Panika kolem Černobylu ublížila lidem více než radiace  
V březnu si připomínáme výročí 8 let od havárie ve Fukušimě (11.března 2011), která se líčí jako „nový Černobyl“. Německo následně oznámilo, že do roku 2022 uzavře všechny své jaderné elektrárny. V lednu 2019 německá vláda oznámila, že během 20 let uzavře také svých 84 uhelných elektráren. Nad Německem se vznáší Damoklův meč energetického blackoutu.

Chceme-li hledat efektivní alternativy k fosilním palivům, bez jaderné energie se neobejdeme. Energetická sebevražda Německa, které bude závislé na dovozu elektřiny, to ukazuje velice názorně. V cestě ale stojí pověry (urban legends), které zkreslují přínosy a rizika jaderné energie. [1] Stačí si přečíst sekci „mýty o Černobylu“ na webu města Pripjať kousek od Černobylu a člověk zjistí, že všechno je trochu jinak, než jsme si celý život mysleli. [2]


Letitými představami otřásla už v roce 2005 Světová zdravotnická organizace, která zorganizovala mezinárodní fórum (s účastí vlád postižených zemí) ke zhodnocení dvaceti let výzkumů dopadů havárie. Zprávu s názvem „Chernobyl’s Legacy: Health, Environment and Socio-Economic Impacts“ si lze stáhnout celou [3] nebo si přečíst tiskové prohlášení WHO „Chernobyl: the true scale of the accident“. [4]


Tisková zpráva začíná takto: Až 4000 lidí by mohlo celkově zemřít (could eventually die) na následky ozáření při havárii jaderné elektrárny Černobyl před téměř 20 lety. To jsou závěry mezinárodního týmu více než 100 vědců. Do roku 2005 však zatím bylo možno připsat účinkům ozáření méně než 50 úmrtí. Téměř u všech šlo o záchranáře, kteří dostali vysoké dávky radiace, mnoho z nich zemřelo pár měsíců po havárii, ale někteří až v roce 2004.


Padesát mrtvých, to je na největší nukleární pohromu v dějinách překvapivě málo. Odkud se ale bere těch 4000 lidí, kteří by mohli – možná – umřít, ale ještě neumřeli?


Z úvodu zprávy (Summary) dále cituji: „Počet úmrtí na rakovinu, kterou způsobilo ozáření při černobylské havárii, není možné spolehlivě odhadnout s jakoukoli přesností… Projekce indikují, že u nejvíce postižených populací (likvidátoři havárie, evakuovaní, obyvatelé nejpřísněji hlídané oblasti) se celková úmrtnost na rakovinu může zvýšit až o několik procent kvůli ozáření při havárii. Může jít až o několik tisíc úmrtí na rakovinu navíc, což je zvýšení oproti asi sto tisícům úmrtí na rakovinu, které se očekávají u těchto populací z jiných příčin, než je radiace. Nárůst v tomto rozsahu je však velmi obtížné detekovat, i při velmi pečlivých epidemiologických studiích“.

 

Neznamená to, že nikdo nebyl postižen. Ale není to prostě nárůst o stovky procent, jak by člověk očekával. Ukrajina ani Bělorusko nepatří k zemím s nejvyšším výskytem rakoviny na 100 tisíc obyvatel, to dosvědčí pohled do libovolné statistické ročenky.


Strana Zelených v Evropském parlamentu byla zklamána (či spíše zděšena) optimistickým tónem WHO, a tak si objednala vlastní zprávu (pod zkratkou TORCH), [5] která podle očekávání čísla úmrtí notně přifoukla. Tato alarmistická zpráva měla v médiích větší ohlas, protože senzace táhnou. Dr. Fairlie, který to psal, dostal prostor i v českých médiích (Titulek: „Černobyl stále zabíjí: Na rakovinu zemře ještě 40 000 lidí, tvrdí vědec“).[6] Že je dr. Fairlie účelově najatý stranou Zelených, to se ale v novinách neobjevilo. Ale zcela správně se tam objevil nesouhlas českých vědců, kteří kritizovali spojování nedávného nárůstu výskytu rakoviny s Černobylem.


Mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který spadá pod české ministerstvo zdravotnictví, tehdy uvedl: „Tyto údaje a trendy nelze nijak spojovat s 30 let starými událostmi v Černobylu.“ Přednosta Kliniky nukleární medicíny a endokrinologie Fakultní nemocnice Motol Petr Vlček uvedl k nárůstu karcinomů štítné žlázy: „Pokud by to bylo závislé jenom na Černobylu, tak by musely prakticky stoupat počty všech karcinomů. Stoupají jen ty malé.“ [6, 8]


K nárůstu výskytu rakoviny sice ve světě opravdu dochází. Viz třeba článek „WHO zveřejnila děsivá čísla, rakovina se vymyká kontrole“.[7] Ale nelze to přičítat Černobylu. K nárůstu počtu zjištěných případů nádorových onemocnění došlo jen u malých, obtížně zjistitelných nádorů. To proto, že ty do té doby unikaly pozornosti. Dokud vlna zájmu nezpůsobila pečlivější vyšetřování populace a větší prevenci. Nedošlo tedy ke zhoršení zdraví, ale o zlepšení detekce. Dokumentuje to třeba studie z The New England Journal of Medicine z roku 2016.[8]


I TORCH přiznává (str. 16), že dopady radiace byly obecně nízké a tedy špatně detekovatelné: „Jen velké, nákladné a zdlouhavé epidemiologické studie dokážou odhalit účinky, kde je signál (zvýšení výskytu rakoviny) slabý a datový šum (vysoký přirozený výskyt rakoviny) silný. Často spíše vidíme řadu malých studií, kde každá ukazuje jen pár případů onemocnění navíc, čímž se ale moc nedokazuje.“


Zatímco ale zprávě Zelených se v našich médiích dostalo hojné pozornosti, o zprávě Světové zdravotnické organizace u nás skoro nikdo neslyšel. Pro novináře platí, že dobrá zpráva, není zpráva. Zaznamenal jsem snad jen Brezinův článek z roku 2006, jinak ticho.[9]


Z čeho vůbec plynou apokalyptické představy veřejnosti o Černobylu? Jednak jsou tu ohromující počty stovek tisíc evakuovaných osob, které byly z oblasti vystěhovány. Obraz opuštěných vylidněných měst zarůstajících trávou vyvolává dojem krajiny po atomové válce, ačkoli v Černobylu k žádnému jadernému výbuchu nedošlo.


Spousta lidí si představuje, že byl nějaký jaderný hřib nad Černobylem. Není tam ani žádný kráter. Došlo pouze k normální explozi (nikoli jaderné) a k požáru. Díky tomu do atmosféry celé dny unikala oblaka kontaminované radioaktivní páry. Věděli jste, že další bloky elektrárny vyráběly elektřinu ještě do roku 2000?


Hrozivě také zní údaj, že zamořená oblast zahrnuje pět milionů lidí. Už se ale neřekne, že ono zamoření je velice nízké (10 – 20 mSv). Lidé evakuovaní z těsného okolí Černobylu dostali dávky 30 – 50 mSv ozáření. Mnohem většímu ozáření byly vystaveny statisíce likvidátorů havárie, kteří dostali celkovou dávku 100 až 200 mSv. [10]


Zní to jako vysoká čísla, ale srovnejme to s návštěvou na rentgenu v nemocnici. Americká lékařská asociace (AAPM) [11] uvádí, že rentgenové vyšetření není nebezpečné, pokud účinné dávky záření jsou pod 50mSv na jedno vyšetření nebo pod 100 mSV u několika vyšetření v krátkém časovém období. Pro pracovníky, kteří s radiací pracují, je stanoven zdravotní limit 20 mSv ročně.

To se ovšem týká dospělých. Dětský organismus je zranitelnější, proto na rentgen neposíláme těhotné matky. Proto také Černobyl spojujeme s nárůstem výskytu nádorů štítné žlázy u dětí, což je naštěstí snadno léčitelné.


Pro srovnání dodejme, že na Zemi jsou oblasti (hlavně ve vyšší nadmořské výšce, kam dopadá více kosmického záření), kde je přirozená radiace více než globální průměr 2,4 mSv ročně…třeba i 260 mSv ročně.[12] Překvapivě tam mají menší výskyt rakoviny, snad že si tamní organismy vyvinuly lepší sebeopravné mechanismy (anglicky „hormesis“).


Bohužel se stalo zvykem, každé zdravotní postižení na Ukrajině dávat za vinu Černobylu. Každý v médiích viděl jistě nějaké tělesně postižené označované za oběti Černobylu (tzv. Děti Černobylu). Například beznohá atletka, o které psal Blesk. [13] Jde o osobní tragédii, nepochybně. Novinářské hyeny takové příběhy zbožňují. Ale není pravda, že v oblasti došlo k neobvyklému zvýšení četnosti zdravotních postižení. Vytrhávat jednotlivý případ z celkového kontextu je neprofesionální.


Typická věta z médií: „Na Ukrajině se dodnes rodí postižení lidé“. Ano. Postižení lidé se rodí na celém světě. Odjakživa. BBC: „Britská pediatrička Rachel Furly říká, že v nejtěžších případech se rodí děti bez končetin a v jednom případě se narodilo dítě se dvěma hlavami.“ [14] Takové otřesné věci se opravdu dějí. Polycephalii znali už staří Řekové (viz Wiki). Ale na Ukrajině se nedějí o nic častěji než na opačném konci světa.


Pokud vygooglujete „horrors of Chernobyl“, vyskočí na vás obrázky děsivě zdeformovaných mutantů. Jde o typický „hoax“ slepený z fotografií, které často vůbec nic nemají společného s Černobylem. Je smutné, když bulvár takto zneužívá fikci na úrovni seriálu Akta X jako lacinou senzaci. O marných pokusech najít u Černobylu mutantní zvířata viz článek v časopise Vesmír z roku 2001.[15]

K pochopení tak komplexní problematiky nestačí nafilmovat jednoho postiženého, nýbrž potřebujete dlouhodobé epidemiologické studie, které prozkoumají zdravotní výkazy celého státu či kraje za desítky roků.


Cituji ze zprávy WHO (Summary): „Kromě dramatického zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy u osob ozářených v nízkém věku, nedošlo k žádnému prokázanému zvýšení výskytu rakoviny a leukémie následkem ozáření v nejvíce zasažených populacích.“ Výskyt nádorů štítné žlázy u dětí se tehdy významně zvýšil, ale nikoli úmrtnost, protože problém umíme včas podchytit a léčit.


Každý novinář si umí v telefonním seznamu najít nejbližší zdravotnické zařízení, vyfotit tam někoho postiženého a prohlásit: „Hle, oběť Černobylu.“ Organizace, které pomáhají zdravotně postiženým na Ukrajině, rovněž nemají žádnou motivaci proč černobylskou kartu nehrát. Sehnat peníze pro nemocné není snadné a každý argument se hodí.


Starší zpráva OSN z roku 2002 nazvaná Human Consequences of the Chernobyl Nuclear Accident: „OSN je přesvědčena, že většina deformovaných dětí, které si fotí západní charity, aby získaly financování, nemají nic společného s Černobylem, nýbrž jde o normální deformace, ke kterým v nízké míře dochází v každé populaci.“ [16, 17]


A znovu z tiskového prohlášení WHO: „Ke zmatení ohledně dopadů přispívá to, že tisíce lidí v ozářených oblastech zemřely z přirozených příčin. Zároveň se rozšířilo očekávání, že lidi postihnou nemoci z ozáření. To způsobilo, že místní obyvatelé mají tendenci připisovat veškeré zdravotní problémy ozáření, takže pak pokládají počet úmrtí zaviněných Černobylem za mnohem vyšší, než je ve skutečnosti.“


A hlavně tato pasáž: „Protože dávky ozáření byly tak nízké, není žádný důkaz o vlivu na počet potratů, problémů s těhotenstvím, komplikací při porodu či celkové zdraví dětí. Pozorován je mírný, ale trvalý nárůst zjištěných vrozených deformací v kontaminovaných i nekontaminovaných oblastech v Bělorusku, ten je ale zjevně způsoben zlepšenou detekcí, nikoli radiací.“


Alarmisté, kteří nemají rádi citovanou zprávu WHO, se snažili najít nějaké důkazy o zvýšení deformací novorozenců na Ukrajině. Reuters v roce 2010 třeba informoval o výzkumu dr Wladimira Werteleckiho [18, 19], který podrobně analyzoval data z okresu Rivne na Ukrajině. A zjistil, že postižení nervové trubice (NTC) jsou tu častější než evropský průměr. Pojďme si tento příklad rozebrat. Chápu, že někdo nevěří vládám (které svá selhání bagatelizují) a někdo zase nevěří aktivistům (kteří problémy nafukují), takže nejlepší je ponořit se do studia vědeckých dat osobně.


Wertelecki zkoumal zdravotní záznamy u cca 96 tisíc dětí narozených 2000 – 2006. A zjistil, že na 10 000 dětí tu připadá 22 postižených, což je větší než evropský průměr 9. Bohužel novináři Reuters neumějí číst statistická data a nechápou, co to znamená.


Je zavádějící porovnávat chudou Ukrajinu s průměrem Evropy, což je nejbohatší část světa. Zdravotní stav totiž hodně koreluje se životní úrovní. Jinde ve světě jsou čísla jako 20:10000 zcela běžná. Mimo jiné v Číně nebo Irsku či Argentině. A v zemích jako Turecko či Indie jsou běžná i čísla vysoko přes 20. [20]


Tedy Werteleckiho výzkum – navzdory zavádějícím titulkům v Reuters – pouze podtrhuje uklidňující závěry WHO. Číslo 22 neodpovídá mediálnímu obrazu Černobylu. U největší nukleární katastrofy v dějinách bych čekal spíše výskyt typu dva tisíce z deseti tisíc dětí apod.

Žonglováním se statistikou ale můžete vytvořit iluzi gigantické katastrofy, jak se vám zachce. Stačí třeba srovnat Rivne s nějakou vyspělou zemí, kde se výskyt NDT pohybuje kolem 5:10000. Pak se může napsat, že Černobyl způsobil nárůst postižení o stovky procent oproti „normálu“. Že takové titulky připraví o klidný spánek tamní obyvatele? To lovce senzací nezajímá.

 

GRAF 1: Výskyt poškození nervové trubice (neural tube defect) ve světě. Sytě oranžová je výskyt 11,7 -22,6 případů na deset tisíc narození. Červená barva je výskyt nad 22,6 případů. Zelené a žluté oblasti jsou na tom lépe – pod 11,6 případů z 10 000 narození. Ukrajinský region Rivne zasažený černobylskou radiací patří k těm, kde je výskyt relativně vyšší oproti bohaté západní Evropě. Ale nijak nevybočuje z toho, co je běžné v chudých částech světa. [20]

 

Shrnuto a podtrženo, je možné, že ozářená populace má mírně zvýšený výskyt zdravotních problémů, než by měla, nebýt Černobylu. Jejich úmrtnost a nemocnost však nevybočuje z toho, co je běžné i tam, kde žádné ozáření nebylo.


Lidem na Ukrajině mnohem více než radiace ublížila panika, kterou šířila média. Vysídlenci přišli o domov a stali se závislými na pomoci jiných. Uvažují o sobě jako o invalidech, protože jim bylo řečeno, že je čekají hrozné nemoci. Půl milionu lidí sestávající z likvidátorů havárie a z vysídlenců dostal právo se označovat za „oběti Černobylu“ a tento termín jim dal nárok na různé sociální dávky („příspěvek na rakev“ jak poeticky říkají). Pochopitelně si z toho odvodili, že je čekají hrozná zdravotní postižení. Jinak by jim přece nikdo nedával peníze zadarmo. Tito lidé desítky let žijí v hrůze, že se jim zaručeně narodí znetvořené děti nebo že oni sami podlehnou hrozným onemocněním. Vystrašená veřejnost se bojí jíst potraviny vypěstované na Ukrajině, takže místní zemědělci přišli o možnost obživy.


Ekonomická motivace udržovat „Černobylskou lež“ při životě“, je bohužel velká. Místí obyvatelé, pokud se prohlásí za „oběť Černobylu“, dostávají sociální dávky. Ty peníze jsou pro lidi důležité, je to chudá země. Neziskovky, které shánějí peníze pro postižené, také nemají důvod zabíjet husu, která snáší zlatá vejce. Obchodní značka Černobyl je pro fundraising skvělá věc. A pak jsou tu bulvární média, která si spočítají, že hororová fotografie na titulní obálce prodá více výtisků. Psychické škody tohoto obchodu se strachem jsou ale nedozírné.

 

GRAF 2: Odpovědi a otázku: „Myslíte, že máte nemoc z ozáření?“ V roce 1990 odpovídalo 263 lidí z kontaminovaných vesnic a 263 lidí z kontrolních nekontaminovaných vesnic. [21]


 

Tři roky po výbuchu elektrárny na Ukrajině vyšetřovala komise Mezinárodní agentury pro atomovou energii.[21] Nezjistila žádné jednoznačné zdravotní následky (kromě oněch 50 mrtvých), ale konstatovala, že si přesto polovina populace myslí, že má nemoc z ozáření. Obavy z ozáření měly vážné dopady na psychiku. Zvýšený krevní tlak, problémy se spánkem a zvýšená konzumace alkoholu, deprese.

 

To je odvrácená tvář „předběžné opatrnosti“. Posttraumatický stres způsobený… tím, že se neříká pravda.


To jediné, čeho se musíme bát, je strach sám. Ten bezejmenný neodůvodněný děs, se kterým se nedá vyjednávat a který paralyzuje potřebné úsilí, jak ústup proměnit v cestu kupředu.“ (F.D.Roosevelt 1933)

 

REFERENCE

[1] Jaderný výbuch a ekologická katastrofa? Toto jsou největší mýty o Černobylu. Eurozpravy.cz 10.2.2019.

[2] http://pripyat.com/en/articles/ten-myths-about-chernobyl-disaster.html

[3] Chernobyl’s Legacy: Health, Environment and Socio-Economic Impacts

[4] Chernobyl: the true scale of the accident

[5] TORCH: The Other Report on Chernobyl (Greens/EFA in European Parliament, 2006).

[6] Černobyl stále zabíjí: Na rakovinu zemře ještě 40 000 lidí, tvrdí vědec

[7] WHO zveřejnila děsivá čísla, rakovina se vymyká kontrole

[8] Vaccarella, S. Worldwide Thyroid-Cancer Epidemic? The Increasing Impact of Overdiagnosis. The New England Journal of Medicine, 2016, Vol. 375, p. 614-617.

[9] Brezina, I. Zabíjel strach, ne atom. MF Dnes. 25.4.2006.

[10] Gale, R.P., Lax, E. Radiation: What It Is, What You Need to Know. Knopf Doubleday Publishing Group, 2013, page 94

[11] AAPM Position Statement on Radiation Risks from Medical Imaging Procedures. 13.12.2011.

[12] Vaiserman, A. et al. “Health Impacts of Low-Dose Ionizing Radiation: Current Scientific Debates and Regulatory Issues” Dose-response : a publication of International Hormesis Society, 2018, Vol. 16,3.

[13] Blesk: Děti Černobylu: Tatsiana se narodila bez nohou, je z ní úspěšná sportovkyně

[14] Chernobyl’s legacy 30 years on. BBC. 26.4.2016.

[15] Glazko, V a T. Genetické důsledky Černobylu, mýty a skutečnost. Vesmír 85, 201, 2006/4.

[16] 'Myth' of Chernobyl suffering exposed. Guardian, 6.1.2002,

[17] Human Consequences of the Chernobyl Nuclear Accident. UNICEF and UNDEP, 22.1.2002

[18] Higher birth-defect rate seen in Chernobyl area. Reuters 24.3.2010.

[19] Wertelecki, W. Malformations in a Chernobyl Impacted Region. Pediatrics, 2010, Vol. 125, p. 834 – 843.

[20] Zaganjor I, Sekkarie A, Tsang BL, Williams J, Razzaghi H, Mulinare J, et al. (2016) Describing the Prevalence of Neural Tube Defects Worldwide: A Systematic Literature Review. PLoS ONE 11(4)
[21]
Ginzburg, H.M. The psychological consequences of the Chernobyl accident--findings from the International Atomic Energy Agency Study. Public Health Reports. 1993 Mar-Apr; 108(2): 184–192

Datum: 10.03.2019
Tisk článku

Související články:

Strach má velké oči: Poprask kolem rakoviny štítné žlázy dětí ve Fukušimě     Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2016)
Černobyl třicet let poté     Autor: Vladimír Wagner (23.04.2016)
Dokončení stěny oddělující třetí a čtvrtý blok Černobylské elektrárny     Autor: Vladimír Wagner (09.10.2016)
Co reálně znamená propad části tunelu v Hanfordu?     Autor: Vladimír Wagner (02.06.2017)
Překvapení na atolu Bikini: 70 let po jaderných testech kvete životem     Autor: Stanislav Mihulka (19.07.2017)



Diskuze:

Jaromir Mrazek,2019-03-18 10:34:24

> Ekonomická motivace udržovat „Černobylskou lež“ při životě“, je bohužel velká.

??? Kolikrát tyhle formulace ještě uslyšíme?

Odpovědět

Strach

Franta Novák,2019-03-12 17:58:26

Strach z Černobylu je potřeba neustále přiživovat - není týden, aby se o něm neobjevila někde zmínka ve sdělovacích prostředcích. Důvodem není fakt, že tam někdo zemřel (u nás na běžnou chřipku zemře ročně podstatně víc lidí), ale proto, že se to stalo v bývalém Rusku. Jako propagandistická věc naprosto ideální. Každé malé dítě díky propagandě ví, (a hlavně si myslí, že ví, i když skutečnost je jiná - viz tento článek) co je to Černobyl. Zeptejte se však běžných lidí, jestli jim něco říká Bhópál a Union Carbide. Bude to znát jen minimum lidí, protože o této tragédii se nemluví stále dokolečka, i když způsobila úmrtí asi 6000 lidí v několika dnech po havárii (také díky zatajování rozsahu a závažnosti havárie) a vliv na vznik postižení nově narozeních dětí tam také přetrvával po dlouhou dobu, takže důsledky jsou i v dlouhodobém měřítku podobné radioaktivitě. Proč se tato havárie nepřipomíná ani řádově méně často jak Černobyl? Mě je odpověď jasná.

Odpovědět


Re: Strach

Franta Novák,2019-03-12 18:05:58

Jen jako doplněk a ilustraci k tomu, jak je neustále živen strach z Černobylu může sloužit dnešní článek ze Seznamu - klasický bombastický nadpis, při pečlivějším čtení zjistíte, že naprosto o nic nejde.
https://www.novinky.cz/ekonomika/499548-v-ceskych-houbach-ci-zverine-je-stale-cesium-z-cernobylu.html

Odpovědět


Re: Strach

Čestmír Berka,2019-03-15 17:54:33

Nejen Bhopal... třeba Toxic oil syndrome z roku 1981: zemřely stovky lidí, desetitisíce byly nemocné, spoustě zůstaly následky https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1240833/
http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0005/98447/E84423.pdf

Odpovědět

U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Čestmír Berka,2019-03-11 12:59:21

http://www.sukupova.cz/dokazeme-odvodit-riziko-plynouci-z-ozareni-nizkymi-davkami/
"i kdybychom věděli, jaké bude ozáření obyvatelstva z uvolněné radioaktivity, stále nevíme dost o tom, jaké jsou účinky ozáření obyvatelstva malými dávkami, a tedy jaká by měla být reálná kritéria pro evakuaci. Neznáme riziko plynoucí z ozáření pro průměrnou osobu a už vůbec ne riziko pro osoby citlivé na ozáření (radiosenzitivní osoby), jakými jsou děti a lidé s vyšší radiosenzitivitou z genetických důvodů. Takže kritéria pro evakuaci byla založena spíše na pouhém hádání."

Odpovědět


Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Petr Kr,2019-03-11 13:01:50

čeština: Hádat se = konzervativně (raději dříve)

Odpovědět


Re: Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Stanislav Brabec,2019-03-11 13:23:31

Proč tedy fungují lázně v Jáchymově? Proč jsou lidé bydlící v bytech s koncentrací radonu mírně vyšší než norma (dokonce i na nejnižší úrovni označené jako zamoření) statisticky zdravější, než ti bez radonu?

Odpovědět


Re: Re: Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Čestmír Berka,2019-03-11 14:19:30

Nejen Jáchymovské lázně. Ty využívají ale jen vodu s radonem ke koupelím. Lázně, využívající radioaktivitu jsou v mnoha zemích- v Německu- tam se chodí do štol, v Rakousku ( Bad Gastein), v USA https://www.radonmine.com/ ... někde se radonová voda i pije. V Jáchymově se využívá i gama záření na radiační terapii artros a jiných degenerativních onemocnění pohybového aparátu- má totiž protizánětlivý účinek a tlumí dobře bolesti.Na klouby či páteř se lepí plexi aplikátory ( lidově "krabičky"), do kterých se na 6 hodin vloží zářič, obsahující Radium226. Dávka na kůži je v rozmezí 1-3 Gy na ozářenou oblast. Tato léčba má desítky let dlouhou tradici, za dobu trvání této léčby bylo ozářeno podle mého odhadu tak 200 000 pacientů, mnozí opakovaně. Jsou pacienti kteří do Jáchymova jezdí desítky let a kdo někdy projížděl Jáchymovem, uzná, že kvůli jeho krásám to asi nebude.

Odpovědět


Re: Re: Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Petr Kr,2019-03-12 08:55:06

To se musíte zeptat jinde. Pokud existuje statistika, ze které plyne, že čím větší dávka, tím větší pravděpodobnost poškození, je logické, že při neznalosti "prahové" hodnoty se snažíme větší dávky omezit. Když k tomu přidáte "hysterii" některých skupin, je dokonce "strach" zodpovědných orgánů něco neudělat, aby pak nebyly napadeny.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Čestmír Berka,2019-03-12 11:33:41

Jenže ta "statistika" je odvozena z vysokých dávek. Nesnažíme se dnes omezit větší dávky, ale jakékoli dávky, ideálně na nulové. Jde to až na nesmyslnou hranici 1 mSv/rok u obyvatel- přitom tohoto 1mSv rozdílu můžete dosáhnout už přestěhováním do jiného domu v sousedství.Lineární, bezprahový model je "matematika" která není v realitě studiemi potvrzena. Před několika lety vyšel v jednom vědeckém časopisu ( Nature, nebo Science, už ho nemohu nějak dohledat) s titulkem, že se u nízkých dávek potvrdilo, že i ty mají vliv na vyšší četnost rakoviny. Jednalo se o pracovníky v jaderném průmyslu. Pod článkem vznikla diskuse, kdy se začali profesionálové v oboru redakci posmívat, co to je za paskvil- že když se podívali do té studie na data a výpočty, zjistili, že v nich je banální matematická chyba, takže studie zvýšený počet leukemií nepotvrzuje. Další diskutér namítl, že v závěru studie je, že se prokázal zvýšený počet leukemie jednoho typu, ale závěr se nezmiňuje ( zřejmě se to nějak "nehodilo"), že z dat studie vyplývá, že u jiného typu leukemie je u těchto pracovníků počet NIŽŠÍ, než u obyvatelstva. Nakonec se po dvou dnech objevila pod článkem oprava, konstatující tu početní chybu a komentáře zmizely... Podle studií za posledních 20 let to vypadá, že bezprahový model je vědecky neobhajitelný.

Odpovědět


Re: Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Čestmír Berka,2019-03-11 14:01:57

takže, když někomu řeknu "můžeš hádat", tak to znamená co? A hádání z ruky? Text je v uvozovkách- je to CITACE.

Odpovědět


Re: Re: Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Florian Stanislav,2019-03-11 14:41:12

Dobře 170 mSv za 70 let = 2,4 mSv/rok, dávka z Černobylu za první rok je 0,3 mSv, takže 12,5% roční dávky, což není uvedený nic znamenající podíl.
Nehledě na to, že hlavní podíl ozáření je asi 49% z radonu, uvedeného kosmického záření jen 14%, a roste s nadmořskou výškou, což pro nížinaté Polsko je výhoda.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Čestmír Berka,2019-03-11 16:41:14

v Jáchymově, u pomníku vedle dětského hřiště je místo, kde je 20 mikroSv/hod- tedy 175 mSv/rok. Pro obyvatelstvo je dávka, která je NAVÍC k přírodnímu pozadí stanovena na 1 mSv/rok . U pracovníků v riziku ionizujícího záření je to 20 mSv/rok nebo 100 mSv za 5 let. Když půjdete na RTG na snímek bederní páteře, dostanete průměrně 2,4 mSv v sekundovém "záblesku". Při kolonografii 4-12 mSv.Jsou výkony, při nichž dostanete i desítky mSv.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Florian Stanislav,2019-03-11 17:26:23

Dobře, ale jde o ten 131 I, který se hromadí ve štítné žláze, bilogické kumulace radioizotopů v orgánech mohou být až milionkrát proti prostředí. Byl jsem na radioizotopech (99 Tc*), cosi na páteři. Asi 3x roční dávka, až 9 mSv. Závěr: opotřebení věkem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Čestmír Berka,2019-03-11 21:46:34

jod 131 má poločas rozpadu 8 dní. Opatření, provedená třeba v ČSSR stačila- kontrolovat stravu - třeba čerstvé mléko, které mělo vyšší obsah radioaktivního jodu zpracovat na trvanlivé či usušit- po několika týdnech ( většinou je potřebná doba cca 10 poločasů rozpadu) klesne jeho aktivita.
V některých monitorovaných položkách potravního řetězce je stále ještě měřitelné nezanedbatelné množství Cs-137 z počernobylského spadu. Jedná se především o maso zvěřiny, houby a lesní plody.
https://www.sujb.cz/monitorovani-radiacni-situace/?fbclid=IwAR1ZbePAkMNbuAtixtIY8X4KKlBVT56XQRRUKF7f-YPs-AJtzZ89j36Yl_w
Toho Technecia jste dostal vysokou aktivitu, ale ono má poločas rozpadu jen 6 hodin ( proto ho nelze skladovat, vyrábí se v generátorech, obsahujících v reaktorech ozářený molybden)http://www.osel.cz/6738-vyroba-jednoho-z-nejcasteji-vyuzivanych-radiofarmak-ohrozena.html
Těch 9 mSv můžete klidně obdržet za rok z přírodního pozadí na mnoha místech republiky- průměr je 2,4 mSv/rok ale prostředí není homogenní https://remon.jrc.ec.europa.eu/About/Atlas-of-Natural-Radiation
Těch cca 9 mSv za rok jsem dosahoval v práci ( součet gama a radonu)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Florian Stanislav,2019-03-11 23:15:22

https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/74772/FBMI-BP-2017-Soudny-Ludek-prace.pdf?sequence=-1
str.13-schéma šíření 131 I primárně vzduch jako aerosol, přišel k nám asi za 3 dny a s deštěm hlavně na horách ( Novohradské hory a směr Salzburg), pak půda, voda, rostliny, živočichové a pak potrava člověka. V mléku především, ale i jinde. A nezasahuje jen štítnou žlázu, ale i plíce..A mléko se musí akutně zpracovat. Rád bych slyšel o mlékárně, kde něco stihli měřit a rozhodnout. Obávám se, že se neudělalo skoro nic- bylo většinu týdne hezky, děti běhaly dál na pískovištích, v zeleninách prodávali salát, kolem kterého běhali Rakušáci s dozimetry a tvrdili, že je radioaktivní.
Nicméně se to dá uzavřít i tak, že největší radiace byla u nás počátkem 60. let, kdy se ve světě hromadně zkoušely jaderné (a ternojaderné ?) zbraně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: U vysokých dávek víme, u nízkých "hádáme"

Čestmír Berka,2019-03-12 12:15:32

Já, jako pololaik bych řekl, že opatření byla optimální a dělat větší opatření by bylo kontraproduktivní. Většinu vzduchu, který vdechnete zase vydechnete, takže aerosolu při těchto hodnotách bych se nebál. Větší aktivity byly jasně tam, kde pršelo. Salát se omývá před konzumací a malé děti, které jsou vůči záření citlivější, než dospělí ho moc nejí. Nejvýznamnější potravinou je asi to mléko- v něm se také koncentruje. Tipnul bych si, že u běloruských a ukrajinských dětí byla štítná žláza méně saturována "přírodním" jodem, takže v ní bylo dost "místa" pro ten radioaktivní.V Polsku byla opatření jiná, ale s dnešními znalostmi by jejich organizátor reagoval stejně, jako v ČSSR.
Já si tu dobu pamatuji...jednou večer jsem se díval na Tagesschau na ARD a tam byla zpráva, že "sověti" zjišťují, jak se hasí grafit a že jim zřejmě hoří nějaká jaderná elektrárna. V práci jsem to řekl svému šéfovi, RNDr. Hybšovi, a on začal v naší radiologické laboratoři měřit pozadí a zjistil, že je oproti normálu zvýšené. Kolik naměřil- to už si nepamatuji. Asi za dva dny potvrdila i naše media, že je problém...

Odpovědět

Populární rozbor výsledků rozsáhlých studií

Vladimír Wagner,2019-03-11 12:50:19

Také jsem byl občas k příspěvkům pana Kremlika i velmi kritický, ale zde jde o seriozně podané téma. I pan Kremlik zmiňuje rozsáhlé oficiální epidemiologické studie, které se dělaly, a nenašly žádný nebo omezený vliv radiace z Černobylu na zdraví postižených. Podrobnější rozbor těch klíčových a více o vlivu radiace je v jednom z mých starších článků. Pro zájemce pak pro doplnění pana Kremlika zde: http://www.osel.cz/6247-ernobyl-a-fukusima.html

Odpovědět

Miliony lidí dostaly radioaktivní

Čestmír Berka,2019-03-11 12:24:17

látky přímo do žil. V minulosti ( 1930-1940) třeba koloidní Thorium při rentgenovém vyšetření - jako kontrastní látku. Nádory u těchto pacientů byly 100x častější, leukemie 20x. Následky se začaly objevovat až po 20-30 letech po aplikaci ( latence)https://en.wikipedia.org/wiki/Thorotrast

Odpovědět

jod 131 z Černobylu

Čestmír Berka,2019-03-11 12:01:30

Kolik smrtelných obětí Černobylu bylo v Polsku?
Žádná! Po černobylské katastrofě jsme přesně prošetřili, jaké dávky záření dostali Poláci v tom období. Naše údaje jsme zaslali Vědeckému výboru OSN pro účinky atomového záření (UNSCEAR), který vypočítal, že průměrně každý Polák dostal v prvním roce po Černobylu dávku záření ve výši 0,3 mSv, a v průběhu následujících 70 let svého života dostane dodatečně 0,9 mSv. Ve stejném období dostane každý Polák v důsledku přírodní radiace dávku 170 mSv, a tedy dávka z Černobylu byla nic neznamenajícím zlomkem toho, co dostáváme od matky přírody, s tím že velký díl přírodní radiace tvoří kosmické záření.
Jaký tedy byl smysl podávání Lugolova roztoku?
V okamžiku katastrofy, kdy jsme neměli všechny potřebné informace, to byla jediný správný způsob postupu. Vyplýval z doporučení Mezinárodního výboru pro jadernou bezpečnost a Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jež jasně konstatovala, že při neočekávaných haváriích jaderných elektráren je třeba obyvatelstvu podat stabilní jód, pokud předpokládaná dávka radiace na štítnou žlázu bude činit 50 mSv, a z našich výpočtů vyplývalo, že to bude mnohonásobně víc. Kdybych však tehdy věděl to, co vím dnes, tak bych podávání jódu obyvatelstvu považoval za zbytečné. http://samanovodoupe.blogspot.com/2011/07/prevzato-cernobyl-nezpusobil-zkazu-v.html

Odpovědět


Re: jod 131 z Černobylu

Florian Stanislav,2019-03-11 13:11:59

Č.Berka píše :"Ve stejném období dostane každý Polák v důsledku přírodní radiace dávku 170 mSv,"
http://www.fnmotol.cz/kliniky-a-oddeleni/cast-pro-dospele/klinika-nuklearni-mediciny-a-endokrinologie-uk-2-l/oddeleni-radiologicke-fyziky/obecne-informace-o-radioaktivite-a-radiacni-ochran/
"Přírodní radioaktivní zdroje způsobují průměrné ozáření osob žijících v ČR na úrovni 3 mSv (Německo 4,8 mSv, Itálie 5 mSv). Celosvětový průměr je 2,4 mSv za rok."
Byl zpracovány grafy, Černobyl na našem úzení zvýšil ozáření asi o 0,3 mS/rok, tedy řádově 1/10 přírodního ozáření, uvádí se i 1/7.
Přírodní radiace 170 mSv v Polsku je mimoňovina.

https://www.suro.cz/cz/publikace/cernobyl/radiacni_situace_v_cr_po_cernobylu.pdf
obsahuje graf Evropy Cs137 po Černobylu

Přírodní pozadí
 Texas 0,3 mSv
 ČR 3 mSv
 Itálie 5 mSv
 Guaraparí (Brazílie) 175 mSv
 Ramsar (Irán) 400 mSv

Poločas rozpadu 131 I je 8 dní, tedy za 8 poločasů = 64 dní se sníží 256 x.
Takže nadbytek nezávadného jodu podávat ano a hned. Nejde o to jestli, ale jestli včas.

Odpovědět


Re: Re: jod 131 z Černobylu

Karel Frauknecht,2019-03-11 14:01:00

Jestli dobře chápu, je míněno 170 mSv za 70 let, což odpovídá onomu celosvětovému ročnímu průměru.

Odpovědět


Re: Re: jod 131 z Černobylu

Čestmír Berka,2019-03-11 14:38:06

Nepíšu to já, ale člověk, který řídil opatření v Polsku v době Černobylské havarie. Ne politik, ale expert.
Je třeba vzít také do úvahy, jaký je dávkový příkon, jak je dávka rozložena v čase. Prostý součet dávek je vhodný pro radiační ochranu a tvorbu norem - z radiobiologického hlediska je takové sčítání ( za život), podle toho, co jsem četl ( nejsem žádný odborník) nesmyslné. Organismy se jinak vyrovnávají se stejnou dávkou- jednou obdrženou za hodinu, jindy nasčítanou za rok, či dokonce desetiletí.

Odpovědět

Jen na okraj

Tom Baryška,2019-03-11 11:08:46

Bydlím v paneláku. Je z doby, kdy se do panelů, kvuli úspoře cementu, dával popílek z uhelných elektráren. Panely nám (kvůli cesiu a dalším radostem) svítí tak, že okolí Černobylu by nám mohlo závidět. Protože se nejspíš u nás atomovky po západním vzoru taky brzo zavřou, uhelky se budou muset, když nebude foukat, rozjet naplno, a protože už ten popílek není kam vozit, asi z toho zase začnou dělat panely.

Odpovědět


Re: Jen na okraj

Čestmír Berka,2019-03-11 11:36:17

Cesium to určitě nebylo. Tedy ne, že by Radium226 bylo lepší ;-) . Můžete si to srovnat s lidmi, kt eří žili v budovách, v kterých byla ocel s příměsí kobaltu60 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2477708/
"This assessment suggests that chronic radiation may be a very effective prophylaxis against cancer."
podobným případem bylo použití škváry po bývalé revírní elektrárně v Rynholci u Nového Strašecí pro výrobu stavebního materiálu. Ta obsahovala v průměru asi čtyřikrát víc radia než pórobeton z Poříčí, naštěstí procento emanace radonu z tohoto materiálu bylo nižší. Příčinou byla opět uranonosná sloj bývalého místního dolu Anna (později důl ČSA) v rakovnické části kladenské uhelné pánve.

Prvý signál přišel již kolem roku 1960, tedy dávno před radonovou érou. V té době neexistovaly pro tyto případy hygienické normy (posuzovalo se jen ozáření způsobené zářením gama vysílaným škvárobetonovými bloky obvodových zdí, které bylo uprostřed místnosti nejvýše dvojnásobné oproti běžným hodnotám v domech), a hlavní hygienik rozhodl, že postavené domy (např. část sídliště Praha - Petřiny, sídlištní výstavba ve Stochově) se sanovat nebudou, ale omezí nebo zlepší se další výroba vyloučením závadné škváry.

Po roce 1968 však nové vedení n. p. Prefa Hýskov v Rynholci začalo z tohoto materiálu vyrábět škvárobetonové panely pro montované domy typu START. Celkem bylo v letech 1972 - 83 vyrobeno asi 3 000 těchto rodinných domů. Kromě vyšší koncentrace radonu (zhruba dvojnásobek tehdejší normy) byl v těchto budovách i vyšší dávkový příkon gama (v průměru 5 - 10 násobek přírodního pozadí). Problém se začal řešit ještě před rokem 1989. Vláda posléze pod tlakem sdružení majitelů těchto rodinných domů nabídla výkup nebo sanaci těchto domů (pro výkup se nakonec rozhodlo pouze několik desítek majitelů, ostatní přistoupili k realizaci protiradonových opatření).
Z komentáře ing. Pavla Buchty https://www.estav.cz/cz/778.syndrom-nemocnych-budov-a-radioaktivita-starych-objektu

Odpovědět


Re: Re: Jen na okraj

Alexandr Kostka,2019-03-11 14:16:22

V uhlí je přírodní uran, tedy z naprosté většiny U238. Po spálení se koncentruje v popílku. Poločas rozpadu v řádu miliard let. Ne že by šlo zrovna o zdraví prospěšnou látku, ale jeho nebezpečnost není zrovna extra vysoká. Když je zamíchán ve stopovém množství v tunách betonu. A ani ten radon, který vzniká rozpadem není zas až tak šíleným zdravotním rizikem. Tedy v "běžné místnosti", kde se větrá a je pohyb vzduchu. Průšvih jsou různé šachty, sklepy, studny, kde se může koncentrovat roky a PAK (ale teprve pak) se stane relativně nebezpečným. (Na druhou stranu, pokud do sklepa kolik let chodíte minimálně, asi tam nezačnete následně posedávat celé dny. A když už, tak "asi" jedním z prvních opatření bude zařízení odvětrávání)

Ps: jinak máte samozřejmě pravdu v tom, že jakmile se o tom ví (vědělo) tak to do staveb domů nepatří. Na druhou stranu, třeba jako podklad pod dálnici by takový beton nijak nevadil. A pokud si to pamatuji správně, tak hydraulické vlastnosti má takový popílek dobré.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jen na okraj

Čestmír Berka,2019-03-11 17:22:41

Radon222 je dceřinným prvkem radia226, které vzniklo rozpadem uranu. Hromadit se může, ale má poločas rozpadu 3,8 dne a tak se zhruba po čtyřech týdnech se dostane do rovnováhy s radiem, které má poločas rozpadu 1620 let. Radon se rozpadá, jeho dceřinné prvky již nejsou plynné, ale kovy- olovo, polonium, vizmut, které se vážou na aerosol. V nevětraných prostorách je tedy směs radonu a jeho radioaktivních dceřinných produktů. Radon vdechnete a vydechnete, ale jeho dceřinné produkty v plicích zůstávají déle a stihnou se "vyzářit"...

Odpovědět

Srovnejme si to s jiným ozářením

Čestmír Berka,2019-03-11 11:06:39

Mezi lety 1940 až 1960 bylo v USA ozářeno 500 000 až 2 000 000 civilistů, převážně dětí a 8 tisíc letců a námořníků radiem226. Radiové tuby byly zasouvány do nosu, většinou na 3 sezení po 12 minutách.Podobná léčba probíhala i v Holandsku. Před několika lety se vojáci, kteří se podrobili této terapii začali domáhat odškodnění kvůli ozáření. Zvýšený výskyt onkologických onemocnění u těcho lidí nebyl onkology potvrzen.
https://www.cdc.gov/nceh/radiation/nri/default.htm
https://academic.oup.com/aje/article/153/8/749/106732
http://www.farber.info/reap/default.htm

Odpovědět

Jiří Matuš,2019-03-11 10:05:45

Nomen omen. Pan Kremlík dělá čest svému jménu, jestli to není pseudonym. V Černobylu se téměř nic nestalo, proto je tam dodnes nepřístupná zóna 2600 km2, že. A Lidem na Ukrajině nemohla více než radiace ublížit panika, kterou šířila média, protože ruská média všechno několik dní zatloukala a neřeklo se nic ani místním.

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2019-03-11 10:24:06

A jak se tam daří zvířátkům bez lidí!
Četl jste článek? O panice hovoří v dlouhodobém pojetí.

Odpovědět


Re: Re:

Milan Krnic,2019-03-11 10:59:52

Tedy bez lidí ... přesněji s méně lidmi.

Odpovědět


Re:

Daniel Konečný,2019-03-11 11:05:46

Že je zóna dodnes uzavřena nijak nesouvisí se současnou radiační bezpečností. Osobně jsem se tam pohyboval a na drtivé většině území, kde jsem byl, je radiační pozadí srovnatelné nebo dokonce už i nižší než je v Česku (protože my tady máme v podloží hodně uranu)

Odpovědět

To je to privilegium bohatých,

Richard Vacek,2019-03-11 09:31:01

že mohou dělat i nerozumná rozhodnutí. Teprve až narazí na důsledek své hlouposti, napraví se. Němci mohou zavírat z ekologických důvodů všechny elektrárny a dokud to nepocítí nějakými hromadnými výpadky, tak si budou pošetile namlouvat, jak skvěle to vedou. Okolní země by jim měly pomoci, aby výpadky (a vyléčení) nastaly raději dříve, než bude důležitá infrastruktura zásadně poškozena.
Obdobný trend pošetilců vidíme u odpíračů očkování. Až propuklá epidemie je vrátí zpět na zem .

Odpovědět


Re: To je to privilegium bohatých,

Milan Krnic,2019-03-11 10:04:41

Ale nevrátí. Leda se bude chvíli zdát, že jo.
Ona to totiž není pošetilost, protože každý jedná subjektivně racionálně, jen se na problém relativně nevhodně, třeba dost omezeně (např. z pohledu vlastní obživy, nebo idejí, namísto širšího pohledu (lidstvo)), kouká.
Je to normální a nic s tím nenaděláme.

Odpovědět

jo jo

František Biskup,2019-03-11 07:59:15

Pokud se nemylím, tak Čína hodně investuje do jaderných elektráren. Jsou tam tak blbí?

Odpovědět


Re: jo jo

Milan Krnic,2019-03-11 09:49:03

Blbí, že by nedoržovali bezpečností opatření?
https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_power_in_China#Safety_and_regulation
Kdo ví.

Odpovědět

Palec nahoru

Vojta Trebichavský,2019-03-11 07:55:05

Přiznám se, že pana Kremlíka nemusím, ale hodně se změnil. Od té doby, co se drží argumentů a vše má ozdrojováno s odkazy, palec nahoru.

Odpovědět


Re: Palec nahoru

Petr Bolek,2019-04-15 21:51:49

Vyjadřuji plný souhlas s Vaším výrokem.

Odpovědět

statisíce mrtvých

Zdena Krejčová,2019-03-11 07:31:52

Jsem hrdá na to, že jsem ve straně zelených a je zarážející jak svět tutlá statisíce mrtvých, které v Černobylu zahynuly. Jde o miliony, stačí si přečíst https://archive.org/details/YablokovChernobylBook_201603
Články páně Wágnera a jako je tento jsou jen na podporu jaderné a betonové lobby.

Odpovědět


Re: statisíce mrtvých

Miloš Adámek,2019-03-11 08:22:58

Je fajn, že jste hluboce věřící. Ale Svět není černobílý a na tomhle článku je rozhodně dost k zamyšlení. Jako super hodnotím i uvedené zdroje.

Odpovědět


Re: statisíce mrtvých

Jan Dostál,2019-03-11 08:45:31

Problém je v tom, že pokud si ta pozorování, měření atd. neuděláme vlastnoručně, tak musíme něčemu jen věřit. Přesto některá tvrzení pro někoho vypadají důvěryhodněji než pro někoho jiného. Já pro sebe považuji za průkazné, že zelení jako celek zneužívají emocí a jejich prostřednictvím manipulují s lidmi. Netvrdím, že chtějí ubližovat. Pan Wágner ve svých článcích dává minimálně spoustu námětů na zamyšlenou. Osobně se mi dost často při střetu s člověkem, který je na 100% přesvědčen o své pravdě stává, že když jeho přesvědčení chci přetavit do srozumitelné sázky, kdy já mu nabízím třeba 10000 Kč proti jeho 100 Kč, tak on něco tak pro něho výhodného nechce přijmout, tedy začíná pochybovat. Z toho mi vychází, že u mnoha lidí jejich přesvědčení není otázkou racionálního úvahy, ale emocí.

Odpovědět


Re: statisíce mrtvých

Dušan Král,2019-03-11 08:56:35

S tou betonovou si děláte legraci, že? Pokud ne, tak si zjistěte kolik betonu a oceli se spotřebuje na stavbu větrných elektráren o ekvivalentním výkonu k jadernému bloku o instalovaném výkonu cca 1000 MWe. Zjistíte, že nejen že 1000 MWe ve větru se nerovná 1000 MWe z jádra kvůli koeficientu využití a závislosti na počasí. Najednou potřebujete stovky turbín na obrovských plochách, které jsou buď z oceli s velkou betonovou patkou a nebo je i sloup z betonu. Takže kdo vlastně potřebuje víc betonu!? K jaderné lobby bych jen řekl toto. Podívejte se jaké peníze tečou do OZE nebo ropného průmyslu a pak se můžeme bavit o nějaké lobby... Navíc jádro není jen energetika, ale i průmysl a zdravotnictví!

Odpovědět


Re: Re: statisíce mrtvých

Milan Krnic,2019-03-11 09:24:18

To proto, že Zdena podporuje písečnou lobby.
Obdobně nepřímo, jako je uvedeno v dotyčném análu, způsob/il/í pouhý její příspěvek v budoucnosti událost na úrovni blízké vyhynutí. To je prekérka ...

Odpovědět


Re: statisíce mrtvých

Čestmír Berka,2019-03-11 09:53:23

Může být. Jenže to neznamená, že pan Wágner, Kremlík a další nemají pravdu. Všechny jejich údaje se dají ověřit, výpočty přepočítat. Ať to berete zleva či zprava, dojdete ke stejným výsledkům. Při výpočtech, kolik lidí zemře či onemocní na následky záření se vychází z bezprahového modelu- tedy zjednodušeně, že má jakákoli dávka negativní účinek na organismy, včetně člověka ... a účinek malých či nízkých dávek je extrapolován z dávek vysokých. Matematicky to vychází, ale ve skutečnosti takto vysoké počty nemocných a mrtvých na následky ozáření v populaci nenacházíme.

Odpovědět


Re: Re: statisíce mrtvých

Jiří Matuš,2019-03-11 10:09:05

Ale svoje děti byste tam žít neposlal, že?

Odpovědět


Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Milan Krnic,2019-03-11 10:30:42

To je zajímavá, taková premiérská otázka. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Petr Kr,2019-03-11 10:38:53

Příspěvek průměrného občana ČR z Černobylu je 6% a 60% je z radonu v bytech. Vy bydlíte v lese nebo v betonové stavbě či dokonce v rodinném domku s radonovým podložím? A děti jsou s vámi?

Odpovědět


Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Čestmír Berka,2019-03-11 11:53:29

Zona u Pripjati není místo na Zemi s nejvyšší radioaktivitou. Ve světě je spousta veřejně přístupných míst, kde je radioaktivita vysoká a žijí tam statisíce lidí https://www.youtube.com/watch?v=TRL7o2kPqw0
https://www.youtube.com/watch?v=RvgAx1yIKjg
Pojmy jako ionizující záření, radiace nebo radioaktivita vyvolávají ve většině lidí obavy. Zpravidla přitom netuší, že radioaktivita je nedílnou součástí našeho životního prostředí a největší podíl na ozáření obyvatelstva mají přírodní zdroje.
Na Zemi neustále dopadá proud vysokoenergetických částic z vesmíru - tzv. kosmické záření. Atmosféra částečně před kosmickým zářením chrání, proto u moře je záření nejmenší a na horách nebo při letu letadlem je záření silnější. Kosmické záření interaguje s vnějším obalem Země a vytváří tak izotopy uhlík 14C, tritium 3H, berilium 7Be. Další radioaktivní prvky jsou obsaženy v podloží a půdě od samého vzniku Země (zejména uran 238U a 235U, thorium 232Th, rubidium 87Rb) a při jejich přeměně vznikají další radioaktivní prvky jako radium 226Ra, polonium 210Po, radon 222Rn a 220Rn.
Přírodní radioaktivní zdroje způsobují průměrné ozáření osob žijících v ČR na úrovni 3 mSv (Německo 4,8 mSv, Itálie 5 mSv). Celosvětový průměr je 2,4 mSv za rok ale existují i místa, kde je koncentrace radioaktivity v podloží zvýšená, např. v oblasti kolem íránského města Ramsar, na plážích brazilského města Guarapari nebo na plážích jihoindického státu Kerala. Konkrétně v oblasti Ramsar byly naměřeny roční hodnoty ozáření na úrovni až 260 mSv za rok. Nebylo však prokázáno, že by tyto zvýšené hodnoty přírodního ozáření měly na místní obyvatele negativní vliv.
Významným radionuklidem z hlediska vnitřního ozáření je v téměř všech potravinách a dokonce i v lidském těle obsažený přírodní izotop draslíku 40K. Jeho koncentrace je prakticky stejná u všech osob a to na úrovni okolo 55 Bq/kg (což odpovídá průměrné roční efektivní dávce 0,17 mSv). Pozornost je věnována ve velké míře také radonu, který z podloží může pronikat do budov a zvyšovat tak ozáření osob.

Odpovědět


Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Jarda Votruba,2019-03-11 12:13:20

kdyby na Ukrajině nevládli fašisti, tak v okolí Černobylu je krásná příroda. Klidně bych tam žil, kdyby mi to někdo zaplatil. Lidi tam žijí, pěstují si na zahrádce zeleninu, pijí mléko svých krav, jedí svá prasata. Okolní zvěř je bez následků a náramně se jí tam daří.

Shodou okolností nedávno o tom byl dokument. Guy Martin v Rusku. Ten anglán byl i v Pripjati, mluvil s místními lidmi. Největší problém tam je v tom, že je všude daleko. Daleko k doktorovi, daleko do práce, daleko na nákup.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Josef W,2019-03-11 13:56:43

Díky za tip na pořad:
https://www.youtube.com/watch?v=Bjbb_Od7O7I
Je to trochu "zdramatizovaný", ale zajímavý.

Jenom , pane Votrubo, tam není nic, ale vůbec nic, o fašistech! S tím politikařením, pomlouváním a kopáním "za Rusko", jste tu trochu mimo ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Milan Krnic,2019-03-11 19:57:04

Přesně tak, nacionální socialista, bojovník za vlast, není žádný fašista :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Josef W,2019-03-11 20:31:15

Pokus o vtip? Nebo snaha o "nenápadné" přirovnání k nacistům přes národní socialismus? Jenže i ruská Wiki uvádí jako idelogický základ Bloku Petra Porošenka: Univerzální unionistická strana, konzervativně liberální a euroatlantická:
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%BB%D0%BE%D0%BA_%D0%9F%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B0_%D0%9F%D0%BE%D1%80%D0%BE%D1%88%D0%B5%D0%BD%D0%BA%D0%BE_%C2%AB%D0%A1%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%B4%D0%B0%D1%80%D0%BD%D0%BE%D1%81%D1%82%D1%8C%C2%BB
(snad ta adresa v azbuce bude čitelná)

Obávám se, že pokud hledáte znaky fašismu, dokonce i nacismu, s jediným silným vůdcem a spoustou wunderwaffen, musíte malinko víc na východ ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Milan Krnic,2019-03-11 20:53:17

Tak oni pokud by se na tom Krymu měli pěkně ... Příkladem, jak na to správně, budiž Čína s jejich dopravní obslužností a zalidněním dříve vyloučených lokalit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Milan Krnic,2019-03-11 21:05:23

Zdroje např. zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prorusk%C3%A9_nepokoje_na_Ukrajin%C4%9B_2014
U nás jsme naštěstí jihočechy asimilovali natolik, že separatistické tendence (i s Temelínem, aby to bylo alespoň trochu tématické) nejeví.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Josef W,2019-03-11 21:20:38

He, jihočeši :o)
Co třeba sudetští Němci, ti neměli nárok na odtržení a připojení k Říši, jako krymští (taky nepůvodní) etničtí Rusové?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Milan Krnic,2019-03-11 21:24:40

Pokud byste rád diskutoval v rámci představ co by kdyby na téma právo na odtržení, bohužel se pod to stávající nevejdeme. Snad jindy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Jarda Votruba,2019-03-12 08:05:05

Já ale nepsal, že fašouni jsou v tom dokumentu.
Ač spíše pravičák, tak mi vadí ukrácká adorace Banderovců, kolaborantů s fašisty,žido a polákovrahů, jejich ohnové pochody, runové vlajky.
Kolo dějin se zase otočilo zpět.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Josef W,2019-03-12 09:08:00

No, psal jste, že tam vládnou! To asi ne, že? Jestli Banderovce můžeme považovat za fašisty, taky není jisté, spíš za radikální nacionalisty (zase ale bez toho socialismu). Němečtí národní socialisti se je snažili využít, ale na druhou stranu s nimi taky bojovali a zavírali je do koncentráků (i Banderu). Ona historie ukrajinského národa moc veselá není, přečtěte si něco o staleté nadvládě Polska, pak Ruska, o stalinských hladomorech s miliony mrtvých. Že sami pak taky prováděli genocidu, nepopírám. Ale nelze je vidět jen černobíle ve stylu komunistického výkladu dějin, nebo filmů z padesátých let jako Akce B ...

A jak jsem psal Milanovi, v současném režimu v Rusku najdete mnohem víc fašistických atributů (dokonce i nějaké ty skupinky neonácků a šovinistů), bohužel :o(

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Milan Krnic,2019-03-12 11:56:48

Téma je však Černobyl a s tím související situace na Ukrajině, nikoli v Rusku. Odkaz na wiki ke krizi na Ukrajině výše (nacionalisté ve vládě, široký socio-ekonomický rozkol země, atp.), a tedy není divu, že je situace taková, jaká je. Viz výše Jardou zmiňovaná mizerná občanská vybavenost v některých regionech, atp., a samozřejmě zdroje obživy v neposlední řadě. Svést to na Rusko samozřejmě můžete.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Josef W,2019-03-12 12:39:13

Ale Milane, vždyť na Rusko vůbec nic neházim. Za bordel ve své zemi si převážně můžou sami, já přece jen reagoval na kolegovy "fašisty". On málokdo zná co tenhle "termit" znamená, ale o to víc bývá používán k nálepkování ...

Situaci v Černobylu mají, zdá se, díky mezinárodnímu úsilí pod kontrolou i přes "válečný stav".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Milan Krnic,2019-03-12 13:44:01

A vizi ona wiki, např.:
"V nové vládě zasedli menšinově také zástupci ukrajinské extrémně nacionalistické strany Svoboda"
Nacionalistické tendence jsou a budou, ve vhodném prostředí pak můžou růst a dopadá to různě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Josef W,2019-03-12 16:39:53

Nojo, vždyť i my máme Okamurovce, Maďaři Jobbik, Rusové Rodinu a Žirinovského ... krajní nacionalisti zasedají v mnoha parlamentech.

Ale jak to souvisí s Černobylem?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: statisíce mrtvých

Milan Krnic,2019-03-12 16:54:45

A dokolečka dokola
(článek, diskuze, Jarda Votruba,2019-03-11 12:13:20)

Odpovědět


Re: statisíce mrtvých

Jarda Votruba,2019-03-11 12:07:45

Milá dámo. Neznám Vás. Ale tak nějak předpokládám, že jako správná a ortodoxní členka strany zelených jste Váš příspěvek vytesala kameným dlátem do skály a ne na počítači, který spotřebovává hnusnou elektřinu, musí se kvůli surovinám ze kterých je komp vyrobený rozrýt a znečistit tisíce kilometrů čtverečních panenské přírody. Předpokládám že jíte pouze suroviny vypěstované na své zahrádce kterou hnojíte pouze přirozeným hnojivem své rodiny. Že bydlíte v jeskyni a chodíte nahá, protože jak by k tomu přišli chudáci vlci, kdyby jste je chtěla vyhnat z kožichu. Že to vlasní jídlo nejsou luštěniny, aby jste prděním nezvětšovala svou uhlíkovou stopu.

Jak tyhle fanatiky miluju. Vyberou si nějaký pseudoproblém a kvůli tomu aby zachránili jednoho ptáčka nechají vybít stádo skotu. Shodou okolností tenhle typ lidí má největší spotřebu všeho. Znám jich několik ze svého okolí.

Odpovědět

Incidence

Petr Nejedlý,2019-03-11 00:43:05

Nechci hodnotit objektivitu článku, ale míchají se vám v něm dohromady statistiky na desetitisíce a statisíce obyvatel. Nejspíš se jen sem tam vloudila nula navíc....

Odpovědět


Re: Incidence

Florian Stanislav,2019-03-11 07:38:32

Ano, asi překlep.
Na Ukrajině "na 10 000 dětí tu připadá 22 postižených"
nesedí s
"Jinde ve světě jsou čísla jako 20:100 000 zcela běžná. "

Odpovědět


Re: Incidence

Florian Stanislav,2019-03-11 08:04:18

Vedle Grafu 1 :"Sytě oranžová je výskyt 11,7 -22,6 případů na sto tisíc (100 000) narození. Červená barva je výskyt nad 22,6 případů. Zelené a žluté oblasti jsou na tom lépe – pod 11,6 případů z 10 000 narození. "

Příspěvek na zhoršené životní prostředí (lidově pohřebné) se vyplácel i u nás v severních Čechách (Most) v 80.letech. Že je tam kvalita životního prostředí zhoršení viděl každý na vlastní oči, cítil na vlastní nos a na vlastním zdraví.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace