Co reálně víme o výbuchu ve vojenském polygonu v Archangelské oblasti  
Od výbuchu při testech ve vojenském polygonu v Bílém moři již uplynulo více než týden. Přesto jsou informace o něm velice omezené. Nyní ohlásil Norský úřad pro jadernou bezpečnost zaznamenání stopového množství radioaktivního izotopu jódu. Ten sice s daným výbuchem souviset nemusí, ale i tak je zajímavou příležitostí si shrnout známé skutečnosti, které o události víme.

Dne 8. srpna 2019 došlo ve vojenském polygonu zhruba 30 km od Severodvinska k havárii a explozi při testu souvisejícím s vojenskými raketovými systémy. Nejblíže k polygonu je obec Ňonokse. Údaje o nehodě byly a jsou velmi děravé a rozporuplné.

 

Nejdříve se objevila informace, že po výbuchu na testovací plošině v Bílém moři zahynuli dva pracovníci Ministerstva obrany a šest jich bylo zraněno. Později, že zahynulo pět (dalších?) pracovníků firmy Rosatom a tři zaměstnanci této firmy byli zraněni. Z toho je jasné, že se zde pracovalo i s jadernými technologiemi. Zmíněných pět zabitých pracovníků Rosatomu mělo vztah k výzkumnému jadernému ústavu v Sarově. Pozdní informace o jejich úmrtí byla v prohlášení Rosatomu zdůvodněna tím, že byli z plošiny smeteni a zpočátku byla šance, že mohou být ještě naživu. Pracovníci byli oceněni a záběry z jejich pohřbu v Sarově byly vysílány nejen na internetu.

 

Zranění pracovníci byli přepraveni do nemocnice. Podle některých neoficiálních zpráv by měli být i kontaminováni. V souvislosti s nehodou se objevovala, mizela a zase objevovala řada prohlášení o radiační situací. Z nich to vypadá, že se na půl až celou hodinu v nejbližším okolí zvýšil dávkový příkon z radiace 16 až 20 krát oproti místnímu přirozenému pozadí, které je zhruba 0,1 mikroSievertů za hodinu. Maximum tedy bylo okolo 2 mikroSievertů za hodinu. To zaznamenaly podle publikovaných zpráv některé z měřících stanic například ve zmíněném Severodvinsku. Podstatná je celková obdržená dávka. Ta je v tomto případě zanedbatelná proti dávce obdržené z přirozeného pozadí. Nepředstavuje tak žádné zdravotní riziko. I když je třeba připomenout, že oficiální zprávy o zvýšení radiace nemluví.

Objevila se i zpráva, že finští seismologové zaznamenaly v souvislostí s událostí otřes 2,8 magnituda

 

Pohřeb obětí havárie (zdroj Rosatom via AP).
Pohřeb obětí havárie (zdroj Rosatom via AP).

Ještě méně informací je o testovaném zařízení, u kterého nastala havárie. Hlavně však nevíme, co vlastně selhalo. Uvažovalo se, že by to mohlo být nová verze křídlatých raket „Burevestnik“, která by měla obsahovat radionuklidový generátor nebo malý štěpný reaktor jako zdroj energie. To by mělo zlepšovat nejen její dosah. Vlastnictví těchto nových zbraní již delší dobu prezentuje i ruský premiér Vladimír Putin. I kdyby to byla pravda, stále nevíme, co selhalo. Nevíme, jestli původcem exploze a havárie byla jaderná nebo klasická technologie rakety.

 

Podle „oficiálních“ ruských zdrojů však nešlo o Burevestnika, ale o první test nového klasického raketového motoru na kapalné palivo, který obsahuje odděleně palivo a okysličovadlo. Pro dodávku energie nutné pro iniciaci motoru využívá místo klasického elektrického akumulátoru radionuklidový generátor. A právě takové radionuklidové zdroje vyvíjí jaderné centrum v Sarovu (Všeruský vědecko-výzkumný ústav experimentální fyziky). Samotný Sarov je bývalé uzavřené město. Samotný ústav je zaměřen na jaderné kosmické i vojenské aplikace.

 

Radionuklidové zdroje se využívají ve vesmíru, ale také na zemi. Výhodou by v daném případě měla být velmi stabilní dodávka elektřiny a tepla, která by umožnila zajistit dlouhodobě vhodné tepelné podmínky při zacházení a udržování kapalného raketového motoru. Jeho náplň je totiž na dodržení potřebných tepelných podmínek citlivá. V potřebném okamžiku pak generátor poskytne i energii pro zapálení paliva a start motoru.

 

Pokud by tak tomu bylo, tak by za havárií byla exploze samotného motoru. Připomeňme, že právě kapalné raketové motory jsou v tomto ohledu nebezpečnější než motory na tuhé palivo. Otázkou zůstává, jak došlo k iniciaci exploze paliva motoru a jestli mohl radionuklidový generátor přežít vcelku. Jde o poměrně kompaktní zařízení se stíněním, které může být konstruováno tak, že i explozi rakety přežije bez úhony. V tom případě by se ovšem radioaktivita do životního prostředí nedostala. Pokud jsou tedy informace o naměření zvýšení dávkového příkonu správné, tak je jasné, že byl radionuklidový generátor při explozi zničen.

Záliv Dvina Bílého moře byl na měsíc uzavřen. Podle všeho jde hlavně o utajení průběhu výlovu trosek zničeného zařízení, případně i radionuklidového zdroje.

Mapa umístění měřících stanic v Norsku. Svanhovd je ze dvou úplně napravo ta dolní (zdroj DSA).
Mapa umístění měřících stanic v Norsku. Svanhovd je ze dvou úplně napravo ta dolní (zdroj DSA).

 

Detekce radioaktivního jódu 131 v Norsku

Dne 15. srpna ohlásil Norský úřad pro jadernou bezpečnost, že jedna z jeho observatoří, která sleduje radioaktivitu ovzduší, zaznamenala slabé stopy radioaktivního jódu 131. Šlo o jediné měřící stanoviště Svanhovd, které je na hranici Ruska a Norska, tedy nejblíže místu nehody. Připomeňme, že se jedná o zařízení, které filtruje 40 až 900 m3 vzduchu za hodinu během řady dní. Ve filtrech tak zachytává prachové a aerosolové částice z extrémně velkého objemu vzduchu. Konkrétní filtrování pro měření se stopou radioaktivního jódu probíhalo od 9. do 12. srpna. Podrobný popis takových extrémně citlivých měření v Evropě i jiných zaznamenání jódu 131 i pomocí české stanice Státního ústavu radiační ochrany, která je velmi kvalitní, je popsáno v článku a rozboru jednoho konkrétního případu.

 

Radioaktivní jód 131 má poločas rozpadu zhruba osm dní. Využívá se pro lékařskou diagnostiku i terapii. V Evropě tak dochází k případům, kdy unikne určité množství při jeho výrobě nebo při aplikaci v nemocnicích. Například i norský úřad zmiňuje, že mívá šest až osm případů takových evidencí ročně. Jde však, jako i v tom posledním, o extrémně nízké aktivity tohoto radionuklidu. Přesný zdroj se většinou určit nepodaří. Současné pozorování tak nemusí souviset s havárií v Bílém moři.

 

Pokud však byla zdrojem tato havárie, je jasné, že v havárii byl přítomen štěpný jaderný reaktor. Jód 131 je totiž běžný štěpný produkt, který se lehce z reaktoru uvolňuje. Pokud by se kromě jódu 131 zaznamenaly i jiné štěpné produkty, byla by situace jasná. V tom případě by nepocházel z lékařské aplikace, ale zdrojem by musel být běžící nebo krátce odstavený štěpný reaktor. Ovšem Norové žádný další nezaznamenaly. Nemusí to však souvislost s havárií u Severodvinsku vylučovat. U dlouhodobých radionuklidů jsou v atmosféře zbytky toho, co se tam dostalo při testech jaderných zbraní a během havárie v Černobylu. Jód se také uvolňuje daleko lépe než řada dalších prvků. Šance na jeho zachycení ve velkých vzdálenostech od havárie je vyšší.

 

Ještě jednou bych zdůraznil, že měřená stopa jódu 131 je extrémně slabá. Lze ji zaznamenat jen proto, že energie vyzařovaných fotonů gama umožňuje přesnou identifikaci a detekci jednotlivých atomů. Zároveň se normálně žádné atomy tohoto krátkodobého radionuklidu v atmosféře nevyskytují. V měření celkového dávkového příkonu žádný výkyv v hodnotě odpovídající přirozenému pozadí na stanici Svanhovd i jiných neobjevil. V Norsku se budou snažit o další detailnější měření se proměřováním filtrů v kratším časovém sledu. Je však otázka, jestli se podaří získat nové informace. Problémem je hlavně krátký poločas rozpadu jódu 131.

 

Příklady některých zařízení pro dozimetrii v norské síti (zdroj DSA).
Příklady některých zařízení pro dozimetrii v norské síti (zdroj DSA).

Závěr

Informace, které máme, i když jsou velmi sporé, naznačují, že zdravotní a ekologická rizika jsou nízká. Velký problém a extrémní riziko však naopak vidím ve způsobu informování a hlavně utajování, které je s případem spojeno. V tomto případě je odkazování na situaci při havárii v Černobylu asi docela oprávněné. Nehody při testech raket jejich vývoj bohužel provázejí a nelze se jim úplně vyhnout. Je to i v civilním sektoru, jak se o tom přesvědčili i Elon Musk nebo Richard Branson. A úplně vyloučit se nedají ani lidské oběti. Pochopitelná je i jistá a vysoká míra utajování ve vojenské oblasti. Na druhé straně v situaci, kdy dojde k nehodě ještě s únikem ekologicky a hygienicky problematických látek, je třeba co nejpřesněji o události a jejich dopadech informovat co nejseriózněji hlavně obyvatelstvo přilehlých regionů. A to i v případě, že se konečná zdravotní a ekologická rizika ukáží jako zanedbatelná. Právě v oblastech spojených s radioaktivitou jsou společnost a hlavně obyvatelé, kterých se to bezprostředně týká, velice citliví k nedostatku seriózních informací. I v Černobylu často vznikly největší škody právě vlivem utajování a necitlivého přístupu při informování o dopadech havárie. A právě o tom je do značné míry seriál HBO Černobyl, jak jsem popsal i v tomto článku.

 

A podle mě v této oblasti odpovědní lidé spojení s ruským státem a jeho ministerstvem obrany selhali. Dramatické selhání nastalo v oblasti informování i u Rosatomu a předpokládám, že mu to udělá velmi negativní reklamu i v civilní části jeho aktivit. Klade to velký otazník na jeho vůli či schopnost upřímně, relevantně a s přehledem informovat. A to i o záležitostech, které mohou mít přímé dopady na širokou veřejnost.

Datum: 17.08.2019
Tisk článku

Budoucnost lidstva - Kaku Michio
 
 
cena původní: 397 Kč
cena: 333 Kč
Budoucnost lidstva
Kaku Michio

Diskuze:

poslední otázka

Mojmir Kosco,2019-08-28 20:25:18

Zamítnu prvotní dojem z z Norů (ty lékářské radionuklidy) a zeptám se byl to jaderný reaktor ? Nebo jaderný palivový článek? A v případě že to byl jaderný reaktor to byl na plovoucí plošině ? Něco co se teď v Rusku vyvíjí pro komerční využití ?

Odpovědět

A je to venku

Vladimír Strunga,2019-08-26 11:53:57

Super, díky za souhrn Vladimíre, čekal jsem na nové zprávy a nakonec jsme se dočkali.
Byl to výbuch jaderného reaktoru, jak se zdá.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/za-zvyseni-radiace-na-severu-ruska-mohl-oblak-inertnich-plyn/r~d6add108c7da11e9b6a9ac1f6b220ee8/

Odpovědět

Ruská hydrometeorologická služba

Vladimír Wagner,2019-08-26 11:28:48

potvrdila měření produktů štěpení po havárii u Severodvinska. Její severní stanice zaznamenaly pomocí měření spektra gama radionuklidy 91Sr, 139Ba, 140Ba a 140La. To nejsou radionuklidy, které by se produkovaly v případě radionuklidového zdroje, ale s vysokou pravděpodobností indikují přítomnost štěpného zařízení. Zdá se, že nyní už je situace jasná.
Zároveň se upřesnilo, že zdravotní personál prošel radiologickými testy. Předpokládám, že šlo o vyšetření celotělovou kamerou. U jednoho se zjistily stopy 137Cs. To se však vyskytuje i v některých typech surovin pro potravu (známý případ hub a divočáků u nás). Takže u tohoto zdravotníka jde spíše o případ kontaminace stravou.

Odpovědět

Martin jake Svoboda,2019-08-24 15:31:14

Norská seismologická služba NORSAR - dva výbuchy, ne jeden.
S odstupem cca dvou hodin.

Odpovědět

Martin jake Svoboda,2019-08-23 07:35:30

Leningradský Rospotrebnadzor, článek je o tom, že v lese můžete sbírat a jíst cokoliv, protože radiace je v normě.
Je tam i : "Došlo ke krátkodobé jaderné štěpné reakci".

Zaujal i nový výraz "возгорание экспериментального двигателя"
I formulace, jako kdyby výbuch pomocného motoru nebyla příčina, ale následek.

Spekulace: Neplánované spuštění reaktoru během předletového testu, ohřev kapalného paliva ?


Mimochodem, současné dění v Saida bay, by si možná zasloužilo článek.

Odpovědět

Aktuální doplnění

Vladimír Wagner,2019-08-22 16:00:19

Už je známý a patrně správný přehled obětí. Takže při havárii zahynuli dva pracovníci Ministerstva obrany Ruské federace a pět pracovníků Rosatomu. Tedy dohromady sedm osob. Zranění by měli být tři pracovníci ministerstva obrany a tři pracovníci Rosatomu. Tedy v nemocnici skončilo šest osob.
Zároveň hydrometeorologický úřad Murmanské oblasti oficiálně vyhlásil, že po nehodě nezaznamenal žádné zvýšení aktivity na svých stanicích. V Murmanské oblasti je 54 stanic, které měří radioaktivitu. Z nich 29 patří právě hydrometeorologickému úřadu. Měření dávkového příkonu provádějí automaticky každou hodinu. a zaznamenávají tak časový průběh změn dávkového příkonu. Neobjevilo se žádné zvýšení oproti přirozenému pozadí. Zde je třeba připomenout, že úplně stejný výsledek zaznamenaly podobné stanice v Norsku. Takový měřící systém, který filtruje dlouhodobě vzduch a měří pak spektrum gama radioaktivity zachycené filtrem, v Murmansku hydrometeorologický úřad nemá. A pouze ten zaznamenal v Norsku na jedné stanici stopu jódu 131.

Odpovědět

Martin jake Svoboda,2019-08-21 07:13:13

Existuje způsob, jak se dostat k přístrojovému vybavení, citlivosti těch stanic ?
Například Dubna?

Podařilo se mi najít RN59 a RN60 v práci z roku 2012.
Jednou za den přijede obsluha z města, vymění filtry a odveze do laboratoře.

A dělal by se takový cirkus, kvůli RTG ?

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2019-08-21 21:29:23

Všechny certifikované stanice toho systému CTBTO pracují ve Vámi zmíněném režimu. Den filtrují vzduch, pak proměří aktivitu filtru a výsledné spektrum gama pošlou spolu s informacemi o atmosférických podmínkách na stanici do mezinárodní centrály. Citlivost závisí na množství profiltrovaného vzduchu. V tom směru je to dost podobné těm měřícím přístrojům tohoto typu u nás nebo i v Norsku, z nichž jeden zaznamenal ten jód. Ty však většinou nabírají ve vícedenním režimu. Ještě je třeba zmínit, že většina stanic je schopna na filtrech zachytit pouze aerosoly a prach, některé však mají i chemické filtrování pro zajištění i plynové složky (i vzácné plyny). Podrobnější údaje o jednotlivých stanicích jsem bohužel na stránkách CTBTO nenašel.

Odpovědět


Re: Re:

Mojmir Kosco,2019-08-21 22:18:52

A to je jednorazova informace? která se kontrolou filtru nedá přeměřit?

Odpovědět


Re: Re: Re:

Vladimír Wagner,2019-08-21 23:25:16

V principu by mělo jít vzorek z filtru proměřit znovu. Které izotopy se podaří i při tromto měření zjistit, závisí na jejich poločasu rozpadu a době, které od předchozího měření uplynula.

Odpovědět

Jména obětí ze Sarova

Vladimír Wagner,2019-08-20 12:15:51

Doplnil bych ještě jména pěti pracovníků Rosatomu, kteří byli ze Sarova: Vladislav Janovskij, Jevgenij Koratajev, Vjačeslav Lipšov, Sergej Pičugin a Alexej Vjušin.

Odpovědět

V jaderný náporový motor nevěřím

Jan Jančura,2019-08-20 09:06:45

Nevěřím, že by někdo zvládl vyvinout jaderný náporový motor pro hypersonické střely. Předpokládá to spolehlivě zvládnout výměnu tepla při hypersonickém proudění.
Vzhledem k tomu, že k havárii došlo na zařízení námořnictva mohlo jít o zkoušku torpéda nebo miny s jaderným zdrojem (radioizotopovým nebo malým štěpným reaktorem) pro dlouhodobý chod, vynášeným na větší vzdálenost běžným raketovým pohonem. Pokud je raketový urychlovací stupeň analogický pohonu raket Proton může být tím problémem právě chemické znečištění.

Odpovědět

škoda

Mojmir Kosco,2019-08-20 07:39:43

že jsem se teprve s TV dozvěděl že ruská federace vypnula po havárii mezinárodní monitoring . Jinak chápu Norové naměřili díky citlivosti ví bůh co ( nejspíš katastrofu zubního skeneru ) I když nevím kterého taikonauta bolí zuby

Odpovědět


Re: škoda

Vladimír Wagner,2019-08-20 11:21:23

Takže nyní fakta. Lassina Zerba (šéf mezinárodní organizace pro kontrolu dodržování zákazu testů jaderných zbraní) informoval, že dvě stanice v Rusku vypadly až po uveřejnění mého článku. Podle serioznějších informací, než které zde prezentujete, dva dny po havárii vypadly na nějakou dobu dvě stanice v Rusku, které jsou součástí mezinárodního systému monitorování radiace pro kontrolu naplňování zákazu testů jaderných zbraní. Rusové tvrdí, že šlo o komunikační a síťové problémy. Můžeme jim věřit a nemusíme. Ovšem, faktem je, že obě tyto stanice jsou relativně dost daleko od místa havárie. Obě (Kirovo a Dubna) jsou od místa havárie vzdáleny více než 800 km. Takže řada podobných stanic v Norsku (o nich píši i v článku) či ve Finsku a Švédsku jsou mnohem blíže. A kromě jedné zmíněné v Norsku, která zaznamenala slabou stopu jódu 131, nic nezachytily.
Problém je, když někdo nechce znát skutečnosti, nechce věcem porozumět, ale jen rozšiřuje nesmysly o věcech, o kterých nic neví. Ať už je to z ideologické zaslepenosti jakéhokoliv směru. Víte pane Koščo, možná by bylo daleko užitečnější, kdybyste občas pro Osla napsal něco zajímavého o farmaření, o kterém určitě hodně víte, než, abyste rozšiřoval a přeposílal různá "fake news" o věcech, o kterých nevíte nic, .jako to zatím standardně činíte

Odpovědět


Re: Re: škoda

Vladimír Wagner,2019-08-20 11:54:37

Ještě možná dodatek. Pochopitelně je možné, že atmosférická situace způsobí, že bližší stanice v severských částech Evropy (tedy na severozápad od události) mají menší šanci zachytit spad, než stanice blíže Moskvy na jihovýchod od události. Ale přece jen bych nepovažoval za příliš pravděpodobné, že by bližší stanice nezaznamenaly nic.

Odpovědět


Re: Re: Re: škoda

Mojmir Kosco,2019-08-20 14:52:13

Už je jich 5 z 8 a díky mapce lze zjistit i meteorologický důvod proč to tak je.. Ale vy jste odbornik ,Je vaším právem nás odborne informovat nebo mlčet nebo i stanovit dohady a dopady ale zpochybňovat Nory? Snažit se odklon použijte Octanovu břitvu a ne jenom Octanuv koberec

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: škoda

Vladimír Wagner,2019-08-20 15:17:12

Víte pane Koščo, raději tady dám přímý odkaz na originální zprávu Norů. Takže se každý může přesvědčit, jestli je zpochybňuji nebo přesně přebírám jejich informace: https://www.dsa.no/en/news/94883/tiny-amounts-of-radioactive-iodine-in-air-measured-in-finnmark .

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: škoda

Vladimír Wagner,2019-08-20 16:54:24

Takže asi bude lépe dát fakta. V Rusku je sedm stanic v provozu (jedna další teprve ve výstavbě). A před nedávnem Lassina Zerbo twittoval poděkování ruské , že se obnovilo spojení se stanicí Bilibino a Peleduy. Takže problémy byly se čtyřmi stanicemi. Přičemž hlavně Billibino je daleko ve východní Sibiři, kam se nemohla radiaci z nehody dostat (pokud by to nezasáhlo globálně velkou část planety). Naopak jiné stanice mimo Rusko ji měly větší šanci zachytit. Je třeba dodat, že v daném případě nejde o odstavení měření, ale o vypadnutí spojení. Takže bude důležité, jestli CTBTO bude data z nich mít nebo ne. Takže příslušný twitter CTBTO: https://twitter.com/SinaZerbo a článek Reuters: https://www.reuters.com/article/us-russia-blast-ctbto/global-networks-nuclear-sensors-in-russia-went-offline-after-mystery-blast-idUSKCN1V9183

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: škoda

Mojmir Kosco,2019-08-21 12:20:46

Já to chápu byla mha a Chappuv telegraf vypadl.ale připojuji se k dotazu rozdílu detekce vypadlé monitorovací sítě a běžné stanice co mají například Norové.

Odpovědět

děkuji panu Wagnerovi

Jarda Votruba,2019-08-19 09:20:20

Za zdrženlivost a za to že se nesnaží o senzaci. Na rozdíl o mnoha pisálků, kteří ani netuší o čem píší.

To že je k dané havárii minimum informací je pochopitelné. Dobrá skupina rozvědčíků dokáže i z kusých informací složit docela přesný obraz. A znát techniku nepřítele je půlka vítězství. Proto Rusové vše utajují a Američané zase vypustí několik protichůdných informocí.

Teorie že vybuchlo tekuté palivo pro pohon je velice pravděpodobná. O zdroji radiace můžeme spekulovat, ale být to pohonný reaktor, tak je zamoření určitě větší.

napadla mě ještě možnost, jestli by radioaktivita nemohla být způsobena nějakým měřícím přístrojem použitým při testu.

Odpovědět

Pridám ešte jednú teóriu

Anton Matejov,2019-08-18 08:31:27

Čosi sa sem tam zaujímam o jadrovú energetiku a nepáčia sa mi tie kolosálne jadrové elektrárne. Stále som názoru, že budúcnosť je v menších reaktorov, ktoré napríklad v prípade nehody, krízy narobia menej škody, ako v Černobyle. Rusi sa v poslednej dobe začali viacej zaujímať o svoje severné teritória. Nachádzajú sa tam obrovské zásoby ropy, iných nerastov.Ľady pri severnom póle sa zrýchlene topia a vznikne tam nova strategická lodná trasa, ktorá bude spájať Európu s Áziu a Ameriku. Aj Čína prejavuje o takú lodnú trasu zvýšený záujem.
Vzťahy USA s Ruskom sa začali po revolúcii prudko zhoršovať aj kvôli nárokom Ruska na teritória v okolí severného pólu asi od roku 2010. Nároky si tam totiž robia aj USA s Kanadou. Dokonca aj Fínsko,Nórsko a podobne. Rusko začalo dlhodobo posiľovať svoju armádu na severe. Aj NATO straší s okupáciou pobaltských štátikov. Nikto riadne nečaká, že by sa tam rusi v blízkej budúcnosti vrátili z ekonomického pohľadu. Ide skôr o geostrategické strašenie, ako zámienku na posilnenie severských jednotiek NATO. Vo Fínsku uvažujú o ukončeniu neutrality a vstupu do NATO. Obamovci dospeli k názoru, že aj tak sa skôr či neskôr pochytia USA s Ruskom o severné teritória. Využili situáciu na Ukrajine na obnovenie novej studenej vojny a embarga. Sankcie na Rusko sú silné najmä v ťažobnom priemysle. Veď ale tam je veľa zásob ropy a nerastov!
Rusi ale potrebujú udržať obyvateľstvo na nehostinnom severe, v prístavoch a väčších mestách. Doby gulagov sú už preč. Preto prišli Putinovci s projektami, zásobovať elektrinou svoje väčšie severské mesta z lodí na menšie jadrové reaktory.
Veď tie menšie jadrové reaktory im poháňajú jadrové ponorky a ľadoborce.
Veľa si sľubujú aj stavaním mobilných prístavoch, ktoré ponúkajú aj vo svete. Tak prečo nie zásobovať niektoré nehostinné oblasti, alebo ostrovy s jadrovými reaktormi na lodiach?
Co reálně víme o výbuchu ve v Archangelské oblasti? ...
V takýchto výskumoch reaktorov na severe môže dôjsť k nejakým nehodám, únikom radiácie.
Rusi sa k tomu ani riadne nemôžu priznať, lebo by zožali veľké protesty a obavy od obyvateľstva na severe, ktorých chcú zásobovať elektrickou energiou z reaktorov na lodiach. Ďalšie silné protesty by dostali určite od ekologických organizácii. Poškodili by si silno aj obchodné meno do budúcnosti.
Armádné testy, skúšky sú len na odpútanie pozornosti. Do armády sa veľmi nepúšťajú ani ekologické organizácie a tie majú právo na tajomstva.

Odpovědět


Re: Pridám ešte jednú teóriu

Petr 1,2019-08-18 16:08:34

Jinými slovy jsi začal fantasmagoriemi na téma politika a skončil dojmologiemi na téma rusáckých plánů v polárních oblastech.

Odpovědět


Re: Pridám ešte jednú teóriu

Vladimír Wagner,2019-08-18 16:25:37

O tom,že má Rusko zájem o polární arktické oblasti a že při jejich využívání chce intenzivně využívat i jaderné zdroje energie není pochyb ani sporu. Ovšem, pro tyto účely má velice dobře vyvinuté, ověřené a spolehlivé reaktory na ledoborcích, které se využívají i na plovoucí elektrárně Akademik Lomonosov a budou se využívat i na dalších zdrojích tohoto typu. U těchto zdrojů výbuch nehrozí a opravdu je nepotřebují testovat na raketovém vojenském polygonu na severu. Tato vaše úvaha je totálně mimo realitu.

Odpovědět


Re: Re: Pridám ešte jednú teóriu

Anton Matejov,2019-08-18 21:17:01

Stále sa vyvíjajú a testujú jadrové reaktory na rôznych princípoch. A to ako v Rusku, tak aj v Číne, či v USA. Tak aj napríklad pre budúce základne na Mesiaci, Marsu.
Chytil som aj link...https://refresher.sk/68237-V-Rusku-minuly-tyzden-vybuchol-maly-jadrovy-reaktor-Explozia-zvysila-mieru-radiacie-a-zabila-piatich-ludi?gdpr-accept=1
Píšu tam aj...Aj keď Rusko nechcelo priznať, čo výbuch vo vojenskom stredisko spôsobilo, vedecký riaditeľ tamojšieho inštitútu Vjačeslav Solovjev pre miestnu televíziu povedal, že výskumníci pracovali na malom jadrovom reaktore. Zatiaľ čo ruské ministerstvo obrany priznalo nehodu pri vývoji raketového motora, časť o malom jadrovom reaktore ako súćasti motora zamlčalo.
Okolité štáty nezaznamenali stopy po vysokej radiácii, takže mohlo ísť aj o malý jadrový reaktor.
...Výbuch sa odohral vo vojenskom stredisku v prístavnej oblasti mesta Archangeľsk na pobreží Bieleho mora, upozornilo Time...
Ak by som už vyvíjal a testoval nové typy reaktorov pre lode, ponorky, elektrárne na lodiach, tak asi čo najbližšie k prístavu, aby som ich mohol potom rýchlejšie a efektívnejšie dopraviť a namontovať na lode.
Armáda ma tiež záujem o nové typy reaktorov, či už do ponoriek, lodí a možno aj na niečo iné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pridám ešte jednú teóriu

Vladimír Wagner,2019-08-18 23:49:04

Pane Matejove, vývoj nových reaktorů pro vesmír i vojenské aplikace jsem nikdy nerozporoval. Dokonce o tom velice často nejen na Oslovi píši. Já jen tvrdím, že civilní reaktory pro energetické účely jsou něco jiného. A nevidím důvod proč byje Rosatom testoval ve vojenských polygonech.
Jinak, ten Váš odkaz je klasické protažení zdeformované informace tichou poštou. Tedy z ruského originálu do angličtiny a pak do slovenštiny. On ten Solovjev mluví o jaderném zdroji energie pro raketu. Je sice pravda, že pak mluví o dělení jader, takže to více ukazuje na štěpení. Ale není to jednoznačné. Jsme pořád u stejné situace, která je popsána v článku. Tedy vojenský vývoj ke zlepšení křídlatých raket pomocí jaderného zdroje energie, buď radionuklidového nebo štěpného. Ale nic, co by se podobalo Vaší konspirační teorii zakrývaní havárie testu malého civilního energetického reaktoru.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pridám ešte jednú teóriu

Anton Matejov,2019-08-19 09:17:20

A nevidím důvod proč byje Rosatom testoval ve vojenských polygonech...
Ja ten dôvod vidím v ekonomike. Putin zanariekal napríklad, že Rusko nedobehne USA vo vesmíre. Rusko sa nemôže rovnať s USA v počte miliárd vložených do vývoja vesmírnych technológii!...
Rusko sa nemôže rovnať ani v počte miliárd USA a Číne vložených na zbrojenie a vývoj. Čo do šírky nových technológii rovnať sa svorke západných štátov.
Treba rusov viacej chápať.
Musia isť na vec asymetrickí. Sústrediť sa iba na niektoré smery a risknúť, že to bude správny smer.
V minulosti silno prekvapili, ako vývojom jadrových technológii tak ah vývojom rakiet. Prekvapili svet a USA s prvým vyslaním satelitu do vesmíru a neskôr človeka. To viedlo v USA do založenia DARPY a poslaní človeka na Mesiac.
Naopak Rusko zaostalo vo vývoji výpočtovej techniky a robotov. Ten náskok západu sťahuje dodnes.
Ak chcú nejako dobehnúť USA, Čínu musia do budúcnosti zabezpečiť do štátneho rozpočtu na ďalší a ďalší vývoj, tie miliardy. A tie majú v rope a plyne a na severe. Preto Putinovci nebezpečne orientovali Rusko na ropu a plyn. Nepočítali, ale s 2 svetovou hospodárskou krízou, ako aj s nečakaným pádom svetových cien ropy. Ambíciozné prezbrojenie armády museli obmedziť, zoškrtať.
Čo mali teda robiť?
Podporovať prednostné projekty a vývoj, najmä v smeroch ktorý sa bude môcť využiť ako armáda, tak aj civilná ekonomika.Poprípade tie produkty ešte predávať.
Aj tie jadrové ponorky už majú oveľa menšie a výkonnejšie. To by bez ďalšieho vývoja, zmenšenia a zlepšenia malých reaktorov ťažko šlo.Rusi sú v jadrových ponorkách stále dominantní, ak nie lepší ako USA.
Spoločný vývoj ako pre armádu, tak aj pre civilný sektor má aj ďalšie výhody. Napríklad nie je to okaté v štátnom rozpočte pre armádu. Aj v USA na taký vývoj nových zbraní a technológií majú často čierne fondy.
Tých miliárd vložených pre armádu je teda oveľa viac, ako uvádzajú v rozpočte.
V prípadoch neúspechu, havárie, môžu mlžiť, ako im to bude výhodné. Tie známky mlženia sú v tomto prípade.
Neviem si vôbec predstaviť, že by nezlepšovali, alebo nevyvíjali nové jadrové reaktory. Čím rýchlejšia a výkonnejšia jadrová ponorka tým lepšie. Vývoj jadrových ponoriek sa vôbec nezastavuje ani v USA ani v Rusku. Rusi oprášili aj vývoj nový lietadlových lodí. Tie ale budú potrebovať jadrový pohon! Podobne ako lietadlové lode v USA.
Rusi musia zlepšiť podmienky aj pre civilistov pri severnom póle. Lebo ľudí tam neudržia ani v reťazoch, iba ak v neslavných gulagoch. Aj v mojom malom mestečku riadne ubúda obyvateľstva. Mladí idú do väčších miest, kde majú viacej šancí,viac peniazi, lepší život.
Teda je pre Rusko kľúčové dostatočne zásobovať severné mesta elektrickou energiou. Načo tam stavať jadrový Temelín za miliárdy, keď ani nevedia, či tam budú mať do budúcnosti dostatok obyvateľstva? Aj tí ťažko skúšaní vojaci pri severnom póle sa potrebujú aj niekde zabaviť bližšie do mesta na dovolenku.
Tie miliárdy pri severnom polu sú a otepľuje sa tam.
To že máme v súčasnosti spoľahlivé a výkonné počítače neznamená, že sa nevyvíjajú nové, menšie a lepšie!
Tak isto je to aj v raketovej technike. Súkromníci ako SpaceX s Falcon 9, Rocketlab s Electron riadne prekvapili a riadne zlacnili vynášanie tovaru do vesmíru. Nedávno ale oznámila spaceX, že rakety Falcon 9 budú odstavovať. Vyvíjajú už nové 10 krát lacnejšie rakety na metán a motory Raptor! Tie rakety stále vylepšujú aj armády a vôbec sa nespolieha na to, že tie terajšie sú celkom spoľahlivé. Ak Rusi majú spoľahlivé rakety typu Sojuz, to neznamená, že nevyvíjajú nové rakety napríklad Angara. Ide o získanie technologickej a technickej prevahy, následne nemalé zisky z predaja takých technológii.
V letectve nastupujú oveľa menšie bezpilotné dróny.
Vojaci nám všetko na nos hádzať nebudú a často sa to dozvieme až po desiatkach rokoch. Armády často taja a najmä v Rusku, Číne. Tie technológie z armády, často prejdu do civilnej ekonomiky.
Technológie sa zmenšujú a miniarituzujú. Zoberte si len príklad, ako sa riadne zmenšili a zlepšili naše počítače, mobily.
Napríklad link: https://www.pcrevue.sk/a/NASA-ma-novy-mobilny-jadrovy-reaktor--Mohol-by-umoznit-dlhodobe-misie-na-Mesiaci-a-Marse
Píšu tam...Zariadenie sa nazýva Kilopower Reactor Using Stirling Technology, skrátene KRUSTY. Ide o jadrový reaktor, ktorý je malý, ľahký a môže dodávať až 10 kilowattov elektrickej energie nepretržite počas 10 rokov.
Štyri jednotky KRUSTY by boli dostatočné na to, aby poháňali celú základňu. Takýto energetický systém by bol ideálny na Mesiaci, kde je produkcia solárnej energie náročná, pretože lunárna noc je ekvivalentom 14 dní na Zemi.Prototyp systému bol otestovaný v Nevade a vedci preukázali, že KRUSTY dokáže vytvoriť dostatočné množstvo elektrickej energie. Takisto sa dokázalo, že systém je bezpečný a stabilný bez ohľadu na to, v akom prostredí pracuje.
Neviem prečo by sa nemali vyvíjať, zmenšovať a zlepšovať jadrové reaktory na rôznych princípoch?
Ja snívam o tom, aby každé väčšie mesto, kraj v našich štátoch zásobovali malé jadrové reaktory, namiesto veľkých mamutích jadrových elektrární za miliárdy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pridám ešte jednú teóriu

Vladimír Wagner,2019-08-19 10:52:41

Pane Matejove, u Vás je základní problém, že nedokážete rozlišovat vojenské a kosmické aplikace od těch aktivních. U kosmických reaktorů jsou důležité úplně jiné parametry, než u civilních. Zatímco reaktory pro vesmír http://www.osel.cz/9897-zacnou-se-ve-vesmiru-konecne-vyuzivat-jaderne-reaktory.html musí být hlavně kompaktní a nezáleží tolik na ekonomice provozu, reaktory pro civilní účely musí být ekonomické. Pochopitelně nepotřebují Rusové v severních oblastech velké zdroje. To je důvod, proč má dosluhující jaderná elektrárna Bilibino malé reaktory a stejně tak má malé reaktory plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov, která ji nahradí. I o tom je přehled jaderné energetiky za rok 2018, kde je část věnována i těmto malým reaktorům.

Odpovědět

Díky

Jan Valečka,2019-08-17 16:10:28

Díky za článek. Na shrnutí od Vás jsem čekal od začátku, jen jsem nevěděl, jestli se ho dočkám, když nejsou k dispozici žádné pořádné informace.
Ta myšlenka motoru s RTG je zajímavá. Ví se o něm něco víc? Třeba pohonné látky a určení? A jak je na tom vlastně Rusko s palivem pro RTG?

Odpovědět


Re: Díky

Vladimír Wagner,2019-08-18 16:04:49

Pokud vím, tak se o tom téměř nic neví. Já nevím nic o tom, který typ kapalného raketového paliva se používá u těchto vyvíjených vojenských raket (asi to bude některá z variant, které se využívají i v kosmonautice, a které jsem popisoval zde: http://www.osel.cz/9005-raketove-nosice-porad-trochu-sazka-do-loterie.html ). I v tom odkazovaném článku píši, že nevýhodou kapalného paliva je hlavně vyšší riziko exploze. Takže je asi pravděpodobnější, že nehoda souvisela s tímto.
Pokud se týká paliva do RTG, tak také není vůbec jasné, jaké se v tomto konkrétním případě používá. Pokud se potvrdí ta kontaminace cesiem 137, jak o ní píše pan Martin, tak to může být třeba právě cesium 137.
Obecně Rusové radionuklidy pro radionuklidové zdroje jsou schopni připravit. Ovšem u plutonia 238 je to v současné době podobně jako u Američanů v omezené míře. Ale pro tepelné zdroje to stačí.

Odpovědět

Ne RTG

Martin jake Svoboda,2019-08-17 15:41:32

Nerad kazím optimus ohledně RTG, ale Cs 137.
https://29.ru/text/health/66201466/
Což v kombinaci s krátkou dobu činnosti znamená vysoce obohacené palivo.
Rychlé neutrony.
Ideální by byla detekce Na 24, ale ten už bude pryč.

Zdravotní důsledky jsou nula, spíše představa, že někdo testuje jadernou zbraň v hustě zalidněné oblasti ...

Odpovědět


Re: Ne RTG

Vladimír Wagner,2019-08-18 15:47:18

Jak vyjadřuji v textu, nedokážu na základě známých skutečností rozhodnout, jestli při havárii byl přítomen RTG zdroj nebo štěpný reaktor. Takže následující úvaha není nějakým sporem. Na ten si opravdu netroufám.
Tu informaci z ruského odkazu považuji za nepříliš věrohodnou. Navíc, pokud opravdu u toho lékaře našli cesium 137 už obsažené v nějakém orgánu, tak je velmi nepravděpodobné, že by se to mohlo stát tím, že se staral o pacienta při havárii, kde cesium vzniká. Je daleko pravděpodobnější, že se mu tam dostalo z nějaké potravy (houby, divočáci, soby ...) cesium pocházející z bombových testů a Černobylu.
Ještě jedna věc je důležitá. Reaktor mohl pracovat jen velmi krátkou dobu. Cesium 137 má poločas rozpadu 30 let, za takto krátkou dobu nagenerovaná aktivita tohoto radionuklidu je velmi malá. Takže nepovažuji za pravděpodobné, že by kontaminace tímto izotopem mohla být tak velká, že se přenese dokonce na lékaře, který nebyl v místě havárie.
Možná ještě jedna poznámka. Přítomnost cesia 137 ještě vůbec nemusí znamenat, že nešlo o RTG zdroj. Testovalo se i využití zářičů beta pro RTG zdroje, a mezi jinými i cesium 137. Jeho poločas rozpadu je velmi vhodný.

Odpovědět

-

Milan Krátký,2019-08-17 13:25:27

Jaké by asi byly vnější měřitelné projevy, pokud by došlo k tepelné explozi reaktoru (zdroj tepla pro náporový motor) těsně po prvním spuštění řetězové reakce s tím, že velmi krátce pro explozi by většina trosek reaktoru skončila na dně moře?

Odpovědět


Re: -

Vladimír Wagner,2019-08-18 16:29:24

K identifikaci by se daly využít těkavější krátkodobější štěpné produkty (tedy právě třeba ten zmiňovaný jód 131).

Odpovědět


Re: Re: -

Vladimír Strunga,2019-08-26 11:56:15

Super, díky za souhrn Vladimíre, čekal jsem na nové zprávy a nakonec jsme se dočkali.
Byl to výbuch jaderného reaktoru, jak se zdá.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/za-zvyseni-radiace-na-severu-ruska-mohl-oblak-inertnich-plyn/r~d6add108c7da11e9b6a9ac1f6b220ee8/

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace