Fyzici vysvětlili exploze plazmatu půlek bobulí vína v mikrovlnce  
Když rozpůlíte bobuli hroznového vína a necháte půlky spojené, tak pár sekund po vložení do mikrovlnky mezi nimi exploduje malá koule plazmatu. Původně virální videa na YouTube se stala populární fyzikální záhadou. A teď je už asi vyřešeno.
Řešení záhady explodujících bobulí. Kredit: Khattak et al. (2019), PNAS.
Řešení záhady explodujících bobulí. Kredit: Khattak et al. (2019), PNAS.

Tohle je věda v celé své kráse. Tajuplná, tak trochu děsivá, trochu šílená a přitom nesmírně okouzlující. Na počátku byla pozoruhodná virální videa na YouTube z roku 2011, v nichž se explozivně vzněcují rozpůlené bobule hroznového vína. Člověk na takovém videu rozkrojil bobuli vína na polovinu tak, že obě poloviny zůstaly spojené kouskem pokožky. Když pak takto připravené bobule umístil do mikrovlnky, tak se během pár sekund mezi polovinami bobule objevila malá ohnivá koule.

 

Pikantní bylo, že tenhle jev neuměl nikdo vysvětlit. Podvod to není, každý si to může doma vyzkoušet, pokud si na to troufá. Od těch dob se objevila celá řada hypotéz, které se snažily tento pozoruhodný jev vysvětlit. Jednou z populárních byla například představa, že bobule nějak vytvářejí anténu, která usměrňuje mikrovlnné záření přes pokožku spojující půlky bobule.

 

Hamza Khattak. Kredit: Trent University.
Hamza Khattak. Kredit: Trent University.

Tajemstvím explodujících bobulí vína se zabývaly i celé vědecké týmy. A jak se zdá, záhadu nejspíš konečně vyřešilo trio kanadských fyziků, které vedl Hamza Khattak z kanadské Trent University. Podle jejich důmyslného výzkumu je exploze maličké koule plazmatu důsledkem vzniku horkých míst, která se vytvoří uvnitř půlek bobulí působením mikrovln. Nejde tedy o působení tepla z prostoru kolem bobulí.

 

Cabernet Sauvignon z Washingtonu. Jak by asi explodoval? Kredit: Agne27 / Wikimedia Commons.
Cabernet Sauvignon z Washingtonu. Jak by asi explodoval? Kredit: Agne27 / Wikimedia Commons.

Khattak se svým týmem uskutečnil sérii pozoruhodných experimentů, v nichž studovali chování bobulí vína, a také podobných objektů, v prostředí mikrovlny. Jejich cílem bylo zjistit, co je vlastně pravým důvodem bobulových explozí plazmatu. Během těchto testů používali termokameru, s jejíž pomocí sledovali, co se bude dít. Kromě toho také intenzivně simulovali na počítači. Kromě bobulí vína testovali i další plody podobné velikosti, a také takto velké plastové koule, které byly naplněné vodou.

 

Ukázalo se, exploze plazmatu v bobulích vznikají kvůli jednoduchému procesu. Když do připravených půlek bobulí proniknou mikrovlny, tak se v nich vytvoří horká místa, která se nacházejí tam, kde jsou si tyto bobule nejblíže, tedy u spojení zbývajícím kusem pokožky původní bobule. Horká místa uvnitř bobulí se zahřívají stále víc a v jednom okamžiku vznikne explozivní koule plazmatu, kterou pak pozorují nadšení diváci.


Vědci zjistili, že nejde jenom o hroznové víno. K podobnému jevu dochází i s jinými plody podobné velikosti a konzistence a dokonce i s plastovými koulemi naplněnými vodou. Rovněž vyšlo najevo, že není nutné, aby obě části původní bobule zůstaly propojené jakýmkoliv způsobem. K explozi plazmatu úplně stačí, když jsou obě půlky k sobě blíže než tři milimetry.

Video:  How Microwaving Grapes Makes Plasma

 

Literatura
Phys.org 19. 2. 2019, PNAS online 19. 2. 2019.

Datum: 20.02.2019
Tisk článku

Nikola Tesla vládce blesku -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 328 Kč
cena: 289 Kč
Nikola Tesla vládce blesku

Související články:

Jsou kulové blesky halucinacemi?     Autor: Stanislav Mihulka (09.07.2010)
Elektřina ze ztracené energie mikrovln     Autor: Stanislav Mihulka (09.11.2013)
Kvantové kulové blesky mohou prospět fúzní energetice     Autor: Stanislav Mihulka (04.03.2018)



Diskuze:

Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:47:24

Kondenzátor 2 kV; VN dioda(y) 0,5A; VN pojistka 0,6 -1 A; NN pomalá pojistka 8-15 A
Mikrovlnka se asi může vlnit jako oblouková plasmová svářečka cca 2 kW několik vteřin.
Měděný blok magnetronu a žhavení katody, podobně jako trafo chvilkové přetížení přežijí.
Mikrovlnka s menším obsahem a vlnovodem zakončeným okénkem má otáčivý talíř aby sušení a opékání domácích miláčků nezpůsobilo okamžitý požár.
Lak trouby (jen zevnitř) může delší výboj propálit či zabarvit. Proto je lepší trouba jen s holou nerezovou stěnou. Ta se asi propálit nedá, bodově rozpálit však ano.
Půlvlna MW má cca 61 mm. Největší rámus MW je v okolí středu ev. v blízkosti půlvlny od vysílajícího konce magnetronu.
V troubě je průvan který rozfoukne ev. hořící kousky do větracího potrubí plného mastných hořlavin a větrák požár udržuje a udělá z ní kovářskou výheň!

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:17

Odpovědět


Termocitlivým papírem s Al vrstvou či pokovenou PES fólií jsem zkoušel, zda v troubě nejsou výrazné kmitny. Nejsou. Zapaluje a taví všude!

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:53:20

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:17

Odpovědět


Pochopitelně jsem VŽDY pracoval na tenké mikanitové desce!

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:55:18

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:18

Odpovědět


Tou je možno též NA NĚKOLIK ! vteřin ucpat obtěžující vnitřní průvan

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:57:51

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:18

Odpovědět


Pokud nemáte kádinky či kelímky z tenkostěnného skla či porcelánu výšky nejlépe ca 61 mm, skelným či asbestovým vláknem svažte destičky mikanitu.

Josef Hrncirik,2019-03-07 15:03:55

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:19

Odpovědět


Destičky či nádobky z plastu se vznítí a přiškvaří k troubě za vzniku STRAŠNÝCH SAZÍ! Silnostěnné skleničky či štamprle prasknou nebo se nataví a trvale očoudí!

Josef Hrncirik,2019-03-07 15:22:00

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:19

Odpovědět


Vyhořením zápalky zhotovte uhlík délky cca 30 mm a vhoďte jej hlavičkou dolů na mikanitové dno "tavícího kelímku" položeného na střed dna nerezové Božky a spusťte se na minimální výkon. Uhlík musí STÁT !

Josef Hrncirik,2019-03-07 15:17:06

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:19

Odpovědět


Cca čtvrtvlná vertikální uhlíková anténa nad zemí mikrovlnky se přijímaným signálem rozžhaví v kmitně do běla a z hlavičky sirky unikají výpary draselné soli usnadňující uvolňování vznášejících se obláčků hořícího plazma. Mikanit či sklenička v kmitně jso

Josef Hrncirik,2019-03-07 15:30:05

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:20

Odpovědět


u nemilosrdně opalovány plazmovým hořákem a plech země se zahřívá přestupem tepla a přes mikanit prošlými posuvovými proudy

Josef Hrncirik,2019-03-07 15:32:55

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:20

Odpovědět


postupně ev. s novými uhlíky zvyšujte výkon trouby až na maximum ? 900 W

Josef Hrncirik,2019-03-07 15:34:55

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:20

Odpovědět


Oblouk u dna je intenzivní a nevhodný a proto je lepší přejít na horizontální dipól cca 61 mm nad zemí.

Josef Hrncirik,2019-03-07 17:45:38

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:21

Odpovědět


Vyhořením krbové zápalky cca 10 cm zhotovte uhlík délky cca 70 mm a vhoďte jej hlavičkou dolů na mikanitové dno "tavícího kelímku" položeného na střed dna nerezové Božky a spusťte se na minimální výkon. Uhlík musí STÁT !

Josef Hrncirik,2019-03-07 15:38:18

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:21

Odpovědět


Na půlvlném uhlíku se objeví i druhá kmitna na rozpáleném horním konci. Emise elektronů z rozpáleného hrotu s velkým potenciálovým spádem usnadňuje tvorbu obláčků plazma vesele stoupajícího ke stropu

Josef Hrncirik,2019-03-07 16:29:22

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:21

Odpovědět


Když Boška už nemůže, basově bručí jako přetížené trafo!

Josef Hrncirik,2019-03-07 17:48:27

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:22

Odpovědět


Opalování plazmou nedělá dobře ani mikanitu a tím spíše nerezu. Proto je záhodno dipól umístit vodorovně nad zem cca 61 mm směrem po větru mikrovln. Měl by svítit střed dipólu. Obvykle však oblouk více rozsvítí jeho konce

Josef Hrncirik,2019-03-07 17:02:29

Odpovědět


Re: Je TO v troubě! Ale CO?

Josef Hrncirik,2019-03-07 14:49:22

Odpovědět


Nenechávejte plazma u stropu déle než vteřinu, aby lak neztmavl. Safety vajgl sirky poměrně rychle zhoří, či se rozlomí.

Josef Hrncirik,2019-03-07 17:38:29

KOH-I-NOOR-HARDTMUTH však pro Vás nařezal 60 mm dlouhé tuhy do mikrotužky 0,3 mm HB.
Tuhy 0,5 mm či tlustější a měkčí jsou příliš vodivé a méně se zahřívají a více namáhají troubu Bošku.
Před vložením do Bošky je vhodné konce tuhy na šmirglu 600 sbrousit do kulata, aby ostrá hrana neprovokovala především tvorbu oblouku.
Tuhu je záhodno vypálit nad plamenem zapalovače nebo sirky, aby se v Bošce netvořily saze či bílý aerogelový dým ze spalované silikonové přísady.
Tuhu dát jako vodorovný půlvlný dipól cca 61 mm nad zem na spalovací kelímek.
Nejvíce svítí rovnoběžně se dvířky, což je nejlépe vidět při položení do středu otáčivého talíře (na talíři mikanit, na mikanitu kelímek, na kelímku tuha). Pokud to sfoukává průvan, přikrýt to nejlépe tenkostěnnou skleněnou nádobou).
Bošku rozjíždět na minimální výkon!
Od konců tuhy nad hořícím obloukem, někdy i od žhavého středu stoupají obláčky plazma a snaží se protavit strop.

Odpovědět


Široko daleko však nižádných plasmových explozí!

Josef Hrncirik,2019-03-07 20:12:00

Běžný nejtenčí alobal má 9 my tloušky. (15 m x 30cm) za cca 18,- K.
Boška spolehlivě zapaluje jen proužek široký 0,5-1 mm délky cca 61+ mm.
Hliník je příliš dobrý vodič a tak se nestačí rychle zahřát, roztavit ev. zapálit, vypařit a shořet s explozivním efektem při odporu jen 0,3-0,1 R pálen zdrojem cca 75 R, tj. ztrátovým výkonem jen cca ?3 W. Přesto z přepáleného proužku vyletí ředkvička zelenomodrého plazma.
Čtvereček tepaného Al 0,8 my (čtvrtina listu imitace Ag pozlátka 14x14 cm)
ve vhodné výšce shoří takřka explozivně (v kyslíku). Odpor má jen cca 30 mR, asi se při malé tloušťce podstatně urychluje jeho hoření.
Obláček plazma ve vzduchu má velikost cca 6 cm a je životaschopný u stropu (pochopitelně tenkostěnné varné nádoby).

Odpovědět


Al drát impedančně přizpůsobený Božce (75R) by musel mít přůměr jen cca 4,6 my. Zmuchlán do koule průměru 36 mm nejlépe v tlakové kyslíkové atmosféře by v Bošce prudce zableskl.

Josef Hrncirik,2019-03-07 20:29:51

Pro uhlík nebo dokonce čistý grafit při přijatelných 3200 K je tloušťka rozumnější
23 - 200 my.

Žádejte vysokomodulová uhlíková vlákna!

Odpovědět


V modelářských potřebách prodávají tyčinky z uhlíkového laminátu průměru 1 mm za cca 20 K,- / m. Při vypalování vytváří husté mastné karcinogenní saze, nejspíše jako jasný plazmatický sloup spojující strop se zemí.

Josef Hrncirik,2019-03-07 20:38:13

Tyčinku vypalte prosím sirkou nebo zapalovačem raději v digestoři nebo za domem než v Bošce či větrací šachtě!

Odpovědět


Z vypálené tyčinky z uhlíkového laminátu ucvakněte kus který se nebude blížit stěně trouby Bošky blíž než na palec, aby na ně nepřeskočil svařovací el. oblouk

Josef Hrncirik,2019-03-09 16:31:40

Nejspíše uvidíte jak se po cca 6 cm po tenkém uhlíku rozežhnou kmitny. Nejvhodnější výška nad zemí Bošky je asi 6cm. Funguje i vertikální čtvrtvlna ze země. Svařování však probíhá mnohem intenzivněji (nebezpečněji) než s vajglem sirky. Pokud se do trouby uvolní poletující krátká uhlíková vlákna, v troubě nezatížené svařováním nahodile žhnou intenzivními skoro bílými záblesky při kterých shoří (trouba zatím ne).
Směle to nazvu superfokusací lambda/100. Obláčky plasma či dokonce exploze stále nikde. Tvorbu a vodivost plasma usnadní impregnace uhlíků obloukovky Bošky koncentrovaným KOH, pokud nemáte na lepší (těkavější a ionizovatelnější) CsOH či CsI. I malý chomáček C vláken u země prudce žhne.
NENÍ VHODN0 PROPÁLIT SI OCHRANNOU MŘÍŽKU PROTI MW na dvířkách či civět do UV světla oblouku!

Odpovědět


Hrozny Cabernet Sauvignon z Washingtonu na obr. 3, pokud nejsou naplněny nitroglycerinem s rozpuštěným chloristanem litným nebudou explodovat vůbec.

Josef Hrncirik,2019-03-09 17:03:56

Aby objekt dobře absorboval energii pole, musí mít rozměr cca půl vlny a aby žhavil, musí být dobře impedančně přizpůsoben. Vodivá koule o obvodu délky vlny má prý rezonancí 30x větší radarový odraz než dává pouhý průřez, navíc je zjevně všesměrová. Podobně by měl být dimenzován i objekt připomínající dipól ze 2 koulí.
Spoj mezi koulemi by měl být cca 75R ztrátový, nikoliv jalový! Rychle by se tam měl vytvořit rozžhavený uhlík, pokud možno odpařující Cs+ či alespoň K+ ionty z vhodné těkavé soli.
Voda se pouze zahřeje či vypaří a plazma stále nikde, navíc dielektrické ztráty asi mají daleko do požadovaných 75R v oblasti středu dipólu, kde navíc hraje roli i směr (polarizace)

Odpovědět


Jakými vtipnými triky Áron lehce zapaluje plasma u bobulí Cabernetu?

Josef Hrncirik,2019-03-11 20:01:48

Bobule sklízí na začátku měknutí 1.VIII, kdy mají nejvíce kyselin a jsou nejvodivější.
Kartáčkem a 1% JAR odrhne jejich voskovitou slupku, aby byly snadno smáčitelné.
Ponoří je do 7% KOH přes noc, aby nasákly draslíkem podporujícím tvorbu vodivých výparů pro plasma a posype podrcenými karbonovými vlákny pro žhavení. Kuličky tvořící dipól cca 61 mm nechá těsně se dotýkat přes louh v otvorech po stopkách. Jeli vrstva louhu příliš tenká či tlustá či nevhodné koncentrace nemá optimální odpor.
7% louhem lze uhlopříčně potřít i dipól ze 2 čtverečků nalezené banánové slupky a nechat je dotýkat se vrcholy.
K vyvolání plazmových explozí musí objekty máčet do třaskavé vody (iontové kapaliny, nejlépe roztoku chlorečnanu hydrazinu v bezvodém hydrazinu), eventuálně do roztoku bezvodých chloristanů Li či Cs v nitroglycerinu, opět s karbonem, na tmavém hroznu neviditelným.

Odpovědět

Skvělá věda.

Jiří Pospíšil,2019-02-25 17:57:07

Sice jsem nepochopil, proč ta plasma a ne rychlý var a případné hoření zbytku, ale připomnělo mi to výzkumnou výpravu, která měla objasnit, proč tučňáci padají na záda, když jim nad hlavou přeletí letadlo. Proč se prostě neotočí nebo neotočí jen hlavu.
Ta výprava se vypravila a za slušné peníze, s použitím spousty přeletů a rychlých kamer zjistila, že tučňáci nepadají na záda, když jim nad hlavou přeletí letadlo.
Takže víme, že nepadají, ale nevíme, kdyby padali, proč by padali.
Pokrok, zejména pokrok vědy, se zastavit nedá.

Odpovědět

i jiné bobule

Florian Stanislav,2019-02-24 20:11:57

Pavel Houser, sciencemag.cz
https://sciencemag.cz/perlicka-plazma-z-bobuli-vina-v-mikrovlnce/
"Pablo Bianucci a Aaron Slepkov zde tvrdí, že obě polokoule spolu ani nemusí být spojeny slupkou, je pouze potřeba, aby vzdálenost mezi nimi nebyla větší než 3 mm. Sledování termovizními kamerami navíc ukázalo, že horké skvrny se jako první tvořily na místech, kde k sobě polokoule měly nejblíže. S jejich dalším zahříváním dojde k reakcím v okolním elektrolytu. Obdobně reaguje i jiné ovoce téže velikosti nebo stejně velké plastové kuličky naplněné vodou (poznámka PH: kde ale nebude elektrolyt…?).
Zdrojem plazmy nemají být páry, ale přímo bobule: mikrovlnné fotonické hotspoty na spoji vodných dielektrických sférických dimerů („microwave photonic hotspots at the junction of aqueous dielectric spherical dimers“). Ne že by se tedy jednalo o vysvětlení, z něhož by byl člověk moudrý, zájemce lze odkázat na původní zdroj."

Odpovědět


Re: i jiné bobule

Josef Hrncirik,2019-02-25 07:11:13

Nutno vzít v potaz, že americké (PRC) trouby jsou napájeny o 20% vyšší frekvencí 60 Hz

Odpovědět


Re: Re: i jiné bobule

Josef Hrncirik,2019-02-25 08:15:33

Nesmíte brát Aerona Slepkova příliš vážně.
V 10.1073/pnas.1818350116 v abstraktu sice hovoří o kooperacích Mie resonancí v koulích a povrchových plasmonových resonancích v evanescentním blízkém poli které vytvářejí axiální horká místa, kde vznikají první zárodky plasma vedoucího proud (a pak pochopitelně vytvářejího dráhu až obláčky výboje ev. i zvětšujícího se v silném VF poli troubo, rezonátorové dutiny napájené přes slabou vazbu na vlnovod k magnetronu).
Aby ulovil DARPA granty, již v nadpisu má MICROWAVE RESONANCES of AQUEOUS DIMERS s v : "significance" píše : HYDROGEL BEADS form RESONANT CAVITIES that CONCENTRATE ELECTROMAGNETIC FIELD TO EXTREME !SUBWAVE LENGTH REGIONS!". 3 řádky nad the FORMATION of PLASMA from AQUEOUS DIMERS píše: SUPER FOCUSING of WAVE/100!!"
Prostě superfokusace dimerem vody je game changer. Všude pochopitelně píše že stačí dešťový dimer. V popisce pod movie S3 však přiznává, že koule plné sladkého dimeru byly nasáklé 1 minutu do slabé NaCl SOLANKY, jinak by superfocusing nenastal. Předpokládal správně, že toho si DARPA stejně jako Vy při 1. čtení nevšimne.

Odpovědět

pokožka > slupka ?

Lukáš Ekl,2019-02-23 00:04:56

Odpovědět

Kdo chce vidět TO plasma, musí se trochu snažit.

Josef Hrncirik,2019-02-22 20:30:51

Vlna v mikrovlnce je dlouhá 12 cm. Proti radarům se rozhazovaly půlvlné dipóly z Al fólie. Vyzařovací odpor tenkého dipólu je cca 75 R. Tlustý dipól má vyzařovací (přijímací) odpor menší, řekněme 50. Nejvíce se tedy bude zahřívat pokud délka pásku je rezonančních cca 6 cm a ohmický odpor vodiče cca jako vyzařovací. Největší proud je uprostřed. Aby byl ohřev rovnoměrnější a dipól se nepřepálil jen uprostřed, dipól by se měl ke koncům zužovat. V mikrovlnce je stojaté pole; musí být správně orientován a umístěn v kmitně. I jeden dipól by mohl spotřebovat celý výkon cca 900 W až k roztavení, ev. lépe až k zapálení kovu a tvorbě oblouku výboje (hodně slabého plazma). Nedostižné jsou Mg fólie či alespoň drátky, které se dají snadno zapálit. Al fólii větší tloušťky nedokáže 900 W zapálit. Vynikající je kyslíková atmosféra.

Odpovědět

hm

Roman Gramblička,2019-02-22 08:05:05

Dík za info, doma vyzkouším, nicméně, vědci nevysvětlili, proč k tomu dochází, proč vznikají horká místa a proč právě blízko u sebe, proč nedojde k obyčejnému varu ale explozi plazmatu

Odpovědět


Re: hm

Josef Hrncirik,2019-02-22 14:30:45

Jde o běžný porno fake prodejce Cabernet Sauvignon z Bílého Domu.
Když konečně začaly i u nás banány růst po celý rok, ihned se objevil podobný fake, že smažením slupek lze snadno připravit haš. Zjistil jsem, že nám dodali podřadnou odrůdu.
Ani podle videa naříznutá hroznová bobule plazmově neexplodovala. Reklamaci mi neuznali, ani peníze nevrátili.

Odpovědět


Re: Re: hm

Josef Hrncirik,2019-02-22 19:18:53

Prý z videa v 6´35´´ je zřejmé, že i na otáčivém elektrickém křesle musí mít hrozny velikost (size parametr S´= 11).
S takovými hrozny půjde snadno fokusovat rovnovážné tepelné záření do plazmatických obláčků.

Odpovědět

mikrovlny a dvě půlky

Florian Stanislav,2019-02-21 20:48:58

Obávám se o konec lidstva, energie z oběžné dráhy se má přenášet i mikrovlnami. Pokud může vznikat plazma mezi dvěma půlkami, tak mě napadají věci, za které by SG ( Strejda Gxxxxx kvůli konspiraci) snížil Oslu koeficient.

Odpovědět

Přesušování 2 patron do brokovnice mikrovlnku vždy rozpůlí

Josef Hrncirik,2019-02-21 11:49:18

Odpovědět

Otázka

Palo Fifunčík,2019-02-21 08:34:14

Do akej kategórie škodových udalostí by patril nevydarený pokus ?

Odpovědět


Re: Otázka

Josef Hrncirik,2019-02-21 12:17:01

To se u střeliva Sellier-Bellot TM.R. nikdy nemůže stát!

Odpovědět


Re: Re: Otázka

Josef Hrncirik,2019-02-21 12:19:20

Jde o blackout sítě.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace