Podle geologů žijeme v období slepicénu  
Tahle planeta je planetou brojlerů. Geologové hledali nejvhodnější ukazatel pro období rozmachu lidské civilizace a nakonec dospěli k rychlevykrmovacím kuřatům. Je jejich 23 miliard, a jestli lidská civilizace někdy zanikne, tak po nás najdou fosilní vrstvy se záplavou brojleřích kostí.
Žijeme ve slepicénu? Kredit: CC0 Public Domain.
Žijeme ve slepicénu? Kredit: CC0 Public Domain.

Jistý ekolog Eugene Stoermer si vymyslel, že žijeme v geologickém období antropocénu. Nobelista Paul Crutzen tenhle termín zpopularizoval, bohužel docela úspěšně. Není těžké uhodnout, že by pojem „antropocén“ měl mít negativní, obviňující vyznění, jako to období, v němž lidé už tak ničí planetu, že je to poznat.

 

Carys Bennett. Kredit: University of Leicester.
Carys Bennett. Kredit: University of Leicester.

V současnosti je to ale stále jenom heslo. Vůbec není jasné, kdy by měl antropocén začínat – jestli začátkem zemědělství, průmyslovou revolucí nebo třeba první jadernou explozí. Návrh na zavedení tohoto geologického období letos (2018) řešila Mezinárodní komise pro stratigrafie a očividně ho nepřijala. Mezi lidmi ale antropocén stále rezonuje, jako nějaká nepříjemná ozvěna.

 

Antropocén zjevně nedá spát ani geoložce Carys Bennett z Leicesterské univerzity a jejím kolegům. Rozhodli se, že najdou nejvhodnější biologický ukazatel, který by se stal znakem období antropocénu, i když vlastně oficiálně neexistuje. Ve své studii dospěli k závěru, že by takovým nejvýraznějším ukazatelem nástupu antropocénu měli být brojleři. Nebo, jak by řekl Milouš Jakeš, dávná figura komunistické strany, legendární svými řečněním, „bojleři“.

 

Brojleři v akci. Kredit: USDA.
Brojleři v akci. Kredit: USDA.

Zní to dost divoce, ale je to tak. Bennettová a spol. považují kuřata z rychlovýkrmu za nejlepší marker antropocénu. Podle nich je to příhodný symbol lidské civilizace. Brojleři jsou podle nich v dnešní době daleko nejhojnějším typem ptáka na planetě. Je jich prý kolem 23 miliard. Pro zajímavost, druhý v pořadí je snovač rudozobý (Quelea quelea) ze subsaharské Afriky. Těch by mělo být kolem 1,5 miliardy.

 

Snovač rudozobý. Pěkný, ale mezi místními lidmi neoblíbený. Kredit: Charles J. Sharp / Wikimedia Commons.
Snovač rudozobý. Pěkný, ale mezi místními lidmi neoblíbený. Kredit: Charles J. Sharp / Wikimedia Commons.

Na planetě je tolik brojlerů a jsou tak velcí, že svou celkovou hmotností přesahují váhu všech ostatních ptáků na Zemi. Pesimista by řekl, že brojleři jsou lidský výrobek, který ani není schopný samostatného života v přírodě. Optimista by mu ovšem kontroval, že díky brojlerům je kur domácí momentálním vítězem evoluce mezi ptáky, a že se mu podařilo zmanipulovat lidi tak, aby ho dramaticky namnožili a starali se o něj do roztrhání těla.

 

Přitom se brojleři objevili velice nedávno. Byli vyšlechtěni tak, aby se bez přestání cpali a za pár týdnů po vylíhnutí dorostli do konzumní velikosti. Svaly jim rostou tak rychle, že přerůstají ostatní orgány a řada brojlerů by se nedožila dospělosti, kdyby k tomu dostali šanci. Ale tu nedostanou. Všichni brojleři projdou lidskými žaludky a zbydou po nich jenom kosti. Těch kostí je ohromné množství a plní skládky po miliardách. Některé z těchto kostí se bezesporu dostanou do vhodného prostředí, kde je možné fosilizovat. Jestli bude někdo někdy kopat ve vrstvách, které bývaly našimi skládkami, tak v nich najde důkazy o našem intenzivním vztahu k brojlerům. Geologové to vidí tak, že žijeme v období slepicénu.

Literatura
Phys.org 12. 12. 2018, Royal Society Open Science 12. 12. 2018.

Datum: 15.12.2018
Tisk článku

Spontánní evoluce - Lipton Bruce H., Bhaerman Steve
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 355 Kč
Spontánní evoluce
Lipton Bruce H., Bhaerman Steve
Související články:

Evoluce lidí stále běží     Autor: Stanislav Mihulka (08.10.2011)
Vyrostla naše civilizace z krve lidských obětí?     Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2016)
Archeologové opic vykopali nástroje makaků „doby kamenné“     Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2016)



Diskuze:

Dospělost u brojlerů

Novák Jiří,2018-12-17 22:57:14

Když brojlery chováte na dvoře a ne v hale, tak se dospělosti celkem snadno dožijí (za dospělou slepici brojlera považuji takovou, která snese vejce). Problém je se srdcem, které to moc dlouho "neutáhne". Po pár měsících začnou mít fialový hřeben a následně uhynou. Ale to není jen problém brojlerů - takový řádně vzrostlý kohout brahmánky má taky celkem slušnou pravděpodobnost, že to s ním "sekne".
Faktem je, že dospělý brojler váží 6 kilo bez drobů a jeden prsní řízek představuje oběd pro čtyřčlennou rodinu. A takové vyzrálé maso je úplně jiná chuť a kvalita jak to vodnaté kuře z marketu.

Odpovědět


Re: Dospělost u brojlerů

Milan Krnic,2018-12-17 23:07:11

Z Vodňan jaké jiné byste chtěl :). Není to týrání, nechat je dospět, když na to nejsou stavění, natož pak jim ukázat denní světlo a trávu?

Odpovědět


Re: Re: Dospělost u brojlerů

Novák Jiří,2018-12-19 12:43:37

Vpravdě od Bureše jsme se ani jiného dočkat nemohli...

Berem "nestandarty" z velkochovu, kteří se v hale nedostali tak často ke žrádlu a nedosáhli tudíž jateční hmotnosti. Takoví se vyřazují a rozprodají za dumpingové ceny. No a u nás si prožijou 24 hodin strachu z neznámého a pak už se pasou, sluní, hrabou... no jako každá normální slípka.
Pro zajímavost dodám, že když je jim předložena krmná směs, kterou znají z haly a vedle toho zakázané a zatracované kuchyňské zbytky, kterých skrmování je považováno za týrání zvířat, vrhají se hladově ba přímo neomaleně na zbytky a profesionální směs nechají bez povšimnutí (během dne to sežere ostatní drůbež). A poznatek č. 2 - se sousedem jsme kupovali slepice (nosné, nikoli brojlery) v jeden den a od jedné firmy. Sousedovy byly krmeny profi směsí a dožily se 1 rok. Naše byly krmeny vším možným a většina žije dodnes (třetí rok). To taky o něčem vypovídá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dospělost u brojlerů

Milan Krnic,2018-12-19 15:28:40

Ve světle vědecké metody výzkumu to vypovídá jen o tom, že sousedovic žily rok a ty vaše ve většině dodnes. Korelace, které naznačujete, jsou doménou různých ideologií, např. náboženství.
Já reagoval na to, co jste uváděl ... "následně uhynou". Kdo považuje zkrmování zbytků za týrání? (to bych byl totiž tyranem ukrutným) :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Dospělost u brojlerů

Novák Jiří,2018-12-20 01:08:34

Víte, je teoretizování v diskusích na netu a je praxe. Pokud mám na něco svůj názor, pak vychází právě z té praxe. A vám doporučuji totéž.

Brojleři, pokud je nezabijete, skutečně časem hynou na - laicky řečeno - srdeční selhání. Ale dospět většinou stihnou. Byl to můj komentář na tvrzení v článku, že řada brojlerů se nedožije dospělosti. Samozřejmě opět vzešlý z praktických zkušeností s chovem brojlerů v domácím malochovu.

"Kdo považuje zkrmování zbytků za týrání?" No před animal wellfare aktivisty bych se o tom nešířil :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Dospělost u brojlerů

Milan Krnic,2018-12-20 09:49:18

Těžko diskutovat o názoru podloženém vypozorovanou korelací. Být to tak může, ale taky nemusí.
"animal wellfare aktivist" to je u nás k dostání?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dospělost u brojlerů

Novák Jiří,2018-12-21 18:13:29

Vlastní zkušenost je nepřenosná, můžeme si tedy maximálně předat nějaké stíny informací. Každopádně chov, pěstování a podobné návraty ke kořenům můžu vřele doporučit. Mně to třeba dost výrazně pomohlo si srovnat žebříček toho co je pro mě důležité a co ne...

Jo, určitě je to u nás k dostání. A "odtud-potud" to má i svou váhu a důležitost. Byť samozřejmě extrémy jsou jako u všeho nežádoucí a parodie sama na sebe.

Odpovědět

Mimochodem

Tomáš Novák,2018-12-17 15:44:42

To, jak se člověk ke kuřatům ve velkochovech většinou chová, to je hnus a obraz našeho primitivismu, který bohužel přetrvává i ve 21. století. Jednou to snad pochopíme...

Odpovědět


Re: Mimochodem

Milan Krnic,2018-12-17 22:53:15

Kdyby šlo to maso pěstovat v laborkách, budiž, zatím je to, co máme nyní, jediná možnost. Pro šach si najděte kamaráda z řad lidí, případně automat.

Odpovědět


Re: Mimochodem

Novák Jiří,2018-12-19 12:52:35

K tomu etickému a neetickému - chápu že to vnímá každý jinak. Máme tu vegany, kteří by zakázali i chov včel (a způsobili tím celosvětovou hospodářskou katastrofu) a naproti tomu konzumní ňoumy, kteří sežerou cokoli a nestarají se co to je a za jakou cenu to vzniklo (a cenou nemyslím kč/kg).
Můj názor je takový, že pokud si to zvíře umíte odchovat od mláděte, krmíte ho, kydáte mu, pak ho vlastní rukou zabijete, oškubete/st8hnete, vzvrhnete a maso zpracujete, tak máte právo to jíst. Pokud byste kteroukoli fázi z tohoto řetězce v praxi nezvládl, tak maso nejezte.

Odpovědět


Re: Re: Mimochodem

Novák Jiří,2018-12-19 12:53:52

Pardon za chyby. Programuju a přepínám neustále klávesnice.

Odpovědět


Re: Re: Mimochodem

Milan Krnic,2018-12-19 15:33:50

Nelobujete za farmáře, kteří potřebují dobrovolníky na kydání?
Ten vás princip -máš právo, pokud sám sobě si- je podivný, jinde těžko aplikovatelný (tak třeba energetika, výroba/prodej obalů, atp.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Mimochodem

Novák Jiří,2018-12-20 01:19:29

Teď jste mě prokouknul :-)
Ne, nelobuju. Ale tvrdím, že máte právo jíst maso, pokud máte žaludek na všechno to starání se, kydání, zabíjení a řezničinu s tím spojenou. V opačném případě jste alibista, který sice rád baští anonymní masíčko, ale tu špinavou (fyzicky i eticky) práci deleguje na někoho jiného.
V jiných oborech (energetika, obaly,...) tohle dilema není, tam jsou zase jiná dilemata. Takže tento můj princip není důvod tam aplikovat. Nebo myslíte, že zabití vnímajícího živého tvora je v principu srovnatelné např. s výrobou petlahve? Já si to nemyslím.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mimochodem

Milan Krnic,2018-12-20 09:51:24

Kolik znečistíme prostředí a kolik umře zvířátek v důsledku produkce plastů ...
To, že si ten princip nasadíte na produkci masa, neznamená, že si to někdo jiný nemůže chtít nasadit na cokoli jiného. Je to v rozporu s tržním mechanismem, takže smůla. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Mimochodem

Novák Jiří,2018-12-21 18:25:44

No to samozřejmě znečistíme spoustu a umře spoustu. Ale principiálně to tak být nemusí... Záleží jak má společnost nastavené hodnoty a priority. Například bezobalový prodej je možný a v malém se i provádí. A není důvod proč by v jinak nastavené společnosti nemohl být standardem a obaly naopak menšinou. Navíc, pokud seznáme že ty obaly opravdu potřebujeme, tak není důvod proč je dělat právě z plastu. Všechno záleží na tom, co a jak si lidé nastaví.


Tržní mechanismus je taky jenom nějaká aplikace filosofie na reálný svět. Ten nám nebyl dán odněkud shůry. V tom je roven mojemu filosofickému pojetí, které jsem tu o příspěvek výš popsal. Nasadit si může jakoukoli filosofii kdokoli na cokoli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mimochodem

Milan Krnic,2018-12-21 23:38:42

To je sice pravda, ale váš princip na právo jíst maso nikdy na vše nevztáhnete, protože vše, co používáte, zkrátka sám nevyprodukujete, a nebylo tomu tak nikdy. Ten, který vyrábí obaly, nebo elektřinu, nebo třeba nástroje, ale vztáhnout to lze na cokoli, tyto produkty obecně vzato prodává, a potraviny, atd. nakupuje. Je to obchod, trh. A je to přirozené, logické. V tomto světle je vás princip nelogický.

Odpovědět

Petr Pavlata,2018-12-17 11:19:34

https://www.csfd.cz/film/617820-planeta-slepic/komentare/

Odpovědět

Luboš

Marek Hrabčák,2018-12-16 18:47:11

Pospíšil to vedel už dávno !

vid jeho - "Kuřata v igelitu" na YT...

Odpovědět

"Jste to co jíte..."

Jan Krásenský,2018-12-16 15:06:55

slýchávám z médií o zdravé stravě od odbornic na stravu, které doporučují jíst drůbež. Slepice...

Odpovědět

Bože na nebesích...

Vít Vejmělek,2018-12-16 09:33:57

Díky za hezký vstup do nového dne :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace