Mapusaurus roseae  
…aneb Představení obřího „ještěra Země“

Rekonstruované kostry tří jedinců druhu Mapusaurus roseae v různých věkových stadiích. Je možné, že tito obří karcharodontosauridní teropodi žili v menších smečkách, případná kooperace jejích členů při lovu ale není prokázaná. Největší jedinci dosahovali délky zhruba v rozmezí 10 až 13 metrů a hmotnosti nejméně 3 až 6 tun. Představovali tedy dravce ve velikostní kategorii proslulého tyranosaura. Kredit: Kabacchi/FunkMonk; Wikipedie (CC BY 2.0)
Rekonstruované kostry tří jedinců druhu Mapusaurus roseae v různých věkových stadiích. Je možné, že tito obří karcharodontosauridní teropodi žili v menších smečkách, případná kooperace jejích členů při lovu ale není prokázaná. Největší jedinci dosahovali délky zhruba v rozmezí 10 až 13 metrů a hmotnosti nejméně 3 až 6 tun. Představovali tedy dravce ve velikostní kategorii proslulého tyranosaura. Kredit: Kabacchi/FunkMonk; Wikipedie (CC BY 2.0)

O gigantickém karcharodontosauridním teropodovi druhu Mapusaurus roseae již zde byla nejedna zmínka. Tento zástupce čeledi atraktivních, často značně velkých „ještěrů se žraločími zuby“ (jak zní český překlad názvu čeledi Carcharodontosauridae) byl objeven na území argentinské Patagonie v lokalitě Cañadón del Gato, a to v sedimentech souvrství Huincul. Je nicméně možné, že fosilie tohoto druhu byly objeveny také na území Chile. Mapusaurus byl každopádně přímým současníkem jednoho z největších známých suchozemských živočichů všech dob, titanosaurního sauropoda druhu Argentinosaurus huinculensis.[1] Je možné, že mapusauři lovili mláďata tohoto dlouhokrkého giganta, zejména pokud (jak je pravděpodobné) dokázali spolupracovat ve smečkách. Fosilie mapusaurů byly objeveny v rámci společného kanadsko-argentinského paleontologického projektu a jejich vykopání a preparace probíhaly v letech 1997 až 2001. V roce 2006 pak tohoto teropoda popsali paleontologové Philip J. Currie a Rodolfo Coría v odborném periodiku Geodiversitas.[2] Rodové jméno teropoda je odvozeno z jazyka indiánského kmene Mapučů, obývajících oblast nálezu, a znamená doslova „ještěr země“. Slovo mapu totiž v jazyce Mapudungun znamená „zemský“, či „ze Země vycházející“. Druhové jméno roseae zase odkazuje k barvě sedimentů, ve kterých byly fosilie objeveny („rose“, tedy anglicky růžová) a zároveň je poctou americkému softwarovému vývojáři Jamesi Gordonovi Letwinovi a jeho ženě Rose, kteří vykopávky významně finančně podpořili. Objev tohoto druhu se stal proslulým i díky faktu, že bylo objeveno přinejmenším sedm jedinců mapusaura na jedné lokalitě, což naznačuje, že mohlo jít o druh, žijící a lovící ve smečkách. Objevené exempláře mají různý věk a mohlo se tedy jednat i o jakési příbuzenské uskupení, podle některých paleontologů pak možná šlo jen o náhodné seskupení mrtvých těl, nahromaděných na jednom místě například po rozsáhlých záplavách. Podobná seskupení velkého množství jedinců jednoho druhu teropoda známe i ze Severní Ameriky, a to v případě jurského rodu Allosaurus (Utah)[3] a křídových tyranosauridů rodu Albertosaurus (Alberta)[4] a Daspletosaurus (Montana)[5].

 

Mapusauři patřili k tzv. megateropodům, tedy obřím zástupcům skupiny Theropoda, kteří dosahovali délky nad 12 metrů a hmotnosti v řádu tun. Největší jedinci se velikostí blížili dalšímu obřímu karcharodontosauridovi z Argentiny, druhu Giganotosaurus carolinii. Jen lebka dosud rekordního exempláře mapusaura možná měřila na délku celých 180 centimetrů. Kredit: Slate Weasel; Wikipedie (volné dílo).
Mapusauři patřili k tzv. megateropodům, tedy obřím zástupcům skupiny Theropoda, kteří dosahovali délky nad 12 metrů a hmotnosti v řádu tun. Největší jedinci se velikostí blížili dalšímu obřímu karcharodontosauridovi z Argentiny, druhu Giganotosaurus carolinii. Jen lebka dosud rekordního exempláře mapusaura možná měřila na délku celých 180 centimetrů. Kredit: Slate Weasel; Wikipedie (volné dílo).

 

Ať už mapusauři lovili ve smečkách nebo ne, i jako jednotlivci museli být hrozivým zjevem ve svých ekosystémech. Dospělý jedinec měřil na délku asi 10,2 metru a vážil přes 3 tuny, některé kosterní fragmenty však nasvědčují ještě podstatně větším rozměrům odrostlých exemplářů. Paleontolog Thomas R. Holtz, Jr. například odhadl délku takového velkého jedince až na 12,6 metru, jeho hmotnost by pak pravděpodobně přesahovala 6 tun.[6] Tím už by mapusaurus patřil do velikostní kategorie tyranosaura. Lebka jednoho fragmentárně zachovaného exempláře by podle dobře podložených odhadů měřila na délku v kompletním stavu 180 centimetrů. Druh M. roseae se tak velikostně značně blížil poměrně známým druhům Tyrannotitan chubutensis i Giganotosaurus carolinii z Argentiny, se kterými byl ostatně velmi blízce příbuzný (společně spadají do tribu Giganotosaurini).[7] Mapusaurus je z nich nejmladším druhem, nejméně o 20 milionů let mladší než tyranotitan a zhruba o 2 až 3 miliony let mladší než giganotosaurus. Žil totiž v období geologických věků cenoman až turon (raná pozdní křída), asi před 97 až 93 miliony let.[8] Kromě již zmíněného kolosálního argentinosaura sdílel své životní prostředí také se středně velkými rebbachisauridními sauropody (rody Cathartesaura a Limaysaurus), dosud nepopsanými většími iguanodontními ornitopody a celou plejádou jiných teropodů – vzdáleně příbuzného karcharodontosaurida druhu Taurovenator violantei, neovenatorida rodu Gualicho, megaraptora rodu Aoniraptor nebo s abelisauridy rodů Skorpiovenator a Ilokelesia.[9] Mapusauři byli téměř s jistotou nejsilnějšími dravci svého ekosystému a pokud lovili ve smečkách, představovali nepochybně i dominantní predátory. Je otázkou, zda si smečka několikatunových teropodů mohla dovolit zaútočit na dospělého argentinosaura s hmotností kolem 80 tun, pokud se to ale stalo, muselo jít o neuvěřitelnou podívanou. Dravec o velikosti slona útočící na kořist velikosti obří velryby je představa, za kterou by se nemusel stydět ani leckterý hollywoodský scénárista. V době života mapusaura před 95 miliony let se přitom podobné události možná reálně odehrávaly…


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: Mapusaurus was a genus of giant carcharodontosaurid theropod dinosaur living during the early Late Cretaceous (about 95 mya) in what is now Argentina. It was 10 to 12 meters long and weighed about 3000 to 6000 kilograms. It lived alongside one of the largest known sauropod dinosaurs of all time, Argentinosaurus.


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Mapusaurus

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=77206

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/MAPUSAURUS

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/m/mapusaurus.html

http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_m/mapusaurus.php

———

[1] Sellers, W. I.; et al. (2013). Carrier, David, ed. „March of the Titans: The Locomotor Capabilities of Sauropod Dinosaurs“. PLoS ONE. 8 (10): e78733. doi: 10.1371/journal.pone.0078733

[2] Coria, R. A.; Currie, P. J. (2006). „A new carcharodontosaurid (Dinosauria, Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina“. Geodiversitas. 28 (1): 71–118. ISSN 1280-9659

[3] Joseph E. Peterson​; et al. (2017). New data towards the development of a comprehensive taphonomic framework for the Late Jurassic Cleveland-Lloyd Dinosaur Quarry, Central Utah. PeerJ 5:e3368, doi: http://doi.org/10.7717/peerj.3368

[4] Eberth, David A.; Currie, Philip J. (2010). „Stratigraphy, sedimentology, and taphonomy of the Albertosaurus bonebed (upper Horseshoe Canyon Formation; Maastrichtian), southern Alberta, Canada“. Canadian Journal of Earth Sciences.47 (9): 1119–1143. doi: 10.1139/e10-045

[5] Currie, Philip J.; et al. (2005). „An unusual multi-individual tyrannosaurid bonebed in the Two Medicine Formation (Late Cretaceous, Campanian) of Montana (USA)“. In Carpenter, Kenneth (ed.). The Carnivorous Dinosaurs.Bloomington: Indiana University Press. pp. 313–324. ISBN 978-0-253-34539-4.

[6] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[7] Canale, Juan Ignacio; et al. (2015). „Cranial ontogenetic variation in Mapusaurus roseae (Dinosauria: Theropoda) and the probable role of heterochrony in carcharodontosaurid evolution“. Paläontologische Zeitschrift.89 (4): 983–993. doi: 10.1007/s12542-014-0251-3

[8] Leanza, Héctor A.; et al. (2004). „Cretaceous terrestrial beds from the Neuquén Basin (Argentina) and their tetrapod assemblages“ (PDF). Cretaceous Research. 25 (1): 61–87.

[9] Sánchez, Maria Lidia; Heredia, Susana; Calvo, Jorge O. (2006). „Paleoambientes sedimentarios del Cretácico Superior de la Formación Plottier (Grupo Neuquén), Departamento Confluencia, Neuquén“ [Sedimentary paleoenvironments in the Upper Cretaceous Plottier Formation (Neuquen Group), Confluencia, Neuquén]. Revista de la Asociación Geológica Argentina.61 (1): 3–18.

Datum: 07.02.2019
Tisk článku


Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace