Stres nám zkracuje telomery a buňky pak rychleji stárnou  
Vědci potvrdili platnost pořekadla, že „starosti dělají šediny“. Prokázalo se, že přetrvávající soužení způsobuje rychlé stárnutí buněk a pravděpodobně i jejich časnější smrt.

Dřívější výzkumy prokázaly, že v buňce se vyskytují na DNA místa, na které je vázán protein a že tato místa fungují jako buněčné hodiny. Nazývají se telomery a čas určují tím, že sledují, kolikrát se buňka rozdělila. Tím jí určují, jak dlouho ještě bude žít. Telomery chrání konce chromosomů podobně, jako plastikové výztuže chrání konce našich tkaniček od bot.
Pokaždé když se buňka rozdělí, enzymy kousek telomery odkrojí. Až už z centromery nic nezbude, buňka se přestane dělit a posléze umře.


To, že stres může podlomit lidské zdraví, třeba tím, že snižuje odolnost proti infekci, nebo tím, že  zvyšuje náš krevní tlak, zase až takovým překvapením není. Zatím se ale nikomu nepodařilo na molekulární úrovni prokázat, co je zhoršením lidského zdraví v těchto případech příčinou. S vysvětlením nyní přichází Elizabeth Blackburn z  University of California ze San Franciska. Odpověď získala pokusem na ženách, kterým měřila telomery.

 

Zvětšit obrázek
Imunitní buňky žen trpících stresem mají krátké telomery, jsou „starší“ o deset let.


Blackburnové se podařilo do pokusu získat 58 zdravých žen ve věku 20 až 50 let. Všechny  byly matkami a měly alespoň jedno dítě. Přitom  39 z nich pečovalo o potomka, který byl chronicky nemocný. Jednalo se o vážné nemoci, jako například mozkovou obrnu. Všechny dobrovolnice zařazené do pokusu opakovaně odpovídaly na otázky - jak vnímají svůj stres. Je zbytečné rozebírat, že  matky s vážně nemocnými dětmi obecně udávaly, že žijí ve stresu prakticky neustále.

 
Když Blackburnová všem ženám v pokusu odebrala krev a  změřila telomery u imunitních buněk zvaných monocyty (měřila také aktivitu enzymu zvaného telomeráza, který o telomery pečuje), zjistila, že mezi stresem a délkou telomer je souvislost. Matky, které popisovaly svůj stres jako velký, měly telomery podstatně kratší.
Imunitní buňky stresovaných žen měly telomery v takovém stavu, jako je měly nestresované ženy, které byly o deset let starší.


Výzkumníci zatím neví jak stres délku telomer ovlivňuje a ani jak stres působí na aktivitu enzymu telomeráza. Spekulují však, že by v tom mohly mít prsty volné radikály. A že jsou to právě ony, které brání telomeráze v jejím pečování o správnou délku telomer.

 
Telomery jsou patrny jako svítící čepičky na konci chromosomů. Jsou to biologické hodiny, které určují buňkám, kolikrát jim ještě v jejich pozemské pouti bude dovoleno se rozdělit.

Další výsledky popisovaného testu na dobrovolnicích ukázaly, že ženy, které v dotazníku přiznávaly, že trpí velkým dlouhotrvajícím stresem, měly buňky volnými radikály mnohem více poničeny, než tomu bylo u buněk jejich vrstevnic, které o sobě vypověděly, že psychickým vypětím nestrádají.


Podrobně budou v tomto článku zmíněné pokusy rozebrány v  Proceedings of the National  Academy of Sciences. I část nyní zveřejněných faktů vzrušilo odborný svět, jak se pro tisk vyjádřil o poznatcích Blackburnové Robert Sapolsky, biolog Stanfordovy University. Podle něj je na tom všem fascinující, jak se stres prokazatelně ukázal být určujícím faktorem stárnutí.

Fred Goldman, pediatr a onkolog, který studuje biologii telomer na University of Iowa City, zase komentoval výsledky studie následovně: „ Víme, že lidé, kteří žijí  ve stresu, jsou unavení a vyčerpaní. Pokud by se nám dařilo se stresům vyhnout, je pravděpodobné, že bychom se dožívali vyššího věku“.


Prameny: Epel, E.S. . . . E.H. Blackburn, et al. In press. Accelerated telomere shortening in response to life stress. Proceedings of the National Academy of Sciences. Available at http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0407162101. Science News, Vol. 166, No. 23, Dec. 4, 2004, p. 355

 

Honey

Miláčku, nestresuj se v práci tolik. Budeš vypadat mladší a  tvoje telomera bude taky delší.

Datum: 07.12.2004 03:12
Tisk článku

Zvěřinec - Scullyová Claire, Merritt Richard
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 212 Kč
Zvěřinec
Scullyová Claire, Merritt Richard

Diskuze:

Telomery jako program délky života

PhDr.h.c. Mgr. Emil Sedmík,2008-04-17 21:39:05

Skutečně nám stres "ordinuje" délku života? Domnívám se, že je to neúprosná realita, jak zjišťují výzkumy vědců. Naskýtá se však otázka, jak je "naprogramován" život jedince z hlediska narození. Je zde dána predikce nebo se jedná o otázku nahodilých životních situací, do nichž se člověk dostane? Jsem přesvědčen, že život člověka je naprogramován v hlavních rysech již před narozením včetně délky života. Tomu odpovídá i programově řízené zkracování délky telomer. Jsou to vlastně naprogramované biologické hodiny. Je otázkou, zda v bližší nebo vzdálenější budoucnosti se podaří vědcům zachovat délku telomer, tedy přenos informací v genech tak, aby nedocházelo k jejich neúplné reprodukci, a tím i ke zkracování. Pokud by byla zachována jejich nezkreslená kontinuita, životnost buněk by byla prakticky neomezená. Tedy živý organismus (v našem případě člověk) by byl tak zvaně nesmrtelný. Filozofií existence v tomto smyslu se zabývám v publikaci Objasněné záhady světa, kterou vydalo nakladatelství Fontána Olomouc v roce 2005 - v podrobnostech odkazuji na její obsah. Autor

Odpovědět

Je proces stárnutí buněk nevyhnutelný?

doris,2006-05-15 19:28:41

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace