Genetici rozpitvali CRISPR, aby zlepšili editování lidského genomu  
V editování DNA je největším skandálem, že ho ještě nepoužívají v každé nemocnici. Mohlo by zachránit řadu životů a spoustě lidí by také život ulehčilo. Genetičtí editoři na tom pracují a analyzují fungování CRISPRu v lidského genomu.
Systém CRISPR/Cas-9. Kredit: marius walter / Wikimedia Commons.
Systém CRISPR/Cas-9. Kredit: marius walter / Wikimedia Commons.

Ještě ani neutichly vášně kolem zatím stále nejasného narození editovaných čínských holčiček, v nichž téměř každý cítil potřebu vyjádřit své rozhořčení. Už teď je ale jasné, a bylo to vlastně jasné už předtím, že takové skandalizování vědy CRISPR a celé editování lidské DNA nezastaví. Dokládá to i nejnovější výzkum týmu Institutu Francise Cricka, jehož dlouhodobým cílem je vytunit CRISPR tak, aby s ním bylo možné precizně editovat lidský genom.

 

Genetická editorka Paola Scaffidi a její spolupracovníci pečlivě rozpitvali fungování editoru CRISPR vzhledem k jeho struktuře. Objevili přitom jednoduchá pravidla, jejichž znalost by teď mohla přispět ke zvýšení účinnosti, a rovněž bezpečnosti genetického editování, jak v laboratoři, tak i v klinické praxi. Jejich výzkum publikoval časopis Molecular Cell.


Genetický editor CRISPR, který jsme si vzali od bakterií, se dnes používá snad úplně všude. Není ovšem úplně dokonalý. Výsledek editování není úplně stoprocentně spolehlivý. Občas se stane, že editor provede v cílovém místě editace náhodné delece nebo inzerce, čili vystřižení či vložení DNA. Než půjde CRISPR nebo podobný editor mezi pacienty do nemocnic, tak by bylo fajn zajistit, aby editování lidské DNA bylo skutečně spolehlivé, prakticky stoprocentně.

 

Paola Scaffidi. Kredit: Francis Crick Institute.
Paola Scaffidi. Kredit: Francis Crick Institute.

Podle Scaffidiové editování s CRISPRem až doposud zahrnovalo hodně dohadů, frustrací, pokusů a omylů. Vypadalo to, že editování není tak úplně předpověditelné, a že CRISPR dělá náhodné chyby. Jenomže Scaffidiová a její tým si vzali CRISPR do parády. Důkladně analyzovali stovky editací. A jak říká Scaffidiová, byl to šok. Ukázalo se, že CRISPR se chová podle jednoduchých pravidel. Tohle přeřadí výzkum a aplikace CRISPRu na vyšší rychlostní stupeň.

 

Tým Institutu Francise Cricka si dal tu práci a prostudoval účinky editování CRISPRem na 1491 cílových místech u celkem 450 genů lidských buněk. Badatelé nakonec objevili soubor pravidel, podle nichž se CRISPR chová. Není to nic extra složitého. Pravidla obvykle závisejí na jednom konkrétním „písmenu“ sekvence DNA v oblasti, kterou rozeznává „naváděcí systém“ CRISPRu, neboli guide RNA (gRNA).


Naváděcí guide RNA jsou krátké sekvence RNA, které tvoří tak maximálně 20 písmen genetické abecedy. Tato sekvence vyhledává cílové místo na DNA, kde má CRISPR provést zásah. Navede na toto místo Cas-9 nebo podobný enzym, který funguje jako proteinové nůžky. Nůžky nastřihnou sekvenci DNA a CRISPR provede požadovanou editaci.

Francis Crick Institute 13
Francis Crick Institute 13

 

Scaffidiová a spol. zjistili, že výsledek editace systém CRISPR/Cas-9 klíčovým způsobem závisí na čtvrtém „písmenu“ DNA, počítáno od konce sekvence naváděcí guide RNA. Pokud je tímhle písmenem A nebo T, čili jde o nukleotidy adenin nebo thymin, tak při editaci dojde k velmi přesné inzerci, tedy vložení kusu DNA. Když je na tomto místě „písmeno“ C (cytosin), tak dojde k relativně přesné deleci, čili vystřižení kusu DNA. A když je tam „písmeno“ G (guanin), tak se odehraje vícero nepřesných delecí. Jak se zdá, pokud na dotyčném místě nebude „písmeno“ G, tak se podstatně zlepší spolehlivost editací genomu. To je zásadní informace pro genetické editory, kteří navrhují cílová místa pro editování.


Badatelé rovněž přišli na to, že výsledek editování DNA CRISPRem také hodně závisí na uspořádání editované DNA. Pokud je cílová DNA „otevřená“ a nikoliv „zavřená“, tak se proteinové nůžky Cas-9 lépe udělají svou práci. Některé části lidského genomu bývají více „uzavřené“. Editoři teď budou vědět, že při editaci takových míst pomohou látky, které přinutí DNA se více rozbalit a „otevřít“. Editování genů pacientů už klepe na dveře.

Literatura
Francis Crick Institute 13. 12. 2018, Molecular Cell online 13. 12. 2018.

Datum: 17.12.2018
Tisk článku

Související články:

CRISPR prakticky již získal federální souhlas k použití na lidech     Autor: Josef Pazdera (27.06.2016)
Biomedicínský světový závod: V USA zahájili editování lidských embryí     Autor: Stanislav Mihulka (28.07.2017)
Upravený CRISPR nemění DNA, ale léčí nemoci     Autor: Stanislav Mihulka (12.12.2017)



Diskuze:

Viktor Realita,2018-12-18 22:01:02

cit: V editování DNA je největším skandálem, že ho ještě nepoužívají v každé nemocnici. Mohlo by zachránit řadu životů a spoustě lidí by také život ulehčilo. Genetičtí editoři na tom pracují a analyzují fungování CRISPRu v lidského genomu.
----------------------------------
Prídem do nemocnici a poďme na to. Sestričke oznámim, že si chcem predĺžiť život asi tak na 100. Čo na stovku, už rovno na 500 rokov. No to si musíte priplatiť, s úsmevom na mňa vyrukuje sestrička. No to je ale škandál, predsa poisťovňa by to mala preplácať, že. Neprepláca, lebo je už nás toľko, že už lode nemajú kde plávať.

Trošku som sa nechal uniesť tou dlhovekosťou.

Odpovědět

Cena léčby

Zdeněk01 Rejzek,2018-12-18 15:31:58

Jsem nadšený tím co dnešní věda dokáže, ale trochu můj zápal pro věc ochlazuje jednak byrokracie se schvalováním nových léků a pak jejich cenová politika. Společnost AveXis, která vyvinula genovou léčbu (ZOLGENSMA) na Spinální svalovou atrofii. Se nechala slyšet, že jedna infuze této léčby (jedná se o ochočený virus, který infikuje pacienta genem SMN 1, který mu chybí) bude stát okolo 90 milionů korun. Předpokládám, že editace genu na zakázku bude stát ještě víc.

Odpovědět


Re: Cena léčby

Milan Krnic,2018-12-18 16:10:31

Záleží na četnosti využití, čím je vyšší, tím nižší je cena.

Odpovědět


Re: Cena léčby

Viktor Realita,2018-12-18 21:37:09

Keby sme na to prišli ako to všetko funguje, tak týmto by bol koniec našej civilizácii. Tešte sa z toho, že to ešte nevieme.

Stačilo by len predlžiť dĺžku ľudského života a je to v čudu.

Odpovědět


Re: Cena léčby

Stanislav Brabec,2019-01-02 19:07:20

Možná 99,9% této ceny tvoří různé státem přikázané regulace (požadované testovací procedury, duševní vlastnictví). U individuálních genetických léků se cena za testování rozpouští v nepatrném počtu aplikací. Nová dravá a levná konkurence neexistuje, brání jí umělé obchodní bariéry.

Pokud se vlády neprobudí (a přinejmenším v EU to vypadá, že se neprobudí), vznikne alternativní černý trh nabízející nevídané léky za nevídaně nízké ceny. Možná se budeme jezdit léčit na soukromé nemocnice plující v mezinárodních vodách.

Odpovědět

Proti editování lidského genomu

Pavel Riedl,2018-12-18 14:36:14

Pár lidí se tady kasá, že jsou zásadně proti editování lidského genomu. Garantuji jim, že pokud onemocní, bude jim naprosto jedno co lékař vytáhne ze šuplíku, jen když je uzdraví.

Odpovědět

nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Viktor Realita,2018-12-18 14:05:23

Len tak hypoteticky.

Nevedomá a slepá evolúcia hmoty vraj stvorila vedomú inteligenciu - človeka.

Vedomá inteligencia človeka vytvorí umelú inteligenciu.

Človek zaniká.

Ostáva len umelá inteligencia, ktorá prestáva vedieť, že nejaký človek vôbec existoval.

Nakoniec sa háda medzi sebou ako vznikla.

No a prevládne názor, že vznikla samovoľne a náhodne z neživej hmoty.

Čo z toho vyplýva? Takáto umelá inteligencia je nepodarkom ak nedokáže vedieť ani to najzákladnejšie - kto ju stvoril!

Potom teória o samovoľnom a náhodnom vzniku života z neživej hmoty je bláznovstvom.

Odpovědět


Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Milan Krnic,2018-12-18 14:34:28

Náhoda označuje věci, které nedokážeme popsat a kauzální vývoj vskutku uchopit nedokážeme. Vůle je pouze iluzí a tedy je v naší kauzální realitě tzv. "samovolné" cokoli, kdy zkrátka tak, jak to je, to být v rámci vývoje musí. Tím tedy ani nedává smysl otázka ptát se na to, co bylo na začátku. Je to stejně neuchopitelné, jako kauzalita sama. Pokud kdokoli cítí potřebu se na takovou otázku ptát, je to marné a činí tak zbytečně, žel v rámci kauzality nutně.

Odpovědět


Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Jiri Naxera,2018-12-18 15:03:40

Jednak ten řetězec tvoření nedává smysl, druhak samotná otázka kdo není rozhodně důležitá, třeťák i když to připustíme, tak s rostoucím řetězcem roste šance, že ta entita co se zkoumá je Boltzmanovým mozkem což asi nebude žádoucí směr co by se Vám hodil do krámu.

Odpovědět


Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Richard Pálkováč,2018-12-18 16:18:25

Podľa môjho názoru evolúcia nie je až taká slepá, má totiž mechanizmus, pre vznik inteligentného života (ak som to už spomínal tak sorry) : http://riki1.eu/evolucia.htm

Odpovědět


Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Milan Krnic,2018-12-18 16:23:17

Tak hlavně inteligence je jen nějaká naše omezená, účelová a ne zrovna přesná definice, ale o tom snad pod souvisejícím tématem.

Odpovědět


Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Daniel Konečný,2018-12-18 19:12:22

"...prestáva vedieť, že nejaký človek vôbec existoval." jediný důvod, proč by se toto mělo stát je, aby Vám to dávalo další smysl. Bohužel to je nesmysl.

Odpovědět


Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Milan Krnic,2018-12-18 19:26:38

Stát se může cokoliv (v nekonečném rozvoji nastane všechno), ale faktem je, že nic neexistuje do doby, než to existovat začne a bude, tedy je úvaha o budoucnosti iracionální a máte pravdu. Jen je vždy potřeba to vymezit. Viktor věří a to nemá s realitou nic společného. Snad by to mohlo být v genech a mohlo by to jít SSpravit :)

Odpovědět


Re: Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Viktor Realita,2018-12-18 22:15:56

Vierou môžeme poznať realitu, ktorú ináč sa poznať nedá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Milan Krnic,2018-12-19 01:33:54

To byste ale neměli říkat před panem doktorem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Jiri Naxera,2018-12-19 06:48:51

Ale klidně. Jestli si dobře pamatuju, tak třeba transitorní stavy jsou podle MKN10 diagnóza, jen když nejsou spojené s náboženstvím ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Viktor Realita,2018-12-19 09:39:20

Jo, jo

Aj niektorí vedci najprv veria vo svoje teórie a sú presvedčení, že je to tak, no a následne to dokazujú. No nie vždy je to možné, ako napr, to o veľkom tresku a o samovoľnom a náhodnom vzniku života z neživej hmoty a pod. A tak im ostáva len veriť, že je to tak. No a hlavne by nemali o svojej viere hovoriť svojmu doktorovi a najme svojím kolegom. Ešte to by chýbalo, takto si zničiť reputáciu.

Že to nie je viera. No tak ako sa to volá, to presvedčenie vedca, že je niečo pravda a a súčasne vedecké dôkazy k tomu chýbajú?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Jiri Naxera,2018-12-19 10:34:12

"No tak ako sa to volá, to presvedčenie vedca, že je niečo pravda a a súčasne vedecké dôkazy k tomu chýbajú?"
Popularizace :)

Pokud se zrovna nebavíme o matematice v nějakém konkrétním axiomatickém systému (kde je pravda dobře definovaná/definovatelná), pak žádný vědec pokud tedy nemá zrovna epizodu života kdy potřebuje odbornou pomoc lékaře neříká, že je něco pravda.
Obvykle jsou to formulace "za předpokladu že teorie xyz / model abc správně popisuje přírodu, pak ...", jinak se obvykle pohybuje v rovině teorie pravděpodobnosti (pravděpodobnost náhodného vzniku života, byť jakkoli malá, je exponenciálně (vůči poměru složitosti) větší než pravděpodobnost náhodného složitějšího života, který následně ten jednodušší stvořil)" apod.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Jiri Naxera,2018-12-19 06:46:27

To lze mnohem snadněji i konzumací/kouřením něčeho hodně zakázaného. Proti víře to má mnoho výhod - obvykle to nestojí tolik peněz, a navíc se člověk během pár (max desítek) hodin dostane zpátky do reality.

Odpovědět


Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Viktor Realita,2018-12-18 21:20:53

Pravda je tým zmyslom

Viera je presvedčenie o tom, že niečo je pravda a to aj napriek tomu, že som to nevidel. Proste a jasne viem, že je niečo pravda aj keď som to nevidel.

V tomto prípade ide o hypotetickú umelú inteligenciu, ktorá prestane vedieť, že existoval človek, ktorý ju svojou inteligenciou stvoril. Dáva to zmysel, keďže by sa vytvorilo pravdivé vedomie umelej inteligencie.

Neveriť vo svojho stvoriteľa je vytvárať si vedomie založené na nepravde. Pravda je rozhodujúca vo všetkom, aby to fungovalo.

Odpovědět


Re: Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Milan Krnic,2018-12-18 22:01:59

Pravda je to, na čem se domluvíme, že je pravda.
Žádnou hypotetickou, protože hypotézu o vývoji budoucím nezavést nelze. Tedy je to představa, a představit si lze opravdu cokoli. Já bych si např. představil, že napíšeš něco k tématu článku.

Odpovědět


Re: Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Jiri Naxera,2018-12-19 07:36:43

Mnohem důležitější než nějaké bájné stvoření je třeba platnost Riemannovy hypotézy (nebo hypotézy kontinua apod.). Přesto jak vidím odpověď neznáte (kdybych chtěl být jízlivý, napíšu že pravděpodobně ani otázku), ale nějak Vás to neomezuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: nevedomá evolúcia používa vedomú inteligenciu?

Jan Novák9,2018-12-21 21:02:14

Víra je přesvědčení že něco je pravda přesto že to vůbec pravda není. Pokud by to pravda byla jednalo by se o poznání, nikoliv o víru. A poznání je dokazatelané - víra nikoliv.

Pokud tedy věříte ve stvořitele, dokazujete tím že neexistuje. Se skutečným poznáním byste byl schopný existenci stvořitele dokázat, ne pouze věřit.

Odpovědět

Je jiná cesta?

Martin Chalupa,2018-12-17 21:13:36

Možná se hodí připomenout evoluční kontext: Dosavadní medicína dala docela slušnou nakládačku přirozenému výběru. Je nás sice 7 miliard, ale přirozená životaschopnost populace bez kapaček je už druhá věc. Je zde alespoň teoretická šance s tím něco dělat. Ale OK. Známe se natolik, abychom si mysleli svoje.

Přesto buďme optimisté. Třeba se v následujícím století ukáže, že přes 3.5 miliardy let organického života byly pouhým předstupněm anorganického života (AI, stroje) a nebudeme to už muset řešit :)

Odpovědět


Re: Je jiná cesta?

Milan Krnic,2018-12-17 21:22:22

Přirozený výběr funguje stále stejně, protože je to pouze model v rámci evolučního modelu. To, jak žijeme, je přirozené, zejména proto, že to jinak být nemůže. Žádná AI se byť nerýsuje, tedy jakýpak optimismus, leda víra ve vývoj budoucí.

Odpovědět


Re: Re: Je jiná cesta?

Jan Novák9,2018-12-17 21:41:36

"Žádná AI se byť nerýsuje, tedy jakýpak optimismus, leda víra ve vývoj budoucí."

To zní jako z kolekce kde už je např."Nikdo nebude potřebovat víc než 1MB RAM" anebo "Na světě je potřeba asi tak pro 6 PC"

Odpovědět


Re: Re: Re: Je jiná cesta?

Milan Krnic,2018-12-17 22:00:14

Vám se někde rýsuje AI? Kde? Kde!

Odpovědět


Re: Je jiná cesta?

Jan Děták,2018-12-19 12:30:07

Nějak jste z toho evolučního kontextu ostranil fakt, že medicína je výsledkem evoluce. A pokud jde o AI, to si ještě hodně dlouho počkáte, než se nějaká objeví.

Odpovědět

Farmaceutický průmysl

Jan Novák9,2018-12-17 19:23:20

Se nasazení editace bude bránit. Oni chtějí tabletu každý den, ne jednorázovou editaci. Takže nebudou chtít poskytovat kity pro editaci a budou se snažit dosáhnout stejného efektu jinak, např rna interferencí.

Odpovědět


Re: Farmaceutický průmysl

Milan Krnic,2018-12-17 21:40:50

Netuším, jak to souvisí s ne/pojídáním tabletek, ono se vždy něco najde a nepředpokládám, že zvládneme opravit všechno (sportovat a dobře jíst za nás úprava nebude).

Odpovědět

Evoluční výhoda

Libor Zak,2018-12-17 15:59:05

Tak vždy se bude velká část lidstva ohánět něčím, čemu bude říkat etika. Další se budou ohánět boží vůlí a tím, že lidstvo zasahuje do toho, do čeho nemá. No a pak tu budou ti, kteří to neřeší a vědí, že každá evoluční výhoda je dobrá. Potichu, bez mediálního zviditelňování začnou vznikat vylepšení jedinci a nebudou to jen lidé zbavení dědičných chorob, ale i odolní vůči virům, bakteriím a rakovinnému bujení a budou to stále víc i takoví, kteří budou silnější, pružnější a atraktivnější, také odolnější vůči příznakům stárnutí. Patrně budou i inteligentnější. Nikdo si toho dlouho ani nevšimne a najednou tu bude vlastně jiný živočišný druh a tomu asi bude potom patřit vesmír. Běžný člověk, který se bude urputně držet svého lidství, ten se bude většinou i urputně držet i drnů pod svýma nohama. A jednou prostě přiletí z vesmíru nějaký velký šutr a tuto linii živočišného stromu vymaže. Evoluce je totiž dost nekompromisní.

Odpovědět


Re: Evoluční výhoda

Milan Krnic,2018-12-17 22:22:07

Vzhledem ke stavu technologií týkajících se kosmického výzkumu snad jedině člověkoželvušky vystřelené v kapslích široko daleko doufaje, že to někam/nějak dopadne :)

Odpovědět

Paráda

Alexandr Kostka,2018-12-17 12:14:35

A není mco brzy na výzkum mechanismů, proč a jak to funguje? Když už se to kolik let všeobecně používá? Nádherná ukázka toho, čemu říkám nezodpovědná věda. Napřed to vynalezneme. pak to dáme k užívání poměrně široké veřejnosti. A až teprve pak nás začne zajímat, jak a proč to vlatně funguje. Pokud takto stvoří něco opravdu smrtícího, tak se lidstvo fáze "Proč" ani nedožije.

Odpovědět


Re: Paráda

Vojtěch Kocián,2018-12-17 12:28:40

No, takto to fungovalo vždy, pokud nešlo o vývoj něčeho od známých základů (což je spíš výjimka). Kdyby se každý nový objev před využitím musel nejdřív analyzovat až k elementům, tak se nezprovozní nic.
Takový oheň lidstvo vesele využívalo a zneužívalo tisíce let a teprve nedávno jsme pochopili, jak to vlastně funguje (a pořád nevíme všechno).

Odpovědět


Re: Paráda

Pavel R.,2018-12-17 12:28:41

Řada léků funguje, používá se a neví se přesně na jakém principu fungují.

Odpovědět


Re: Re: Paráda

Libor Tomsik,2018-12-17 14:18:30

Když by jen léků. U spoustu SW (co napsali od nuly lide) se to také moc netuší a používá se v kritických systémech.

Odpovědět


Re: Re: Re: Paráda

Alexandr Kostka,2018-12-17 18:16:56

Také už se to kolikrát tvrdě nevyplatilo. I u léků, i u softwaru, i u mnoha jiných "užitečných pokroků". Například Thalidomid, například ndes již nefungující antibiotika. například DDT, Například se opatrně šušká, že roundup je némlich stejné svinstvo. například se též velmi opatrně šušká, že je elektronická cigareta patrně horší než normální kouření atd. Například se již se stoprocentní jistotu VÍ, že "ekologičštější diesly" ve skutečnosti přinesly lehké snížení jedovatých částic, ale zato mnohonásobné zvýšení karcinogenních. A to jsou opravdu jen drobnosti. Co až někdo vynaleztne opravdu ničivou věc a také jí automaticky dá lidstvu k užívání? Třeba dnes je strašákem "globální oteplení", a oxid uhličitý. Dokážete si představit následky katalyzátoru, který by ho rozkládal? Který by pseudozelení okamžitě po tunách rozhodilo po povzrchu země i moří, jen aby byl všude.. V konečném důsledku konec života založeného na kyslíku. A co horšího, nesmírně pomalý.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Paráda

Jan Novák9,2018-12-17 19:17:36

Je pravda že zákaz DDT způsobil asi 20 milionů obětí, to byl ale ZÁKAZ na nátlak zelených, ne jeho použití.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Paráda

Alexandr Kostka,2018-12-17 19:43:28

A jeho použití způsobilo vyhynutí kolika druhů a u kolika dalších vedlo ke stavu "kriticky ohrožen". A kdyby nebylo tyk Ynteligentně nasazeno po megatunách, že náseldně muselo být zakázáno, mohlo se v omezenám množství používat právě tam, kde to bylo kriticky nejdůležitější a opravdu pomáhat. Ostatně, kdyby nebyla podobně hromadně zneužita antibiotika, mohla lidstvu sloužit mnoho let. Takhle se já i vy dožijeme jejich konce.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Paráda

Petr 1,2018-12-17 21:10:02

No tak ty vyhynulé druhy uveďte, když se jimi oháníte. Dnes jsou jisté dvě věci. Za prvé, to co Carsonová tvrdila, tedy že DDT způsobuje vymírání orla bělohlavého byl blábol, naopak v době kdy se DDT používalo jeho počty rostly. Za druhé, hysterická kampaň, kterou spustila, způsobila genocidu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Paráda

Milan Krnic,2018-12-17 21:44:14

Glosovat co by kdyby se dá parádně. Bohužel jak by to bylo, pokud by DDT zakázáno nebylo, nelze určit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Paráda

Petr 1,2018-12-17 21:16:39

Opatrně se to šušká mezi zelenými diletanty, a to na základě dojmu IARC. Přičemž tento dojem IARC získala na základě neúplných dat. Pro info, do stejné kategorie nebezpečnosti zařadila IARC i mobilní telefony.
Používáte mobilní telefon? Jak si to proboha můžete dovolit, vždyť tím ohrožujete sebe a okolí rakovinou.

Odpovědět


Re: Paráda

Petr 1,2018-12-17 16:30:38

To je podobný blábol, kterým se ohánějí zelení, vždy když dostanou hysterák na téma GMO, JE nebo těžba zemního plynu z břidlic. Pak začnou mlít něco o nutnosti dalšího výzkumu (po 20 letech běžného a bezproblémového používání), předběžné opatrnosti (přeloženo do lidské řeči - zakažte to na sto let a pak na věky) škodlivým dopadům (které neexistují), atd., atp.
Jestli je něco neetické, pak omezování technologie, která by mohla zachraňovat lidské životy.

Odpovědět


Re: Paráda

Jiri Naxera,2018-12-17 16:57:28

To přece není vůbec problém. Těch oborů, kdy nevíme proč něco funguje a přesto je rutinně používáme pěkných pár století je spousta. Jen tak mezi řečí:
- hydrodynamika/aerodynamika - vyřešit Navier-Stokesovku až na pár vysoce symetrických triviálních případů neumíme přes jisté pokroky v posledních letech ani numericky, přesto máme letadla, lodě, auta, ponorky etc.
- medicína - tu jsem zrovna před nedávněm četl, že jak se uvolňují regulace nad čím se nesmí bádat, tak se zjišťuje, že látky obsažené v konopí zlepšují spoustu variant špatného zdravotního stavu. Což ví spousta důchodců už dlouho a aktivně to používá.
- Jakákoli umělá naučená neuronka funguje a nikdo neví pořádně jak
- Ani nevím, jestli je feromagnetismus už vyřešený matematicky, jestli si dobře pamatuju, tak dlouho byl stav ve stylu "orbitální s spinový moment a když se toho vedle sebe postaví hodně tak to nějak z toho vypadne feromagnetismus ale spočítat to nikdo neumí"
- Pokud se nepletu tak dlouho byl problém vysvětlit i jen tření ebonitové tyče a liščího ohonu, jakým mechanismem to vytváří elektrické pole.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz