Jak je to s lednovou detekcí jódu 131?  
V nedávné době se po internetu začala šířit informace, že detekční stanice v celé Evropě zaznamenaly v atmosféře stopy jódu 131. Poločas rozpadu tohoto radionuklid je zhruba 8 dní, takže je jasné, že jde o umělý radionuklid a musel se dostat do ovzduší nedávno. To na internetu vyvolalo celou řadu fám a spekulací. Podívejme se, co o dané události reálně víme a co to znamená.

Umístění dvou odběrných zařízení – jsou to ty dvě bílé kopule (zdroj SÚRO).
Umístění dvou odběrných zařízení – jsou to ty dvě bílé kopule (zdroj SÚRO).

Stopy jódu zaznamenaly ty nejcitlivější měřící stanice, kterých je v Evropě pouze několik, ale je i v Česku. Ty dokáží filtrovat vzduch v objemu až 900 kubíků za hodinu. To provádějí i řadu dní. Potom se příslušné filtry vyjmou a pomocí velice citlivých detektorů záření gama se zase řadu hodin měří jejich radioaktivita. Jednotlivé radionuklidy vyzařují záření gama s přesně danými energiemi. A toto záření tak funguje jako otisk prstu daného radionuklidu a umožňuje jej snadno identifikovat. Je třeba zdůraznit, že se takto daří identifikovat složku jódu v aerosolech, které se zachytí na filtrech, a ne plynnou.

 

Jaké jsou problémy s měřením tak nízkých aktivit v atmosféře?

U nás tyto odběry v síti měřících míst kontaminace ovzduší zajišťuje několik organizací, jednou z nejdůležitějších je Státní ústav radiační ochrany (SÚRO). V síti je deset odběrných míst s možností čerpání podle velikosti od 40 do zmíněných 900 m3/hod. A právě to největší naměřilo zmiňovaný jód .

 

Výměna aerosolového filtru (zdroj SÚRO).
Výměna aerosolového filtru (zdroj SÚRO).

Pokud jsou tak radionuklidy antropogenního původu s krátkým poločasem rozpadu a stabilně se v atmosféře nevyskytují, tak je lze zjistit i v extrémně malém množství. Je to podobné tomu, kdyby si někdo v Kralupech vykouřil cigaretu a měřením v Praze bychom to zjistili. To by šlo v případě, že by při tom kouření vznikaly atomy či molekuly, které jinak neexistují, a dokázaly bychom zachytit a přesně identifikovat jednotlivé tyto atomy či molekuly. To je možné u umělých radionuklidů, ale ne u atomů a molekul vznikajících při spalování tabáku. Ty vznikají v celé řadě procesů a i při nepříliš velkém zředění stopy cigaretového kouře zmizí na pozadí obrovského množství stejných atomů a molekul produkovaných v jiných procesech. Jen pro hnidopichy doplňuji, že zakouřená hospoda je trochu jiná situace.

 

Problémem, který zhoršuje možnost identifikace co nejmenšího množství radionuklidů je i to, že ne vždy se veškerá energie fotonu gama pohltí v detektoru. Neúplné detekce vytváří ve spektru gama pozadí, které může skrýt slabé intenzity radionuklidů, které mají nižší energii vyzařovaného záření gama. Citlivost měření tak závisí i na pozadí, které ve spektru vytváří přirozené i umělé radionuklidy v atmosféře.Pravidelně se měří radionuklidy vznikajících interakcí kosmického záření v atmosféře (například beryllium 7), v rozpadech radonu vznikajícího v rozpadové řadě uranu (olovo 210) a dlouhodobější radionuklidy umělého původu z testu jaderných zbraní čí havárií jaderných zařízení (cesium 137). Na grafech měření těchto radionuklidů z let 1986 až 2016 je vidět u cesia 137 vliv havárie v Černobylu i ve Fukušimě. Co se naměřilo?

 

Spektrum záření gama radionuklidu kobalt 60 v polovodičovém detektoru.

Je vidět, že kromě dvou linek s energií 1173 keV a 1332 keV (v daném spektru zhruba na kanále 2600 a 3100) je tam i pozadí vytvořené fotony, které nepředaly veškerou energii v detektoru. Pokud máme intenzivní linky s vysokou energií, může pozadí od nich zhoršovat možnost identifikace linek jiných radionuklidů s nižší energií gama.

Co se naměřilo?

Síť stanic, která dokáže filtrovat zmíněné extrémní objemy vzduchu, zaznamenala v druhém až čtvrtém týdnu ledna velmi slabé stopy jódu 131. Hodnota měrné aktivity byla téměř všude menší než 0,5 mikrobequerelů na metr krychlový (μBq/m3). Jen v Polsku se naměřila hodnota o řád větší. Stanice naměřily pouze jód 131 a žádný jiný umělý radionuklid z krátkým poločasem rozpadu. To ukazuje, že nemůže pocházet z jaderné havárie, protože tam by se uvolnila řada dalších radionuklidů, například cesium 137. To, že šlo o hodnoty na hranici citlivosti těch nejvýkonnějších měřících stanic, lze dokumentovat na pražském měření. V grafu, který zobrazuje měření jódu, je vidět, že hranice citlivosti v případě, že se nic nezměřilo, je v blízkosti dvou hodnot, kdy bylo měření jódu pozitivní. Pokud by takové měření bylo pouze v jedné stanici, například té pražské, tak by to mohla být statistická fluktuace na pozadí ve spektru gama v místě, kde by měla být energie záření gama jódu. V tom případě by nešlo o reálný výskyt tohoto radionuklidu. Mohlo by také jít o slabý signál z toho, že v pražských nemocnicích zrovna měli větší počet pacientů, kteří byli vyšetřování nebo léčení jódem. Jód se z jejich těla následně uvolňuje, dostane se do atmosféry a zachytí ve filtrech zařízení. I to se někdy stane.

Měsíční měření objemové aktivity 137Cs, která je dána přísunem z vyšších vrstev atmosféry z globálního spadu zkoušek jaderných zbraní, jen část z havárie JE Černobyl.

Současná hodnota je cca 1 µBq/m3. 7Be je kosmogenního původu. Průměrná hodnota objemové aktivity je okolo 3000 µBq/m3. 210Pb je produktem přeměny radonu. Průměrná dlouhodobá hodnota činí přibližně 500 µBq/m3. (Zdroj SÚRO).

Jód 131 se totiž využívá k terapeutickým účelů, hlavně při poruchách štítné žlázy. V štítné žláze se hromadí a v případě nadprodukce hormonů v štítné žláze ji část pomůže zničit. Využívá se také v lékařské diagnostice. Měřením záření gama lze zjistit, jak se jód 131 v různých sloučeninách pohybuje v těle a kde se ukládá. Proto se pro nemocníce produkuje v několika laboratořích v Evropě. Většinou tak záznamy stanice ukáží problém s filtrováním jódu v některém z takových zařízení. To se stalo například v listopadu 2011, kdy unikl jód 131 z maďarského závodu pro výrobu izotopů, který jej připravuje pro maďarské nemocnice. Jako první zachytila tento únik právě Česká republika.

To, že zaznamenala jód 131 řada evropských stanic na rozsáhlém území, vylučuje, že by šlo o statistickou fluktuaci nebo jód z aplikace pacientům v některéz  blízkých nemocnic. Jako první jej zaznamenaly stanice na severovýchodě, v severonorském Svanhovdu a v Rovaniemi ve finském Laponsku. Největší objemovou aktivitu naměřili v Polsku. Právě tyto skutečnosti by mohly naznačovat, že zdroj jódu je spíše na východě Evropy.

Častou otázku v diskuzích pod články o této události je, proč se o jódu, který se vyskytl v lednu, referovalo až v únoru. Vysvětlení je dáno právě povahou měření. Celý cyklus měření trvá řadu dnů i týdny. Teprve pak lze získat hodnotu měrné aktivity. Navíc byly hodnoty extrémně nízké a na hranici citlivosti měřícího zařízení. Mohl to tak být i falešný signál způsobený statistickou fluktuací ve spektru záření gama. Teprve, když zjistily stopy jódu 131 i další stanice v Evropě, bylo jasné, že jde o reálný jeho výskyt.

 

Týdenní měření objemových aktivit v posledních dvou letech.

Je zde vyznačeno i měření jódu. Prázdná kolečka ukazují pouze limit citlivosti, tedy v tomto období se žádný jód nenaměřil, byl pod citlivostí přístroje. Reálná měření jsou pouze plné body. A ta jsou na hranici citlivosti. (Zdroj SÚRO).

Závěr – co se tedy reálně ví?

V lednu byly po celé Evropě zaznamenány v atmosféře stopy jódu 131. Naměřené hodnoty objemové aktivity jsou extrémně nízké. Kromě stanice v Polsku jsou nižší než 0,5 mikrobequerelů na metr krychlový. Jak bylo zmíněno, filtry v měřících zařízeních zachycují pouze radioaktivní jód obsažený v aerosolech, ne ten v plynné podobě. Toho bývá zhruba pětkrát více. Reálná objemová aktivita tak mohla být zhruba do 3 mikrobequerelů na metr krychlový. To je hodnota extrémně nízká a o mnoho řádů nižší než taková, která by mohla mít nějaké dopady.

Časový průběh a záznam vyšší objemové aktivity v Polsku naznačuje, že zdroj by mohl být spíše na východě Evropy. Jen připomenu, že na Slovensku, v Estonsku, Litvě a Lotyšsku žádná dostatečně citlivá měřící stanice není. To je i odpověď na časté dotazy na internetových diskuzích, proč se tam nic nenaměřilo. Upřesnění by v principu mohly poskytnout stanice v Rusku. Je však třeba zdůraznit, že možnost a čas detekce jsou kromě polohy zdroje velmi silně ovlivněny i atmosférickou situací, hlavně směrem a silou větrů.

 

Podrobněji měření objemové aktivity jódu.

Prázdná kolečka ukazují hodnotu citlivosti měření v době, kdy se nic nenaměřilo. Tři období, kdy se jód 131 změřil, jsou pouze tři a jsou vyznačená plným bodem. (Zdroj SÚRO.)


Rozložení měřících stanic v Evropě a naměřené hodnoty jódu 131 (zdroj IRSN).
Rozložení měřících stanic v Evropě a naměřené hodnoty jódu 131 (zdroj IRSN).

Protože se zaznamenal pouze jód 131, je jasné, že nešlo o havárií jaderného zařízení, ale problém v nějakém farmaceutickém provozu, který produkuje jód 131 pro medicínské aplikace. To, že nejde o test jaderných zbraní či havárii jaderného zařízení, ukazuje i to, že žádné známky takové události nezaznamenala ani síť stanic organizace pro kontrolu zákazu testů jaderných zbraní, která se na oblast Ruska zaměřuje. Je však třeba poznamenat, že vzhledem k zaměření těchto stanic je jejich způsob měření jiný a citlivost nižší než u stanic, které zaznamenaly jód 131 v Evropě.

 

Pořád je otevřenou otázkou, z kterého zařízení jód 131 pochází.
Můžeme o tom spekulovat nad mapou s vyznačenými hodnotami měření
francouzské organizace IRSN.

 

Měření potvrdilo excelentní citlivost evropské měřící sítě, která je schopna zaznamenat i extrémně slabé stopy aktivity v atmosféře. Pražská stanice a celá česká síť patři k těm nejlepším.

 


Autor se omlouvá za chybu. V první verzi byla informace, že se zdá, že i za tímto únikem byl maďarský podnik pro produkci radionuklidů. To však není pravda. Zdroj zatím pořád není znám. Maďarskému výrobci radionuklidů se omlouvám.

Datum: 25.02.2017
Tisk článku

Moře pod Oděsou - Cussler Clive
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 369 Kč
cena: 313 Kč
Moře pod Oděsou
Cussler Clive
Související články:

Černobylský přírodní park     Autor: Stanislav Mihulka (30.04.2006)
Byl Jásir Arafat další obětí útoku poloniem-210?     Autor: Miloslav Pouzar (08.02.2016)
Radiace z Fukušimy zamořila celý Tichý oceán...     Autor: Vladimír Wagner (15.12.2016)



Diskuze:

Jen pro zajímavost

Vladimír Wagner,2017-02-27 22:30:26

Jak už bylo v diskuzi uvedeno, je terapeutická aplikace až v řádu GBq, může být při složitých hyperthyreóz (nadměrné funkce štítné žlázy) až 5 GBq. Rozloha Evropy je okolo 10 milionů km2. Jestliže budeme předpokládat, že se uniklý jód 131 rovnoměrně rozptýlil po Evropě do výšky 1 km, dostaneme objem vzduchu 10 milionů km3. Přepočteme na kubické metry a dostaneme 10^16 m3. Objemová aktivita, kterou dostaneme podělením aktivity a objemem, pak je 0,5 mikrobequerelů na kubický metr. Shoda je to náhodná, protože takový odhad je hrozným zjednodušením, ale ukazuje to, že danou aktivitu může způsobit únik dávek běžně pro nemocnice připravovaných.

Odpovědět

Optimistické gama spektrum I-131 bodového zdroje na HPGe detektoru je na:

Josef Hrncirik,2017-02-27 21:17:27

www.nucleide/org.conferences/LNHB-ICRM2015-P137.pdf
Z 15 typických čar nad silný spojitý základ vystupuje jen cca 9 čar. 64dB pík nad 35 dB základu na 364 kV, 53 dB nad 22 při 650 kV a 47/22 dB při 730 kV.
Už jenom chybí hrůza reálného pozadí a I-131 a jejich průběh během týdne.
SÚRO nenápadně říká, že mimopražské filtry jedou 1/10 průtoku Prahy ? 90 m3/h.

Odpovědět


Re: Optimistické gama spektrum I-131 bodového zdroje na HPGe detektoru je na:

Vladimír Wagner,2017-02-27 21:45:01

Pane Hrnčiříku jen bych upozornil, že energie linek je v kiloelektronvoltech (keV). Poměr mezi antikomptonovským pozadím a výškou píku závisí na konkrétním detektoru, který se používá. Na tom také závisí plocha píků (je to dáno účinností detektoru, jeho citlivým objemem ...) Absolutní intenzity jednotlivých linek gama jsou třeba zde: http://nucleardata.nuclear.lu.se/toi/nuclide.asp?iZA=530131 . Pro detekci slabých aktivit je využívána dominantně linka s energií 364,5 keV, která je o řád intenzivnější než všechny ostatní.
Jsem rád, že jste začal psát příspěvky do diskuze trochu normálněji a ne jen jednovětné výroky do nadpisu. Tam se to zobrazuje tučně a celou diskuzi to značně znepřehledňuje. Velice mě potěšíte, když se už k této své praxi nevrátíte.

Odpovědět

Čestmír Berka,2017-02-27 14:39:38

pro srovnání ( WM magazín je "konspirační" web, ale článek je český překlad seriosního zdroje): http://www.wmmagazin.cz/view.php?cisloclanku=2012110006
Jod 131 pro diagnostiku a terapii, aktivity v desítkách MILIONŮ Becquerel na vyšetření ...., jod, naměřený nad Evropou v MILIONTINÁCH Bq na 1000 litrů vzduchu :
https://mediately.co/cz/drugs/TNPY9DpESC4i52UzlQ8QSC9VFG0/sodium-iodide-i-131-injection-injekcni-roztok#dosing

Odpovědět


Re:

Josef Hrncirik,2017-02-27 16:09:51

Odpovědět


Dávka 22 ug I-131, udržující 0,5 uBq/m3 po týden v celé Evropě ( 10**8 km**3 vzduchu vanoucího nad EU) je pouze max 2000 dávek I-131 / týden používaných k vyšetřování a možná se jednalo o statistickou fluktuaci vyšetření pacientů do zásoby před lyžařským

Josef Hrncirik,2017-02-27 16:22:03

Odpovědět


i zájezdy, nebo sezónní či množstevní slevou I-131

Josef Hrncirik,2017-02-27 16:23:50

Odpovědět


Celý humbuk drží nad vodou energie cca 2 kJ (cca 2 g střelného prachu) která se za týden v celé atmosféře nad EU uvolní, tj. 3 mW/EU resp. 300 aW/m3 vzduchu

Josef Hrncirik,2017-02-27 16:33:22

Odpovědět

Plynná složka I-131

Richard Kimble,2017-02-27 08:58:59

Jenom doplním, že zařízení pro odběr aerosolu v rámci české radiační monitorovací sítě jsou vybavena rovněž sorpční patronou s aktivním uhlím, která slouží právě k záchytu plynného jódu. Průtok patronou je však mnohem nižsí (řádově) než je tomu u aerosolového filtru a to je jeden z důvodů, proč nebyla plynná složka detekována.

Odpovědět


Polských 5 uBq/m3 by snad mohlo prokázat (či vyvrátit) i součtové vyhodnocení mnoha 40 m3/h odběrových míst

Josef Hrncirik,2017-02-27 09:30:08

Odpovědět

Neříkam nic, ale mám vyjmečně opačný názor

Karel Rabl,2017-02-26 13:01:22

než Vy Pane Wágner co se týče "výbuchu" ve Flamavile.Jak jistě víte úkolem tajných služeb je mlžit a jednou z nejjednodušších metod mlžení je posunout časovou osu události, která se stala v této elektrárně mohli klidně jód pro lékařské účely vyrábět nebo mohlo jít o teroristický útok.

Odpovědět


Re: Neříkam nic, ale mám vyjmečně opačný názor

Vladimír Wagner,2017-02-26 13:51:45

Pane Rable k Vašemu příspěvku bych si dovolil několik poznámek:
1) Energetické reaktory se na výrobu jódu 131 nedají využít a nevyužívají se pro ni. Zvláště tlakovodní, které jsou ve Flamanville.
2) Jód 131 byl v lednu zaznamenán v atmosféře také na dvou německých měřících stanicích. Němci opravdu nejsou příznivci francouzské jaderné energetiky a využili by každou příležitost proti ni vystoupit. A nevím, jestli by francouzská tajná služba dokázala oblafnout německou tajnou službu a měření v Německu zfalšovat (osobně si myslím, že ani naše měření v SÚRO). Takže jód opravdu byl v lednu.
3) Pokud by nehoda ve Francii byla na začátku ledna a podařilo se ji tak dokonale utajit, že o ní nikdo nevěděl, tak nevidím smysl v tom, že by francouzská tajná služba inscenovala 9. února nehodu s větrákem (určitě si nemohla zamrazit raněné z počátku ledna :-)).
Můžu opravdu třeba přisuzovat tajným službám stejně velké možnosti jako Vy, ale nevěřím, že by dělaly něco tak nesmyslného, co jim přisuzujete.

Odpovědět


Re: Re: Neříkam nic, ale mám vyjmečně opačný názor

Karel Rabl,2017-02-26 14:17:32

Věřím Vám protože informujete objektivně a máte snad více uspořádaných informací než já ale to víte neinformovaného člověka hlodají pochybnosti zda je to skutečně tak jak nám předvádějí různá média, osel a Aldebaran je jedním z nejobjektivnějších serverů bude to asi tím že se zabývá politikou(mocí) jen okrajově a i ten Pan Mihulka se dá skousnout, otázka je kde mohlo k úniku dojít prověřil bych odpadové hospodářství v Polsku, Slovensku či Ukrajině a ostatních sousedících zemí dříve než tuto nehodu zasypou buldozery zeminou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Neříkam nic, ale mám vyjmečně opačný názor

Vladimír Wagner,2017-02-26 15:09:10

Díky za důvěru. Vždy se snažím psát o věcech a tématech, o kterých něco vím a mám v daném oboru znalosti. To ovšem neznamená, že se nemohu mýlit. Proto prosím své čtenáře, aby nad mými texty přemýšleli a veškeré své pochybnosti dali do diskuze. Od toho ta diskuze je.
Můj osobní názor, ale jde jen o hypotézu, je, že únik nastal v některé z laboratoří, které produkují jód 131 pro nemocnice. Pravděpodobně šlo o nějakou poruchu ventilačního zařízení, které má zajistit, aby se radionuklidy z hermetických laboratoří nedostaly ven. Odstranění poruchy mohlo být triviální, nejsou potřeba žádné buldozery. Pokud se doplní ještě nějaká měření ze stanic, které existují v Rusku, možná se zjistí více o pravděpodobné poloze, ale možná také ne a zdroj zůstane záhadou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Neříkam nic, ale na má slova vyjmečně dopačný názor

Josef Hrncirik,2017-02-26 19:07:02

Odpovědět


Proč se v mapě naměřeného I131 míchají měření z různých týdnů od 9.I až do 7.II.2017? Proč stanice v BRD nemusí uvádět MVD? (MSA)

Josef Hrncirik,2017-02-26 19:12:44

Odpovědět


Protože I131 je již po 4 poločasech cca 16x vyšeptán (vykřičen)

Josef Hrncirik,2017-02-26 19:15:40

Odpovědět


Re: Proč se v mapě naměřeného I131 míchají měření z různých týdnů od 9.I až do 7.II.2017? Proč stanice v BRD nemusí uvádět MVD? (MSA)

Vladimír Wagner,2017-02-26 20:28:43

Jak je popsáno v článku, filtrování vzduchu probíhá řadu dní. Vyznačený interval je doba, kdy byl filtrován vzduch konkrétním filtrem, u kterého se naměřil jód 131. Většinou jde o týden, ale ne vždy. Někdy je interval kratší nebo delší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Neříkam nic, ale mám vyjmečně opačný názor

Pavel A1,2017-02-26 19:18:48

Proč se uvažuje pouze možnost havarie při výrobě? Není možné (a možná i pravděpodobnější) že k úniku došlo při transportu, při použití v nemocnici nebo (možná nejpravděpodobněji) při likvidaci? Vzpomněl jsem si na případ, kdy někde v Jižní Americe (přesně si to nepamatuji) nechala nemocnice vyvézt kobaltovou bombu na obecní skládku, tam ji někdo našel, donesl domů, rozebral a tím svítícím práškem si pak obyvatelé jednoho slumu vyzdobili své přístřešky ba i svá těla. Tak třeba v nějaké nemocnici nespotřebovanou dávku vylili do kanálu.

Odpovědět


Bylo to cesium? v Brazilii. Ke splašení Evropy stačí během týdne uvolnit 22 ug I130 buď čistého, nebo ze 300 g čerstvě vyhořeného paliva nejlépe smíchaného s konc. H2SO4 vázající jiné zářiče. Stačí deci. Sublimovat spolu s běžným jodem a ten obohacený pak

Josef Hrncirik,2017-02-26 19:58:02

Odpovědět


při příznivém větru trousit kolem východní hranice NA TO NATO.

Josef Hrncirik,2017-02-26 20:00:59

Odpovědět


Polsko opět na špici peletonu. Vhodnou zásadou (alkalické popeloviny z hořícího dřeva, ... triethylaluminium ) lze dostat plynný I131 do aerosolu a zvýšit ruskou aktivitu 5x

Josef Hrncirik,2017-02-27 07:00:18

Odpovědět


Použitím hydroxyapatitu, jak zde bylo nedávno doporučováno, či Ag sloučeninami lze I131 spolehlivě v aerosolu zakoncentrovat a imobilizovat mnohem více

Josef Hrncirik,2017-02-27 07:38:28

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Neříkam nic, ale mám vyjmečně opačný názor

Čestmír Berka,2017-02-27 15:07:55

Soukromý institut pro radioterapii ve městě Goiânia v Brazílii se v roce 1987 stěhoval do nových prostor a na původním místě zanechal starý přístroj pro radioterapii se zdrojem Cesium-137, který byl koupený v roce 1977.

Do částečně zbořené stavby se vloupala dvojice mužů, kteří si mysleli, že kov může mít nějakou hodnotu. Zařízení rozebrali vyjmuli zdroj a přinesli si ho domu. I přes náhle zvracení tentýž večer, se objevily i příznaky jako únava a další z okamžitého nemoci ozáření. Pokračovali v rozebírání a následující den jeden z nich zašel do nemocnice. Podle symptomů doktor odhadl, že to je kvůli něčemu co snědl a poslal ho domů. Tam pokračovali v rozebírání, nakonec ze zdroje částečně odstranili ochranou část. Více na: http://www.zive.cz/clanky/jak-radiace-zabiji-v-beznem-zivote/pripady-nahodneho-radioaktivniho-ozareni/sc-3-a-179122-ch-98411/default.aspxhttp://www.zive.cz/clanky/jak-radiace-zabiji-v-beznem-zivote/pripady-nahodneho-radioaktivniho-ozareni/sc-3-a-179122-ch-98411/default.aspx

Odpovědět


Re: Neříkam nic, ale mám vyjmečně opačný názor

Stanislav Florian,2017-02-26 18:12:37

Hoax od aeronet.cz
http://aeronet.cz/news/nad-evropou-se-vali-radioaktivni-mrak-pochazejici-zrejme-z-podivne-exploze-ve-francouzske-jaderne-elektrarne-vlady-mlci-francie-se-snazi-bagatelizovat-cely-incident-slovy-o-neskodnosti-radionuklidu/
http://manipulatori.cz/hoax-radiacni-mrak-nad-evropou-utajene-exploze-ve-francouzske-elektrarne/
Můj názor :
Radioaktivita 131 I poklesne za 32 dní na 6,25%. Radioaktivní izotopy se využívají při speciálních vyšetřeních třeba vyšetření sleketu ( kostry), kdy dávka je srovnatu nemoci štítné žlázy. Vydechovaný vzduch takového pacienta má asi 50 Bq ( to ale nevím jistě, nemůžu na ten článek formátu .pdf od RNDr. Ullmana znovu natrefit)
Článek píše o nalezené aktivitě I 131 ai 0,5 mikrobequerelů na metr krychlový (μBq/m3) až několik mirobequerelů/m3.
http://atominfo.cz/2012/05/sievert-becquerel-rentgen-jak-merime-radioaktivitu/
Limity 131 I a) mléko, vod a tekuté potraviny ... 500 Bq/litr, b) ostatní potraviny 2 000 Bq/litr.
Takže litr mléka má dovoleno 500 000 000 větší aktivitu, než z 1 m3 vzduchu, který je z uváděného úniku 131 I. Za den projde přes plíce asi 10-12 m3 vzduchu, čili uvedenou aktivitu 500 Bq z 1 litru mléka bychom do těla dostali dýcháním za asi 120 000 let.
Fyzikální pohled
http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika4.htm
http://astronuklfyzika.sweb.cz/Scintigrafie.htm

Odpovědět


Re: Re: Neříkam nic, ale mám vyjmečně opačný názor

Stanislav Florian,2017-02-26 18:15:52

Ztratil jsem kus textu má být
Radioaktivní izotopy se využívají při speciálních vyšetřeních třeba vyšetření skeletu ( kostry), nebo u nemoci štítné žlázy, kdy dávka je srovnatelná s 2-3 mSv/rok z přirozeného pozadí

Odpovědět


Re: Neříkam nic, ale mám vyjmečně opačný názor

Alexandr Kostka,2017-02-27 19:30:20

Výboch byl oficiálně oznámen až po naměření nadměrného mniožství jódu. Ovšem fakt je, že výbuch je hodně divný. Je z něj video (oficiální) které ukazuje výbuch poměrně "špinavého" plamene a hodně sazí. Kdyby řekli, že jim takto bouchlo přehřátý transformátor, tak by to naprosto odpovídalo, ale větrák? A navíc odle záběru má ta plamenná koule tak 3 metry průměr!

Odpovědět

Já typoval

Jan Šimůnek,2017-02-26 10:49:06

"Plovoucí Černobyl" u Murmanska = únik z některé odstavené a rezivějící jaderné ponorky. Ovšem, po tomto článku, jsem zase v rozpacích - nedovedu si představit únik čistého jednoho izotopu jódu z takového zdroje.

Odpovědět


Re: Já typoval

Vladimír Wagner,2017-02-26 11:32:46

Ze starých, déle odstaveny reaktorů, a také úložišť radioaktivního odpadu, takto krátkodobé radioaktivní izotopy nedostanete. Ty už se v těchto případech dávno rozpadly. Pokud jsou v materiálu transurany, které se mohou samovolně štěpit, tak je sice dostanete, ale jen ve velmi malém množství a tak je ani popsanými extrémně citlivými přístroji na větší vzdálenost nemůžete detekovat. Takový zdroj by byl identifikovatelný právě tím, že se žádný jód 131 nepozoruje, ale pozorují se dlouhodobější radionuklidy, třeba cesium 137.

Odpovědět


Graf č.1 by byl skutečně zajímavý, pokud místo Co 60 do špinavé bomby ukázal spektrum I131 a signál z filtru.

Josef Hrncirik,2017-02-26 20:24:59

Cca 0,5 uBq je málo, ale za týden to je 64 kilo rozpadů (kc).
Detektor prý má účinnost cca 10% , tj. zbyde cca 6400 "čistých píků I130 ".
Ty pak mají přirozenou směrodatnou odchylku cca +- 80 píků.
To by bylo nádherné.
Není však nutno počítat třeba ještě s nízkou prostorovou účinností (polovina záření na opačnou stranu a něco pod velmi klouzavými úhly)?
Jaký je cvrkot píků (countů) temného proudu či z radioaktivního pozadí?
Jak mocné je pozadí v okolí zajímavých čistých píků I130 ?
Jaký je rozptyl z pouhé atmosferické situace (větry, srážky, teploty)?
Nedá se to svést alespoň na Orbána?

Odpovědět


Re: Graf č.1 by byl skutečně zajímavý, pokud místo Co 60 do špinavé bomby ukázal spektrum I131 a signál z filtru.

Čestmír Berka,2017-02-27 14:11:41

1 mikroBq = rozpad jednoho atomu za 11,574 dne. Jedna dávka, použitá při vyšetření obsahuje desítky MBq = desítky MILIONŮ Bequerel, vstříknuté do krevního oběhu pacienta či pacientem vypit.
https://mediately.co/cz/drugs/TNPY9DpESC4i52UzlQ8QSC9VFG0/sodium-iodide-i-131-injection-injekcni-roztok#dosing

Odpovědět


Šťouchnutí do oka (šťítné žlázy energií 1J rozloženou do cca 8dnů. 10 MBq I-131 během 4 dnů uvolní jen cca 0,5 J energie celkově max 1 J. 3-10 J je považováno za pouze potenciálně rizikové, pokud se selektivně nehromadí v nějakém důležitém orgánu, např.

Josef Hrncirik,2017-02-27 16:06:34

Odpovědět


šťítné žláze. Akumulaci brzdí preventivně podaný I-129 či chloristan

Josef Hrncirik,2017-02-27 16:08:45

Odpovědět

odkaz?

Vaclav Smidl,2017-02-25 20:00:42

odkaz na prohlášení Mezinárodní agentury pro atomovou energii je na stránku z roku 2011. Můžete prosím dát odkaz na to nedávné? Díky.

Odpovědět


Re: odkaz?

Vladimír Wagner,2017-02-25 20:22:25

Takže se omlouvám, za svůj kiks. A také za nesprávné obvinění maďarského podniku i z tohoto úniku. Zdroj odkud s medicínský jód dostal zatím známý není. Tohle byl můj renonc. Zatím se tedy zdroj přesný zdroj neví a je otázka, zda se ho určit podaří.

Odpovědět

Vítr

ovik petr,2017-02-25 19:50:31

byl v té době min z 75% ze západu na východ.jak to došlo z Madarska do zap.evropy mi není jasnoo! ovik

Odpovědět


Re: Vítr

Vladimír Wagner,2017-02-25 21:05:33

Nejsem expert na atmosféru, větrná situace v té době nebyla úplně jednoduchá a pochopitelně se kontaminace dostane i do míst, které nejsou přesně ve směru dominantního větrného proudění (to může být různé pro různé výšky). Jak je známo i ze simulací a analýzy šíření spadu v případě Černobylu, může to být poměrně hodně složité.
S tím Maďarskem to je moje chyba. Narazil jsem při prohledávání internetu na nějaká podezření, že to opět bylo odtud, ale není to seriozní a to spojení s atomovou agenturou je moje chyba. Takže se Maďarům i Mezinárodní agentuře pro atomovou energii omlouvám. Odkud zdroj byl, je otázka stále otevřená.

Odpovědět


Re: Vítr

Jaroslav Mrázek,2017-02-26 09:36:05

Proudění odpovídá od "vybuchlého ventilátoru s pěti zraněnými" ve Flamaville na západní špici Francie... ventilátory jsem viděl různé, i 100kW, ale ......

Odpovědět


Re: Re: Vítr

Vladimír Wagner,2017-02-26 10:19:00

Flamanville jsem se ve svém článku nezmiňoval, protože jsem myslel, že už každý, kdo se jen trochu o problém zajímá, musel narazit na skutečnost, že souvislost těchto událostí je z časového hlediska nemožná. V každé diskuzi pod články, které se jódu věnují, se na Flamanville narazí a někdo tu časovou diskrepanci musí připomenout.
Takže i zde. Jód se v Evropě zaznamenával postupně od druhého do čtvrtého týdne ledna, tedy pouze v lednu. Ke zkratu a vyhoření větráku ve Flamanville došlo 9. února. Je tak jasné, že Flamanville za lednový jód 131 opravdu nemůže být zodpovědná.

Odpovědět


Re: Re: Vítr

Jiří Svejkovský,2017-02-26 12:07:15

Máme ventilátor i 6kV/2MW. Ten kdyby řachnul ...

Odpovědět


Re: Vítr

Pavel Hudecek,2017-02-26 16:12:41

Stačí si občas natočit časosběrné video oblohy. Hned je jasné, že mraky běžně létají současně v různých výškách různými směry.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace