Největší varan všech dob  
…aneb Představuje se Megalania

Rekonstruovaná kostra obřího pleistocénního varana druhu Megalania prisca v expozici Muzea v Melbourne. Ačkoliv o jeho přesných rozměrech zatím probíhají debaty, je prakticky jisté, že byl podstatně větší než dnešní varan komodský. Žil na území Austrálie v době před asi 1,5 milionem až 50 tisíci lety. Kredit: Cas Liber; Wikipedie (volné dílo)
Rekonstruovaná kostra obřího pleistocénního varana druhu Megalania prisca v expozici Muzea v Melbourne. Ačkoliv o jeho přesných rozměrech zatím probíhají debaty, je prakticky jisté, že byl podstatně větší než dnešní varan komodský. Žil na území Austrálie v době před asi 1,5 milionem až 50 tisíci lety. Kredit: Cas Liber; Wikipedie (volné dílo)

Kupodivu jsme se na stránkách blogu za celých 14 let jeho existence s tímto obřím varanovitým ještěrem z pleistocenní Austrálie zatím nesetkali. Je tedy nejspíš nejvyšší čas to napravit. Megalania prisca (nebo také Varanus priscus) je vyhynulým druhem varana, který byl součástí tzv. pleistocénní australské megafauny. Jeho rozměry, způsob života i důvody vyhynutí jsou stále zčásti zahaleny tajemstvím, jisté ale je, že se jedná o největšího známého suchozemského ještěra, který by svými rozměry směle soupeřil i s největšími současnými krokodýly. Tito větší příbuzní varanů komodských žili ještě v době před asi 50 až 40 tisíci lety a je tedy téměř jisté, že se s nimi setkávaly i první populace druhu Homo sapiens, které do Austrálie dorazily o celá tisíciletí dříve. Nevíme jistě, nakolik se dávní lidé podíleli na vyhubení těchto dravých plazů, jistou spojitost však rozhodně nelze vyloučit.[1]Jméno Megalania stanovil v roce 1859 britský přírodovědec Sir Richard Owen, který mimochodem již dříve vymyslel i jméno Dinosauria.[2] Doslova znamená jméno obřího varana cosi jako „ohromný pradávný tulák“. A jak byl tedy tento plaz velký? Samozřejmě se ani zdaleka neblížil velikosti největších dravých dinosaurů, přesto by nás dokázal k smrti vyděsit. Bohužel máme zatím k dispozici jen přibližné odhady jeho velikosti, protože kompletní kostry megalanií dosud objeveny nebyly. Z toho důvodu se také odhady tělesných rozměrů megalanie u různých autorů značně liší. Již v roce 1975 byla délka pravěkého australského varana odhadnuta na 7 metrů a jeho hmotnost asi na 600 kilogramů. To by znamenalo dvojnásobnou délku a čtyřnásobnou hmotnost oproti největším jedincům současného indonéského varana komodského (Varanus komodoensis).[3] Začátkem tohoto století však badatel Stephen Wroe původní odhad značně snížil, a to na 3,5 metru (průměr) až 4,5 metru (maximum) délky. Hmotnost pak odhadl na zhruba 330 kilogramů, průměrně však jen 97 až 158 kg. Tím pádem by pravěký varan nebyl o moc větší než velcí dospělci dnešního rekordně velkého ještěra varana komodského.[4] Pomyslný titul největšího suchozemského ještěra se tak v případě megalanie rázem ocitl v ohrožení.

 

Velikostní porovnání megalanie a některých dnešních varanů. Nejvyšší odhady kladou pravěkému ještěrovi délku až kolem 8 metrů a hmotnost blížící se dvěma tunám. Pravděpodobnější rozměry činí na základě dosud objevených fosilií poněkud méně – délku mezi 5 a 6 metry a hmotnost lehce nad půl tuny. I tak se ovšem s přehledem jedná o největšího známého suchozemského ještěra. Kredit: Conty; Wikipedie (CC BY 3.0)
Velikostní porovnání megalanie a některých dnešních varanů. Nejvyšší odhady kladou pravěkému ještěrovi délku až kolem 8 metrů a hmotnost blížící se dvěma tunám. Pravděpodobnější rozměry činí na základě dosud objevených fosilií poněkud méně – délku mezi 5 a 6 metry a hmotnost lehce nad půl tuny. I tak se ovšem s přehledem jedná o největšího známého suchozemského ještěra. Kredit: Conty; Wikipedie (CC BY 3.0)

Již o dva roky později, v roce 2004, publikoval australský paleontolog Ralph Molnar ve své knize o megalanii podstatně impozantnější odhad velikostních parametrů. Podle jeho názoru mohl být druh M. prisca celkovým tvarem těla podobný současnému druhu varanu pestrému (Varanus varius), což by znamenalo štíhlejší tělesnou stavbu, ale větší délku téměř 8 metrů. Druhou možností byly podobné proporce, jaké známe u varana komodského – v tom případě by byl asi o metr kratší, ale podstatně těžší. Maximální hmotnost u velkých jedinců odhadl Molnar až na 1940 kilogramů, tedy bezmála dvě metrické tuny.[5] Pro porovnání lze uvést, že největší zjištěný jedinec současného krokodýla mořského měřil 6,3 metru na délku a vážil 1,3 tuny. V roce 2009 se k novějším odhadům odhodlal i Wroe, který tentokrát megalanii rovněž poněkud více „dopřál“. Maximální délku stanovil na nejméně 5,5 metru a hmotnost na 575 kg.[6] Pokud bychom tyto rozměry brali za zatím nejpřesnější, pak by megalania byla o téměř 2,5 metru delší a o víc než 400 kilogramů těžší než největší změřený a zvážený exemplář varana komodského (délka 3,13 metru a hmotnost – včetně dosud nestrávené potravy v trávicím traktu – 166 kg).[7] Oproti průměrně velkým jedincům svého současného příbuzného by pak rozměry obřího australského varana vynikaly ještě více – délkou by jej překonával více než dvojnásobně a hmotností dokonce šesti až osminásobně. O jeho postavení coby největšího suchozemského ještěra všech dob nemůže být tedy pochyb (alespoň do doby, než bude případně objeven nějaký ještě větší pravěký varan). A proč vlastně tito úžasní „draci“ od protinožců vyhynuli? Kromě možného působení nově příchozí lidské populace mohla sehrát svoji roli také konkurence ze strany dravých terestrických krokodýlů (rod Quinkana) a savců (například „vačnatého lva“ druhu Thylacoleo carnifex) a snad i v té době probíhající změny klimatu.[8] Ostatně tito plazi se pravděpodobně nedokázali pohybovat svižněji, než rychlostí kolem 3 m/s (10,8 km/h).[9] A malá zajímavost na závěr – vědci také předpokládají, že i tito varani byli vybaveni jedovými žlázami v čelistech a představují tak vůbec největšími jedovaté obratlovce, známé současné vědě.[10]

 

Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

Short Summary in English: Megalania prisca (also Varanus priscus) is an extinct species of giant monitor lizard from Pleistocene Australia. These perhaps largest terrestrial lizards of all time went extinct about 50 000 years ago.


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Megalania

https://australianmuseum.net.au/learn/australia-over-time/extinct-animals/megalania-prisca/

https://prehistoric-fauna.com/Megalania-prisca

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/v/varanus-priscus.html

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=267210

 

[1] Price, Gilbert J.; et al. (2015). „Temporal overlap of humans and giant lizards (Varanidae; Squamata) in Pleistocene Australia“. Quaternary Science Reviews.125: 98–105. doi: 10.1016/j.quascirev.2015.08.013

[2] Owen R. (1859). „Description of Some Remains of a Gigantic Land-Lizard (Megalania Prisca, Owen) from Australia“. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. 149: 43–48. doi: 10.1098/rstl.1859.0002

[3] Hecht, M. (1975). „The morphology and relationships of the largest known terrestrial lizard, Megalania prisca Owen, from the Pleistocene of Australia“. Proceedings of the Royal Society of Victoria. 87: 239–250.

[4] Wroe, S. (2002). „A review of terrestrial mammalian and reptilian carnivore ecology in Australian fossil faunas, and factors influencing their diversity: the myth of reptilian domination and its broader ramifications“. Australian Journal of Zoology. 50: 1–24. doi: 10.1071/zo01053

[5] Molnar, Ralph E. (2004). Dragons in the dust: the paleobiology of the giant monitor lizard Megalania. Bloomington: Indiana University Press. ISBN 978-0-253-34374-1.

[6] Fry B. G., Wroe S., Teeuwisse W., et al. (2009). „A central role for venom in predation by Varanus komodoensis (Komodo dragon) and the extinct giant Varanus (Megalania) priscus. Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. 106 (22): 8969–74. doi: 10.1073/pnas.0810883106

[7] Ciofi, Claudio (1999). „The Komodo Dragon“. Scientific American. 280 (3): 84–91. doi: 10.1038/scientificamerican0399-84

[8] Dick, Taylor J. M.; Clemente, Christofer J. (2016). „How to build your dragon: scaling of muscle architecture from the world’s smallest to the world’s largest monitor lizard“. Frontiers in Zoology. 13: 8. doi: 10.1186/s12983-016-0141-5

[9] Clemente C. J., Thompson G. G., Withers P. C. (2009). „Evolutionary relationships of sprint speed in Australian varanid lizards“. Journal of Zoology.278 (4): 270–280. doi: 10.1111/j.1469-7998.2009.00559.x

[10] Fry, B.; et al. (2009). „A central role for venom in predation by Varanus komodoensis (Komodo Dragon) and the extinct giant Varanus (Megalania) priscus. PNAS. 106 (22): 8969–74. doi: 10.1073/pnas.0810883106

Datum: 27.05.2019
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace