Umělá inteligence vystopovala přízračného předka v našem genomu  
V lidském genomu se nacházejí podivuhodné fosilie. Problém je v tom, že bývají zahrabané v gigantickém množství genetických dat. Umělé inteligence se ale práce nebojí, jsou neúnavné a nedělají chyby. Proto se jim daří objevovat to, na co by samotní lidé byli krátcí.
V našem genomu se skrývají přízrační předci. Kredit: Smithsonian's Human Origins Program.
V našem genomu se skrývají přízrační předci. Kredit: Smithsonian's Human Origins Program.

Umělé inteligence nejsou líné, nemají strach a neschází jim extrémní motivace. Na rozdíl od lidských výzkumníků se strojové mozky nezaleknout gigantických hromad dat, které dnes vyrábějí důmyslné přístroje v mnoha oborech vědy. A když nasadíte správnou inteligenci na správná data, tak z nich může vyhrabat pozoruhodné věci.

 

Jaume Bertranpetit. Kredit: PRBB.
Jaume Bertranpetit. Kredit: PRBB.

Nedávno se to povedlo paleontologům a evolučním biologům, kteří pustili umělou inteligenci se strojovým učením na analýzu osmi předních modelů původu a evoluce člověka. Inteligence nelenila a nakonec se jí povedlo vystopovat populaci doposud neznámého přízračného předka (anglicky krásně „ghost ancestor“), přímo v lidském genomu. Tito přízrační a nám blízce příbuzní lidé se někdy během historie křížili s našimi předky v Asii a Oceánii, a zanechali pozůstatky v naší DNA.


Jaume Bertranpetit z Pompeu Fabra University ve španělské Barceloně a jeho spolupracovníci jako jedni z prvních použili umělou inteligenci ve výzkumu původu a evoluce člověka. Jejich umělá inteligence prosívala ohromná množství paleogenetických dat a porovnávala je s DNA moderních lidí. A nakonec v sítích této inteligence uvízlo něco skutečně zajímavého. Jejich výzkum publikoval časopis Nature Communications.

Putování nejstarších lidí rodu Homo po Zemi. Kredit: Antón, Potts & Aiello (2014), Science.
Putování nejstarších lidí rodu Homo po Zemi. Kredit: Antón, Potts & Aiello (2014), Science.


Zmíněné umělé inteligenci se povedlo strefit se do stávajících paleontologických teorií, které vznikly díky výzkumu fosilních pozůstatků lidí i našich blízkých příbuzných.

Denisova jeskyně v roce 2008. Kredit: D. A. Barnaul / Wikimedia Commons.
Denisova jeskyně v roce 2008. Kredit: D. A. Barnaul / Wikimedia Commons.

Umělá inteligence zjistila, že přízrační lidé z našeho genomu pravděpodobně vznikli z horké evoluční směsi neandrtálců a denisovanů, tedy dvou dnes již dobře známých blízkých příbuzných našeho druhu. Tito přízrační příbuzní měli pravděpodobně hodně blízko k doposud jedinému známému přímému kříženci mezi neandrtálci a denisovany. To je teenagerka z Denisovy jeskyně na Sibiři, která žila asi před 90 tisíci let. Měla neandrtálskou matku a otce denisovana.


Jak říká Bertranpetit, přízrační příbuzní z našeho genomu by měli být takoví jako ona. Jen jich určitě byly celé populace a ne jenom jednotlivci. Podle dřívějších studií opustili moderní lidé, tedy náš druh, Afriku zřejmě před 180 tisíci let. Vyrazili dobýt svět a cestou se křížili s příbuznými druhy, jako právě s neandrtálci nebo denisovany, alespoň do té doby, než je vyhubili.


Jak to ale v podobných případech bývá, takové křížení bylo velmi komplikované a dnes je obtížné z jeho výsledků rekonstruovat evoluční historii. Doklady existence přízračného předka jsou jen velmi řídké a zatím není jasné kdy, kde a jak často se naši dávní předci křížili s těmito lidmi i dalšími příbuznými. Doufejme jen, že si to pořádně užili.

Video:  Digging into the information of the diversity of the human genome



Literatura
Smithsonian,com 8. 2. 2019, Nature Communications

Datum: 11.02.2019
Tisk článku

Mýtus evoluce - Mejsnar Jiří A.
 
 
cena původní: 190 Kč
cena: 169 Kč
Mýtus evoluce
Mejsnar Jiří A.
Související články:

Sibiřskou jeskyni obýval dosud neznámý druh člověka     Autor: Dagmar Gregorová (25.03.2010)
Nejstarší lidská DNA z Jámy kostí     Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2013)
Co prozradil nejstarší genom z lidské linie?     Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2016)



Diskuze:

Anton Matejov,2019-02-13 11:14:37

...když nasadíte správnou inteligenci na správná data, tak z nich může vyhrabat pozoruhodné věci...
Ľudia, vedci, církev sú často rasovo zaujatí. Veľmi by ma zaujímalo, čí ti vedci, programatori, zakomponovali do daných gigantických hromad dat niečo z polovodných teórii.
Dnes je známe, že napríklad cicavce ako Delfiny sa vrátili k vodnému životu. Majú tiež prekvapivo podobný mozog a znaky inteligencie.
Podľa môjho názoru inteligenciu našich predkov, ich vzpriamenú chvôdzu,rast mozgu, veľmi silno ovplyvnil polovodný spôsob života. Polovodné teórie sa v minulosti dosť silno potlačovali. Nesprávne ich v minulosti autori vypracovali a propagovali. Ja sa dnes viacej hlásim k slabším princípom polovodných teórií. Dnešné teórie hovoria, že napríklad kvôli klimatickým zmenám, mizli pralesy.(Súhlas) Naší predkovia museli zliezť zo stromov na savany, kde sa im spôsobom života začala narovnávať chrbtica až nakoniec dospeli k vzpriamenej chvôdzi.
Podľa môjho názoru na savanách naši predkovia nemohli nacvičovať vzpriamenú chvôdzu, lebo by našich prapredkov mäsožravé šelmy proste vyhladili. Tiež by sa dal stvoriť program pre AI, či ten scenár je vôbec pravdepodobný!!!
Situácia by sa začala prudko meniť, ak by sme namiesto biotopoch saván vymenili za niektoré prvky polovodného spôsobu života. Niekde v biotopov na pobreží mora, blízko riek, jazier. Tie tigre, levy si veľmi netrúfnu prenasledovať obete, ak im utečú do vody. Ak by aj riskovali vliezť do vody, raz dva by ich naší prapredkovia dorazili kyjakmi, skalami. Zároveň aj morská, vodná strava obohacovala stravu, zvyšovala šance na prežitie.Pôsobila na rast mozgu našich prapredkov, to je aj dokázané.
Časté plávanie narovnávalo naším prapredkom chrbticu a nútilo ich k vzpriamenej chvôdze!
Ľudom sa automatickí spomaľuje pri potápaní aj tep srdca, dosť silná evolučná náhoda???
Jaskyne a naší prapredkovia...Drvivá väčšina jaskýň ma niečo spoločné s vodnou eroziou. Tie opice veľmi neobľubujú jaskyne. Prečo teda ich mali v obľube naší predkovia?
Vzťah našich prapredkov k ohňu. Nuž keď vyliezli z vody podchladení ani by som sa veľmi nečudoval, že časom dospeli k zakladaniu ohňa aby sa ohriali, neskôr spracovali stravu pomocou ohňa. Ovládnutie ohňa dosť silno ovplývnilo prežitie našich predkov, úpravu potravy a ich inteligenciu. Pred dobu kamennú by som zakonponoval dobu ohňa.
Doba kamenná, spracovanie kameňa, použivanie nástrojov...na pobreží mora, blízko riek, jazier je oveľa viac rôznych druhov kameňov na opracovanie, ako na savanách. Asi tam naší predkovia dospeli k rôznym spôsobom spracovania kameňa, nástrojom.
Tie zvieratá sa musia chodiť napiť. Naší predkovia mali aj strategické výhody, ako loviť zver v blízkosti vodných tokov, jazier.
To prekonávanie kontinentov, veľkých vodných prekážok našimi predkami je tiež fascinujúce a prekvapujúce.
Našich prapredkov by som teda viac klasifikoval podľa toho ako neskôr opustili polovodné spôsoby života, napríklad dobou ľadovou, klimatickými zmenami, vznikom Sahary boli k tomu donútení.
Aj tie veľké civilizácie začali vznikať a prosperovať v blízkosti riek ak Nil, Tigris, Eufrat, Indus (harapská civilizácia) a podobne.

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2019-02-13 18:34:35

Nikoli teorií, ale hypotéz. A ty zahrnuty v datech nejsou.
Ze zdroje pak: “By far, the only models we tested that really are backed by the data are the ones having this ghost population introgression,” Bertranpetit says.
Tedy žádní polovodníci. Snad příště :)

Odpovědět

Kdo si užil

Milan Krnic,2019-02-11 19:56:27

Moderně užili (kdo ví, jako co se kdo identifikoval), v rámci bigotních poměrů ještě před pár lety užily, protože o samečcích bych nepochyboval :)
Díky za článek!
Jinak AI chyby samozřejmě dělají.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace