Neurovědci oživili části mozku prasete několik hodin po jeho smrti  
Když si pořídíte mozek prasete z jatek a připojíte ho na šikovný systém, který simuluje napojení mozku na další orgány, tak můžete přinejmenším z části takový mozek oživit. Etici experiment chválí jako slibný pro léčbu následků mrtvice a poškození mozku, a jedním dechem varují před řadou etických komplikací, které z takového průlomu v biologii mozku vyplývají.

Rozdíl jako facka. Vlevo mrtvý mozek, vpravo mrtvý mozek na BrainExu. Kredit: tefano G. Daniele & Zvonimir Vrselja; Sestan Laboratory; Yale School of Medicine.
Rozdíl jako facka. Vlevo mrtvý mozek, vpravo mrtvý mozek na BrainExu. Kredit: tefano G. Daniele & Zvonimir Vrselja; Sestan Laboratory; Yale School of Medicine.

Bioetici mají na začátku roku 2019 doslova žně. Prakticky neuplyne týden, aby se neobjevila nějaká zásadní vědecká novinka, která je okamžitě oblepená frázemi jako „kontroverzní výzkum“ nebo „přináší etické pochybnosti“. Ale budiž, alespoň je vidět, že vědci jsou odvážnější a směle se pouštějí za hranice všedního poznání.

 

Nejnovější „kontroverzní“ a „eticky citlivý“ výzkum v těchto dnech publikoval časopis Nature, což je téměř zaručené vodítko, že jde o velkou pecku. Mají ho na svědomí Nenad Sestan z Yale University a jeho spolupracovníci, kteří si překvapivě úspěšně zahráli na nekromanty. Sice zatím jenom nekromanty mozků prasat, i tak ale udělali velký rozruch. Rozhodli se, že zpochybní panující názor na fungování mozku, podle něhož je mozek velice citlivý na změny hladiny kyslíku a přerušení dodávky krve. Jak oni, tak i jiné výzkumné týmy si totiž již dříve všimli, že z mozku je příklad možné získat živé buňky poměrně dlouho po jeho smrti. Z podobných náznaků si vyvodili, že mrtvý mozek je v podstatě možné oživit.

Nenad Sestan. Kredit: Yale University.
Nenad Sestan. Kredit: Yale University.


První autor studie Zvonimir Vrselja, taktéž z Yale a jeho kolegové vyvinuli unikátní systém BrainEx. Ten se skládá ze tří součástí. První z nich představuje syntetický roztok o teplotě těla, který je pumpován do mozku podobně jako při perfuzi, čili průtoku kapaliny určitým orgánem nebo prostředím. Druhou součástí je samotné zařízení pro perfuzi, které pumpuje roztok a napodobuje tělní orgány. Třetí složkou systému BrainEx je chirurgická technologie, která zajistí izolaci oživovaného mozku.

 

Badatelský tým si pro pěkně frankeinsteinovský experiment pořídil 32 prasečích mozků z jatek. Formálně tedy pro účely výzkumu žádné prase nezabili ani nepracovali s živými prasaty. Pak tyto mozky připojili na systém BrainEx, zhruba 4 hodiny po smrti dotyčných prasat. Mozky byly napojeny na perfuzní systém po dobu 6 hodin. Jak dokládají výmluvné snímky z výzkumu, které srovnávají mrtvé mozky na BrainEx a mrtvé mozky bez tohoto ošetření, perfuze mozku je zatraceně poznat. Vědci zjistili, že systém BrainEx zajistí zachování struktury tkáně a buněk mozku, včetně reakcí gliových buněk a mozkových cév. Také pozorovali aktivní globální metabolismus mozku i spontánní synaptickou aktivitu.

Systém BrainEx. Kredit: Vrselja et al. (2019).
Systém BrainEx. Kredit: Vrselja et al. (2019).


Že jde do tuhého, lze vycítit z vehementního ujišťování autorů BrainExu i komentátorů, že v mozcích „oživených“ touto metodou nezaznamenali žádnou organizovanou globální aktivitu mozkových buněk, která je obvykle nezbytná pro normální fungování mozku a jeho vědomí. Pokud by to snad někomu nestačilo, tak tým intenzivně zdůrazňuje, že to nejen nebylo cílem tohoto experimentu, ale že kdyby se čirou náhodou některý z mozků probral, tak by experiment údajně hned ukončili. Ve skutečnosti roztok systému BrainEx přímo obsahoval látku blokující aktivitu mozkových neuronů. Jinými slovy, nejspíš se klidně mohlo stát, že by nějaký mozek na neblokovaném BrainExu obživl. To by byl problém, protože vědci zřejmě neměli patřičné dokumenty a povolení pro práci s živými zvířaty.

 

Bioetici jsou novým problémem očividně excitovaní. A nejspíš budou mít skutečně hodně práce. Jak upozorňují Stuart Youngner a Insoo Hyun z americké Case Western Reserve University v Clevelandu, Ohio, tento úspěch neurovědců může bohužel přinést komplikace, například do horlivých debat o tom, kdy mohou být odebírány orgány zemřelým pro transplantace. O ukončení péče o nemocné ve vegetativním stavu ani nemluvě. Zároveň ale oba bioetici experiment chválí a zdůrazňují, že některá devastující poškození mozku, k nimž dochází kvůli přerušení dodávky kyslíku, což není v dnešní době mnoha mrtvic nijak výjimečné, by ve skutečnosti mohla být vratná a tudíž léčitelná.


Převratný experiment by teď mohl přinést nové postupy k výzkumu mozku, především pokud o různá poranění mozku a jejich vývoj v čase anebo působení léků na mozek. Zároveň vyšlo najevo, že mozek má mnohem větší kapacitu k obnově svých funkcí, než jsme si doposud mysleli. Systém BrainEx by mohl vést k vývoji nových nástrojů a postupů pro léčbu mrtvice, úrazů mozku nebo léčbu následků nedostatku kyslíku.

Video:  Nenad Sestan - Functional genomics of human brain development and evolution (2014)


Literatura

Yale University 17. 4. 2018, Nature 568: 336–343.

Datum: 19.04.2019
Tisk článku

Hledání smyslu v zážitcích blízkosti smrti - Perera Mahendra
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 222 Kč
Hledání smyslu v zážitcích blízkosti smrti
Perera Mahendra
Související články:

Brainternet: Biomedicínští inženýři napojili lidský mozek online     Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2017)
Vědci poprvé sledovali tsunami smrti v mozku umírajících     Autor: Stanislav Mihulka (09.03.2018)



Diskuze:

Načasovanie

Rydal Nehro,2019-04-20 21:00:21

A že s tým vybehli akurát pred Veľkou nocou?

Odpovědět

Testy mimo USA?

Václav Dvořák,2019-04-20 11:27:36

Zajímavé. Myslím, že i přes tu kontroverzi by stálo za to takový test provést bez "etické" regulace v nějaké jiné, třeba nedemokratické, zemi a použít mozky dejme tomu zachlazené a už třeba po hodině. Dále by se zrovna tímto směrem nemuselo pokračovat, ale jde o to potvrdit to resp. odbourat mýty a bludy týkající se mozkové smrti a to by mělo mít prioritu.

Laicky bych to viděl tak, že využití by se pak jistě našlo třeba v léčbě různých utopenců a úrazových stavů, nebo při výzkumu hibernace.

Nejspíše celá ta mozková smrt bude způsobena nějakým mechanismem, který utlumí jen určitá centra a zbytek mozku "umře" resp. se utlumí na základě nějakého místního enzymaticko-hormonálního transportu. Fyzická smrt nebo rozklad buněk nastane až mnohem později (nicméně v daném enzymaticko-hormonálním koktejlu, který vznikl na začátku toho procesu, je už dále nemožné je restartovat).

Odpovědět


Re: Testy mimo USA?

Alexandr Kostka,2019-04-20 14:08:53

Co se "tady" děje je normální koloběh světa. na úspěšné civilizaci vyroste jako nádor parazitická sekta, potlačí pokrok, rozvoj, myšlení.. A pak to tam jde do kopru. Viz Řím zničený křesťany (Ne barbary ale křesťany. Uvědomte si, že veškeré dustupné historické zápisky "redigovali" (falšovali a likvidovali co se nehodí) nějakých 1700 let.) Arabové s pokročilým stavitelstvím a chemií podlehli islámu. Vědci byli vyhnáni nebo zavražděni a šlo to tam do kopru.. Nu a "západ" počínaje USA a kanadou teď ničí nová násilnicko tmářská sekta zvaná demokracie. (A pokud nebude zastavena, půjde to tu do kopru jako všude jinde, kde zvítězil tmář a fanatik nad rozumem)

PS: ohledně samotného výzkumu. Rozhodně je zajímavý, nicméně právě díky nesmyslnému omezení naprosto neprůkazný. Že mozek "funguje" jako směs reagujících buňěk je pěkné, ale on musí fungovat jako sídlo ega dané bytosti. Jinak je vcelku fuk, jestli tělo zůstalo ležet, nebo se ještě hýbe. Jak funguje na buněčné úrovni do jisté míry chápeme, ale jak funguje inteligence a mysl nemáme šajn.

PPS: a tak nějak mě napadá, jestli náhodou na pověstech o nekromantech oživujících mrtvé jako nemyslící zombíky nebude něco pravdy. Pokud je efekt principiálně možný, může ho patrně vyvolat víc postupů.

Odpovědět


Re: Re: Testy mimo USA?

Václav Dvořák,2019-04-20 22:38:09

Tak ohledně demokracie a Říma nesouhlasím, ten zničila benevolentní imigrantská politika a rozdávání občanství a s tím rukujdoucí úpadek národní hrdosti (nikdo nechtěl do armády) a nakonec vpád germánských kmenů, které měli početní, morální i taktickou převahu nad Římany. Podobná situace se mimochodem opakuje dnes, ale Evropa naštěstí zatím není Řím a Afričani nebo Asijci z Blízkého Východu mají zatím převahu JEN v počtu...

Co se týká výzkumu. Otázka sídla "ega" mně vůbec nenapadala, podle mně se jedná jen o aktivní centrum pozornosti, které je dané schopností intenzivního fungování mozku spolu s pamětí. Individualita jednotlivce hodně závisí na intuici, která ale přesahuje do kolektivního (ne)vědomí a to je už právě otázka víry nebo spirituality a to bych tady vůbec neotvíral, stejně jako otázku duše.

Takže pro začátek by bylo dobré, kdyby se podařilo prokázat obnovení hromadné synaptické aktivity neuronů v důležitých mozkových centrech po proceduře výplachu /perfuze/. Pokud by se něco takového dělo přímo na mrtvých, tak pak by mozky samozřejmě jednou mohly fungovat ve stylu zombie, třeba jsou ty pověsti prostě jen tušením vzdálené budoucnosti... Nedovedu si představit, že by výzkum směřoval k takovým aplikacím, i když pro armádu by to byl svatý grál, oživovat mrtvé vojáky a posílat je zpátky do boje (zvlášt v oněch nedemokratických režimech, které vítězí v boji kvantitou). Na druhou stranu toho by se stejného efektu mohlo využít pro oživení po dlouholeté hibernaci (např. při cestách do sousedních galaxií).

Celkově si myslím, že v současnosti by to mohlo pomoct u případů komatózních pacientů po mrtvicích, autonehodách, utopencích, kde se konstatovala mozková smrt. Nejspíše se totiž bude jen jednat o jiný stav daných buněk, které byly nějakým hybatelem přepnuté do spícího stavu a je třeba je restartovat, podobně jako se restartuje srdce, ale jinak. A první fáze bude odstranit prostředí, které ten spánek vyvolalo a udržuje.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace