Většina z vytěženého dřeva zakrátko končí na skládkách  
Z vykácených lesů budovy a nábytek prakticky nejsou.

Po těžbě ve Victorian forests. Kredit GECO.
Po těžbě ve Victorian forests. Kredit GECO.

Při slově Victoria se nám nejspíš vybaví britská monarchyně. Její jméno ale dosud nese jeden ze šesti spolkových států Austrálie. Nachází se na jihu kontinentu. Pořady BBC s Davidem Attenboroughem nám ho líčí jako region s domorodými kmeny Aboriginců, kteří na území dnešní Victorie žili již 40 000 let před příchodem naší civilizace.

 

Jih Austrálie ale nejsou jen domorodci a uhelné doly, je to také oblast s rozsáhlými lesy s jejich průmyslovou těžbou. „Papírově“ se velká část vytěženého dřeva vykazuje jako dlouhodobé uložení uhlíku. Není to ale pravda.

 

Stát Victoria oplývá zhruba 7,6 milióny hektarů původních lesů.  Po staletí jsou, anebo spíš byly, úložištěm až 1 140 tun uhlíku na hektar. Protože asi 1,82 milionů hektarů lesů obhospodařuje státní firma (VicForests), podařilo se zjistit podrobnosti těžby a zpracování dřeva. Z toho, co dřevaři v lese vytěží, je zhruba jen asi 40 % biomasy vhodné k prodeji.

Spolkové státy Australie.
Spolkové státy Australie.


Protokolárně v oněch deklarovaných 40 % dřevní hmoty je uhlík uložen dlouhodobě a míní se tím nábytek, krovy, podlahy budov a tak podobně. Podrobné šetření osudu vytěženého dřeva z „viktoriánských lesů“ ale vydalo méně radostný obrázek. Těch 60 % (tedy většina těžby), jsou odřezky a zbytky, které se na místě pálí, nebo se ponechávají na místě, kde se v tropickém podnebí rychle rozkládají. Jinak řečeno, v obou případech se oněch 60 % vytěžené hmoty stává významným zdrojem emisí skleníkových plynů.

 

 

Z vytěžených kmenů se až na pily dostane jen 35 % dřeva. Z tohoto množství se pro potřeby stavebnictví (trámy, prkna, hranoly, latě, palubky,...) a jako surovina pro nábytkářský průmysl využije méně než 40 %. Naprostá většina dřevní hmoty směřuje jako surovina do papíren. Z pohledu dlouhodobosti uložení uhlíku to je stejně krátkodobé jako použití štěpky k mulčování, nebo hoblin a pilin v případě podestýlky v halách s chovem skotu a drůbeže. Ve všech případech jde o rychlé uvolňování uhlíku ze dřeva do atmosféry.

 

Před těžbou a po těžbě. Kredit GECO.
Před těžbou a po těžbě. Kredit GECO.

O dlouhodobějším uložení uhlíku z vytěženého dřeva lze hovořit jen u 14 % objemu dřevní hmoty. Na vrub produktů krátkodobé spotřeby jde 84 %. Vesměs mají podobu papíru a v tom případě, i když budeme uvažovat s jeho 75% recyklací, představuje poutání uhlíku jen po dobu tří let. Z dostupných pramenů let 2016 - 2017 Australanům vyplynulo, že na výrobu dřevité hmoty k výrobě papíru a jiných výrobků z buničiny tehdy šlo 89 % kulatiny.

 

O něco lepší to je s maximální životností výrobků, jakými jsou například přepravní palety. V jejich případě jde jen o okrajovou záležitost s uhlíkem uloženým na 7 let. V mluvě klimatologů i to znamená, že palety jsou předmětem krátkodobé spotřeby. Když těmto paletám končí životnost, naprostá většina jich také končí na skládkách odpadu. Tam se pak rozloží stejně rychle, jako třeba štěpky na mulčovaných plochách. A nebo jako odpad, který nechávají těžební společnosti na místě holin.

V případě dřevní hmoty určené pro výtopny, nebo ke spálení v domácnostech, nemá o uložení uhlíku smysl uvažovat. Do atmosféry se uvolňuje obratem.

 

Slavně to Australanům nevyšlo ani v případě uložení uhlíku do dřeva použitého v budovách a nábytku. To se  považuje za „dlouhodobé“. Reálně to v průměru je ale jen na dobu okolo 90 let.

Když to shrneme, tak zatímco živý les představuje dlouhodobé uložení uhlíku pro veškerou svou produkci, v případě vytěžení to je jen asi 14 %.

Na problém spojený s uvolňováním CO2 do atmosféry, jehož příčinou je kácení lesů, poukazují nejen australští vědci. I když se ve svých závěrech liší (následkem různých použitých metodik výpočtu, lokality,...), většinou v odlesňování spatřují příčinu zhruba 20 % všech emisí CO2. Zejména mají na mysli tropické pralesy, neboť pro ukládání uhlíku jsou v nich příznivé podmínky pro fotosyntézu - dostatek světla i tepla.


Závěr

Nejen lesy australské, i ty naše jsou cennými dlouhodobými zásobárnami uhlíku. A nebo spíš byly. S kůrovcovou kalamitou je teď drancujeme víc než protinožci. S dlouhodobým ukládáním uhlíku to také u nás bude horší, protože většina nezpracovaného dřeva jde na vývoz. Možná by nebylo od věci dotace z řepkových a jiných nesmyslů, které akorát tak devastují půdu a snižují životnost našim plechovým miláčkům, přesměrovat na podporu staveb švédského typu, v nichž dřevo hraje mnohem významnější roli než jen na trámy krovů sedlových střech. Pokud celodřevěné stavby vyhovují švédským předpisům i jejich severským zimám, nemuselo by se v nich ani u nás žít špatně. Zabilo by se tím hned několik much jednou ranou. Napomohlo by to vlastníkům lesů s odbytem suroviny, které se nemohou zbavit ani pod cenou a raději nechávají napadené stromy svému  osudu. To pochopitelně situaci jen zhoršuje. Výhodou navrhovaného opatření by bylo, že by se nemuselo tolik dřeva vozit do zahraničí jako klády. Vytvořilo by to pracovní příležitosti ve zpracovatelském průmyslu. Podpořilo by to stagnující stavební firmy. Nic proti tomu by nenamítaly ani mladé rodiny, kterým by to pomohlo řešit svízel s bydlením. Ti, co mají čas stávkovat, by získali smysluplnou náplň pro své akce. Aktivisté, hrozící nárůstem oteplovacích plynů brzkým peklem na Zemi, by možná přestali vymýšlet ptákoviny, jako třeba tu s penalizováním prdů krav, a přestali spřádat plány jak z nás dělat vegetariány.

Literatura

The Conversation

Heather Keith et al.: Re-evaluation of forest biomass carbon stocks and lessons from the world's most carbon-dense forests, PNAS July 14, 2009 106 (28) 11635-11640

Datum: 03.05.2019
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí - Červinka P.
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Ekologie a životní prostředí
Červinka P.
Související články:

Trend v zemědělství je neudržitelný a je v rozporu se zdravou výživou     Autor: Josef Pazdera (01.11.2018)
Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě     Autor: Jan Kašinský (15.02.2019)
Obnovitelné zdroje a jejich spolehlivost.     Autor: Jan Kašinský (25.02.2019)
Jak jsou reálné požadavky německých organizátorů stávky pro klima?     Autor: Vladimír Wagner (14.04.2019)
Nahrazovat plastové nákupní tašky textilními je asi tou nejhorší variantou     Autor: Josef Pazdera (27.04.2019)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace