První snímek černé díry: Jaké zásadní otázky nezodpověděl?  
Uzřeli jsme do Oka Temnoty. Našli jsme tam některé odpovědi. Třeba věrohodný odhad hmoty supermasivní černé díry galaxie Messier 87, který teď činí 6,5 miliard Sluncí. Taky tam byla nuda, protože vše přímo perfektně sedí na předpovědi obecné relativity. Ale žádný strach, ve věci černých děr ještě zbývá řada klíčových otázek nezodpovězených.

Sauronův prsten v srdci galaxie Messier 87. Kredit: EHT Collaboration.
Sauronův prsten v srdci galaxie Messier 87. Kredit: EHT Collaboration.

Svět jásá nad prvním detailním snímkem supermasivní černé díry. Je velmi omamný. A jako Jeden Prsten, kterému se podobná, je také velmi nevyzpytatelný. Pohlédli jsme do Oka Temnoty v srdci nezměrné eliptické galaxie Messier 87 v souhvězdí Panny. To je samozřejmě poněkud překvapení. Mnozí lidé očekávali, že jako první uzříme naši domácí supermasivní černou díru Sagittarius A*. Ale nevadí, planetární virtuální radioteleskop Event Horizon Telescope (EHT) nejspíš pozoroval i ji, takže její intimnosti tým EHT odhalí veřejnosti příště.

 

Erin Bonning. Kredit: Emory University.
Erin Bonning. Kredit: Emory University.

V Oku Temnoty jsme našli odpovědi na některé z palčivých otázek. Třeba na tu, jestli supermasivní černé díry skutečně existují. Takže, existují. Vědci divoce slaví. Pokud by tu byl, tak by nejdivočeji slavil Alber Einstein, protože tenhle snímek přímo perfektně sedí na předpovědi obecné teorie relativity i na novější astrofyzikální modely. Je to až poněkud nuda, protože si jenom odškrtneme, že Einstein měl (opět) pravdu a nemusíme hledat nová vysvětlení.


Na druhou stranu, jak říká astrofyzička Erin Bonning z americké Emory University v Atlantě, stát Georgie, ve stínu monumentální singularity, která je od nás vzdálená asi 55 milionů světelných let, její velikost je menší než 150 AU, polyká hmotu asi 90 Zemí denně, a jejíž hmotu právě díky novému snímku odhadujeme na asi 6,5 miliardy Sluncí, jsme našli nejenom odpovědi, ale i otázky, které tento snímek nezodpověděl, a ani zodpovědět nemohl.

Nezměrný výtrysk hmoty ze supermasivní černé díry galaxie Messier 87. Kredit: NASA & The Hubble Heritage Team (STScI/AURA).
Nezměrný výtrysk hmoty ze supermasivní černé díry galaxie Messier 87. Kredit: NASA & The Hubble Heritage Team (STScI/AURA).


1. Jak vlastně černé díry vytvářejí své velmi nápadné, obrovské a také velice energetické výtrysky hmoty?


Jak se zdá, všechny černé díry mohou požírat okolní hmotu a strávit ji ve své singularitě pod horizontem událostí. V takovém případě vyplivují zbytky v podobě výtrysků hmoty, které se řítí do vesmíru relativistickou rychlostí (relativistic jets). Právě supermasivní černá díra galaxie Messier 87 je tím nápadná. Její výtrysky jsou doslova galaktické a přímo učebnicové. V současnosti pozorujeme výtrysk této černé díry, který tryská do vzdálenosti 5 tisíc světelných let.


Zhruba tušíme, jak k tomu dochází. Vědci se ale nemohou shodnout na mechanismu, který takové výtrysky černých děr vytváří. Bonningová nicméně věří, že bychom se této odpovědi mohli dočkat brzy. Sází na druhý očekávaný snímek mnohem bližší supermasivní černé díry Sagittarius A* v Mléčné dráze. Ta je od nás vzdálená jen asi 26 tisíc světelných let a na rozdíl od černé díry v centru galaxie Messier 87 v současné době nevyrábí srovnatelné výtrysky hmoty. Srovnáním jejich snímků by vědci mohli ohledně výtrysků hmoty leccos zjistit.

2. Jak smířit obecnou relativitu s kvantovou mechanikou?


Když ještě všichni čekali na historický snímek supermasivní černé díry, tak někteří lidé spekulovali, že by nám mohl pomoci s momentálně asi nejhlubším a nejúpornějším problémem celé fyziky, který spočívá ve spojení obecné relativity s kvantovou mechanikou. Tedy ve spojení fyzikálního makrosvěta s mikrosvětem do podoby kvantové gravitace.


Even Horizon Telescope. Kredit: ESO/O. Furtak
Even Horizon Telescope. Kredit: ESO/O. Furtak

Podle Bonningové se ale ukázalo, že právě s tímto problémem vytoužený snímek fyzikům příliš nepomůže. Příliš dobře, přímo perfektně sedí na klasickou obecnou relativitu a není v něm ani skulinka pro novou nebo pokročilou fyziku, která by smířila obecnou relativitu s kvantovou mechanikou. Pro řadu vědců je to nepochybně poněkud zklamáním, i když to nijak nesnižuje fantastický úspěch týmu teleskopu ETH. Bonningová se domnívá, že kvantová gravitace funguje velice blízko u horizontu událostí a s teleskopem ETH zřejmě nemáme šanci v tomto ohledu něco zajímavého zahlédnout.



3. Měl pravdu nejen Einstein ale i Hawking?


Jeden z největších úspěchů nedávno zesnulého Stephena Hawkinga spočíval v popsání Hawkingova záření černých děr. Podle této teorie nejsou černé díry úplně stoprocentně „černé“, nýbrž vyzařují velmi malé množství záření, díky čemuž nejen rostou polykáním hmoty, ale vlastně se zároveň nesmírně zvolna vypařují.


Teleskop EHT ovšem neměl sebemenší šanci Hawkingovo záření zachytit a vzhledem k tomu nemohl prvním snímkem supermasivní černé díry Hawkingovu teorie ani potvrdit, ani vyvrátit. Nikdo to ostatně ani neočekával. Gigantické supermasivní černé díry, jako je ta v galaxii Messier 87, by měly vzhledem ke své velikosti vyzařovat naprosto mizivé množství Hawkingova záření. A je dost nepravděpodobné, že toto záření kdy dokážeme zachytit u černých děr ve vesmíru. Jak říká Bonningová, Hawkingovo záření budeme muset hledat naopak u úplně maličkých černých miniděr, pokud je dokážeme vyrobit na pozemských urychlovačích. Zemi nesežerou, protože se v mžiku vypaří, nejspíš právě díky Hawkingovu záření.

Video: Explained: First ever observed black hole


Literatura
Live Science 10. 4. 2019.

Datum: 11.04.2019
Tisk článku


Diskuze:

Snímek stále není reálný

Stanislav Brabec,2019-04-15 20:07:40

Osobně bych ze snímku dalekosáhlé vědecké teorie neodvozoval.

Je třeba mít na paměti, že nejde o reálný snímek, ale o jedno z možných řešení soustavy interferometrických rovnic. Jenže ta soustava má nekonečně mnoho řešení. Vědci explicitně hledali řešení odpovídající prstencovité struktuře: https://github.com/sao-eht/eht-mcp

Abychom se mohli interferometrickým rovnicím vyhnout, museli by vědci postoupit v technice ještě mnohem dále, a teleskopy kvantově provázat, a zpracovávat až výsledný složený obraz. Něco takového je však zatím daleko v říší fantazie. Možná někdy v budoucnu budou za Kuiperovým pásem kroužit clustery obřích radioteleskopů, jejichž poloha bude přesně kalibrovaná, a které budou koncentrovat pozorované fotony do měřícího centra. Tam vznikne výsledný obraz v reálném čase, a s rozlišením o několik řádů vyšší než dnes.

Nelze vyloučit, že mezi tím nekonečnem jiných řešení jsou i další, které neodporují fyzikálním zákonům, a které by novou fyziku obsahovaly.

Jen tak mimochodem, EHT není zdaleka nejpřesnějším vědeckým přístrojem založeným na interferometrii. Tím je bezesporu LIGO. Zatímco rozlišení EHT končí u tenisáku na Měsíci, LIGO (obrazně) změří deformaci prostoru o velikost jednoho tenisáku na desítkách světelných let.

Odpovědět

Nejsem matematik ani fyzik ale je z obrázku o prvním

Karel Ralský,2019-04-15 19:41:11

prstenci zřejmá korelace mezi hmotností, obvodem prvního prstence a rychlostí třeba 98% rychlosti světla, možná s hmotností se zvětšuje obvod k dosažení této rychlosti takže na atomární, či kvarkové úrovni baryonové hmoty to může být úplně stejné taková mikro díra v prostoru, ale jsem jen laik a doufám že se toho ujmou fundovaní lidé.

Odpovědět

Mohou být černé díry v mezigalaktickém prostoru temnou hmotou?

Dominik Březina,2019-04-12 21:33:45

Jestliže existují takto extrémně hmotné černé díry, je možné, že temná hmota jsou masivní černé díry v mezigalaktickém prostoru? Jen v naší galaxii je kolem 100 milionů černých děr, většinou o hmotnosti několika desítek hvězd plus supermasivní černá díra v centru galaxie (má hmotnost 4 mil Sluncí).
Mohly by tam být, bylo by jen těžké vysvětlit, kam zmizela veškerá viditelná hmota v jejich okolí. Černé díry v mezigalaktickém prostoru by byly nepřirozeně osamocené. Existuje nějaký výzkum, který se zabývá prohledáváním mezigalaktického prostoru třeba pomocí gravitačního čočkování?

Odpovědět


Re: Mohou být černé díry v mezigalaktickém prostoru temnou hmotou?

Martina Seifertova,2019-04-13 12:27:13

Jak můžete tvrdit, že je v naší Galaxii 100 milionů černých děr? taký má takové tvrzení smysl? Jakou má podstatu? Čeho se vlastně týká? Dokážete si představi souvislosti? Důsledky? Vy tohle jen tak řeknete? A jak rozlišíte viditelnou a neviditelnou hmotu? Co tím myslíte? A to mizení? To by mělo být co? Jakože hmota mizí? Blbost, ne? Černá díra, jako fiktivní objekt, byť se zcela dohledatelnými projevy, není samozřejmě osamnocený - bez ostatních "objektů" by nikdy nefungoval. Jde vlastně o interakci toho okolního, nikoliv o "černou díru" jako takovou. Okolí tu "černou díru" tvoří. Sama o sobě jest fikcí, nezajímavým objektem s velmi malou pravděpodobností vlastní existence, subjektivity.

Odpovědět


Re: Re: Mohou být černé díry v mezigalaktickém prostoru temnou hmotou?

Jiri Naxera,2019-04-13 22:19:18

Prosím filosofii ne, zůstaňme u fyziky.
Samotné Schwartzschildovo řečení (nenabitá nerotující černá díra) je fyzikálním řešením díra uprostředpázdného prostoru, takže sama o sobě funguje docela obstojně, prostě je ten prostor zakřivený a po nějaké době se to celé vyzáří Hawkingovým zářením.

Jinak bych viděl větší problém u temné hmoty z černých děr to, že černá díra je poznat gravitačním čočkováním, a jak píše kolega pode mnou, něco takového v potřebné míře aby to cokoli vysvětlovalo nepozorujeme.

(a supermasivní mezigalaktické černé díry neřeší už vůbec nic, předpokládaná temná hmota se obvykle vyskytuje v galaxiích)

Odpovědět


Re: Re: Re: Mohou být černé díry v mezigalaktickém prostoru temnou hmotou?

Milan Krnic,2019-04-14 10:29:33

Takováto fyzika ovšem filozofií zcela jasně je. Otázka na smysl je správná zvlášť u takto neuchopitelných věcí. To, že někdo rád počítá, s tím nemá co společného.

Odpovědět


Re: Re: Re: Mohou být černé díry v mezigalaktickém prostoru temnou hmotou?

John Mccain,2019-04-14 13:31:12

Bez filosofie by se věda nikdy nikam nepohla protože většina velkých objevů je v počátku v oblasti teorie vycházející tak trochu z filosofování. Btw metafyzika je matkou všech věd. Ignorovat tento fakt je jako ignorovat matematiku základní školy protože jsme už na vysoké. Není to možné. Ke kolegovi výše. Ano, de facto žádný objekt ve vesmíru, ani my, neexistuje nezávisle na okolí. Vše je v absolutní inerakci a provázanosti jednoho s druhým, jako Jeden Celek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mohou být černé díry v mezigalaktickém prostoru temnou hmotou?

Milan Krnic,2019-04-14 20:18:46

K té provázanosti a celku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bteln%C3%BD_ku%C5%BEel

Odpovědět


Re: Re: Mohou být černé díry v mezigalaktickém prostoru temnou hmotou?

Karel Ralský,2019-04-14 14:17:09

Myslím si to samé jako laik co Vy madam Martino, oku "hurikánu" také neříkáme černá díra a záření se do středu nedostane protože je polapeno už v prstencích které tento prostor obklopují, ovšem to neznamená že nefunguje do určité míry naše "představy" o fyzice a matematice(Schwarschildova metrika či teorie relativity)
protože z našeho pohledu "nekonečně hustý" prostor a téměř zastavený čas
(tiká pro nás mnohem pomaleji také, protože bychom neviděli ani tu černou díru)
začíná těsně před horizontem událostí, jak už tu v diskuzi někdo poznamenal by se dala z rozměrů oka určit nejen hmotnost ale i tento čas, který je možná jednotný nejen pro díru, ale i pro všechnu hmotu("organizovaný" časoprostor) našeho vesmíru, od oscilací jednotlivých kvarků přes hvězdy, černé díry až po vesmírný atraktor.
A myslím jako laik si že to bude ještě o několik řádů nižší než je Planckův čas i prostor a tím zbývá pro pád energie
(možná se nikdy pro nás i další energii neuskuteční vzhledem k rychlosti světla naší energie)
do horizontu událostí ("organizovaný"časoprostor)
pro "mnoho" dalších vesmírů.
A domnívám se že "černých děr" v naší galaxii je mnohem víc jenže většina na okraji se nemají čím krmit(protože jsou ve své dráze už prosté hmoty kterou vyčistily)
tak je nevidíme a mám tušení (ačkoliv je relativně malá o hmotnosti nanejvýš 1-3 slunce a velikosti asi deseti kilometrů, takže by bylo veliké štěstí ji zachytit) že se nachází i nedaleko od naší sluneční soustavy do deseti světelných let.

Odpovědět


Re: Mohou být černé díry v mezigalaktickém prostoru temnou hmotou?

Daniel Konečný,2019-04-13 15:27:59

Černé díry jsou, nebo spíše byly, kandidáty na temnou hmotu. Temná hmota se jeví spíše jako jakési halo u hmoty normální, uvažovalo se tedy spíše o roji malých, pravděpodobně primordiálních děr. Supermasivní černé díry v mezigalaktickém prostoru nesedí na chování temné hmoty. Ale ani menší díry nemají podporu v pozorování. Hledání tmavých ČD čočkováním probíhá, tuším alespoň jednu událost i zaznamenali, ale víceméně už je vyloučena jejich dostatečná početnost, aby tímto byla vysvětlena podstatná část temné hmoty.

Odpovědět


Re: Mohou být černé díry v mezigalaktickém prostoru temnou hmotou?

Stanislav Brabec,2019-04-15 19:45:57

Masivní černé díry v mezigalaktickém prostoru být mohou. Ovšem nijak nevysvětlují chování galaxií samotných, které vykazuje známky nějaké formy nepozorovatelné hmoty.

Existuje teorie, že v oblastech takzvaných super voids sídlí nesmírně gigantické černé díry o hmotnosti bilionů až biliard Sluncí, které již pohltily všechny kupy galaxií v okolí, a jsou obklopeny prázdnotou, tudíž jen špatně na dálku zjistitelné. Dnes však převažující vysvětlení existence super voids však spočívá ve zvukových rezonancích baryonů těsně po velkém třesku.

Odpovědět

Chtělo by to fundovaný článek

Petr Drda,2019-04-12 07:55:45

Doufám, že se na oslovi objeví i nějaký fundovaný článek třeba od Pavla Bakaly.

Odpovědět

zkuste mi někdo polopaticky vysvětlit

Jarda Votruba,2019-04-12 07:48:37

jak je možné, že z polů černé díry tryskají paprsky záření. Jestliže tu dˇouru drží pohromadě gravitace, tak by měla snad působit všemi směry stejně, tj i na polech. Spíše bych čekal u rychle rotující ČD, že odstředivá síla na rovníku něco vymrští a ne na polu kde je prakticky nulová obvodová rychlost.

Odpovědět


Re: zkuste mi někdo polopaticky vysvětlit

Pavel Hudecek,2019-04-12 09:59:19

To se hodně dlouho nevědělo. Až celkem nedávno přišli na to, že se jedná o elektrodynamický jev:

- Ionizovaná hmota rotující v akrečním disku tvoří magnetické pole.
- To by umožňovalo pohyb nabitých částic po siločárách a měli bychom z toho něco jako polární záři.
- Jenže ČD navíc rotuje a s ní i blízký prostor, takže siločáry u pólů se stáčejí do "provazu", který i s urychlenými částicemi jde rovně pryč.
- Ještě je tam nějaký proces, který ty částice značně urychlí, ale už si to pořádně nepamatuji.

Různé elektromagnetické jevy ve vesmíru, včetně tohoto, např. zde:
https://slideslive.com/38903111/elektromagneticky-vesmir-aneb-od-birkelanda-k-magnetarum

Odpovědět


Re: Re: zkuste mi někdo polopaticky vysvětlit

Milan Krnic,2019-04-14 09:59:02

Nikoli nevědělo, ale neumělo nějak rozumně vysvětlit. Což ale nemusí nic znamenat z pohledu vědění o.

Odpovědět


Re: Re: zkuste mi někdo polopaticky vysvětlit

John Mccain,2019-04-14 13:17:31

Nejsem odborník na ČD ale všude psali že se neví jestli rotuje ČD nebo ta plazma kolem ní. Jak to víte Vy ? Nějaký zdroj ?

Odpovědět

Diky za zprávu a připojuji se k

Karel Ralský,2019-04-11 23:47:08

Radoslavu Porízkovi, ale nesouhlasím s informací že se nedá z obrázku nic vyčíst i dle mého laického pohledu je jasné, že už samá nesouměrnost a víry okolo jsou důkazem, že informace o otisku ve hmotě(byť z našeho pohledu hodně "zhuštěná") se drží i v blízkosti,
k další slupce,
blížící se k horizontu událostí a velmi by mě zajímalo samotné spektrum mikrovlnného záření, či jeho posun zejména k nižším frekvencím, možná budeme mít "štěstí" a černá díra pozře z našeho pohledu něco "živého(a velkého například plynový oblak složený z virů nebo aspoň alkoholu)", to by byl pak posun který by v reálném čase hrál všemi "barvami mikrovlnného spektra".
A jako laik se domnívám že gravitace je způsobena samotnou "neživou(podle mého pohledu živou jinak by nemohlo být vše v tak velké "rovnováze")" hmotou včetně prostoru, který okolo sebe vytváří a která se "brání svému zániku" přechodem k minulosti (tím že kmitá na atomární úrovni(elektromagnetické vlny) až po zvukové vlny(termojaderná fúze výbuchy supernov)) od velikosti Einstein/Bosova kondenzátu až po černé díry.
To bychom ale museli opustit "teorii velkého třesku" podle mě "nevystudovaného pasáka dobytka", nesprávné teorie od ničeho k nekonečnu.

Odpovědět


Re: Diky za zprávu a připojuji se k

Pavel Hudecek,2019-04-12 00:09:07

Já nevím co je nejasného na tom, že na obrázku září hmota, která do ČD ještě nespadla a zatím víří okolo, než se zbrzdí natolik, aby v ní zmizela, jako všechna předchozí.

Odpovědět


Re: Re: Diky za zprávu a připojuji se k

Milan Krnic,2019-04-14 10:01:02

Ona ale přeci nemá zmizet, nýbrž se vyzářit. V našem Vesmíru hmota/energie nemizí (podle předpokladů).

Odpovědět

Hmmm, ten obrázok je mi podozrivý

Richard Pálkováč,2019-04-11 18:41:54

Ten obrázok je mi podozrivý, hlavne tá čierna oblasť v strede. Predpokladám, že ho upravili tak, aby tam tá čierna oblasť bola (ako to popularizácia tohoto očakáva). https://www.youtube.com/watch?v=l29wCKkQpMg

Odpovědět


Re: Hmmm, ten obrázok je mi podozrivý

Milan Krnic,2019-04-11 19:58:26

Obrázek vám je podezřelý? Proč?
Je to proste obrázek, umělecké dílo (jak je v článku správně uvedeno "Jak se zdá"), a jaksi nerozumím tomu, co by mělo být na takovém díle podezřelé ... např. obrázky Pabla Picassa vám podezřelé nepřijdou?

Odpovědět


Re: Hmmm, ten obrázok je mi podozrivý

Palo Fifunčík,2019-04-11 22:01:49

Mňa by zaujímalo , aký obraz ČD poskytol jednotlivo každý z tých teleskopov zainteresovaných do projektu . To čo je na fotke , je že sa na tento objekt ČD dívalo 9 očí teleskopov z roznych svetadielov , a v "zmyslovom" pravdepodobne vznikol vznikol tento výsledný obraz ...

Odpovědět


Re: Re: Hmmm, ten obrázok je mi podozrivý

Pavel Hudecek,2019-04-11 23:25:31

Zjednodušeně: Žádný.

Od každého teleskopu dostali stream, který nemá daleko k šumu a k tomu přesné časové značky.

Zkuste si nastudovat jak funguje hyperbolické zaměřování. Např. GPS (to je ale opačné), nebo Tamara/Věra. Získáte přibližnou představu o základu toho, co asi dělali s těmi signály, po té co je rozložili na přiměřeně úzká pásma.

Odpovědět


Re: Re: Hmmm, ten obrázok je mi podozrivý

Richard Pálkováč,2019-04-12 07:52:08

Predstavte si, ze mate parabolu/parabolicke zrkadlo velkosti nasej planéty. Tak to by bol super dalekohlad s velkym rozlisenim. Lenze je cela ta parabola hrdzava, teda nic neodraza do ohniska a teda nic nou nevidime. No a potom sa podari par malickych plosok ocistit od hrdze a nieco predsa len "uvidíme". To prirovnanie "opacna hyperbolicka navigacia" asi tiez sedi.

Odpovědět


Re: Hmmm, ten obrázok je mi podozrivý

Jiri Naxera,2019-04-13 22:24:53

Přiznám se neměl jsem ještě čas si najít detaily, ale dost silně předpokládám, že z obrazu bylo odpočítané relativistické efekty zakřivení
(resp. ještě jinak, když se do výpočtů korelací dosadí skutečná délka dráhy mikrovln z původního místa, tak musí být výsledný obraz už z principu gravitačně (opticky) nezakřivený).

Odpovědět


Re: Re: Hmmm, ten obrázok je mi podozrivý

Milan Krnic,2019-04-14 12:51:10

Předně je úplně fuk, co kdo počítá (pomineme li, jak jsem výše uváděl, zábavu, když jí v tom někdo má), když pak neprovede analýzu chyby. A o té Endrjů ani netvít (nejspíš proto, že to už není taková legrace!).
https://mobile.twitter.com/thisgreyspirit

Odpovědět

Radoslav Porizek,2019-04-11 11:58:01

Dakujem za informacne hodnotny clanok o tomto pozorovani, presne taky som hladal. Nechcelo sa mi lovit skutocne ifnormacie v bulvari.

Mozno este jedna naivna otazka: to svetle okolie ciernej diery je svetlo pochadzajuce z jej gravitacneho posobenia, alebo je to len svetle pozadie kdesi daleko za nou, vdaka ktoremu mohla byt pozorovana?

Odpovědět


Re:

Vojta Ondříček,2019-04-11 12:47:05

To co na obrázku vidíme je milimetrové rádiové záření převedené na barvičky viditelného spektra. Toto rádiové záření pochází z třením ohřátého materiálu akkrečního disku kolem oné ČD.

Odpovědět


Re:

Vojta Ondříček,2019-04-11 12:49:00

PS.
Zapoměl jsem uvést zdroj, takže:
https://www.spiegel.de/wissenschaft/weltall/schwarzes-loch-fotografiert-forscher-zeigen-weltweit-erstes-bild-a-1260884.html

Odpovědět


Re:

Florian Stanislav,2019-04-11 13:28:34

Nejen bulvár blábolí, ale i lidovky.cz, které se odkazují na ČTK :
https://www.lidovky.cz/relax/veda/jak-vypada-horizont-udalosti-astronomove-predstavi-prulomovy-objev-z-pozorovani-cernych-der.A190410_082941_veda-sdeleni_ele
"Světelný rok je vzdálenost, kterou světlo urazí za rok, což je 5,9 bilionu kilometrů."
A po upozornění redakci, že světený rok je 9,5 biliuónu km, to lidovky.cz ani neopraví.

Odpovědět


Re: Re:

Martina Seifertova,2019-04-14 17:14:33

Zrovna tohle je úplně fuk, protože ty vzdálenosti (a časové úseky) jsou pouze fikcí.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Milan Krnic,2019-04-14 20:13:36

Jenže zde jde primárně o to, že nejsou schopni zpracovat upozornění na chybu. Čeho se týká nehraje roli.

Odpovědět


Re:

David Benedeki,2019-04-11 13:35:33

Já se hodně zajímavých informací o tomto vědeckém úspěchu dozvěděl z těchto dvou videí:
https://www.youtube.com/watch?v=zUyH3XhpLTo&t=0s
https://www.youtube.com/watch?v=S_GVbuddri8&t=0s

Pokud se nepletu, měla by tam být i odpověď na vaši otázku. Ale neodvažuji se to formulovat vlastními slovy.

Odpovědět


Re: Re:

Petr Drda,2019-04-11 20:08:28

To je přesně to, na co jsem hledal odpověď! A sice že poloměr té černé skvrny je 2,6krát větší než poloměr horizontu událostí černé díry.
Je to mazec, hodně dobré video.

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2019-04-11 20:02:41

Pozorovaná bohužel být nemohla. To je jaksi prekérka černých děr. Tedy to tvrzení o tom, že černé díry skutečně existují, je potřeba brát s rezervou. Snad časem, až se k nim podíváme ... oh, wait ...

Odpovědět


Re:

Palo Fifunčík,2019-04-11 22:04:08

Niečo ako gravitačná šošovka , podobne ako obraz kvazara , čo popísal A.Einstein ??

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace