MicroBRAIN: DARPA sází ve vývoji umělých inteligencí na hmyzí mozek  
Malý létající hmyz má maličké mozečky s pár set neurony. Přesto zvládají spoustu věcí, včetně obstojné navigace a let v reálném světě. DARPA by ráda postavila umělé inteligence, které budou schopné hmyzího uvažování a hmyzího vědomí, přičemž budou malé a spotřebují jen málo energie.
Hlava bzučivky, plná úsporné inteligence. Kredit: JJ Harrison / Wikimedia Commons.
Hlava bzučivky, plná úsporné inteligence. Kredit: JJ Harrison / Wikimedia Commons.

Hmyz je malý. A přesto je očividně velmi šikovný. Nad jeho schopnostmi a dovednostmi nejednou kroutíme hlavou. Velmi malé a oproti tomu našemu jednoduché jsou i hmyzí mozky. Přesto fungují efektivně, a jak ukazují nedávné experimenty, jsou schopné až překvapivého uvažování.


Agentura amerických vojenských vývojářů DARPA se dlouhodobě snaží omezit rozsah výpočetní síly a hardware, který je nezbytný k provozování aplikací s pokročilou umělou inteligencí. Teď DARPA rozhodla hledat inspiraci u hmyzu. Agentura před pár dny dala jasně najevo, že chce postavit výpočetní systémy, které budou tak malé a zároveň výkonné jako mozky „velmi malého létajícího hmyzu“.

 

Logo DARPA.
Logo DARPA.

DARPA vyhlásila program Microscale Biomimetic Robust Artificial Intelligence Networks, čili MivroBRAIN, jehož konečným cílem je vytvořit pokročilé systémy umělé inteligence, které budou velmi malé, bude jim stačit méně energie, a bude je nutné trénovat na menším množství dat.

 

Vědci by měli v rámci takového projektu analyzovat hmyzí mozky, které umožňují svému majiteli obstojně navigovat v reálném světě, i když mají minimální kapacitu a omezené informace. Díky takovému výzkumu by měli vývojáři umělých inteligencí dostat nápovědu, jak postavit pokročilé systémy umělé inteligence, které budou malé a zároveň zvládnou uvažování na hmyzí úrovni.
Podle DARPA na malém létajícím hmyzu příroda očividně zapracovala. Ve snaze ušetřit hmotnost těla a potřebnou energii, mají některé druhy létajícího hmyzu na navigaci pouhých pár set neuronů. Přesto létají a nikoliv úplně zle. DARPA očekává, že badatelé prozkoumají nervové a senzorické systémy malého létajícího hmyzu a vyvinou modely výpočetních systémů, které bude možné zprovoznit na vhodném hardware a pak i napodobit úctyhodné výkony malých hmyzích mozečků.

 

Kanadská Arktida. Inteligence muchniček je obzvlášť zničující. Kredit: NicolasPerrault / Wikimedia Commons.
Kanadská Arktida. Inteligence muchniček je obzvlášť zničující. Kredit: NicolasPerrault / Wikimedia Commons.


Projekt MicroBRAIN je součástí širšího programu DARPA, který nese název Artificial Intelligence Exploration. Tento program zahrnuje rychlé investice menšího rozsahu do slibných projektů, které přispějí k úsilí DARPA vytvořit umělou inteligenci „třetí vlny“. Inteligence třetí vlny by přitom měly být schopné obecného uvažování a být si „vědomé“ kontextu, což jim umožní lépe chápat okolní svět.

 


Lidé si často představují, že k obstojnému chápání okolního světa je třeba napodobit lidských mozek. Ten ovšem obsahuje asi tak 60-70 miliard vzájemně vysoce propojených neuronů. Simulovat něco takového je zatím zcela mimo naše možnosti. Byla by to ale vlastně hloupost. Začínali snad vynálezci palných zbraní laserovými puškami? Hmyzí mozky mívají méně než tisícovku neuronů a ve světě se očividně neztratí.


Je rozhodně dobrý nápad nejprve důkladně pochopit fungování takového mozku, a až pak se zabývat něčím složitějším. Vědci se přitom domnívají, že detailní analýzy hmyzích mozečků jim mohou poskytnout zásadní informace, které pak využijí pro architekturu systémů umělé inteligence. Zájemci o tento typ výzkumu se mohou přihlásit s projektem do 4. února, přičemž ty nejlepší projekty bude DARPA financovat.


DARPA nabízí výzkumným týmům, které mají zájem podílet se na programu MicroBRAIN, až 1 milion dolarů. Za to chtějí, aby vědci vytvořili fyzický model nervových systémů hmyzu, analyzovali, jak se hmyzí mozky vyvíjejí v čase, a také aby navrhli hardware, které bude simulovat neurální struktury hmyzích mozků. MicroBRAIN vypukne 4. dubna a měl by trvat 18 měsíců.

Video:   Why the insect brain is so incredible - Anna Stöckl


Literatura
Defense One 10. 1. 2019.

Datum: 24.01.2019
Tisk článku

Související články:

DARPA vyvíjí hejnovou taktiku pro drony na městských bojištích     Autor: Stanislav Mihulka (09.01.2018)
DARPA vyvinula zařízení pro telepatickou komunikaci s hejnem dronů     Autor: Stanislav Mihulka (08.09.2018)
Obranný genetický systém Insect Allies využívá šíření hmyzem     Autor: Stanislav Mihulka (06.10.2018)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz