš do ekonomie než do ekologie. Zkuste najít nějaký článek od ekonomky Švihlíkové ohledně "dobývání renty" a bude vám jasné, o co jde.

Odpovědět


Re: Re: Metan

Milan Plíšek,2018-11-28 22:24:55

Vy bláhová, opravdu jste si myslela, že Vám odpoví? :)

Odpovědět


Re: Metan

Florian Stanislav,2018-11-28 19:04:26

Taky mi to oteplování metanem z ledovců nevychází.
Tak nám ledovec sotva 10x1 km, čili 10 km2 uvolní denně 41 tun methanu do tající vody. Jedná se o metan biologického původu, jinak řečeno, rozkládá se organická hmota vzniklá primárně fotosyntézou za působení slunečního záření. Island leží zhruba na 65 °s.š. Průměrně tam dopadá sotva 100 W/m2.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_energie#/media/File:Solar_land_area.png
Ledovec ( na povrchu je sníh) má vysoké albedo ( řekněme 50%), mizerná louka 10%.
Na ledovci tedy zůstane 50W/m2, na místě bez ledu 90W/m2. Rozdíl je 40W/m2.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Albedo#/media/File:Aldebo_povrch%C5%AF.svg
http://www.realclimate.org/images/ipcc_rad_forc_ar5.jpg
Radiative Forcing od 1775 do 2013 antropogenní má být vyšší asi o 2,3 W/m2.
Jinak řečeno, celý antropogenní vliv 2,3 W/M2, z toho vliv methanu 0,97 W/m2 ( viz graf). To se týká nárůstu CH4 od 1775 z O,7 ppm na 1,7 ppm.
Skleníkové plyny
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny
CH4 obsah 1775 0,7 ppm , obsah 1995 1,70 ppm.
Tedy nárůst o 1 ppm CH4 ( během více jak 2OO let) vede k nárůstu Radiative Forfcing o 1 W/m2. Změna albeda způsobí větší pohlcení slunečního záření o 40W/m2.
Povrchová vrstva 1km nad zemí vzduchu obsahuje 510 OOO OOO km2 x 1 km = 510 000 000 km3 vzduchu. Při obsahu 1,7 ppm CH4 to je 510 km3 methanu. Do toho přibude 41 tun/den CH4 z uvedeného ledovce ( = 51 m3 methanu/den = 18 600 000 m3/rok= 18,6 milionu m3/ za rok).
A ve vzduchu jen do výšky 1 km je 510 000 000 000 m3 methanu ( 510 miliard m3). Nárůst tedy bude 18,6/510 = 0,03 ppm CH4 a jeho vliv na GLOBÁLNÍ oteplení žádný (O,O3 W/m2).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny
Zdroj metanu: Mokřady, močály a tundra (20 %); anaerobní rozklad organických látek, termiti, spalování biomasy a skládky odpadů (5 %); zpracování zemního plynu a ropy, uhelné zdroje, úniky plynu (10 %); chov dobytka, pěstování rýže (25 %); tání permafrostu.
Metan : koeficient = 20x, vzhledem k CO2
Celkový podíl metanu 4-9 % na skleníkovém efektu.
V článku jsou dvě hlediska :
1)Ztenčováním vrstvy ledu klesne tlak vyvíjený na podloží. To se odrazí v něčem, co si můžeme představit jako slabé probouzení SOPEČNÉ aktivity. Výsledkem by měl být nárůst produkce plynů i zvýšení teploty pod zbytkem ledovce..Většina metanu se ukázala být produktem biologickým. Sopka se tedy z nařčení hlavního viníka, elegantně vysmekla."
2) Jestliže zdrojem metanu jsou organické látky, musí tyto látky někde být. A pod ledovcem je jedno z nejméně dobrých míst pro povrchové přírodní organické látky.
Závěr :1) Vliv metanu z vody taní ledovců na globální oteplování je nepatrný, daleko větší vliv má změna albeda.
2) Nevinně jsou v tom krávy, které sice vyprdí 0,3 kg metanu/den a v laktaci (což krávy jsou často) snad 0,4 kg CH4 .
Kráva sežere v zimě 20 kg sena/den, pokud se nechá tráva na louce shnít, vznikne 0,3 kg metanu snadno taky.
3) Zdůvodnit tím, že raději než kravám, budeme vozit trávu bioplynkám, to nelze. Nevratně odebíráme půdě zdroj humusu.

Odpovědět


Re: Re: Metan

Josef Hrncirik,2018-11-29 06:22:53

Pod ledovcem je stejná teplota v létě i zimě. 41 t CH4* rok /(letní den * ?10km2) = cca 1,5 kg / m2.rok. 2 CH2O = CH4 + CO2. Z 60 kg sušiny celulozy vznikne max cca 16 kg metanu.
Pod ledovcem se tedy rozkládá ročně cca 6 kg org látek/m2; řekněme jen 3. To odpovídá cca roční tvorbě biomasy v tropech.
Kde se tam vzala? Kolik se jí naakumulovalo a přitom se v lepších podmínkách nerozložilo?
Jak dlouho se to touto rychlostí uvolňuje a ještě bude?
Metan je ve vodě málo rozpustný. Buď to někde musí divoce bublat 62 Ml/den = 717 l/s a dá se to podpálit jako plynovod, nebo je to nenápadně rozpuštěno v min. cca 50ti násobném množství vody tj. v cca 36 m3 vody/s vytékající z ledovce. Za rok by ho ubylo min 1,15 km3; tj. cca 115 m výšky!
Kde udělali soudruzi z Lancastru chybu?
(v bilanci vody a koncentrace nebyla průměrná či whisky příliš silná)!
God save the Queen!
Ať žije Brexit!

Odpovědět


Re: Re: Re: Metan

Josef Hrncirik,2018-11-29 07:51:59

Na snímku 4 je vidět, jak Rebecca Burns nenápadně upouští hořlavý methan k vytápěpění do kyblíčku jen cca 1 m od odběrného zařízení pro předražené izotopické analýzy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Metan

Josef Hrncirik,2018-11-29 09:19:50

Již v 9. ř. abstraktu článku jsou nepřátelé oteplování zmateni porovnáním údajů 41 t metanu z ledovce/den přepočteným v článku v Nature nikoliv přirozeně na moly/m2.den ale Nadpřirozeně na 39 mM CH4/m2.den. Není vyloučeno, že básník měl na misly 39 mmol aby Nám sdělil plochu ledovce. 39 mmol = 0,624 g nejlehčí izotopické kombinace metanu.
odtud plocha ledovce sro. v létě 66 km2.
Laik žasne, odborník zírá jako vykastrovaný býk.

Odpovědět


Otepluje se velmi rychle.

Josef Hrncirik,2018-11-29 09:28:09

O řádek níže je to již 32 M/m2.den tj. 821x více.
Peer reviewers nečtou ani abstrakta v Nature.
Naturally za ty libry.
God save the Queen!

Odpovědět


Re: Re: Re: Metan

Florian Stanislav,2018-11-29 10:55:41

Souhlasím, množství rozloženého org. materiálu pod ledovcem je nepochopitelně velké.
41 tun metanu za den z plochy 10x1 km odpovídá 1,5 kg metanu /m2 za rok.
Pšenice má výnos 6t/ha
http://user.mendelu.cz/xvaltyni/systemy/projekt/files/vynosy.html
6 OOO kg/ha = O,6 kg/m2, při obsahu 60 % škorbu čili asi 0,36 kg sacharidů/m2. Sláma 3tuny/ha, asi 85% sušiny, šili 2,4 tun/ha, celkem tedy O,36 + 0,24 =O,6 kg sacharidů/m2 za rok.
Pokud jak píšete :Z 60 kg sušiny celulózy vznikne max cca 16 kg metanu.
Pak bude z pšenice 0,16 kg CH4/m2/rok, tedy skoro 10 méně jak pod ledovcem ( 1,5 kg metanu /m2 za rok.)

Odpovědět


Re: Re: Metan

Florian Stanislav,2018-11-29 16:11:25

Ledoveček délky 10 km vyznačený na obrázku červeným oválem
http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=25735&img=island_1.jpeg
má produkovat denně 41 tun metanu, který Aron Chester stanovuje z vody na břehu jezírka za normálního tlaku ( viz její obrázek).
Rozpustnost metanu je 0,22 mg/l při 20°C
https://cs.wikipedia.org/wiki/Methan
Rozpustnost kyslíku je při 0°C ve vodě dvojnásobná jak při 20°C, budu při 0°C předpokládat u metanu 0,5 mg/litr = 0,5 g/m3.
Pak 41 tun metanu /den = 41 000 000 g metanu/den potřebuje 82 000 000 m3 vody/den.
Ledoveček na obrázku, i kdyby byl 1 km tlustý, pak 10 km x 1km x 1km = 10 000 000 000 m3. Tento ledoveček se tedy rozpustí při odtoku 82 000 000 m3 vody za den za 123 dní.
Tady něco hodně nehraje.
Řekněme, že do jezírka teče voda z tajícího ledovce ( viz obrázek) nad naším ledovečkem, který je 100 x větší.

Odpovědět

Že

Mojmir Kosco,2018-11-27 21:19:24

Ubývání bílé ohřívá planetu se tvrdí už dlouho.ze se k tomu přidává i další jev biologické povahy je určitě zajímavé . první 1/3 článku je přínosná druhá ta o těch kravách je zmatečná a proto ji prohloubim o další zmatečný jev a to rozpousteni metanhydratu to bude teprve hurá planetární akce . No a ten útok na další myšlenkové směry
na konci článku je prostě lidské ale smutné.

Odpovědět

metan

Josef Nýč,2018-11-27 17:26:17

Dobrý den. Pane Kučero, velice dobré a správně volená slova. Už jsem někde napsal o metanu v době
dinosaurů a to jsme se nikdo nezmínil, že ve vesmíru metan není vzácný plyn. Tak proč by nemohl
být součástí naší planety a netvoří jen krávy, ale i ostatní živočichové od malých až po člověka.
A vegetariáni o trochu více.

Odpovědět


Re: metan

Milan Krnic,2018-11-27 19:09:57

Pane Kábrte, nějaký metan, to je beztak až nadúroveň těch nižších, sub-částicových, kauzálně závislá. Tedy kdo ví, co nám to tam ta neutrina, pardon, ještě níž, strunky, vyvádějí, že z toho tady máme metan!
Děkuji pane Pazdero za článek! Vědět to dříve, dodnes bychom propírali Lety.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace