Kanadské nebe kdysi brázdil „chladný drak severních větrů“, měl rozpětí křídel deset metrů  
Z ostatků plaza nalezených v Severní Americe paleontologové usoudili, že jde o dosud neznámý druh pterosaura z doby křídy. Dostal jméno Cryodrakon boreas.
Cryodrakon boreas přezdívaný "frozen dragon of the north winds".  Kredit: David Maas
Cryodrakon boreas přezdívaný "frozen dragon of the north winds". Kredit: David Maas

Paleontologové z Queen Mary University of London v časopisu Journal of Vertebrate Paleontology popsali nový druh impozantního pterosaura. Žil na území Severní Ameriky před zhruba 76 miliony let.

 

Tak si prvního kanadského pterosaura představuje David Maas.
Tak si prvního kanadského pterosaura představuje David Maas.

Nově popsaný druh náleží do Azhdarchidae - pterosaurů (často nesprávně řazených do pterodaktyl). Začátek objevu spadá do doby před třiceti lety, kdy se v kanadské Albertě našly fosilie velkého živočicha. Tehdy je paleontologové přisoudili již  tehdy známému pterosaurovi z Texasu, jménem Quetzalcoatlus.

 

Podle Davida Hone, vedoucího kolektivu, který  kanadské fosilie nalezené  v roce 1972 jihovýchodně od Alberty v depozitech vrstvy Campanian studoval, se nejedná o  stejného živočicha, který létal nad územím Texasu. Pomocí dalších kosterních nálezů, na nichž jsou patrné otvory související s uspořádáním vzdušných vaků, vědec zjistil, že se jedná o čistě kanadského pterosaura, náležejícího ke zcela odlišnému druhu. Dobře zachovaný nález kosterních pozůstatků svědčí o tom, že šlo o mládě a mělo rozpětí křídel pět metrů.

 

Pravý humerus  (kost z horní končetiny) je 25 cm dlouhá. Kredit: David Hone
Pravý humerus (kost z horní končetiny) je 25 cm dlouhá. Kredit: David Hone

Další nálezy, například velké krčníkosti dávají tušit výsledný obraz létajícího kolosu. Ostatním gigantům, jako byl Quetzalcoatlus northropi, se svou velikostí přinejmenším vyrovnal. Podobně jako ostatní příbuzní nového pterosaura, i tento "kanadský", byl masožravcem a na jeho jídelníčku byli jiní plazi, savci i dinosauři. Nový poznatek mimo jiné ukazuje, jak byla tehdejší křídová fauna druhově bohatá.


Literatura

Hone, David; Habib, Michael; Therrien, Francois.: Cryodrakon boreas gen. et sp. nov. a Late Cretaceous Canadian azhdarchid pterosaur. Journal of Vertebrate Paleontology. DOI: 10.1080/02724634.2019.1649681

Datum: 10.09.2019
Tisk článku

Příběh lidského těla (evoluce, zdraví a nemoci) - Lieberman Daniel
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 444 Kč
Příběh lidského těla (evoluce, zdraví a nemoci)
Lieberman Daniel
Související články:

Sbírali pterosauři potravu z vodní hladiny?     Autor: Jaroslav Petr (24.07.2007)
Gigantičtí pterosauři létali nonstop 16 000 kilometrů     Autor: Josef Pazdera (19.10.2010)
Byl Pelagornis opravdu největším létajícím gigantem všech dob?     Autor: Josef Pazdera (11.07.2014)
Ptáci versus pterosauři     Autor: Vladimír Socha (15.12.2015)
Čína posunuje vznik peří o 70 milionů let, do doby okřídlených draků     Autor: Josef Pazdera (20.12.2018)



Diskuze:

Oprava

Tomáš Novák,2019-09-11 08:32:30

Jen pár drobností - jedná se o čeleď Azhdarchidae, patřil tedy mezi az(h)darchidy. Quetzalcoatlus je rod, nikoliv druh (to je Q. northropi) a Campanian - česky kampán - je geologický věk (či stupeň) :-) Jinak hezký článek!

Odpovědět


Josef Pazdera

,2019-09-11 12:08:02

Díky za doplnění. Přesto bych rád ponechal text, tak jak je. U paleontologických nálezů, které jsou tak sporadické a to, jak co do počtu nálezů, tak do jejich zachovalosti, a detailů podle kterých se členění na čeledě, rody, druhy provádí, se pouštím krajně nerad. I proto, že co autor, to mnohdy rozdílný názor na zařazení do jiné škatulky. Je to proto, že mantinely jsme si vytvořili hodně technokraticky. Proč mám k tomuto škatulkování nedobrý vztah? Inu proto, že genetické studie toto členění na základě podobnosti (rozdílnosti) anatomických znaků, staví až příliš často doslova "na hlavu". Pravdou ale je, že nějak se domluvit musíme a nic lepšího zatím v paleontologii nemáme. Je ale dobré při takovém členění mít vždy na paměti, že případné spory není nikdo schopen rozsoudit, neboť DNA se z tak dávné doby nezachovala.
Ohledně kampánu nic proti, ale použil jsem formulaci autorů, kteří hovoří o vrstvě v níž se fosilie našly. Chtělo to v článku k tomu dodat bližší vysvětlení. Že se jedná o geologickou formaci, která spadá do epochy svrchní křída a že se u ní uvádí časové rozpětí 83,6-72,1 milionů let. Jenže pak je k tomu potřeba také dodat, že studie se tímto časovým členěním zase tak moc neřídí. Co do stáří fosilií pracovali autoři s nálezy s odhadovaným stářím od 60 do 72 milionů let, což do vymezeného časového rámce kampánu jaksi moc nezapadá. Časové vymezení kratších časových úseků jakým je kampán, je potřeba pro různé kontinenty chápat dost relativně a tomu jsem se chtěl vyhnout.

Odpovědět

teplota

Kamil H.,2019-09-11 06:30:52

Dá se z fosílií, případně jinak, určit, jak chladné ty severní větry tenkrát byly?

Odpovědět


Re: teplota

Josef Pazdera,2019-09-11 11:00:14

Podle autorů studie v místě nálezu fosilií tehdy panovalo "mírné klima". To znamená, že vypadalo zhruba jako to naše, tedy i se sněhem a mrazivými větry. Dosavadní představa byla, že těmto tvorům vyhovovalo jen teplé klima.

Odpovědět

Javorový list

Vít Výmola,2019-09-10 20:41:14

Koukám, že barevná rekonstrukce pterosaura je taková opravdu kanadská. :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace