Většina z vytěženého dřeva zakrátko končí na skládkách  
Z vykácených lesů budovy a nábytek prakticky nejsou.

Po těžbě ve Victorian forests. Kredit GECO.
Po těžbě ve Victorian forests. Kredit GECO.

Při slově Victoria se nám nejspíš vybaví britská monarchyně. Její jméno ale dosud nese jeden ze šesti spolkových států Austrálie. Nachází se na jihu kontinentu. Pořady BBC s Davidem Attenboroughem nám ho líčí jako region s domorodými kmeny Aboriginců, kteří na území dnešní Victorie žili již 40 000 let před příchodem naší civilizace.

 

Jih Austrálie ale nejsou jen domorodci a uhelné doly, je to také oblast s rozsáhlými lesy s jejich průmyslovou těžbou. „Papírově“ se velká část vytěženého dřeva vykazuje jako dlouhodobé uložení uhlíku. Není to ale pravda.

 

Stát Victoria oplývá zhruba 7,6 milióny hektarů původních lesů.  Po staletí jsou, anebo spíš byly, úložištěm až 1 140 tun uhlíku na hektar. Protože asi 1,82 milionů hektarů lesů obhospodařuje státní firma (VicForests), podařilo se zjistit podrobnosti těžby a zpracování dřeva. Z toho, co dřevaři v lese vytěží, je zhruba jen asi 40 % biomasy vhodné k prodeji.

Spolkové státy Australie.
Spolkové státy Australie.


Protokolárně v oněch deklarovaných 40 % dřevní hmoty je uhlík uložen dlouhodobě a míní se tím nábytek, krovy, podlahy budov a tak podobně. Podrobné šetření osudu vytěženého dřeva z „viktoriánských lesů“ ale vydalo méně radostný obrázek. Těch 60 % (tedy většina těžby), jsou odřezky a zbytky, které se na místě pálí, nebo se ponechávají na místě, kde se v tropickém podnebí rychle rozkládají. Jinak řečeno, v obou případech se oněch 60 % vytěžené hmoty stává významným zdrojem emisí skleníkových plynů.

 

 

Z vytěžených kmenů se až na pily dostane jen 35 % dřeva. Z tohoto množství se pro potřeby stavebnictví (trámy, prkna, hranoly, latě, palubky,...) a jako surovina pro nábytkářský průmysl využije méně než 40 %. Naprostá většina dřevní hmoty směřuje jako surovina do papíren. Z pohledu dlouhodobosti uložení uhlíku to je stejně krátkodobé jako použití štěpky k mulčování, nebo hoblin a pilin v případě podestýlky v halách s chovem skotu a drůbeže. Ve všech případech jde o rychlé uvolňování uhlíku ze dřeva do atmosféry.

 

Před těžbou a po těžbě. Kredit GECO.
Před těžbou a po těžbě. Kredit GECO.

O dlouhodobějším uložení uhlíku z vytěženého dřeva lze hovořit jen u 14 % objemu dřevní hmoty. Na vrub produktů krátkodobé spotřeby jde 84 %. Vesměs mají podobu papíru a v tom případě, i když budeme uvažovat s jeho 75% recyklací, představuje poutání uhlíku jen po dobu tří let. Z dostupných pramenů let 2016 - 2017 Australanům vyplynulo, že na výrobu dřevité hmoty k výrobě papíru a jiných výrobků z buničiny tehdy šlo 89 % kulatiny.

 

O něco lepší to je s maximální životností výrobků, jakými jsou například přepravní palety. V jejich případě jde jen o okrajovou záležitost s uhlíkem uloženým na 7 let. V mluvě klimatologů i to znamená, že palety jsou předmětem krátkodobé spotřeby. Když těmto paletám končí životnost, naprostá většina jich také končí na skládkách odpadu. Tam se pak rozloží stejně rychle, jako třeba štěpky na mulčovaných plochách. A nebo jako odpad, který nechávají těžební společnosti na místě holin.

V případě dřevní hmoty určené pro výtopny, nebo ke spálení v domácnostech, nemá o uložení uhlíku smysl uvažovat. Do atmosféry se uvolňuje obratem.

 

Slavně to Australanům nevyšlo ani v případě uložení uhlíku do dřeva použitého v budovách a nábytku. To se  považuje za „dlouhodobé“. Reálně to v průměru je ale jen na dobu okolo 90 let.

Když to shrneme, tak zatímco živý les představuje dlouhodobé uložení uhlíku pro veškerou svou produkci, v případě vytěžení to je jen asi 14 %.

Na problém spojený s uvolňováním CO2 do atmosféry, jehož příčinou je kácení lesů, poukazují nejen australští vědci. I když se ve svých závěrech liší (následkem různých použitých metodik výpočtu, lokality,...), většinou v odlesňování spatřují příčinu zhruba 20 % všech emisí CO2. Zejména mají na mysli tropické pralesy, neboť pro ukládání uhlíku jsou v nich příznivé podmínky pro fotosyntézu - dostatek světla i tepla.


Závěr

Nejen lesy australské, i ty naše jsou cennými dlouhodobými zásobárnami uhlíku. A nebo spíš byly. S kůrovcovou kalamitou je teď drancujeme víc než protinožci. S dlouhodobým ukládáním uhlíku to také u nás bude horší, protože většina nezpracovaného dřeva jde na vývoz. Možná by nebylo od věci dotace z řepkových a jiných nesmyslů, které akorát tak devastují půdu a snižují životnost našim plechovým miláčkům, přesměrovat na podporu staveb švédského typu, v nichž dřevo hraje mnohem významnější roli než jen na trámy krovů sedlových střech. Pokud celodřevěné stavby vyhovují švédským předpisům i jejich severským zimám, nemuselo by se v nich ani u nás žít špatně. Zabilo by se tím hned několik much jednou ranou. Napomohlo by to vlastníkům lesů s odbytem suroviny, které se nemohou zbavit ani pod cenou a raději nechávají napadené stromy svému  osudu. To pochopitelně situaci jen zhoršuje. Výhodou navrhovaného opatření by bylo, že by se nemuselo tolik dřeva vozit do zahraničí jako klády. Vytvořilo by to pracovní příležitosti ve zpracovatelském průmyslu. Podpořilo by to stagnující stavební firmy. Nic proti tomu by nenamítaly ani mladé rodiny, kterým by to pomohlo řešit svízel s bydlením. Ti, co mají čas stávkovat, by získali smysluplnou náplň pro své akce. Aktivisté, hrozící nárůstem oteplovacích plynů brzkým peklem na Zemi, by možná přestali vymýšlet ptákoviny, jako třeba tu s penalizováním prdů krav, a přestali spřádat plány jak z nás dělat vegetariány.

Literatura

The Conversation

Heather Keith et al.: Re-evaluation of forest biomass carbon stocks and lessons from the world's most carbon-dense forests, PNAS July 14, 2009 106 (28) 11635-11640

Datum: 03.05.2019
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí - Červinka P.
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Ekologie a životní prostředí
Červinka P.
Související články:

Trend v zemědělství je neudržitelný a je v rozporu se zdravou výživou     Autor: Josef Pazdera (01.11.2018)
Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě     Autor: Jan Kašinský (15.02.2019)
Obnovitelné zdroje a jejich spolehlivost.     Autor: Jan Kašinský (25.02.2019)
Jak jsou reálné požadavky německých organizátorů stávky pro klima?     Autor: Vladimír Wagner (14.04.2019)
Nahrazovat plastové nákupní tašky textilními je asi tou nejhorší variantou     Autor: Josef Pazdera (27.04.2019)



Diskuze:

CO2 není problém

Pavel K2,2019-05-04 19:27:40

Problém bude, až opravdu bafne nějaká sopka a bude 10 let zima, budeme ještě připlácet za rychlejší generování skleníkových plynů, abychom se z toho vyhrabali.

Odpovědět


Re: CO2 není problém

Jarda Votruba,2019-05-06 10:26:18

asi tak
člověk si myslí jak ovlivnuje klima, ale taková sopka vypustí tolik CO2 ( pokud je zrovna pod ní vápenec) , že jsme jen žabaři. A až zabafá a odcloní sluneční záření, tak tu máme dobu ledovou a uděláme s tím úplný prd.

Odpovědět

Uložení do půdy

Ivo Brabec,2019-05-03 19:05:18

Nějak mi uniká logika toho, proč ponechané odřezky v lese, potažmo rozloživší se dřevo vstupuje do atmosféry. Měl jsem zato, že z něčeho vzniká půda, která je tam pokud možno na věky.

Odpovědět


Re: Uložení do půdy

Milan Krnic,2019-05-03 21:08:06

A já zato, že tvorečkové (např. dřevokazní) produkují skleníkové plyny. Tak ale pár minutek goooglení a určitě najdete nějakou studii.

Odpovědět


panu Brabcovi

Pavel Brož,2019-05-03 21:23:41

Organické zbytky slouží jako potrava organismům, které na rozdíl od rostlin neumí využívat energii ze Slunce, ale umí využívat právě tu z chemických vazeb organických látek. Těmito organismy jsou typicky houby (dřevokazné i jiné), a kromě nich také množství specializovaných jednobuněčných organizmů. Osud uhlíku je v těchto organismech stejný, jako osud uhlíku v tělech živočichů - finálně je uvolněn coby CO2, odkud se nakonec dostane do atmosféry.

Samozřejmě že část organických zbytků se utopí v mokřadech a bažinách, kde by z nich za desítky miliónů let vzniklo uhlí, nicméně většina z nich se rozloží za vzniku CO2.

Odpovědět


Re: panu Brabcovi

Ivo Brabec,2019-05-03 22:40:22

Diky za vysvetleni. Jen jeste drobnost. Pro ekosystem je preci vyhodne, aby se na pevnine ukladal uklik v jakekoliv podobe. Jelikoz asi hlavnim zpusobem ukladani uhliku na pevnine je to male procento biomasy, ktera se nepremeni dle Vaseho vysvetleni zpet na CO2, pak by preci melo byt preci jenom lepsi tu biomasu radeji nechat tlit. Nebo se pletu?
Ceteris paribus, take cim vice biomasy v pude, tim vice zivin v pude a vice prirustku rostlin a tudiz vetsi schopnost akumulovat uhlik z atmosfery, ci?
Prijde mi trochu mimo misu zabyvat se ukladanim ukliku v podobe tramu ve stavbach domu, ktere stejne driv nebo pozdeji nekdo sboura a spali. Preci podstatne dulezitejsi efekt je ten, aby se biomasa pouzila bud jako zdroj energie (samozrejme bez nesmyslnych dotaci) a nebo se pouzila jako hnojivo pro dalsi biomasu.
Dekuji predem za reakci.

Odpovědět


Re: Re: panu Brabcovi

Jan Novák9,2019-05-03 23:19:49

Kromě vzácných vyjímek kdy je nedostatek kyslíku v půdě a dochází k tvorbě rašeliny je rostlinný uhlík rychle přeměněn na CO2. Obzvlášť v tropech množství pohlceného uhlíku = množství uvolněného uhlíku, stejně tak množství vytvořeného O2 = množství spotřebovaného O2. Amazonské pralesy žádné plíce planety nejsou.
Malé procento biomasy se ukládá jen v mírném pásmu a pro akumulaci potřebuje tisíce let a nevyužívat půdu pro zemědělství ani lesnictví. Ono to není ani tak malé procento jako spíše zlomky promile. Pokud půdu využijete pro zemědělství uvolníte z ní i ten uhlík který se tam naakumuloval dříve (půda se vyčerpá=sníží se obsah organických látek, což je uhlík). Bohužel 8 000 000 000 lidí potřebuje jíst a "ekologové" potřebjí bionaftu a líh do benzínu který při výrobě spotřebuje víc energie než potom uvolní.

Oceány jsou schopné pohltit veškerý uhlík uložený ve známých fosilních zdrojích, jenom jim trvá asi 1000 let než se voda dostatečně promíchá a CO2 se v ní rovnoměrně rozloží.

Odpovědět


Re: Re: Re: panu Brabcovi

Ivo Brabec,2019-05-04 06:04:19

Díky opět za vyčerpávající odezvu. Z toho mi vyplývá, ze spíše než se snažit uchovat dřevo ve stavbách, možná zajímavý plán na uložení uhlíku by byl proste vytvářet uměle bažiny a závažet je biomasou, která by se zpět do atmosféry nedostávala. Třeba všechny staré uhelné šachty apod. Co myslite?

Odpovědět


Re: Re: Re: panu Brabcovi

Alexandr Kostka,2019-05-04 08:01:09

Celkově tomu "moc" pomáhá i dnešní "efektivní" využití odpadu. Kdysi sice sedlák sklidil seno a slámu, jenže oboje prošlo chlívkem a za rok se na to pole vrátilo. Obohacené o výkaly, slepičince a obsah sedlákovy vlastní žumpy. A nejde o malé množszví hmoty, šlo o pár tun na hektar. Dneaska se sklidí a odveze. A tím to končí. Bez ohledu na to, jestli jsou nalisovány pelety a "ekologicky" spáleny, nebo to projde bioplynkou, nebo čím dalším, na pole se to nevrátí nikdy. V nejlepším případě to nakonec skončí v kompostárně a pak se to prodává v hobbymarketu pseudozahrádkářům..

Odpovědět


Re: Re: Re: panu Brabcovi

Vojta Ondříček,2019-05-04 14:24:27

Cituji "Oceány jsou schopné pohltit veškerý uhlík uložený ve známých fosilních zdrojích, ..."
a dodávám za cenu nárůstu kyselosti vody a tudíž za omezení schopnosti ukládání uhlíku ve vápenaté formě (např. korály).

Zkrátka, nejlepší by bylo ukládat uhlík v podobě diamantů a ty přidávat do betonu staveb a do asfaltu silnic. Protože to není technicky realizovatelné, tak nezbývá než oddaně čekat, až se příroda vzbouří a decimuje lidstvo na únosnou množinu kolem jedné miliardy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Pavel Brož,2019-05-04 22:33:25

Pane Ondříček, to je naprostá hloupost ohledně toho údajného nárůstu kyselosti odeánů a omezení růstu korálů. I kdybyste zdvojnásobil koncentraci veškerého CO2 v atmosféře a všechen tento nadbytečný CO2 rozpustil v oceánech, tvořilo by to pouze nárůst koncentrace o méně než jeden mikrogram na litr. Obsah CO2 ve vodě při pH 7 přitom v závislosti na alkalitě kolísá od 1,5 do 56 miligramů na litr, u pH 6 od 15 do 562 mg na litr, viz např. Tillmannova tabulka zde http://maniakva.sweb.cz/chemie5.htm (Tillmannova tabulka se dá samozřejmě najít i mnohde jinde). Takže Vaše tvrzení o omezení tvorby korálů v důsledku pohlcení uhlíku ze známých fosilních zdrojů je naprostý nesmysl.

Tvrzení o nutnosti čekat, až příroda zdecimuje lidstvo na údajně únosnou množinu kolem jedné miliardy už je lépe snad nekomentovat vůbec.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Pavel Brož,2019-05-04 23:05:33

A když už tu vyvracím mýty klima-alarmistické mýty, zmíním se ještě o následujícím - jeden z argumentů klima-alarmistů je, že při zvednutí mořské hladiny o metr do konce století zanikne spousta korálových ostrovů. Není to pravda, koráli běžně dorůstají rychlostí jednoho až několika centimetrů za rok v závislosti podle druhu, to mimochodem dobře znají i mořští akvaristé. Klimatické změny mají sice vliv na rozšíření korálů, ale ten není jenom negativní - mění se pouze druhové zastoupení korálů, některým druhům vyhovuje teplejší, některým o něco studenější voda. Obecně se dá říct, že hlavním limitujícím faktorem v růstu korálů je množství dostupného uhlíku rozpuštěného ve formě uhličitanů a CO2, toho je v mořské vodě kvůli vyššímu pH na rozdíl od sladké vody obecně velice málo, s nárůstem jeho koncentrace ve vodě se rychlost tvorby korálů jenom podpoří, nikoliv naopak.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Josef Hrncirik,2019-05-08 20:05:25

1 ug/l to dává při hloubce oceánů cca 5000 km. 2x jsem to přepočítával. Mění to měřitelně jen pH velmi měkké vody, nikoliv dobře utlumené mořské s vysokým obsahem hydrogenkarbonátů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Josef Hrncirik,2019-05-08 20:37:27

Protože však obsah CO2 v atmosféře dosti rychle roste, plyne z toho, že se v oceánu nestačí kvůli slabému vertikálnímu mísení rozpouštět dostatečně rychle a v horních vrstvách oceánu jeho koncentrace dobře měřitelně roste.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Pavel Brož,2019-05-09 00:07:17

Pane Hrnčiříku, pojďme prosím porovnat naše výpočty. Já postupoval takto - objemová koncentrace CO2 na úrovni moře je 0,4 promile objemově, což dělá cca 0,61 promile hmotnostně. Musíme ovšem vzít do úvahy, že CO2 je těžší plyn než dominantní složky atmosféry, N2 a O2, proto ho se vzrůstající výškou bude ubývat rychleji a jeho celkové množství v atmosféře bude menší než těch 0,61 promile hmotnostně - nicméně zatím to nechme stranou. Hmotnost atmosféry má být cca 5,15*10^18 kg (viz např. zde https://en.wikipedia.org/wiki/Atmosphere_of_Earth), tedy hmotnost CO2 v ní je maximálně 3,15*10^15 kg (=0,00061*5,15*10^18 kg). Objem oceánů pak má být cca 1,37 miliard kubických kilometrů (viz např. zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99e), což je 1,37*10^21 litrů (protože kubický kilometr má miliardu kubických metrů a kubický metr má tisíc litrů). Podělením hmotnosti CO2 v atmosféře (3,15*10^15 kg) a objemu oceánů v litrech (1,37*10^21 litrů) dostaneme 2,3 mikrogramů na litr. Podle mě ve skutečnosti méně než jeden mikrogram, pokud se vezme v potaz v to, že koncentrace 0,4 objemových promile je při normálním atmosférickém tlaku, zatímco se stoupající výškou bude koncentrace CO2 v amosféře klesat (výrazně rychleji, než jak s výškou klesá koncentrace O2 vůči N2, protože poměr molekulárních hmotností O2 a N2 je pouze 1,14, zatímco poměr molekulárních hmotností CO2 a N2 je 1,57).

Nyní co jsem napsal panu Ondříčkovi:

"I kdybyste zdvojnásobil koncentraci veškerého CO2 v atmosféře a všechen tento nadbytečný CO2 rozpustil v oceánech, tvořilo by to pouze nárůst koncentrace o méně než jeden mikrogram na litr."

Pokud zdvojnásobíme koncentraci veškerého CO2 v atmosféře, ten nadbytečný CO2 bude vážit právě to, co je odhadnuto v prvním odstavci tohoto příspěvku, tedy ten nárůst koncentrace bude podle mě méně než jeden mikrogram na litr (za předpokladu, že by se ten nadbytečný CO2 rovnoměrně rozmíchal v celém objemu oceánů). Každopádně bude ten nárůst zcela bezpečně menší než 2,3 mikrogramu na litr, to kdybychom zcela nereálně předpokládali, že koncentrace CO2 v atmosféře se stoupající výškou neklesá.

Pomožte mi prosím nalézt, kde jsem v tom výpočtu udělal chybu - děkuji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Josef Hrncirik,2019-05-09 07:15:10

Nejspíše za to může Giovani Giorgi, že místo m, kg, s trval stejně nevhodně na cm, g, s místo na méně nevhodném m, g, s, kde m vypadá stejně jako mili, avšak zachrání to rozměrová analýza.
Zcela správně jste vypočítal koncentraci CO2 3,15.10*15/1,37.10*18 = 2,3.10*-3 SI = 2,3.10*-6 cgs a silou zvyku teoretiků jste podtrhl ten pro cgs.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Josef Hrncirik,2019-05-09 11:39:04

2,3 g CO2/m3 = 2,3 mg CO2/ litr vyšeptané sody podle SI a kupodivu totéž i pro cgs 2,3 ug/cm3 = 2,3 mg/l

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Pavel Brož,2019-05-09 12:08:54

Ano, pane Hrnčiříku, máte pravdu, automaticky jsem koncentraci v řádu 10^-6 zkratkovitě vyhodnotil jako mikrogram na litr, a správně mělo být miligram na litr. Tímto se za svůj chybný výpočet všem čtenářům i panu Ondříčkovi omlouvám.

Nicméně na tom závěru, že ani ten dodatečný (nyní už správně) miligram CO2 na litr nijak zvlášť neovlivní pH mořské vody se stejně nic nezmění. Mořská voda totiž obsahuje 45 krát větší množství CO2 než je oněch nadhodnocených 3,15x10^15 kg (nadhodnocených proto, že koncentrace CO2 v atmosféře rychle klesá s výškou). Z odkazu zde https://en.wikipedia.org/wiki/Seawater , odstavec Compositional differences from freshwater, lze vyčíst množství uhlíku v mořské vodě (0,0028 procenta hmotnostně), což přepočteno na CO2 (krát 44/12) a na hmotnost oceánů (1,37x10^21 kg) dá 1,4x10^17 kg, což je cca 44,6 krát více, než ono nadhodocené množství uhlíku v atmosféře. Pokud pro to množství CO2 v atmosféře zvolíme reálnější odhad (více než dvakrát menší), vyjde nám, že v mořské vodě už nyní je cca stokrát více CO2 než v celé atmosféře, takže ten miligram na litr navíc s tím pH nijak zvlášť nepohne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Josef Hrncirik,2019-05-09 15:07:56

Ano, mořská voda je schopna akumulovat nesmírná množství CO2 bez znatelného okyselení protože již obsahuje velké množství CO2 převedeného na pH tlumící hydrogenkarbonát HCO3- a navíc asi bez problémů rozpouští v kyselině uhličité další mořský či pevninský karbonát Ca či Mg. Asi někde bude vypočtená a ověřená rychlost mizení antropogenního CO2 v oceánu nejspíš jako průměrná doba setrvání v atmosféře či porovnání jeho toků.
Akumulační kapacita oceánu je neuvěřitelně obrovská, rychlost akumulace však nedokáže zcela zabránit růstu koncentrace CO2 v atmosféře. Asi se někde píše, jaký díl emisí stačí oceán průběžně akumulovat.
Zatímco koncentrace vody v atmosféře velmi silně klesá s výškou (teplotou), koncentrace CO2 má molární zlomek prakticky stejný nehledě na zeměpisnou šířku a efektivně i výšku v atmosféře a je ekvivalentní plošné hustotě cca 412 ppm CO2.101325 Pa.44 Da CO2/29 Da vzduch/9,81 m/s2 = 6,27 kg CO2/m2 (tj. 6,27 mm při formální hustotě vody). Formální atmosférická vrstva vody silně závisí na vzdálenosti od rovníku /cca 70 mm/ a oceánu a jen cca 10 mm u polárních kruhů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Pavel Brož,2019-05-09 15:43:57

S tím konstantním molárním zlomkem CO2 nezávisle na výšce máte pravdu, hodně jsem přecenil, jak rychle se mění relativní koncentrace v závislosti na výšce, podstatné změny začínají až ve výšce 10 km nad mořem, očekával jsem, že mnohem dříve - https://en.m.wikipedia.org/wiki/Atmosphere_of_Earth#/media/File%3AMsis_atmospheric_composition_by_height.svg .

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Pavel Brož,2019-05-09 15:45:44

ops, vypadla mi nula, podstatné změny začínají až ve výšce 100 km nad mořem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

David Krajíček,2019-05-16 16:30:35

Spočítal jsem a vyšlo mi, že by šlo o cca 5 mikrogramů na litr. Ani to ale nemá šanci jakkoliv ovlivnit pH oceánů.
Rozhodně je tento výpočet tvrdou ránou alarmistům!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: panu Brabcovi

Pavel Brož,2019-05-16 21:53:51

Tak to jste s největší pravděpodobností udělal stejnou chybu jako já, koncentraci 10^-6 interpretoval jako mikrogram na litr místo miligram na litr. Mimochodem, ještě když jsem před třinácti lety dělal akvaristiku a měřil koncentrace různých látek ve vodě, tak bych takovou botu nemohl udělat, ale když člověk holt dlouhá léta něco nedělá, tak holt zapomíná i naprosté samozřejmosti.

Jak jste konkrétně při tom výpočtu postupoval? Mají opravdu vyjít miligramy, pan Hrnčiřík má pravdu. Nicméně pH oceánů to zcela určitě nezmění.

Odpovědět


Re: Re: panu Brabcovi

Pavel Brož,2019-05-04 11:04:14

On už Vám odpověděl pan Novák, já k tomu jenom dodám, že ta organická hmota vyvezená na pole neslouží jako přímý zdroj živin pro rostliny, rozhodně pak ne jako zdroj uhlíku pro výživu rostlin. Ta organická hmota typu hnůj, kejda atd. slouží ve skutečnosti jako jakýsi bioreaktor pro bakterie, které udělají tu potřebnou část práce, kterou je rozklad organických sloučenin na sloučeniny anorganické. Rostliny totiž umí využívat jenom ty anorganické sloučeniny - bez potřebných bakterií můžete rostliny zahrnout množstvím bílkovin, cukrů, tuků a jejich částečně metabolizovaných segmentů, klidně i základních proteinových jednotek - aminokyselin, a ty rostliny stejně pomřou hlady. Bakterie, jejichž růst je podpořen právě tím hnojem atd., rozloží organické molekuly až na ty anorganické, a teprve tyto anorganické mohou rostliny využít. Nejvíce limitujícím prvkem bývá většinou dusík (nezbytná součást rostlinami syntetizovaných aminokyselin, a z aminokyselin syntetizovaných proteinů), který rostliny absorbují v podobě dusičnanů, také fosfor, dále kationty kovů jako je draslík, sodík, vápník, železo, atd.. Uhlík kupodivu ne, ten si rostliny berou ze vzduchu, ten z rozložené biomasy se opět vrací do atmosféry.

Prvky jako draslík, sodík, železo atd. se do půdy uvolňují také zvětráváním matečné horniny. Dusík ne, ten v té hornině většinou obsažen není, do půdy se dostává téměř výhradně z rozložené biomasy (některé rostliny ale umí fixovat atmosférický dusík ve svých hlízách, opět to nedělají přímo, ale prostřednictvím bakterií, které si tam pěstují). Dusičnany jsou rozpustné, ty které si rostliny nestihnou rychle z té vody vyzobat, odplavou pryč, v anaerobních částech vodních toků (vrstva bahna na dně tam, kde voda proudí velice pomalu) jsou dusičnany kaskádou bakteriálních reakcí redukovány až na plynný dusík, který opět uniká do atmosféry (spolu s dusičnany jsou v těchto reakcích redukovány i sírany až na plynný sirovodík).

Obecně lze říct, že půda vzniká v přírodě velice složitě a pomalu, naopak zničit se dá celkem rychle a snadno.

Odpovědět


Re: Re: Re: panu Brabcovi

Ivo Brabec,2019-05-05 19:21:55

Díky, budu osvětu šířit dal :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: panu Brabcovi

Josef Hrncirik,2019-05-08 20:25:09

A proto by se organika měla zapravit do půdy, aby se na vzduchu neoxidovala bez tvorby humusu. Štěpku (i z pařezů) raději zapravit do půdy strojně či bombardováním, než to nechat jen na hladových kancích. Není to přímo princip neolitické zemědělské revoluce?
Obracet půdu pomocí STS, aby se ve vlhkém a provzdušněném prostředí udržoval mikrobiální život a tvorba humusu? Pěstují již Holanďané lesy hydroponicky jako rajčata?

Odpovědět

Dlouhodobé uložení uhlíku v lese jako nesmysl

Marek Zelenka,2019-05-03 12:14:16

Dlouhodobé uložení uhlíku ve formě lesa je spíš nějaká nesmyslná pseudoteorie. Každý les, pokud se nebude probírat a prořezávat, a nebude zbavován nahromaděného suchého materiálu, tak dříve nebo později vyhoří. Stejným způsobem vyhoří jak povrchové zdroje uhlí, tak plyny, povrchové ložiska ropy atd. Je to samovolný proces v přírodě, který funguje bez jakékoliv lidské asistence. Proto je redukované spalování v dlouhodobém horizontu více než žádoucí a i rozumné, protože nakonec to stejně vyhoří a uhlík se uvolní.

Mimo jiné, australská buš je schopná se zapálit zcela sama (sám jsem byl svědkem tohoto procesu) a to přes kapičky vody zkondenzované při prudkém ochlazení v noci na listech na zemi, které pak fungují jako optická čočka. Na druhý den odpoledne začalo hořet na asi 10 místech najednou a daná oblast pak hořela několik týdnů.

No a ti zmínění kůrovci, to je důsledek iracionálního hospodaření lesníků, kteří v honbě za ziskem sázejí monokulturní lesy, ve kterých žije minimální druhová rozmanitost, což pak vede k přemnožení škůdců. To je problematika všech monokulturních počinů, které jsou v přírodním procesu vyloženě iracionální a vedou jen k problémům.

Odpovědět


Re: Dlouhodobé uložení uhlíku v lese jako nesmysl

Josef Pazdera,2019-05-04 08:39:01

Americká vesmírná agentura NASA z naměřených satelitních dat zpracovala mapu uloženého uhlíku. Pokud budeme mluvit o tropických lesích, tak v těch je podle NASA uloženo 247 miliard tun uhlíku. Přičemž v Latinské Americe je uložena polovina celkového množství a jen v brazilské Amazonii leží 61 miliard tun uhlíku.

Odpovědět


Re: Dlouhodobé uložení uhlíku v lese jako nesmysl

Jaroslav Dupal,2019-05-04 16:03:07

Je zajímavé že se ta monokultura držela za I. republiky i za bolševika a nyní po volání zelených "nechte tomu svobodu" "bez zásahu" to nejde.Jak se objevil kůrovec v našem lese strom se ihned porazil a oloupal a tak to bylo 40 let a dál i za toho bolševika. Znáte jiné řezivo používané ve stavebnictví než smrk ??

Odpovědět


Re: Re: Dlouhodobé uložení uhlíku v lese jako nesmysl

Jarda Votruba,2019-05-06 10:27:36

sosna? Jedle?
smrk má výhodu že se nechá těžit už po 80 letech. Borovice až po 120.

Odpovědět


Re: Dlouhodobé uložení uhlíku v lese jako nesmysl

Milan Krnic,2019-05-04 16:31:28

V tomuto i tématu přednáška:
Martin Škorpík - Kam směřují naše lesy? (Pátečníci 19.10.2018)
https://www.youtube.com/watch?v=b1ujFqGv7JM

Odpovědět

Stavba domu ze dřeva

Michal Ondráček,2019-05-03 07:45:08

Asi Vás pane Pazdero zklamu. V současné době si stavím rodinný dům ze dřeva (masivní roubenka z trámů 300x300mm). Projektant mi před dvěma lety, když nám dům kreslil řekl, že máme štěstí, že se to ještě smí, ale že přijde změna předpisů a dům z neizolovaného (rozumějte masivního) dřeva již nebude s novou normou povolen.
Když jsem se ptal proč, bylo mi řečeno, že norma počítající tepelné ztráty domu uvažuje vlhkost dřeva v době stavby (dřevo je téměř syrové-izoluje méně) a proto nám byl udělen energetický štítek B, rovněž nám bylo napočítáno topení dle toho. To že dřevo za pár let vyschne na vlhkost 10-12% a energetická třída by se posunula skoro na úroveň domu pasivního už nikoho nezajímá. Až vejde v platnost nová norma, budou se muset tyto dřevostavby izolovat - to ale naprosto ztrácí smysl. Roubenka má být roubenkou, má své kouzlo, pohodu a styl. Obložením polystyrenem,vatou z ní udělají naprosto tuctový dům, jen ta cena zůstane pořád dvojnásobná oproti zděné stavbě = nikdo to stavět nebude.

Druhá věc. Do roubenky podle mého neodmyslitelně k rodinné pohodě patří kachlová pec. Proto jsme se rozhodli pro tento způsob vytápění. Dobře postavená kamna této velikosti (8tun, z toho cca 3 tuny akumulační materiál) mají účinnost kolem 80-85% a na dům této velikosti (186m2) spálí za topnou sezónu pouze kolem 3-4m3 dřeva.
Kamnář mi s lítostí oznámil, že ještě tak 5-10 let a toto řemeslo zanikne, jakmile vláda okouká německý zákon o lokálních topeništích - tam podmínky individulních staveb topenišť, kam kachlové pece, kamna spadají tak zpřísnili, že je bude nemožné postavit.

Takže toto je trend. Zakázat stavby čistě ze dřeva (taková roubenka, to je uložení CO2 na 200 i více let, podívejte na stavby v Kokořínsku, Beskydech...), zakázat topení ve velice účinných kamnech spalujících dřevo.
Všichni radostně stavme z elektrárenského popílku (Ytong) a topme plynem z Ruska nebo elektřinou z Mostecké uhelné pánve.

Odpovědět


Re: Stavba domu ze dřeva

Alexandr Kostka,2019-05-03 09:18:10

A co jste čekal? Zákony píší primotivové a řídí je lobbisté. Odborník není přizván ani ke konzultaci, natož aby měl významný hlas. Sni majitelé dolů, ani stavební firmy nemají zájem, aby jim nějaké (levné) sruby kazily kšefty. O překupnících energií nemluvě. S co horšího, samozřejmě nefunguje ani nápad, ať se to zpracuje u nás. Po polistopadových rozkráděčkách nám v čr nepatří ani prd, natož nějaký větší průmysl. Zahraniční majitel dá hrdě na pracák "nabídku" míst za 13000 hrubého a když se po pár měsících nikdo nepřihlásí, doveze si ukrajince, Gruzijce nebo klidně třeba Mongoly. Kteří mu dělají za 10.

Odpovědět


Re: Stavba domu ze dřeva

Michal Lichvár,2019-05-03 10:03:05

jojo, toto je dôsledok konania dobra v mene planéty.

Celé tie zákony, ako sa môžu alebo nemôžu stavať domy sú choré od podstaty. Možno je to len synergia ekonomických záujmov a ľudskej hlúposti (napr. tých čo protestujú proti zmene klímy), ale možno je to aj dlhodobá agenda. Agenda, ako osekať ľudí o slobody ... ako nedať možnosť ani len postaviť si vlastné bývanie. Elity chcú svoje zdroje pre seba, ty otrok bývaj v bytovke.

Jaj a sprostosť nových zákonov: majme 2 domy, oba budú mať rovnaké technológie, rovnaké materiály, rovnaké svetové orientácie ... jeden bude pasívny a druhý ani nízkoenergetický nie. Prečo ... lebo čím väčšia plocha, tým lepší koeficient smerom k pasívnemu domu. Áno, ak chcete pasívny dom a nevychádza Vám to, nafúknite ho do plochy. Na hlavu postavené, aby väčší dom bol na tom lepšie, resp. bol skolaudovateľný.

Odpovědět


Re: Stavba domu ze dřeva

Florian Stanislav,2019-05-04 01:12:56

Tvárnice Ytong nejsou z popílku, ale z plynosilkátu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ytong
"Tvárnice značky Ytong jsou vyráběny výhradně ze čtyř surovin přírodního původu – křemičitý písek, vápno, cement a voda. Při výrobě se doplní reakční prvek hliník, v podobě prášku či pasty.[4] Hliník dále reaguje s hydroxidem vápenatým a následně se pevně váže v umělém minerálu – tobemoritu. Díky jemně namletému písku tvárnice získává typickou bílou barvu. Ytong neobsahuje žádné nebezpečné ani zdraví škodlivé chemické sloučeniny a látky."
https://stavba.tzb-info.cz/nosne-systemy-drevostaveb/12481-roubena-stena-z-drevenych-smrkovych-tramu-tl-300-mm
Upozorňuje na to, že jsou rozdíly vzniklé výpočtem prostupu tepla staveb z trámů a měření toho prostupu tepla.
Až dům o ploše 186 m2 a s 8 tunovou kachlovou pecí s účinností 80-85% opravdu postavíte, ukáže se, jestli spotřebujete za sezonu 3-4 m3 dřeva.
Jako kluk jsem se účastnil bourání selských kachlových kamen a asi 2x2x1,5 m pece na pečení chleba. Obojí silně zadehtované a lehce popraskané. Přímo do pece lezl kominík a čistil komín. Jinak přenos tepla přes vrstvu sazí do cihel slábne.

Odpovědět


Re: Re: Stavba domu ze dřeva

Alexandr Kostka,2019-05-04 08:31:07

Jasně. A podle vás by výrobce napsal na férovku: Obsahuje síru a těžké kovy, hodí se maximálně na stavbu kůlny na dřevo? Průšvihů se stavebními materiály bylo.. A všechny měly jedno společné. Měly certifikáty a byly "zaručeně nezávadné". (Neobviňuji konkrétně Ytong, obviňuji prakticky všechny. Prachy jsou vždy až na prvním místě. Stavby jsou nesmírně okrádané. Všemi a všude. Obzvláště státní. Vzpomeňte si, co se našlo pod dálnicí.. Bobtnající struska, která sice nebyla zdravotně závadná, ale stavebně nepoužitelná a místo zásypu kameniva odpadky.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Stavba domu ze dřeva

Florian Stanislav,2019-05-04 09:39:23

Píšete :"Neobviňuji konkrétně Ytong"..
To je dobře. Jistě chápete, že popílek je šedočerný a plynosilikát Ytong bílý, někde bude chyba. Vy jste zjistil v křemenném písku, vápně a hliníku ještě síru a těžké kovy?
Prostě razíte šupdojenohopytelismus.

Odpovědět

Z kurovcoveho

Mojmir Kosco,2019-05-03 06:43:24

Smrku domek nepostavis. I když nevím jak s OSB deskami.I když 20 - 30 let nejméně spíš 50 let zeleni ekoteroristé slunickari havliste a ekologové nedej bože stolní lesnici to jsou ti co jsou z univerzit a vu říkají že vytezeny smrk částečně nechat na místě těžby a nahradit směskou ekonomové praktici (to jsou ti co jedou v zavedených kolejích) obchodníci
jsou tvrdě proti .

Odpovědět


Re: Z kurovcoveho

Michal Ondráček,2019-05-03 08:10:35

Kůrovcové dřevo není nijak kvalitativně méněcenné a dům z něj postavíte. Troufám si říct, že dnes je v ČR všechen smrk, aktuálně zpracovávaný na pilách kůrovcový a každý krov bude v současnosti z tohoto dřeva.
Kůrovec sežere pouze lýko a chodbičky udělá v kůře, po oloupání kůry je dřevo naprosto čisté. Z vlastní zkušenosti- koupil jsem 70m3 smrku na palivo, ale plno opravdu pěkných, rovných klád jsem z toho vybral a na katru udělal prkna a latě na dům.

Odpovědět


Re: Z kurovcoveho

Novák Jiří,2019-05-04 15:29:51

To je vtip, ne? Z kůrovčáků se stavělo vždycky, protože to bylo levné dřevo. Znám chalupu, která tu je už třetím stoletím, je celá z kůrovčáků a nevypadá to, že by se v ní z ničeho nic nedalo bydlet. Někdy si prolezte půdu v nějakém barokním stavení nebo ve starém mlýně a mrkněte, z čeho mají krovy. Pokud tam někde najdete trám se zachovalou podkorní vrstvou, budou tam stopro i stopy po lýkožroutu.

Odpovědět


Re: Re: Z kurovcoveho

Florian Stanislav,2019-05-12 16:57:13

No, co já jsem viděšl, tak staří tesaři a stavitelé věděli, že když v trámech nechají kus kůry, tak se tam uchytí spolehlivě červotoč. To se stávalo hlavně na narychlo stavěných stodolách, kde se používaly trány ručně sekané širočinou ze tří stran a směrem dospod se nechávala od kůry očištěná oblina (taková poloviční prizma).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace