Jádro vrací úder: Startup NuScale vyvíjí převratný malý reaktor  
Éra velkých a nesmírně nákladných jaderných reaktorů se možná chýlí ke konci. Nahradit by je mohly malé modulární reaktory, které mají sice malý výkon, jsou ale velmi bezpečné a mohou pracovat v celých jaderných hejnech.
Minireaktor startupu NuScale. Kredit: NuScale.
Reaktor startupu NuScale. Kredit: NuScale.

Někteří jádro nenávidí. Jiní ho odepisují. Jak se ale zdá jaderná energetika zdaleka ještě neřekla poslední slovo. Americký startup NuScale z Oregonu intenzivně pracuje na tom, aby lidé zvážili převážně odmítavý postoj k jaderné energetice. Využili novou technologii jaderného reaktoru, která vznikla v laboratořích Oregon State University. A vytvořili reaktor nové generace, který je podle svých tvůrců malý, elegantní a rozhodně mnohem bezpečnější, nežli stávající reaktory.

 

Jak jistě každý ví, jaderným reaktorům teď pšenka zrovna nekvete. Nejstarší americký reaktor, který je v provozu, spustili v roce 1969. A dokonce i ty nejmladší pracují od poloviny devadesátých let. Jeden reaktor byl dokončený v roce 2016, přičemž jeho stavba započala v roce 1973. V současnosti se v USA staví pouhé dva jaderné reaktory, a není to žádná sláva. Už přetáhly rozpočet o miliardy dolarů a mají skluz celé roky. Je samozřejmě otázkou, nakolik se na tristním stavu jaderné energetiky podepisují reálné technické problémy a nakolik emoce a iracionální strach z jádra. Vlastně na tom ale až tak nezáleží. Americké jaderné elektrárny tak jako tak dosluhují a bude nutné je pořádně rekonstruovat anebo nahradit. A to brzy.

 

NuScale, logo.
NuScale, logo.

Jaderná energetika přitom dodává dvě třetiny „zelené“ energie v USA, pokud ovšem považujeme jádro za „zelenou“ energii, což je momentálně samo o sobě předmětem velmi vypjatého a emotivního sporu. Jinak řečeno, každý reaktor, který by dosloužil, a nebyl by nahrazený nějakým jiným „zeleným“ zdrojem, bude v energetické bilanci USA znát.

 

Klasický jaderný reaktor vs minireaktor NuScale. Kredit: NCR.gov/NuScale.
Klasický jaderný reaktor vs reaktor NuScale. Kredit: NCR.gov/NuScale.

Do této vřavy teď přicházejí NuScale se svým „modulárním“ reaktorem. Oproti současným civilním reaktorům je skutečně malý. Svými rozměry odpovídá dvěma autobusům postaveným vertikálně na sebe. Díky malým rozměrům je velmi praktický a také ho lze důkladně zabezpečit, doslova ze všech stran. Kdyby přece jenom došlo k nějaké havárii, s malým reaktorem by bylo všechno snazší. Výrazně bezpečnější reaktory by pochopitelně umožnily uvolnit dnes velmi přísné bezpečnostní předpisy, které mají na svědomí mnohé komplikace a astronomické náklady při stavbě jaderných reaktorů.


Technologie vodou chlazených reaktorů NuScale vlastně není natolik odlišná od soudobých velkých reaktorů jaderných elektráren. Je především mnohem modernější a extrémně efektivnější. Největší reaktory světa mají elektrický výkon kolem 8 tisíc MWe. Reaktor startupu NuScale zvládne sice jenom 60 MWe, ale je prostě malý a má i malý výkon. V jaderné elektrárně by jich ovšem mohly běžet desítky zároveň.

 

Anebo, co by bylo ještě z řady důvodů lepší, zhruba stovku nynějších amerických jaderných elektráren by mohla nahradit tisícovka malých jaderných elektráren. Takové jaderné minielektrárny by mohly poskytovat energii mnohem lokálněji a efektivněji, než dnešní velké elektrárny. Jak se říká, mysli globálně, jednej lokálně. Technická dokumentace jaderných reaktorů NuScale v současné době prochází komisí Nuclear Regulatory Commission. NuScale jsou přesvědčeni, že jejich efektivní a bezpečné reaktory úplně nové generace jsou stejně dobré, jako větrné nebo solární elektrárny, a zároveň tolik nepodléhají rozmarům počasím. Uvidíme, jak obstojí v dnešním světě. A nejspíš to uvidíme na vlastní oči, protože ČEZ letos v září oznámil, že uzavřel právě se společností NuScale partnerství v oblasti malých modulárních reaktorů.

 

Video:  Planet Forward Video



Literatura
Popular Mechanics 13. 12. 2019.

 


 

Doporučené video:

Datum: 16.12.2019
Tisk článku

Hravá matematika: Hříčky s plochami i křivkami, úhly, čísly a šiframi - Chajda Radek
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 99 Kč
Hravá matematika: Hříčky s plochami i křivkami, úhly, čísly a šiframi
Chajda Radek
Související články:

Experiment KRUSTY: NASA úspěšně otestovala kapesní štěpný reaktor Kilopower     Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2018)
Začnou se ve vesmíru konečně využívat jaderné reaktory?     Autor: Vladimír Wagner (05.05.2018)
Americká armáda vyvíjí mobilní reaktory pro elektřinu do válečných zón     Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2018)



Diskuze:

Najvacsie reaktory

Marek Hoger,2019-12-23 14:24:02

Veľmi by ma zaujímalo, odkiaľ autor získal informáciu o tom, že najväčšie súčasné reaktory majú výkon až 8000 MWe. Dovolím si tvrdiť že aj elektrární s tak vysokým celkovým inštalovaným výkonom veľa nebude, pre jednotlivé bloky je to naprosto absurdná hodnota. Najväčší komerčný blok o ktorom viem je EPR1600. Väčšie bloky snáď ani nemá význam budovať - už len z dôvodu nárokov na zálohovanie a dôsledkov, ktoré by malo náhle odpojenie tak výkonného bloku na prevádzku elektrizačnej sústavy.

Odpovědět

Pokusme se s chladnou hlavou

Jaroslav Lepka,2019-12-17 11:18:30

vystopovat německou, ergo grínpísáckou obsesi z jádra. Myslím, že nebudu daleko od černého, když budu podezřívat ruskou stranu, samozřejmě nejprve z ideologických důvodů a po jejich bezprecedentním přístupu k událostem v Černobylu, k zázračnému "prozření" a orientaci na plyn. Ostatně oba Nord Streamy jsou toho důkazem a německá zelená fabulace, jakže je plynová elektrárna CO2 přívětivější, také hovoří o poněkud schizofrenním přístupu k OZ. Už měli myslím dvakrát období, kdy jim nefoukalo a dík inverzi ani FVE nefungovala. A do toho masivně tlačí na elektromobilitu. Kde hodlají ty potřebné GW vzít? Zdá se, že raději stáhnou celou Evropu pod vodu, než by připustili, že zelení MAŠÍBLi by si měli nejdřív doplnit vzdělání a opustit teze, že i přírodní zákony lze přehlasovat v parlamentě.
Ale k věci, malé modulární reaktory jsou možná zatím nejefektivnější cestou, navíc jsou prověřeny desítkami let služby na lodích a ponorkách a rozhodně jejich stavba nerozvrátí státní rozpočet jakéhokoliv evropského státu.

Odpovědět


Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Pavel Nedbal,2019-12-17 22:09:44

To, že by to nasměrování k plynu mohlo být součástí ruské politiky, nepopírám. Německo bude spolehlivý odběratel a plátce, a Rusové potřebují mít v západní Evropě někoho, kdo bude eliminovat intenzivní nátlak na Rusko a pomůže mu udržet se pohromadě - na rozdíl od jiných, především Američanů, kteří by ho nejraději rozkouskovali a následně spolkli. Myslím, že se tak již dohodli.
Ale podstatné k enegetice: Německo má skutečně dobrý potenciál větrných zdrojů (nikoliv FVE, které jsou defacto bezcenné jak kvůli absence pořádné akumulace, tak z četnosti slunečního svitu - v Německu nic moc, stejně jako u nás) a další mohou v moři dobudovat, takže budou schopni dosáhnout velmi dobrého pokrytí i v základním zatížení. jen ještě natahat ty dráty.
A pokud postaví elektrárny na plyn takové, které budou kombinovat spalovací turbínu s výstupem do následného parního cyklu a ještě využití tepla z kondenzace, bude to velmi účinné a může to být díky německé technice postaveno jako prakticky bezobslužné, bude to velice efektivní. A budou si moci dovolit nakonec zavřít i ty jaderné a uhelné elektrárny, zavřít huby zeleným a ještě vypadat v EU jako velcí frajeři, kde na ně nikdo nemá. A ano, nikdo na ně mít nebude.
To je bohužel pro sousedy neokopírovatelné.
Jaderné štěpné elektrárny: bohužel nutnost do doby, než získáme něco lepšího a to může být buď pouze kombinace masivní (i sezónní) akumulace a VTE či FVE, či snad jednou fúze (ale to bude za hodně dlouho). Takže budeme muset staré jaderky odstavovat a nové stavět. Nic nám nezbývá. Ale jsem znepokojen nedořešenými problémy, které považuji za důležité:
a) naprostá většina JE pracuje pouze s lehce obohaceným uranem a použité tyče se defakto vyhazují - o praktickém nasazení množivých reaktorů, nebo prohořívacích jen kecy. 1 kus v Rusku, Superfénix ve Francii běží, či je odstaven, je něco v Číně či Japonsku? Maximálně po jednom zkušebním kusu. Z toho plyne další - tvrzení, že takto částečně vyhořelé palivo je budoucím důležitým zdrojem energie - pouze pohádka.
b) z mého pohledu špatně ukončený cyklus - Finové mají sice zkolaudované úložiště, ale jeho provoz je odložen na neurčito. Sleduji řešení úložišť z různých pramenů, ale nikde jsem se nedočetl, jak budou vypadat po jejich uzavření tepelné toky z rozpadajícího se paliva. Na jaké teplotě se ustaví rovnováha. Neuváděné informace, jak dlouho je skutečně bude nutné izolovat od okolního prostředí. Dle mých znalostí to budou statisíce, možná i miliony let, nejde jen o aktivitu, nýbrž i o toxicitu. Nedovedu si představit materiály, které by tak dlouho odolaly.
e) bezpečnost v případě napadení. Z tohoto hlediska je mnoho rozprostřených malých reaktorů větším nebezpečím než dobře střežená elektrárna. Je jasné, že nějaká malá jednotka, teroristická skupina, bude rozprášena dříve, než se někam dostanou. Ale něco jiného bude dobře vyzbrojená rota, nebo, a to vyloučit rovněž nelze, jednotlivec. Sám mám ještě z doby socialismu dukovanskou elektrárnu prolezlou skutečně od reaktoru po trafa a dobře vím, co vyřadit, abych způsobil byť i jen nevratné vyřazení reaktorového bloku. Vyřadit chlazení.
Takže shrnuto - budeme muset skousnout zuby a tak ještě dvě, tři, čtyři generace s jádrem žít.
Ale výhra to není.
Jsme si jisti, že mírový stav v Evropě vydrží?

Odpovědět


Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Mojmir Kosco,2019-12-18 08:29:15

Hezky napsáno a k tomu jeste rozbor evropske energetiky například propojeni jihu se severem tj zejména španělsko nedejbože s morelem a VE v nemecku az švédsko a je pro česko vvymalovano.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Mojmir Kosco,2019-12-18 08:29:36

Maroko

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Mojmir Kosco,2019-12-18 08:38:59

Moznosti ovsem jsou ale to tvrdy jadrari neumí uchopit.je mozne ze cesko neni mozne zuzivit bud bez JE nebo Uhlí nebo plynu.kdyz uz budeme rozvijet JE tak bez napojení ja hlavní evropske vedení stejnosmerneho proudu nejde bez dmluv s okolními staty o postaveni jJE energitiky jako záloh nejde.A o vykupni ceně pri prodeji do zahranici na tom prodelame prdel jako prodelavame pri vyvozu dnes Ne cez ten vydelava ale jako celek

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Petr 1,2019-12-18 10:49:05

Pokud hovoříme o elektrickém vedení, tak tvrdí oze magoři neumí především pochopit, že němci nejsou sto postavit ani propojení severu Německa s jihem a nebýt Polska a ČR by jim biliony vyhozené do dotací na větrné oze parodie na severu byly prd platné. 150 km dlouhé elektrické vedení stavěli deset let. Aby mohli sami dopravovat elektřinu ze severu na jih však potřebují postavit několik tisíc kilometrů. Což jim ovšem, jak plyne z výše uvedeného bude trvat 100 let (slovy STO let). Bláboly na propojování Německa a Španělska nebo dokonce Maroka pak lze zcela odpovědně zařadit mezi totální fantasmagorie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Mojmir Kosco,2019-12-18 15:58:07

Doporučuji si nejprv přečíst https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-vedeni-nemecku-nadale-drhne-dve-klicova-vedeni-celi-dalsimu-rocnimu-zpozdeni/.

Abychom vedeli o čem se mluví.
Důležité je že vedi že je to potřeba postavit . Ale mi to ani nevíme ?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Petr 1,2019-12-18 17:29:14

Četl jsem již dávno. Vám doporučuji si nejdříve přečíst článek na který sám odkazujete, a taky článek na stejném webu, ve kterém se dozvíte, že v Bavorsku stavba 150 km elektrického vedení trvala 10 let. Jak dlouhou bude trvat stavba minimálně desetkrát delší severojižní linky si každý alespoň průměrně inteligentní jedinec udělá sám. Vy možná pak přestanete vypouštět fantasmagorie na téma propojování Německa a Španělska, nemluvě o Maroku.
Důležité je především vědět, že bez bilionů vylitých v do oze kanálu (které v Německu vedly ke zvýšení emisí CO2 a nikoli ke snížení) by nebylo nutné lít další biliony do tisíců kilometrů nových vedení, nemluvě o tom, že byl nebylo nutné zabetonovat další kus krajiny.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

,2019-12-19 11:15:33

Pan Koščo tady několikrát hrdě prohlásil, že je zemědělec. Nemohl by v zájmu vylepšení kvality diskuse se omezit na to v čem se vyzná?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Mojmir Kosco,2019-12-21 21:42:36

Ve výše zmíněném článku je napsáno že Němci zprovoznily 408 Km nového vedení za roky 2016 až 2018 tj 100 km za rok ne za deset let. Zhodnocení postupu vývoje malých JE je tady rovněž zodpovězeno . Dotaz připomínka že budoucí JE třeba ukotvit do evropské energetiky a to jak technicky (vedení ) tak smluvně ceny,je rozporováno že vedení máme dostatek a prodáváme teď budeme prodávat i zítra (o čemž si dovoluji výrazně POCHYBOVAT) a to právě proto že i v mém oboru se nepřipravit na nové požadavky anebo si nezasmluvnit cenu budoucí sklizně je cesta do pekel.Takže ano farmařím ale zároveň se i ptám a třeba i na elektřinu. Když jsou moje příspěvky hloupé tak je to moje vizitka anebo se jich nějak specificky obáváte ?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Petr 1,2019-12-22 10:38:16

Ve výše zmíněném článku je napsáno že dokončí 100 km ročně v CELÉM Německu, tedy na řadě různých vedení. Já jsem uváděl informace o stavbě vedení jako celku. To jsou dvě různé informace, pokud vám to nedochází. A zřejmě jste se ani nenamáhal ve VÁMI odkazovaném článku zaznamenat informaci, že těch 100 km ročně představuje značné ZPOŽDĚNÍ za původním plánem výstavby. Kdybyste si pečlivě přečetl článek a eventuálně si rozklikl i odkazy na které odkazuje, tak byste se mimo jiné dozvěděl, že pro plánovaný přechod na OZE je nutné zprovoznit celkem 4500 km nových vedení, což dle údaje na který sám odkazujete, představuje 45 let výstavby. Takže se opět dostáváme na začátek. Jinými slovy, ve světle toho na co sám odkazujete je jasné, že je nějaké propojování Německa, Španělska nebo dokonce Maroka fantasmagorie. Mimochodem, tušíte zda je v Maroku vůbec nějaký oze zdroj?
Netuším jak se na tu cenu elektřiny připravujete, každopádně z výše uvedeného vyplývá, že počty vám moc nejdou. Možná vám bude stačit konstatování faktu, že největší nejistotu v cenách elektřiny a největší nárůsty nákladů za elektřiny přinesly právě oze parodie ne elektrárny.
Prozatím to vypadá tak, že vy se obáváte toho, když jsou vaše bláboly uváděny na pravou míru.

Odpovědět


Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Pavel K2,2019-12-18 13:34:26

Možná mám podobnou "obscesi" - už bylo několik jaderných havárií s následnou dlouhodobou neobyvatelností okolí. Příčina se vždycky najde - celkem jsem si prošel příčiny asi 8 havárií se zamořením - takové blbosti by člověk nevymyslel, tj. příště to bude zase něco úplně jiného, většinou to je řetězec "drobností", kde žádná sama o sobě není průserová. Stát se v Dukovanech z radiačního pohledu to co ve Fukušimě, tak mám asi 20% pravděpodobnost (podle směru větru), že Brno (kde bydlím) bude neobyvatelné, neboť míra zamoření bude přesahovat povolenou míru ozáření i pro pracovníky v jaderném průmyslu. To raději risknu elektrárny na plyn, přinejhorším si užiju "mráz z Kremlu", když Putin nebo jeho nástupce zavře kohoutky.

Odpovědět


Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Petr 1,2019-12-19 14:00:14

A co takhle, kdybyste místo blábolení o vašich obscesích se pokusil vyjmenovat těch "8 havárií s dlouhodobým zamořením" a třeba i ty řetězce drobností. Chápu, že pro někoho postiženého obscesí může být gigantické dříve nevídané zeměstřesení a následná gigantická dříve nevídaná tsunami drobnost.

Odpovědět


Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Malomestak Veliky,2019-12-19 15:43:31

Pokud vím tak jediné havárie které stály za zmínku byly Fukušima a Čeronybyl. Řetězec drobností (když tedy připustíme tu tsunami jako drobnost) to být může, ale pravděpodobnost že se sejdou znovu je extrémně malá, ergo bezpečnost v jaderné energetice je velmi vysoká.

Přirovnal bych to k leteckému průmyslu. Když spadne letadlo, je to ve všech novinách. Zemře pár set lidí, ale mnohokrát víc zná ten řetězec událostí - a spousta lidí přemýšlí či rovnou pracuje na nápravě. Zavádí se nové kontrolky, nové systémy, nové checklisty a postupy pro krizové situace. Výsledkem jsou desítky smrtí na biliony nalétaných pasažérkilometrů. Na druhé straně máte +/- 3 tisíce lidí denně mrtvých na silnicích. A velmi podobně je na tom energetika, se stovkami tisíc mrtvých na PWh v uhlí (jen pracovníků/horníků, nikoliv smrtí na nemoci z nedýchatelného vzduchu) a stovkami na PWh třeba i při stavbě a údržbě větrných elektráren, přičemž jaderná energie má navzdory Černobylu a Fukušimě méně než 100 smrtí na PWh.

A přece jsou lidi co se bojí sednout do letadla nebo si nechat postavit v zemi pár jaderných reaktorů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Malomestak Veliky,2019-12-19 16:06:29

mám dojem, že jsem si popletl jednotky a je to za TWh. Každopádně to poměry budou řádově sedět.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pokusme se s chladnou hlavou

Radoslav Porizek,2019-12-19 20:55:28

Jednotky vyzeraju v poriadku, v TWh som to uvadzal ja:
"Jadrova energetika s 0.04 umrtim na TWh vyrobenej energie je najbezpecnejsi zdroj energie - napriklad uhlie ma az 60 umrti na TWh vyrobenej energie."
0.04 umrti na TWh pri jadre je menej ako sto (40) umrti na PWh.
60 umrti na TWH pri uhli je 60 000 umrti na PWh, co zhruba suhlasi.

https://www.nextbigfuture.com/2011/03/deaths-per-twh-by-energy-source.html

Odpovědět

Podstata sporu

Aleš Petřina,2019-12-16 18:31:40

Ono ani tak nezáleží na tom, zda jim budeme říkat modulární, malé, mini, mikro,… ani ekonomika jejich provozu u nich nebude to podstatné. Občanům jde o to, že to nejsou monstra schopná v případě nehody, vymazat půl republiky. A je jedno, zda-li pan Wagner, Drábová, či kdokoliv z Čezu se nám budou dušovat, že u nás jde o bezpečné provozy. Trend modulárních výroben proudu by pochopitelně někomu šlápl na kuří oko. Je jasné, že využijí legitimní snahy znevážit informace tohoto typu a označit je jako zavádějící,... Taková už je doba glasnosti. A je moc dobře, že už tu není tak mocná betonová lobby.

Odpovědět


Re: Podstata sporu

Radoslav Porizek,2019-12-16 21:25:21

Ano, podstata sporu je v radiofobii.

Ziadny reaktor na svete nevymaze pol republiky (principialne nemoze vybuchnut ako atomova bomba). Pri uplne najhorsej jadrovej katastrofe v cernobyle siel pocet obeti do stoviek, v pripade Fukusimy neexistuje ani jedna jedine potvrdene umrtie s oziarenia.

Jadrova energetika s 0.04 umrtim na TWh vyrobenej energie je najbezpecnejsi zdroj energie - napriklad uhlie ma az 60 umrti na TWh vyrobenej energie.

Jedna sa teda o fobiu, nie o racionalne podlozeny strach.

Odpovědět


Re: Re: Podstata sporu

Aleš Petřina,2019-12-16 21:49:13

Z pohledu osídlení, nebo chcete-li vysídlení vymaže. Ale můžeme tomu pro klid duše říkat organizované dočasné opuštění z hlediska nehostinnosti a rizika rakoviny.

Odpovědět


Re: Re: Re: Podstata sporu

Radoslav Porizek,2019-12-17 09:47:16

Ake konkretne uzemie, na ktorom byva polovicka obcanov CR, teda mate na mysli?
Mne to stale nevychadza.

Politici rozhoduju, ake uzemie sa vystahuje. V pripade Fukusimi sa stahovali ludia aj uzemi, kde bola radioaktivita nasobne nizsia, nez je prirodzena radioaktivita v inych castaich sveta. Kedze z tychto uzemi "ohrozenych" prirodzenou radioaktivitou ludi nestahujeme, ani ju nepovazujeme za nebezpecnu, tazko sa da pouzit spojenie "reaktor vymazal uzemie", pretoze to nie je rozhodnutie zalozene len na urovni radioaktivity.

Odpovědět


Re: Re: Re: Podstata sporu

Josef Waters,2019-12-17 11:12:03

Možná, že u jaderné elektrárny existuje jisté riziko (asi podstatně menší, než předpokládáte). Ale třeba u té uhelné máte rovnou jistotu - vysídlení a likvidace obcí, měst a krajiny při těžbě, vysídlení trvalé a obnova krajiny na desítky let a miliardové investice do rekultivací. A samotný provoz elektrárny nám na severu přináší (zvlášť v dobách minulých) taky nehostinnost a zvýšené riziko třeba respiračních onemocnění a úmrtí na ně.

Odpovědět


Re: Re: Podstata sporu

Bohumír Tichánek,2019-12-16 22:00:28

Ve starověku tohle?

„Představ si, že jedeš do Egypta a navštívíš pyramidy v Gíze. Stojí tu tři velké pyramidy – Cheopsova, Chefrénova a Menkauerova. A vedle nich stojí čtvrtá velká budova, označovaná jako atomová elektrárna faraona Cheopse (2620 až 2580 před Kristem). Už z ní mnoho nezbylo, žádná vedení, ale vnitřní zařízení je téměř plně funkční. Strážci se tu pohybují v neobvyklém ošacení. Už se tu nevyrábí žádný proud, ale po 35 letech trvání provozu je třeba stavbu dalších 4 a půl tisíce let hlídat a udržovat, dokud se záření nesníží na méně než 1%. To může trvat dalších 150 tisíc let.“
---
https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2019/48-2019/jaderna-elektrarna-v-zwentendorfu-pribeh-sily-verejneho-mineni-v-demokraticke-zemi-(6.-cast)

Odpovědět


Re: Re: Re: Podstata sporu

Vladimír Wagner,2019-12-16 22:30:58

Odkaz je krásná ukázka toho, jak iracionálně se vedla a vede kampaň proti jaderné energetice. Faktem navíc je, že referendum dopadlo tak, jak dopadlo, protože ho spojil se svým setrváním ve funkci nepopulární Bruno Kreisky. Opozice to pojala jako hlasování o jeho osobě. Je faktem, že svůj slib odstoupení nesplnil, ale jadernou elektrárnu dokončenou už nespustili. A protože politici ani obyvatelé nemohli přiznat, že udělali kravinu, tak se v Rakousku vytvořila jejich současná protijaderná hysterie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Podstata sporu

Aleš Voborník,2019-12-17 09:18:51

To je naprostý nesmysl.
Použité palivo obsahuje velké množství použitelného štěpného materiálu. Až stoupne cena těženého uranu, začne se přepracovávat použité palivo. Zbydou nějaké znovu nepoužitelné zbytky (Cs...) o velmi malém objemu, které bude nutno uložit.
Sekundární část elektrárny se dá zbourat ihned po skončení provozu. Primární část po vyvezení paliva obsahuje pouze ozářené ocelové konstrukce, tj. žádné transurany, žádný zdroj tepla. Za skutečně pár desítek let to půjde hodit do šrotu.
Pokud Vám vadí jakékoli jaderné záření, vystěhujte se z Česka - máme zde silné pozadí, nebo alespoň noste olověnou čepici.

Odpovědět


Re: Podstata sporu

Vladimír Wagner,2019-12-16 22:34:35

Hlavně, že se nám ozval někdo, kdo nerozumí klasickým ani jaderným reaktorům.

Odpovědět

Nová generácia

Michal Lichvár,2019-12-16 15:16:45

Skôr by to chcelo konečne reaktory novej generácie, na thórium alebo na "vyhoreté" jadrové palivo. Mám ale pocit, že to je zo strategického hľadiska problém.

Američania do toho asi nechcú investovať, lebo Čína by im to ukradla a nakopla tým svoju ekonomiku.

Odpovědět


Re: Nová generácia

Leopold Kyslinger,2019-12-16 18:35:23

Pokud vím, tak s tím zdatně laboruje Rusko a Indie. Pokud jde o investiční činnost, tak Čína přesahuje Spojené státy (v civilní oblasti) asi pětkrát, čili kdo to komu ukradne by bylo na hodně dlouhou diskusi.

Odpovědět

Jak je to s malými reaktory ve skutečnosti

Vladimír Wagner,2019-12-16 13:35:58

Článek a hlavně jeho vyznění je extrémně zavádějící. Malé modulární reaktory opravdu nenahradí velké reaktory. Do značné míry by se spíše tyto typy mohly doplňovat (pokud se podaří malé modulární reaktory uvést na trh). Pro potřeby velkého zdroje, pokud se podaří zajistit vhodný finanční model, bude velký reaktor v dohledné době vždy ekonomičtější. Malé modulární reaktory by hlavně mohly pomoci při proniknutí jaderné energetiky a tedy snížení emisí do jiných oblasti, kde jsou potřeba spíše menší decentrálnější zdroje. Jak už bylo zmíněno, NuScale už se vyvíjí dlouho. nejde o minireaktor, ale o malý modulární reaktor a hlavně nejde o novou generaci reaktorů. Z tohoto pohledu jde o klasický reaktor. Dokud není v provozu alespoň první prototypová elektrárna s ním, která se plánuje v Idaho, tak lze velice těžko reálně diskutovat jeho ekonomické parametry a konkurenceschopnost. NuScale v kontextu současné jaderné energetiky je popsán zde: http://www.osel.cz/10295-jaderna-energetika-v-roce-2018.html

Odpovědět


Re: Jak je to s malými reaktory ve skutečnosti

Vladimír Wagner,2019-12-16 13:39:09

Jen bych ještě poznamenal, že takto bulvárně a neseriozně napsané články o tak aktuálním a do značně kontroverzním tématu, které může mít značný dopad na rozvoj i přežití naší civilizace, jsou hodně na škodu.

Odpovědět


Re: Jak je to s malými reaktory ve skutečnosti

V. Chaloupek,2019-12-16 17:39:16

Já bych to tak zle nehodnotil, jako pan Wagner. Společnostem, jakou je ČEZ nemůže jít jen o projekty typu Dukovan. Diverzifikace programu není krokem zpět a malé reaktory budoucnost rozhodně mají. Proto také smlouva o spolupráci s Čezem. S výsledky společných aktivit bude veřejnost seznámena během příštího roku a práce na malých reaktorech (i když zatím ne jako nabídka) v tom bude mít celou kapitolu. U těchto typů malých výrobních jednotek nejde ani tak o exkluzivní výkonové parametery, jako o pokrytí požadavku trhu.

Odpovědět


Re: Re: Jak je to s malými reaktory ve skutečnosti

Vladimír Wagner,2019-12-16 22:49:30

Pane Chaloupek, kde jste prosím v mé poznámce našel, že nemají malé modulární reaktory budoucnost a že by se jimi neměly ČEZ a hlavně třeba výzkumné ústavy u nás zabývat? Takže například na FJFI, kde přednáším, jsou zapojení studenti i do příprav na malé modulární reaktory a Energy Well z UJV ˇa.s. v Řeži je docela známé. Česko spolupracuje na potenciálních malých modulárních reaktorech nejen s Američany. Píši pouze to, že jak velké tak malé reaktory pokrývají z největší části různé segmenty trhu. Takže zavádějící je právě mnou kritizovaná představa článku, že malé modulární reaktory dělají nějaký úder něčeho a znamenají konec velkých reaktorů nebo i jiných typů elektráren. Mix musíte mít různorodý a opravdu to je o hledání optimální kombinace a ne o vítězství nějakého jednoho a ubití jiného.
Takže i po zavedení malých modulárních reaktorů se budou budovat a využívat i velké bloky III. generace. Dobrá a efektivní síť je postavena na kombinaci větších i menších zdrojů a jejich vyladění.

Odpovědět


Re: Jak je to s malými reaktory ve skutečnosti

Vojtěch Běhunčík,2019-12-16 18:33:10

" ... bude velký reaktor v dohledné době vždy ekonomičtější."
To je sice pravda, ale velikost zdroje nemůže růst nad míru zvládnutelnou nástroji regulace přenosové soustavy.
Je něco jiného, když vypadne 500 MW zdroj v Dukovanech (kde má navíc každý reaktor dva turbogenerátory) a naproti tomu 100O MW zdroj v Temelíně s jedním TG.
Čínská vodní elektrárna Tři soutěsky má 26 generátorů po 700 MW, podobně jako Itaipu (Brazilie/Paraguay, 20 x 700 MW).
Myslím, že zatím největší generátor - 2000 MW - má Siemens na finské elektrárně Olkiluoto, která má být uvedena do provozu v roce 2020. Stejně velké zdroje (2000 MW) staví také firma Alstom.
Pro malý modulární reaktor je nejlepší umístění v podzemí, ideálně v ostrovním provozu.

Odpovědět


Re: Re: Jak je to s malými reaktory ve skutečnosti

Vladimír Wagner,2019-12-16 22:56:42

Regulace musí počítat s výpadkem největšího zdroje v síti. Je třeba pravdou, že pokud by bylo Česko ostrovní systém, tak by temelínské bloky byly pro něj příliš velké (musela by se držet rezerva na ně). Ovšem díky zapojení se sousedy, není záloha i takto velkých zdrojů velká zátěž. Druhá věc je, že v současné době, kdy jsou hlavně v Německu ve větru a fotovoltaice desítky GW, u kterých je možný a docela pravděpodobný současný výpadek, je regulace vystavena daleko větším úkolům, než je výpadek temelínského bloku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jak je to s malými reaktory ve skutečnosti

Vojtěch Běhunčík,2019-12-17 14:44:12

Energie od sousedů není zadarmo.
A protože je u sousedů "docela pravděpodobný současný výpadek", pak se může stát, že nebude z čeho brát.

Odpovědět


Re: Jak je to s malými reaktory ve skutečnosti

Vítek Lexa,2019-12-16 23:49:42

Jak by mohlo vyznění článku nebýt zavádějící, když se v něm píše:

"jaderným reaktorům teď pšenka zrovna nekvete. Nejstarší americký reaktor, který je v provozu, spustili v roce 1969. A dokonce i ty nejmladší pracují od poloviny devadesátých let. Jeden reaktor byl dokončený v roce 2016, přičemž jeho stavba započala v roce 1973. V současnosti se v USA staví pouhé dva jaderné reaktory, a není to žádná sláva. Už přetáhly rozpočet o miliardy dolarů a mají skluz celé roky."

A jen tak mimochodem, NuScale uvádějí, že jde o novou generaci, ale možná neví co vlastně dělají.

Odpovědět


Re: Re: Jak je to s malými reaktory ve skutečnosti

Malomestak Veliky,2019-12-19 14:05:08

On pan Mihulka prostě má rád pěkné titulky typu "jádro vrací úder" :-) nic víc v tom nebude. Je to napsané krátce a čtivě, ale ke článkům pana Wagnera bych to asi neporovnával...

Co se generace týče - NuScale ví co dělají, dělají obchod. A tak stejně jako když Elon Musk plácá něco o "plné autonomii" automobilu Tesla který (protože stále jde o tupý automat) nezabrzdí ani před zaparkovaným obrovským požárním vozem, tak Bill Gates může plácat něco o "nové generaci" reaktorů která se skutečnou generací konstrukce tak jak se obvykle rozlišuje (https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace_jadern%C3%BDch_reaktor%C5%AF) nemá nic společného.

To ovšem nijak nesnižuje přínos obou pánů k přesunu k ekonomičtějším a ekologičtějším technologiím.

Odpovědět

Nepřesnosti

Josef Královec,2019-12-16 08:55:04

V článku je několik nepřesností. (1) Reaktor Nuscale svým výkonem 60 MWe je malý modulární reaktor (SMR), nikoliv minireaktor (i když fima vyvíjí i jednotky menšího výkonu). (2) Nejde o žádnou novinku projekt reaktoru Nuscale a jeho specifické charakteristiky, postup jeho vývoje, podpora od US DOE apod. jsou známé už dvě desetiletí. Také společnost Nuscale Power Ltd. už nepatří mezi startupy. (3) NuScale je tlakovodní reaktor (PWR) integrální konstrukce, nepatří k typům nové generace.
Samotný titulek článku o „úderu“ vyznívá konfrontačně – přitom přece jde o rozšíření portfolia energetických a konkrétně jaderných zdrojů.

Odpovědět

Kazdy

Mojmir Kosco,2019-12-16 06:53:50

Půlrok čteme podobny článek.

Odpovědět


Re: Kazdy

Mojmir Kosco,2019-12-16 06:57:56

Možná nějaký souhrn jak si stojí predchozi pokusy a vyzkum s hlavnimy problemy ?

Odpovědět

Geniální

Vojta Ondříček,2019-12-16 03:32:19

Tak jsem změřil autobus na délku, má pčesně osm a tři čtvrtě kroku, takže onen malý generátor má sedmnáct a půl kroku na výšku. Odhaduji jeho hmotnost na pět osmin jumbo jetu. Škoda, že v USAmerice nenávidí jednotku délky metr a jednotku hmotnosti gramm.
No neva.
Takže tisícovka malých generátorů bude mít tisícovku malých chladících věží, tisícovku malých parních turbin, tisícovku železo-betonových kontajnmentů atd. a pochopitelně i tisícovku velínů, tisícovku ostrahy, oplocení ... no a tisícovku úložišť jaderného odpadu.
Vzpomínám si, že Edward Teller kdysi něco podobného navrhoval - jaderný zdroj elektrické a tepelné energie do každé vesnice, do každé čtvrti města.

Nic ve zlém, prosím.

Odpovědět


Re: Geniální

Vladimír Šťastný,2019-12-16 07:33:45

Nejspíš sám moc dobře víte, že to je demagogie. Pokud může například v Dukovanech krmit jeden reaktor dva generátory, proč by to nešlo i naopak? Jaderný blok složený z mnoha modulárních reaktorů by velice pravděpodobně vypadal stavebně jinak, ale problém s řazením více reaktorů do jednoho výrobního celku nevidím.

Odpovědět


Re: Re: Geniální

Borek Zanda,2019-12-16 08:44:42

Řeč je o lokální elektrárně s jedním reaktorem, viz poslední věta: "jaderný zdroj elektrické a tepelné energie do každé vesnice, do každé čtvrti města".

Odpovědět


Re: Re: Re: Geniální

Jan Balaban,2019-12-16 09:55:53

Prečo nie, keď sa to hodí. Veľké elektrárne sa nedajú rozdeliť na články.

Odpovědět


Re: Re: Re: Geniální

Vladimír Šťastný,2019-12-16 13:05:25

….Takže tisícovka malých generátorů bude mít tisícovku malých chladících věží, tisícovku malých parních turbin, tisícovku železo-betonových kontajnmentů atd. a pochopitelně i tisícovku velínů, tisícovku ostrahy, oplocení ... no a tisícovku úložišť jaderného odpadu.....Co? Nic?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Geniální

Jan Balaban,2019-12-16 14:01:06

Len príklad. Každý deň sa vybijú miliardy tužkových batérií. Každý kto má lampáš nepotrebuje vlastné súkromné minizariadenie na ich likvidáciu.

Odpovědět


Re: Re: Geniální

Vojta Ondříček,2019-12-16 13:33:34

Použil jsem trochu humorný přístup k tématu asi vyprovokovýn nadpisem "Jádro vrací úder: ... převratný malý reaktor". Komu vrací úder, kdo uštědřil úder "malému reaktoru"?

Ty menší jednotky JE nejsou realizovány z nějakého důvodu. Jako příklad bych použil stávající JE. Proč asi mají v jedné lokalitě hned několik velkých reaktorů s potřebným příslušenstvím? Proč nejsou ty JE rozděleny plošně po republice podle potřeby? Plzeň by měla určitě také zájem o vlastní JE, Praha, Brno zajisté také. Odpadly by velkokapacitní přenosové sítě a využití odpadního tepla JE na vytápění měst a silnic by bylo též usnadněno.

Zkrátka. Říká se, že papír je trpělivý a snese jakýkoliv obsah. Praxe a realita staví odvážným myšlenkám a projektům často nepřekonatelné překážky.

S tím řazením malých reaktorů do bloku dodávající teplo (páru) jedné velké turbíně to bude asi podobné.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace