Jak najít červí díru?  
V centru Mléčné dráhy je supermasivní černá díra. Anebo je to supermasivní červí díra? Identitu našeho domácího galaktického monstra bychom odhalit pomocí přesných pozorování hvězd, které obíhají objekt Sgr A* v těsné blízkosti. Bylo to velice pracné, ale objevení přírodní červí díry rozhodně stojí za to.
Supermasivní černá nebo červí díra? Kredit: Event Horizon Telescope/Hotaka Shiokawa.
Supermasivní černá nebo červí díra? Kredit: Event Horizon Telescope/Hotaka Shiokawa.

Je to úchvatná představa. Zkratka časoprostorem, která umožní poslat zprávu nebo náklad na ohromnou vzdálenost za velmi krátkou dobu. A přitom v zásadě neodporuje Einsteinově obecné relativitě. Takové jsou červí díry. Byla by to ultimátní technologie. Prozatím jsou ale spíše rekvizitou science-fiction a odborníci se předhánějí v dokazování jejich nestability.

 

Dejan Stojkovic. Kredit: Douglas Levere / University at Buffalo.
Dejan Stojkovic. Kredit: Douglas Levere / University at Buffalo.

Na druhou stranu, červí díry jsou natolik fascinující, že je fyzici nepřestávají hledat v rovnicích a někteří doufají, že se jim přece jenom podaří červí díry stabilizovat, přinejmenším teoreticky. A někteří chtějí najít přírodní červí díry ve vesmíru. Podle nové studie k něčemu takovému potřebujeme jenom supermasivní černou díru, hvězdy, které ji obíhají, a pak ještě vybavení pro velmi přesná měření a výpočty.

 

De-Chang Dai z čínské Yangzhou University a Dejan Stojkovic z americké University at Buffalo navrhují vlastně docela jednoduchý způsob, jak zjistit, jestli máme v centru Mléčné dráhy supermasivní červí díru, která spojuje prostor Mléčné dráhy s prostorem … někde úplně jinde. Podle Daie a Stojkovice objekty v blízkosti červí díry u jednoho jejího ústí mohou ovlivňovat objekty u druhého ústí červí díry. Týká se to přitom i gravitace.

 

V centru Mléčné dráhy přebývá supermasivní (možná) černá díra, která má stále poněkud nudné označení Sagittarius A* (Sgr A*). Kolem ní obíhá celá řad hvězd, které dnes slouží fyzikům jako pozoruhodná laboratoř, třeba pro testování obecné relativity. A teď by se tyto hvězdy mohly stát vhodným objektem pro detektivní pátrání po skutečné povaze objektu Sgr A*. Jde o to, že pokud je Sgr A* supermasivní červí dírou a na opačném konci této červí díry obíhají nějaké jiné hvězdy, tak by se to mělo projevit na chování hvězd na naší straně případné červí díry.

 

Pohyb hvězdy S0-2 kolem Sgr A*. Kredit: 	ESO/M. Kornmesser.
Pohyb hvězdy S0-2 kolem Sgr A*. Kredit: ESO/M. Kornmesser.

Dai se Stojkovicem předpokládají, že když pečlivě zmapujeme pohyb hvězd na oběžných dráhách v blízkosti supermasivní černé díry Sgr A*, tak bychom v jejich pohybu mohli vyčíst působení hvězd z druhé strany červí díry. Nepůjde to úplně snadno. Naše supermasivní černá díra je pořádný otesánek s hmotou přes 4 miliony Sluncí. Svou gravitační přitažlivostí naprosto kraluje v širokém okolí. Oddělit tento gravitační vliv od působení gravitace hvězd bude velmi těžké. Další věc je, že pokud by červí díra ve skutečnosti byla za horizontem události černé díry, jak někteří vědci předpovídají, tak by gravitační působení hvězd na druhé straně mohlo být zcela nerozlišitelné od gravitační síly samotné černé díry.

 

Badatelé mohou při pátrání po identitě objektu Sgr A* využít data nasbíraná během 25 let pozorování hvězdy S0-2 neboli S2. Tato hvězda je jednou z nejbližších u Sgr A* a oběhne ji zhruba jednou za 16 let. Její měření jsou stále detailnější a důmyslnější. Ke spolehlivé detekci červí díry to nejspíš nebude stačit, ale hvězda S2 představuje dobrý výchozí bod. Soudobé pozorovací metody a přístroje prý ještě nejsou pro takový výzkum dostatečně přesné. Během příštích desetiletí bychom ale měli být schopni tímto způsobem pátrat po červích dírách.

 

Autoři studie nejsou příliš optimističtí, pokud jde o využití červích děr jako portálu pro cestování napříč časoprostorem. Pochybují, že by skrz takovou věc bylo možné bez problémů proletět. Nicméně, už jenom objevení přírodní červí díry by bylo natolik fantastickým úspěchem, že to rozhodně stojí za pokus.

 

Literatura

Science Alert 25. 10. 2019, Physical Review D 100: 083513.

Datum: 30.10.2019
Tisk článku

Příběh medicíny - Rooney Anne
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 297 Kč
Příběh medicíny
Rooney Anne
Související články:

Je naše Mléčná dráha ve skutečnosti gigantickou červí dírou?     Autor: Stanislav Mihulka (22.01.2015)
Červí díry mohou vrhat zvláštní stíny. A teleskopy by je mohly objevit     Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2018)
Jak nasyslit palivo pro naši osamělou vzdálenou budoucnost     Autor: Vladimír Wagner (27.06.2018)
Detekce gravitačních vln od nejtěžší černé díry     Autor: Vladimír Wagner (09.12.2018)



Diskuze:

Jako laik bych se spíše zaměřil

Karel Ralský,2019-10-31 12:09:59

na obíhající plyny těsně okolo červí díry a sbírat informace podobně jako u gramofonu( protože hvězdy jsou příliš daleko a jsou příliš hmotné než abychom pozorovali jejich změny v pohybu), navíc protějšek je "ztracen" v čase ale šlo by to "vystopovat" výbuchem supernovy v naší galaxii a pokud by vybuchla "nedaleko" nebo počkat 25 tisíc let(průměrná vzdálenost příštího výbuchu supernovy v naší galaxii)+-200let počkat na výbuch a uchovat záznamy v červí díře, ale do té doby do té doby tady budou možná nové civilizace, které se vyvinou z želvušek.
Dejte mi pevný bod ve vesmíru a pohnu zeměkoulí to řekl už před tisíci lety Archimédés je to podobné "dejte mi pevný čas a já ho změním říkám já". Jednou možná budem pozorovat "téměř současný" vesmír pomocí červích děr.

Odpovědět


Re: Jako laik bych se spíše zaměřil

Jiri Naxera,2019-11-01 22:09:25

Problém u plynů v okolí černé díry je v tom, že jsou horké, zionizované, šíří se v nich akustické vlny a mraky dalších jevů.
Sledovat na nich hypotetické gravitační působění z červí díry by myslím bylo asi stejně realistické jako pozorováním hladiny v mixéru puštěném naplno měřit otřesy půdy.

Spáš mě zaráží jiná věc - pokud by to byla supermasivní červí díra, tak by měla být nějak průchozí a pokud nejsme fanoušky SG1, tak nejspíš obousměrně. Otázkou je, kde je pohlcený plyn z druhé strany a jak to že neinteraguje s plazmou pohlcenou z akrečního disku,

Odpovědět


Re: Re: Jako laik bych se spíše zaměřil

Karel Ralský,2019-11-06 22:57:59

No v době analogové existovaly gramofony a když byl špatně odpružený, nemohl jste kolem něj ani chodit aby jste nerušil hudbu svými kroky, a taková černá díra bude těžko odpružená.
Jinak ten plyn tam je ale ne v našem čase a prostoru a jako laik se domnívám, že těsně před horizontem pro nás v pomalé spirále se mění v energii která uniká do velkého atraktoru, a jelikož ta už má větší rychlost než je světlo informace o frontě se nám ztratí, možná snad vlnové délky gravitace, větší než Šchwarzschildův průměr černé díry, by nám něco napověděly. Možná bychom viděli informaci o "vagónech vlaku" a jejich rozdílný "vstup" do horizontu událostí, právě té hmoty nebo plynu.
Nebo temné hmoty na okrajích galaxií, samozřejmě ve stejném čase vzhledem k nám(25tisíc let ve stejné ose).
Jenže velký atraktor může být stejně vzdálený pro nás jako konec vesmíru, proto ho možná nevidíme.Ale ze způsobu pádu hmoty do černé díry aspoň časem určíme směr, a vůbec bych se nedivil(viz moje laické představy v předchozích relacích) kdyby to bylo totéž jako konec.

Odpovědět

Druhým koncem červích děr..

Pop Ulides,2019-10-31 09:48:52

.. je celý vesmír.

Odpovědět

Hmotnost

Stanislav Poutník,2019-10-30 21:30:47

To zas budou p. Křížkovi haprovat výpočty, jestli se mu tam přelévá nějaké "stínové divadlo".
https://www.youtube.com/watch?v=A1aaWFOZoLg&t=1756s

Odpovědět

Roman Madala,2019-10-30 12:06:43

Ak má Sagittarius A červiu dieru, tak jej dráha vedie do Veľkého atraktoru.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace