Mohlo by fungovat geoinženýrství s aerosoly proti globálnímu oteplování?  
Nová analýza dvojice amerických vědců tvrdí, že se za sto let nemusíme uvařit v rozlitých oceánech. Stačí, když použijeme soudobé technologie k vypuštění sírových aerosolů do stratosféry. Bylo by to rychlé, spolehlivé a tak levné, že by to zvládla jediná bohatá země. Bude ale samozřejmě lepší, když do toho půjde celý svět.
Pustíme se do geoinženýrství stratosféry? Kredit: CC0 Public Domain.
Pustíme se do geoinženýrství stratosféry? Kredit: CC0 Public Domain.

Země se otepluje a my s tím nemůžeme nic dělat. Opravdu ale nemůžeme? Ve skutečnosti už známe několik možných postupů, více nebo méně náročných a nákladných, s nimiž bychom mohli již v dohledné době proti oteplování zasáhnout. Problém je samozřejmě v tom, že bychom se v očích mnohých nestali lepším lidstvem a nenapravili své civilizační hříchy. Otázkou je, jestli se vůbec musíme „napravovat“. To ale samozřejmě ještě neznamená, že bychom neměli šetřit prostředí a věnovat pozornost čistší a efektivnější energetice, průmyslu i zemědělství.

 

Gernot Wagner. Kredit: Harvard University.
Gernot Wagner. Kredit: Harvard University.

V těchto dnech vzbudila celosvětovou pozornost studie, publikovaná časopisem Environmental Research Letters, jejímž autory jsou Wake Smith z Yale a Gernot Wagner z Harvardu. Badatelé v této studii zhodnotili možnosti a v neposlední řadě také náklady různých metod geoinženýrských zásahů do atmosféry, které spočívají ve vypuštění síranů do nižších vrstev stratosféry, tedy metody pro technologii SAI (podle anglického Stratospheric aerosol injection).

 

Smith a Wagner zkoumali praktické aspekty a náklady pro stratosférické solární geoinženýrství velkého rozsahu, v rámci hypotetického projektu, který by byl spuštěn ode dneška za 15 let. Cílem tohoto projektu by přitom bylo omezit lidský příspěvek k oteplování na polovinu současných hodnot tím, že dojde k vypouštění vhodného materiálu do výšek kolem 20 kilometrů. Badatelé také diskutovali možnost, že by takový program stratosférického geoinženýrství zůstal v tajnosti.

 

Wake Smith. Kredit: Yale University.
Wake Smith. Kredit: Yale University.

Smith s Wagnerem vycházeli z toho, že takové zákroky proti oteplování bývají považovány za relativně rychle fungující, relativně levné, a také za ne zcela dokonalé. Ve své studii zdůrazňují, že nijak nehodnotili vhodnost či nevhodnost zákroku. Nicméně, dospěli k závěru, že kdyby takový projekt začínal za 15 let, ačkoliv je z dnešního pohledu hodně ambiciózní a nejistý, tak by byl ze striktně technologického pohledu zcela proveditelný.

 

Určitě by nemělo zapadnout, že podle Smithe s Wagnerem by projekt stratosférického geoinženýrství byl pozoruhodně levný. Autoři to spočítali na zhruba 2 až 2,5 miliardy dolarů ročně, pro prvních 15 let aktivního průběhu projektu. To je zcela v možnostech jediné bohaté země, natož celého světa. Svými výsledky tak badatelé v podstatě potvrzují předchozí odhady, podle nichž by přímá intervence s aerosoly síranů do stratosféry nebyla příliš nákladná.


Autoři studie věnovali velkou pozornost možnosti, že by sírany do atmosféry ve zmíněné výšce vypouštěla upravená soudobá letadla. Smith je kromě výzkumu i na několika pozicích v leteckém průmyslu. V tomto případě se ukázalo, že touto velmi jednoduchou cestou to nepůjde. V dnešní době podle Smithe a Wagnera neexistuje vhodné letadlo, které by mohlo létat ve 20 kilometrech a přitom uvezlo tolik aerosolů, že by takové geoinženýrství bylo efektivní.

 

Technologie SAI s balony. Kredit: Hughhunt / Wikimedia Commons.
Technologie SAI s balony. Kredit: Hughhunt / Wikimedia Commons.

Problém je v tom, že velká dopravní letadla by pro stabilní let ve výšce kolem 20 kilometrů potřebovala, oproti stejně velkému letadlu pro lety s pasažéry v 10 kilometrech, zhruba dvojnásobnou plochu křídel a dvojnásobný tah, čili čtyři motory namísto obvyklých dvou. Trup letadel pro vypouštění aerosolů ve stratosféře by zase měl být úzký a uspořádaný tak, aby namísto pasažérů a vzduchu mohl převážet těžké a husté aerosoly se sírou.

 

Smith a Wagner tvrdí, že úpravy soudobých letounů z výše uvedených důvodů nebudou stačit, a že bude pro geoinženýrství nutné vyvinout nový typ letadel. Dvojice autorů odhaduje, že by vývoj nového letounu přišel na méně než 2 miliardy dolarů, plus dalších asi 350 milionů dolarů na úpravy již vhodných používaných motorů. Pokud by vše šlo podle plánu, tak by v okamžiku zahájení projektu vzlétla flotila 8 geoinženýrských letounů a během 15 let trvání projektu by se jejich počet přiblížil stovce. V 1. roce projektu by flotila zvládla asi 4 tisíce letů s aerosoly, v 15. roce by to bylo přes 60 tisíc letů.


Autoři studie rovněž dospěli k závěru, že by se takový projekt neměl skrývat před veřejností, i když je minimálně její část ustrašená a poblázněná chemtrails a podobnými kravinami. Teď budou letadla skutečně „sprejovat“ oblohu, takže konspirátoři se budou svíjet v extázi. Nezbytnou součástí případného reálného projektu by rozhodně měla být všudypřítomná osvěta a popularizace projektu, která bude poctivě vysvětlovat všechny jeho parametry, klady i zápory.


Další věc je, že pro globální geoinženýrství bude nutné najít shodu mezi všemi zeměmi, což nebude úplně jednoduché. Některé země oteplováním hluboce trpí, ale jiným zase v některých ohledech vyhovuje. Ani to by ale nemusel být nepřekonatelný problém. Hlavní přínos takového projektu by ale byl v tom, že bychom už nemuseli blábolit o tom, jak nás za sto let oteplování uvaří zaživa ve vzedmutých oceánech. Neuvaří, pokud budeme věřit tomu, v čem jsme naprosto skvělí. Vědě a technice.

Video:  Gernot Wagner: "Climate Shock" | Authors at Google


Literatura
IOP Publishing 23. 11. 2018, Environmental Research Letters online 23. 11. 2018.

Datum: 03.12.2018
Tisk článku

Související články:

Jak si sopky hrají s globálním oteplováním?     Autor: Stanislav Mihulka (15.01.2015)
Klimatičtí inženýři navrhují ochlazovat planetu diamantovým prachem     Autor: Stanislav Mihulka (02.11.2015)
Co si myslí atmosféroví chemici a geochemici o chemtrails?     Autor: Stanislav Mihulka (19.08.2016)
Rozvojové země zkoumají možnosti klimatického inženýrství     Autor: Stanislav Mihulka (06.04.2018)



Diskuze:

Chemtrails

Michal Lichvár,2018-12-10 14:12:55

Mimochodom ... čo ak sú teórie o chemtrails pravdivé a "nejaká" vláda už teraz používa túto metódu ... rozptyl častíc v atmosfére.

Odpovědět

Doba ladova

Michal Lichvár,2018-12-10 14:10:26

Páni, myslím, že je treba začať vzdelávať o dobe ľadovej, o tom, ako vtedy de facto bolo mizerne, koľko ľudí by planéta uživila po príchode doby ľadovej ... nech si blbci uvedomia, že ich "riešenia" môže de facto zabiť túto civilizáciu.

Odpovědět

Jaký by byl mechanizmus působení ?

Jiří Večeřa,2018-12-05 11:04:24

Jaký by byl mechanizmus působení techto airosolů? Proč by to měla být síra? Děkuji za vysvětlení.

Odpovědět


Re: Jaký by byl mechanizmus působení ?

Florian Stanislav,2018-12-05 13:25:49

https://cs.wikipedia.org/wiki/Radia%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%AFsoben%C3%AD
https://articles.extension.org//mediawiki/files/8/8f/Energy_balance.jpg
Na povrch dopadá průměrně 342 W/m2, odráží se od oblak 77W/m2, Země vyzařuje 390 W/m2, z toho se díky skleníkovému efektu vrací 350W/m2. Země má tedy o 33°C vyšší teplotu, než by měla bez skleníkových plynů. Skleníkovými plyny nejsou dvouatomové molekuly N2 a prakticky ani O2. Víceatomové polarizované molekuly ( zvláště freony) a s dvojnými vazbami na =O , jako CO2, NO2, N2O, SO2, silně pohlcují IČ záření. Vodní pára je hlavní skleníkový plyn ( asi 2/3 skleníkového jevu a její koncentraci technicky nelze ovlivnit), ale oblaka zvláště bílá s mikrokapičkami ( aerosolem) kapalné vody nebo ledu mají účinek opačný, odráží sluneční záření do kosmu( asi 1/3 slunečního záření). Aerosol může být vcelku z čehokoliv včetně pevných částic ( tedy i ze síry), co alespoň trochu odráží světlo ( vyšší albedo mají světlé objekty).
Kapičky aerosolu ovšem padají zvolna k zemi, u sopečných výbuchů většina spadne do 6 let. Je tedy třeba dostat velmi jemné aerosoly do vyšší stratosféry, aby účinek byl dlouhodobější. Jakmile globální teplota začne klesat, vzniká více ledu a sněhu na povrchu, který odráží světlo a ochlazení se tím podporuje.
Aerosoly se tedy jeví levnější, než globální snižování emisí CO2, když na fosilních palivech zatím energetika světa stojí. Druhý faktor je, že aerosol časem musí spadnout dolů. Třetí faktor je, že když se dostane do dolní troposféry, bude všude včetně dýchacích cest. Dýchací cesty ovšem dostávají zabrat díky mikročásticím z průmyslové výroby, z dieslových motorů aut a hodně z oceánských lodí. Lodě moc nevidíme, ale případné pásy po obloze by byly hodně nápadné, tudíž proti tomu bude každý.

Odpovědět


Re: Re: Jaký by byl mechanizmus působení ?

Josef Hrncirik,2018-12-05 18:54:00

Částice aerosolu musí být cca půlvlný dipól, aby dané světlo nejvíce odrážely a rozptylovaly. Při vhodné velikosti odrazí více viditelného, než skleníkově zachytí tepelné záření do vesmíru.
V dýmovnicích se používají hygroskopické látky dostatečně netěkavé.
1 kg fosforu hořením zadýmí cca 2000 m2. Pro slabý odraz možná zacloní i cca 20 ha.
Na km2 to dělá cca 5 kg. Na zahulení Gái stačí pouhých 250 kt fosforu.
Izrael již podniká potřebné polní zkoušky plynování v Gaze.
Síru je nutno katalyticky oxidovat na SO3. To by snadno zvládl NO2 v horních vrstvách atmosféry ev. snadno vznikající při nukleárních explozích. Síra je mnohem levnější než fosfor, který je nenahraditelný v zápalných bombách. Stačilo by jí cca 500 kt/ oněch ?6 let (minule to trvalo 6 let (WWII)) než se mlhovno usadí či zagreguje do skleníku.
Aby se omezil kyselý déšť H2SO4, stačilo by rozptýlit cca 600 kt NH3 pokud možno postupně. Potom se na líchy bude snášet hnojivá mlha síranu amonného, a kyselina sírová vznikne až v rodné hroudě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jaký by byl mechanizmus působení ?

Florian Stanislav,2018-12-05 23:37:57

Píšete :"Aby se omezil kyselý déšť H2SO4, stačilo by rozptýlit cca 600 kt NH3 pokud možno postupně."
Nevím, kde by to stačilo a jak by se provedlo už vůbec ne.
Existuje údajně 3 000 způsobů odsiřování uhlí, použitelný je jediný : mokrá vápencová metoda, která snížila podstatně emise SO2 uhelných elektráren.
ČR:
V nejhorším roce 1982 činily ČEZ emise oxidu siřičitého 1 214 376 tun. 2016 již jen 25 337 tun.
http://iuhli.cz/usa-snizily-za-10-let-emise-so2-o-73-procent/
"Na snížení emisí se podílely zejména dva technologické systémy – vstřikování sorbentů a „pračky“ spalin. Elektrárny, které měly dodržet standardy MATS, snížily během roku 2015 emise o 49 % oproti roku 2014. Bylo to i z toho důvodu, že spálily zhruba o pětinu méně uhlí. Dalším příznivým faktorem, který ovlivnil emise oxidu siřičitého, byl útlum nejvíce znečišťujících elektráren."
Píšete :"Částice aerosolu musí být cca půlvlný dipól, aby dané světlo nejvíce odrážely a rozptylovaly. "
Nevím, co je půlvlnný dipól. Částice menší jak polovina vlnové délky nebudou světlo odrážet, ale světlo se kolem částice ohne.Viditelné světlo je 380–760 nm (=0,38-0,76 mikrometrů).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol
" ...oxidu siřičitého (SO2) a sulfanu (H2S). Výsledkem reakce jsou obvykle 1–2 μm drobné kapičky kyseliny sírové tvořící aerosol. Tyto částice mají schopnost zůstat v atmosféře 2 až 3 roky a oproti prachovým částicím mají až 10 desetkrát větší schopnost blokovat dopadající sluneční záření."
Použití fosforu a nukleárních explozí, asi to měl být vtip, ale nedařilo se.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jaký by byl mechanizmus působení ?

Josef Hrncirik,2018-12-06 08:30:25

Proskákal jsem oslovské video, kde nebylo vůbec nic a tak jsem psal známé věci.
Hulí pouze oxid sírový (vlastně teprve H2SO4 vzniklá reakcí s vodou, té je však v extrémní výšce málo), nikoliv siřičitý. Ten je nutno dooxidovat v přítomnosti oxidovadla, katalyzátorů a vody.
Vlastně by vzducholoď mohla v extrémní výšce rozstřikovat vodu či vypouštět vodní páru. Ta by se však poměrně rychle vypařila či vysublimovala a mlhovno by zmizelo, ev. alespoň nasněžilo na sjezdovky. Je proto nutno aplikovat málo těkavou látku (babišův olej, kyselinu a pod.) Stačila by i mrtvá voda z Mrtvého Jezera.
Místo tahání síry bychom mohli pumpovat plynný či kapalný H2S, PH3, a neutralizační NH3. Pěkně hulí i spalování Na, který by se dal neutralizovat odpadním chlorem.
Zatímco kyseliny jsou příliš hygroskopické a kapky příliš mění objem (klesavost a odrazivost), neutralizace je stabilizuje a zmenšuje. Možná by se mohl projevit i iniciační (nukleační) efekt ultramalých částic při tvorbě nadpřirozené oblačnosti ev. až nadpřirozených srážek.
Hnojivý hojivý fosfor bude určitě stálý i v UV, totéž i S+6. Volný NH3 asi bude UV pomalu oxidovat na NOx. Ve formě amonné soli bude stálý fosforečnan i síran.
Ty po oxidaci v půdě vytvoří opět původní kyseliny ev. dočasně i HNO3.
Sulfan by se asi dal rozptýlit bez problémů se samovznícením do již nevýbušného molekulárně rozptýleného oblaku (stratosferické vrstvy, prakticky nepadající), kde by Bohulibá H2SO4 vznikala přičiněním UV.
Vhodnou technikou by šlo naředit i nevýbušná, jen světélkující toxická oblaka fosfanu.
Vybuchnout termobarickou mohutností však může i nedbale připravený oblak toxického NH3.
Když se chce, tak to jde kamkoliv.
Největší problém je nestabilita velikosti a pád mlhovna, nutný pomalý zvrat do skleníku, industriální vzhled nikoliv růžového mlhovna a ?ev. vzrůst ? tropických srážkových jevů či možné snížení výnosů řepky v mlze a sprosté nadávky astronomů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jaký by byl mechanizmus působení ?

Florian Stanislav,2018-12-06 19:25:08

Proti Vám jsou klimatičtí geoinženýři neškodní beránci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jaký by byl mechanizmus působení ?

Josef Hrncirik,2018-12-06 20:01:41

Ve skutečnosti stačí použít pouhé 2 Tzar bomby v parku ve Žlutém Kamenu (síře).
Pochopitelně bez náhražkového Pb pláště, ale s U (i ochuzeným).
1. vyhloubí kavernu.
2. tekutý obsah vypaří a rozstříkne.

Odpovědět

Doba ledová

Jan Novák9,2018-12-03 21:10:50

Zajímavé že ti samí lidé kteří protestují proti nepozorovaným následkům genového inženýtství pod heslem "co kdyby to mělo nějaké dlouhodobé následky které se projeví za sto let" jsou pro velkolepé geoinženýrství když nevíme jaké mechanismy spouštějí dobu ledovou a proč sama skončí.
Tohle například vypadá jako trigger který by dobu ledovou mohl spustit, a doba ledová je mnohem horší než celé oteplování. Oceány jsou schopné pohltit všechen CO2 který můžeme vyrobit, jen jim to bude trvat asi 1000 let, což je tedy doba po kterou se oteplí na rozdíl od 100 000 let doby ledové. Pouště a zatopení mořem by bylo také menší území než to které by zabral kontinentální ledovec. Doba ledová neskončila, jenom si dala krátkou přestávku.

Odpovědět


Re: Doba ledová

Milan Krnic,2018-12-04 21:51:57

"ti samí lidé" všechny je znáte, nebo jsem udělal nějaký průzkum VM? Nemyslím si. Je to s námi zajímavé, a v rámci většinové iracionality záleží, kdo nejvíce křičí, viz vzestup populismu. Soudobé pojetí vědy na tom má také svůj podíl. Jenže přesně to pojmenovat nelze, díky neuchopitelným okolnostem, tedy nezbývá než: nějak už to bude, a nic s tím nenaděláme.

Odpovědět

Obmedzovanie CO2

Radoslav Porizek,2018-12-03 20:07:09

ma dovody politicke, nie vedecke. Aj keby sme predpokladali, ze vedecky neoverena hypoteza o dominatnom vplyve CO2 na teplotu je pravdiva, stale existuju efektivnejsie sposoby ako menit teplotu: zmena abelda, uz spominane siricitany, vystrelenie lahkych reflexnych diskov do vrchnych vrstiev troposfery, a ine.

Hlavna otazka je PRECO BY SME TO MALI ROBIT.
Najprv musime pochopit klimu a byt schopni predpovedat jej vyvoj aspon 20 rokov dopredu. Inac takyto zasah moze skoncit fiaskom az katastrofou - vid. spominana doba ladova, do ktorej ma Zem sa tendenciu preklopit.

Odpovědět


Re: Obmedzovanie CO2

Alexandr Kostka,2018-12-04 13:10:01

Právě. Máme počítače za těžké miliony, a na nich je modelován "přesný" model počasí. Který velmi často nesedí ani na příětí den. Zato tady ví odborníci naprosto přesně, co bude za 100 let. A když jsme u toho, zajímalo by mě, jaký vliv má třab solární elektrárna na počasí. Globálně asi nulový, ale lokálně? Kolik hektarů černého povrchu, který se v létě rozpálí na hodně vysokou teplotu a stoupá z toho proud horkého vzduchu.. Podle mého to musí proudění vzduchu v okolí ovlivnit dost výrazně. Nemluvě o těch megatunách uhlí, které se vytěží v austrálii a doveze do číny, kde jej spálí k výrobě proudu na čištění křemíku pro panely. A další obrovské spotřebě nafty na dopravu uhlí do Číny a pak panelů do Evropy.

Odpovědět


Re: Re: Obmedzovanie CO2

Milan Krnic,2018-12-04 21:55:18

Ano, příroda to má zajímavě zařízené. Jen my se v tom stále snažíme nalézt nějaká jednoduchá pojmenování. Přijde mi to fascinující :)

Odpovědět


Re: Re: Obmedzovanie CO2

Jenda Hrach,2018-12-05 03:28:17

Předpovědět statistický trend a předpovědět konkrétní detail který ho tvoří může být dost odlišný problém. Srovnejte třeba předpověď rychlosti a polohy elementární částice, molekuly v plynu atd. a předpověď polohy pohybujícího se makroskopického objektu.

Odpovědět


Re: Obmedzovanie CO2

Teodor Vopajslik,2018-12-05 01:06:43

Cim je zpusobeno "globalni oteplovani"?
Vjedci tvrdi, ze to zpusobuje CO2. Ale nejaky diagtam vlivu CO2 na teplotu povrchu zeme jsem marne hledal.
Da se ale spocitat jednoduchou interpolaci z teplotnich hodnot Venuse. Kdyby se zvysil obsah CO2 v atmosfere z dosavadnich 0.04% o (nerealnych) 100% na 0.08%, zvysila by se teplota povrchu Zeme o pouhych 0.1°C. Kazdy, kdo zna ze zakladni skoly trojclenku si to muze spocitat.

Vse jsou jen lzi aby se obycejny clovek okradl o penize.


Podobny podvod je s Elektroauty. Sice tam, kde jedou neemituji zadne splodiny, ale ve skutecnosti zpusobuji minimalne 3-krat vice emisi nez dieslove a 4-krat vice emisi nez benzinove auto. Spocitat si to muze kazdy pres hodnoty ucinnosti a uz to nechci podrobneji uvadet.

Taky jen ohromny podvod.

Odpovědět


Re: Re: Obmedzovanie CO2

Alexandr Kostka,2018-12-05 08:09:24

Úplně nejlepší je nabíjet elektroauto ze solárního panelu s baterií. Z Austrálie se doveze uhlí do číny, kde ho spálí a z vyrobené elektřiny udělají solární panel. A lithium na baterie je z jižní Ameriky a baterie z něj též vyrobí žlutí. A za dalšího hojného spalování mazutu se to nakonec odveze do Evropy, kde to vydávají za ekologicky čisté řešení.

PS: a když se to pokusíte vysvětlit "aktivistovi", automaticky vás napadne, že odmítáte pokrok a technologie "lepší pro planetu" a podobně. Mimochodem úroveň aktivistického myšlení krásně dokladuje doba, kdy na jedná straně povykovali, že se mají odsířit elektrárny a na druhé protestovali proti výstavbě vápenky, která měla poskytovat materiál právě k onomu odsíření.

Odpovědět


Re: Re: Re: Obmedzovanie CO2

Jan Novák9,2018-12-05 22:19:47

Ještě lepší je nápad zachytávat CO2 z elektrárny do vápna na CACO3. A ještě se ten idiot chlubil tím že CACO3 je možné RECYKLOVAT A ZNOVU POUŽÍT!!

Odpovědět

To je dobré.

Jiří Pospíšil,2018-12-03 15:39:58

Možná by stačilo přestat zase odsířovat elektrárny. Napřed se melioruje, aby se voda odvedla, pak se činí opatření pro zachování vody v přírodě. Pak se odsižuje, co jde, aby nebyly kyselé deště, pak se staví speciální letadla na zasířování.
"Jeden den přinesli jednu nohu, druhý den přinesli druhou nohu, třetí den přinesli třetí nohu, čtvrtý den přinesli čtvrtou nohu." "Ale klavír má jen tři nohy." "Pátej den tu čtvrtou nohu odnesli, furt bylo co dělat." (Jonáš a tingltangl)

Odpovědět


Re: To je dobré.

Florian Stanislav,2018-12-03 18:46:27

Elektrárny je třeba odsiřovat, z uhlí vzniká SO2 a z něj H2SO4, která zůstává relativně v nízkých vrstvách atmosféry, udržet se léta v atmosféře mohou jen mikrokapičky kys. sírové, kapalný SO2 nebo mikročástice síry ve stratosféře.
Odsiřováním vzniká energosádrovec CaSO4.2H20, je ho dost a je stabilní a relativně málo rozpustný ve vodě.
http://www.prvky.com/rozpustnost-ca.html
síran vápenatý, dihydrát CaSO4·2H2O 0,22g/100 g při 0°C
Jestli se dá sádrovec jemně semlít a rozprášit, to nevím.
Mikročástice vynesené do stratosféry musí být velmi jemné, účinek na klima výbuchů vulkánů do stratosféry ( výjimečně přes 20 km) byl v historické době pozorován jen na několik let.
Škoda, že se neříká v článku jaké sírany se mají použít, jestli snad nejde o roztoky solí typu Na2SO4, které v chladné stratosféře vytvoří mlhu.

Odpovědět

Sopka

Michal Kytka,2018-12-03 15:07:35

Potom za nejakych 20 rokov niekde vybuchne sopka vyvrhne kopec materialu do atmosfery a pride mala doba ladova a s tym uz nespravime vonkoncom nic. Navise nedavno som cital clanok o tom ako sa ma zacat zem ochladzovat kvoli oslabeniu slnka. Podlamna zvysena globalna teplota je pre nas skor zatial + ako minus. To ze vela krajin si postavilo mesta rovno na pobrezi a teraz placu ze ich zatopi je ich chyba. To je podobne ako ked si postavim dedinu na sopke tiez musim pocitats tym ze pride cas kedy ked ta sopka tu dedinu zrovna zo zemou.

Odpovědět

Pavel Šmatelka,2018-12-03 14:35:26

Nejkoncentrovanější síran je kyselina sírová. Víme co se bude dít, když do stratosféry rozprášíme v podobě aerosolu tisíce tun této kyseliny? Stabilita? UV záření? Reakce s ozónem?

Nejdříve by to chtělo jistotu, že kromě zastavení oteplování, nebude zlikvidovaný ozón nebo jiný vliv.

Odpovědět

Martin Pecka,2018-12-03 13:29:23

Chapu spravne, ze nezkoumali jiny vliv tech siranu na atmosferu nez snizovani teploty? Protoze jinak mam pocit, ze jsou slouceniny siry prsici shora celkem oskliva vec pro zivou prirodu, ne?

Odpovědět


Re:

Novák Jiří,2018-12-03 14:21:22

Pravda, stačí zajet do Krušných hor. To je tak, když se zkoumá jeden aspekt a opomenou všechny ostatní...

Odpovědět


Re: Re:

Alexandr Kostka,2018-12-03 14:58:28

A navíc pan "vědec ekoaktivista" (jako většina "zelených") ignoruje energetickou náročnost svého návrhu. Tedy, decentně zmiňuje potřebu dvojnásobného tahu motorů, akorát už vynechává, že to jaksi obnáší dvojnásobnou spotřebu paliva. Jedno, jestli fosilního, nebo třeba biolihu, ale dvojnásobek. Nemluvě o tom, že když (třeba) za záchodky nainstalujete dvoutunovou nádrž se sírany, naložíte do letadla o 2 tuny méně. Čili méně zboží, nebo cestujících. Vydávat let se sníženou nosností a dvojnásobnou spotřebou paliva za ekologicky prospěšný je magořina, i kdyby sírany nebyly jedovaté a kyselinotvorné.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jan Novák9,2018-12-03 20:54:15

Biolíh představuje také fosilní paliva, pole se musí orat, plodiny zasít, hnojit a sklidit, zpracovat, vykvasit a vypálit. Suma sumárum víc energie než je v lihu obsaženo. To je důvod proč zemědělci nevyrábí biolíh ani bionaftu sami, spotřebovali by víc než vyrobili. Jedině dotace to drží za peníze ostatních.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Alexandr Kostka,2018-12-04 20:30:43

1Ha řepky dá průměrně 1100 kg oleje, čili 1200 litrů. Průšvih je v tom, že oleje, ne netylesteru. Samotný olej se dá v motoru chvíli pálit, ale po delším působení se to dost prodraží. Nalezl jsem krásný článek. (dole) Doporučuji se věnovat výsledku studie, kolik stály opravy traktorů.

PS: Ano, kamarád má sousedku, co jezdí na olej z friťáků z hospod, jenže avií. Ne moderní, klasickou, pradávnou. Motory z doby chvíli po druhé světové mívaly "trochu" větší tolerance, takže je nějaké ty dehtové zbytky ve válci nerozhází. Navíc byly stavěné na podstatně horší naftu. 4láneček v odkazu uvádí, že vylisovaný ŘO má cetanové číslo 38, což dnešní "háj tech dýzl" prostě nerozchodí, nebo ne dlouho.


https://biom.cz/cz/odborne-clanky/rostlinne-oleje-jako-motorova-paliva

Odpovědět


Re: Re: Re:

Novák Jiří,2018-12-05 11:57:46

Tohle většinou nejsou ani vědci, ani "zelení", ať už si pod tím pojmem představujete cokoli. Jsou to normální čerpači dotací, podobně jako výzkumníci jaderné fůze nebo toho antigravitačního kýblu, co tu byl tak rok zpátky. Ono to vyvolává publicitu, polemiky, dobře se o tom čte, ale za měsíc si už na tyhle nápady nikdo ani nevzpomene. A do praxe se to nikdy nedostane, právě především díky těm zeleným, kteří podobné blbosti zatnou už v zárodku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Alexandr Kostka,2018-12-05 23:31:25

Však jsem také použil uvozovky. Ano, samozřejmě, že nejsou ani vědci, ani zelení. Problém je v tom, že se tak sami prezentují a i autoři o nich tak píší. A druhý problém, ještě horší je, že úspěšně odčerpávají skutečné vědě obrovské částky. Vědec, ať chce nebo nechce, musí trávit mnoho hodin teorií, počítáním, pokusy, na sepsání výsledku zprávy a obíhání vydavatelů a grantů má minimum času. Čistokrevný pavědec, čerpač grantů tráví 100% času psaním článků a obíháním grantů a vydavatelů. Výsledkem je, že má víc článků, víc citací (dalšími parazity), tudíž je významný vědec a dostává i ony granty. A co ještě horšího, jelikož mají čas na kamarádíčkování, dostávají se do vedoucích funkcí. Zatímco pravý vědec drtí skutečný objev ve sklepní laobratoři 2x3 metry a vybavení má ze šedesátýczh let.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace