Jakou prioritu mají pokusy o zmírnění globálních změn klimatu?  
Odpověď je nasnadě – jak pro koho. Určité skupiny se tváří, že uhlíková neutralita je trumfovým esem, které nelze v diskusi o prioritách nasměrování zdrojů a úsilí přebít žádnou jinou kartou, ale šéf think-tanku Copenhagen Consensus Center Bjorn Lomborg to vidí jinak.

Copenhagen Consensus Center je americká nezisková organizace, jejíž hlavní aktivitou je organizace konference s názvem Copenhagen consensus. V rámci této konference se opakovaně schází skupina ekonomů, kteří se s využitím tzv. cost-benefit analýzy snaží určit pořadí globálních problémů z hlediska efektivity využití finančních prostředků vynaložených na jejich řešení.

 

Bjorn Lomborg.
Bjorn Lomborg.

Ve své TED přednášce z roku 2005 Bjorn Lomborg shrnuje výstupy první z těchto konferencí následovně:

 

Na světě existuje velké množství globálních problémů. V ideálních podmínkách (s neomezenými zdroji) bychom je všechny dokázali vyřešit naráz. Ale náš svět není ideální, takže se logicky musíme ptát, kde začít. Který z těchto problémů řešit jako první. Pokud bychom se tedy rozhodli v příštích čtyřech letech alokovat určitou částku (řekněme 50 mld $) na řešení některého ze závažných globálních problémů, jaké projekty bychom měli podpořit? Identifikovali jsme 10 nejzávažnějších globálních výzev – klimatická změna, přenosné nemoci, válečné konflikty, vzdělání, nestabilita finančního sektoru, způsob vládnutí a korupce, podvýživa a hladovění, přelidnění a migrace, hygiena a pitná voda, dotace a obchodní bariéry.

 

Global priorities bigger than climate change, TED VIDEO.
Global priorities bigger than climate change, TED VIDEO ZDE.

Pokud budeme orientováni pouze na problém, nevyhnutelně dojdeme k závěru, že každá z položek na tomto seznamu vyžaduje okamžité řešení. Jenže tento seznam, je jako jídelní lístek, na němž nejsou uvedeny ceny. A to, o co se snaží Copenhagen Consensus Center Center, je právě ocenění jednotlivých položek. Oslovili jsme 30 vynikajících ekonomů (3 na každou položku) a zeptali jsme se jich, jaké konkrétní kroky můžeme pro řešení daného problému učinit, co to bude stát a jaký konkrétní prospěch provedení navržených kroků přinese. Ekonomy jsme oslovili proto, že lékař bude vědět vše o malárii, klimatolog o klimatu, ale právě ekonom by měl umět mezi jednotlivými oblastmi srovnávat. To je podstata činnosti ekonomů – srovnávat a určovat priority.

 

Peter Mark Robinson, politolog, absolvent Oxfordu, Stanfordu,... mluvčí George HW Bushe a prezidenta Ronalda Reagana.
Peter Mark Robinson, politolog, absolvent Oxfordu, Stanfordu,... mluvčí George HW Bushe a prezidenta Ronalda Reagana.

No a jak dopadly jednotlivé projekty vztahující se k výše zmíněným položkám našeho seznamu. Nejhůře se umístili právě projekty týkající se globálních změn klimatu. Makroekonomické modely předpovídají minimální globální náklady na dosažení cílů Kyotského protokolu na 150 mld. $ ročně (což je dvojnásobek až trojnásobek globální rozvojové pomoci poskytované ročně všem zemím třetího světa). Za všechny tyto peníze získáme to, že se do roku 2100 odloží nárůst teploty o šest let – tedy, např. že Bangladéš nebude zaplavena v roce 2100, ale v roce 2106. Za poloviční roční náklady bychom ale během několika let dokázali zajistit čistou vodu, uspokojivé hygienické podmínky, základní zdravotní péči a základní vzdělání pro každou lidskou bytost na celém světě. Podle mínění oslovených ekonomů se nejlépe umístily projekty řešící problém malárie (13 mld. $ ročně po dobu čtyř let, očekávaný benefit 5-krát větší, než náklady), dále projekty odstraňující obchodní bariéry, projekty zaměřené na obohacení stravy nutričně významnými prvky a látkami jako je železo, zinek, jód a vitamín A (12 mld. $ ročně po dobu čtyř let, detekovatelný benefit pro 2 mld. lidí) a projekty na prevenci šíření HIV.

 

Ano, cituji z přednášky staré více než 15 let. To je podle mě doba dostatečně dlouhá na to, aby si i politici zvládli osvojit metodiku, která snad mohla v roce 2005 vypadat převratně. Zděšené hýkání o blížícím se konci světa a nadšená podpora projektů dláždících samotné dno žebříčku environmentální a ekonomické efektivity je ovšem zase asi mnohem efektivnější z hlediska P.R.

 

Hoover Institution on War, Revolution, and Peace (logo).
Hoover Institution on War, Revolution, and Peace (logo).

Sám Lomborg k tomu v rozhovoru s Peterem Robinosnem pro Hoover Institution z února 2019 poznamenal:

 

Alexandria Ocasio-Cortez, americká politička, členka Sněmovny reprezentantů.
Alexandria Ocasio-Cortez, americká politička, členka Sněmovny reprezentantů.

Politici jako Alexandria Ocasio-Cortez hovoří o globálních změnách klimatu, jako o možné příčině brzkého konce světa. Ale to z jimi zmiňovaných závěrů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) vůbec nevyplývá. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii William Nordhaus spolu dalšími významnými ekonomy odhadl, že náklady spojené s řešením dopadů globálních změn klimatu mohou do konce století činit mezi 2 až 4 % globálního hrubého domácího produktu, což znamená, že na konci století budeme o 2 až 4 % chudší, než bychom mohli být, nebýt změn klimatu.

 

William Dawbney Nordhaus, americký ekonom, profeor na Yale University, nobelista 2018. Kredit: Bengt Nyman, Vaxholm, Sweden.
William Dawbney Nordhaus, americký ekonom, profeor na Yale University, nobelista 2018. Kredit: Bengt Nyman, Vaxholm, Sweden.

 

Globální změny klimatu tedy bezesporu představují závažný problém, ale my máme spoustu dalších problémů a ty je třeba řešit tak, abychom za určitou vynaloženou částku dosáhli co největšího benefitu, tedy abychom co nejúčinněji pomohli co největšímu počtu lidí.

 

Globální změny klimatu budou podle IPCC například spojeny s extrémními projevy počasí. Náklady na řešení následků hurikánů dnes činí zhruba 0.04% globálního HDP. Tyto náklady nejsou distribuovány rovnoměrně – více dopadají na chudé země s málo vyvinutou infrastrukturou. Důvod, proč věnujeme hurikánům větší pozornost, než jiným typům mnohem závažnějších problémů, je CNN efekt. Na místě hurikánu je vždy štáb s kamerou, který vám ukáže utrpení lidí, které daná katastrofa zasáhla. V porovnání s tím jsou ostatní typy problémů nudné. Tyto obrazy v nás pak podnítí potřebu udělat něco, co vypadá dobře a co v nás vyvolává dobrý pocit, bez ohledu na to, kolik to stojí a jaký je reálný přínos naší akce.

 

V roce 2015 přijalo valné shromáždění OSN rezoluci, v níž je formulováno 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs – Sustainable development goals) k jejichž dosažení je třeba do roku 2030 splnit 169 úkolů (targets). V roce 2017 bylo vynaloženo 148 mld $ na projekty v rámci daných úkolů, přičemž celých 20% z této částky bylo vynaloženo na projekty s cílem zpomalit rychlost globálních změn klimatu. Stejně jako v roce 2005 i v roce 2019 byly podle závěrů Copenhagen Consensus Center klimatické projekty těmi nejméně efektivními. K nejefektivnějším patřili projekty odstraňující obchodní bariéry a podpora očkování.

Pracoviště a kontakt na autora: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.
Pracoviště a kontakt na autora čánku: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.

 

Na akcích aktivistů zaměřených na problematiku globálních změn klimatu často zaznívá apel: „Poslouchejte vědce“. Já jsem pro – ale poslouchejme všechny vědce a zvláště pozorně pak ty, kteří nám říkají, co slyšet nechceme. A snažme se prosím odlišit situace, kdy vědec hovoří o předmětu svého výzkumu a kdy vyjadřuje pouze svůj občanský postoj. Zatímco v prvním případě si vědci zaslouží speciální pozornost, v tom druhém nijak zvlášť. A také nezapomeňme, že pro každého vědce je jeho obor ten nejdůležitější. Budeme-li poslouchat výmluvného historika, budeme mít na moment pocit, že není na světě většího problému, než u koho šila šaty Marie Terezie, budeme-li poslouchat klimatologa…. A nakonec nezapomeňme, že každá legrace něco stojí a že koruna vynaložená na nefunkční projekt bude chybět projektu funkčnímu.

Datum: 02.01.2020
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

51 % mladých v USA věří, že lidstvo může do 15 let vyhynout     Autor: Vítězslav Kremlík (01.10.2019)
Náš boj s klimatem     Autor: Josef Pazdera (06.11.2019)
Kam se má ubírat snaha o snížení emisí     Autor: Vladimír Wagner (10.11.2019)
Degradace hnutí za klima v Česku je nejspíše úplná     Autor: Vladimír Wagner (19.11.2019)
Ekologické Supermaso připravené buněčným zemědělstvím     Autor: Josef Pazdera (22.12.2019)



Diskuze:

Klementinum 1770-2019

Florian Stanislav,2020-01-06 21:25:34

Na
http://zmeny-klima.wz.cz/Klementinum-2019/Klementinum-teploty-1770-2019.html

Je tam ke stažení graf a soubor Excelu s více listy s grafem, daty, trendy, průměry atd. Jeden list trochu schovaný posuvníkem jsou povodně 2002.
Graf teplot je 2700x750 asi 930 kB. Teploty Klementina 1770- 2019, oficiálně je to od 1775, zdroj dat je z knihy : knihy Svoboda : Velká kniha klimatu Zemí koruny české a dále roční data Klementina od 2003 dále, která se uvádí počátkem ledna jako roční průměr minulého roku. Neodvažuji se dělat v grafu trendy směrem dopředu, ale otepluje se. Jak to lze posuzovat různě.
Lineární trend grafu 2019 -1770 má rozdíl asi 0,77°C. Průměr teplot za 240 let je asi 9,6°C, čili o 3°C nižší, jak letošní 2019 teplota 12,6°C. Průměr teplot 1901-2000 je 9,77°C, průměr teplot 1975-2019 je 11,55°C a průměr teplot 2000-2019 je 11,57°C.
V grafu jsou další listy s trendy. Trend 2017/1998 představuje zvýšení teploty asi 12.1-10.9 =1.2° C.
Trend 2019/1974 představuje zvýšení teploty asi 12- 9,8 = 2,2°C.

Jak řekla Greta, ukradli jste mi sny a dětství. Taky jsem měl dětství, zažil hrozné politiky a stěžuji si? Nestěžuji. Ale je pravda, že jsme měli v zimě zimu.

Odpovědět

Zajímavý efekt

Jaromir Mrazek,2020-01-06 13:34:27

Zajímavější, než zapojovat se do diskuze o klimatu mi přijde sledovat efekty v postupech argumentace.

Zde například můžeme vidět kladné přijetí zvolání „Poslouchejte vědce“, a v další větě autor upřesní význam - (jako ať nám vyprávějí o svých bádáních) a konzistentně shrne poselství svého textu: ...budeme-li poslouchat klimatologa, budeme mít na moment pocit, že není na světě většího problému... Takže vlastně nevím. Poslouchat? Neposlouchat?

Zatím můžeme doufat, že snad nikdo neudělal chybu v desetinné čárce v cost-benefit analýze zatopení Bangladéše.

Odpovědět

Vzdálené a neměřitelné hodnoty a cíle

Dušan Müller,2020-01-03 23:21:02

Článek se mi jeví velmi zajímavý. Není pochyb, že rozumná argumentace se zvolna vytrácí a článek jako tento mne vždy potěší.
Pořád kroutím hlavou proč neděláme něco, co může být do půl roku znát a přírodě pomůže přímo. Proč se nevěnujeme efektivnímu zpracování odpadu, pořádku v lesích, remízkům v polích, rozmanitosti rostlin apod. Proč se tolik věnujeme neviditelnému plynu na místo toho, co vidět je? Pořád mi na mysli tane, že to je ten důvod. Množství hmyzu, ptáků, obojživelníků jsou dobře měřitelné hodnoty. Cil by byl snadno dosažen a náklady by byly zvladatelné. Ale bylo by to o práci. Kdežto boj s klimatem pod hlavičkou CO2! Je špatně měřitelný a až příliš závislý na všemožných špatně ověřitelných studiích. V podstatě závislý na víře.
Zářným příkladem je pojetí pátečních studentských demonstrací. Kde zní požadavek: "Rychle něco dělejte s klimatem". Na dotaz, co se má dělat, zní: "My nevíme, jsme jen studenti. Ale děláte toho málo." A v tom to celé je. Řada lidí neví, co se má dělat, ale jsou přesvědčení, že se toho nedělá dost.
V historii lidstva se podobné pocity opakují pořád dokola. A jak se to řešilo? Nepřízeň osudu se vykoupila oběťmi zvířecími, lidskými nebo v lepším případě se poskytly obětní dary. A co tedy po nás část společnosti chce? Obětujete se, přineste obětní dary. Obětujte svůj blahobyt, dary podejte ve formě daní a dotací.... je to pořád dokola po tisíce let. Nemohu se zbavit pocitu, že jen novodobí šamani jsou chytřejší, dovednější a naučili se nové kejkle. Dokud se celé klimatické hnutí bude zabývat cíli za horizontem mého života a bude pracovat se špatně měřitelnými veličinami, nebude to ve mně budit pražádnou důvěru.

Odpovědět

Bohužel s vyřešením většiny problémů vznikají problémy nové....

Ladislav Truska,2020-01-03 19:35:53

často mnohem fatálnější.. Třeba si zkouším představit vyřešení čisté pitné vody pro všechny bližní své.. a nebo třeba tu malárii.. Mám takový pocit, že oni to tam tak nějak úplně nepochopí a nepřestanou se najednou množit systémem dvanáct dětí, tři přežijí... Pak ekonomové budou muset vymyslet kam s těmi lidmi a čím je nakrmit.. Nebo jak je během stejně krátké doby, za kterou vyřešili pitnou vodu a malárii naučit, že by bylo dobré mít tak dvě děti...

Odpovědět


Re: Bohužel s vyřešením většiny problémů vznikají problémy nové....

Marcel Koníček,2020-01-04 21:00:20

Prosím přečtěte si něco o teorii demografického přechodu. Nižší dětská mortalita snižuje porodnost - mimochodem protože lidi nemají potřebu dělat děti do zásoby. Nemluvě o tom, že velké množství zemí dneska už porodnost ani zas tak vysokou nemají, třeba takový Bangladeš, jelikož ten byl zmiňován ve článku, má porodnost myslím okolo 2,1, právě protože se tam velmi úspěšně povedlo zavést různé politiky v období po válce v 70. letech. Výhoda demografického přechodu je totiž to, že s každou další zemí probíhá rychleji, v současnosti do dvaceti let, což v současnosti můžeme sledovat například v Etiopii.

Odpovědět


Re: Re: Bohužel s vyřešením většiny problémů vznikají problémy nové....

Richard Vacek,2020-01-05 08:51:34

Jestli v Bangladéši spíš nezačaly fungovat nějaké přírodní procesy, omezující porodnost. Přece jenom tam mají takovou hustotu zalidnění, jako kdyby v Česku žilo 80 miliónu lidí.

Odpovědět

Souhlasím, ale...

Miroslav Mach,2020-01-03 18:41:54

Souhlasím s tím, že bychom měli poslouchat vědce. Ale jenom ty, kteří respektují, že k přírodě je třeba se chovat slušněji. Na Oslu jsem bohužel hlasy této části vědců nezaznamenal.

Odpovědět


Re: Souhlasím, ale...

Ladislav Truska,2020-01-03 19:59:22

jsme součástí přírody.. Chovejme se tak, abychom to především my lidé přežili a snažme se při tom zachovat co nejrozmanitější systém ve kterém žijeme.

Odpovědět


Re: Souhlasím, ale...

Miloslav Pouzar,2020-01-03 20:32:56

Chová se k přírodě slušněji ten, kdo postaví na 150 ha jadernou elektrárnu, nebo ten kdo postaví na 1 500 ha solární park s ekvivalentním výkonem? Já jen abychom si ujasnili ta kritéria slušnosti.....

Odpovědět


Re: Re: Souhlasím, ale...

Roman Salátek,2020-01-03 21:02:37

Vy to pořád nechápete, přeci nejlepší je nestavět ani jedno. Ať zvolíme to nebo ono vždy na tom někdo vydělá. Populace stagnuje, budovy se zateplují, vše co jde se ekonomicky vyrábí, těžká výroba drasticky klesla a pořád máme málo "štávy". Jak je to možné? Proč narůstá papírování, zkracuje se životnost výrobků, to na co jsme stačily čtyři najednou musí být jednou tolik lidí, aby všem předpisům bylo vyhověno. Není vám to divné. Dokud budete pořád takhle přemýšlet není možné něco změnit. Za komančů jsme se tomu smáli na čtyři dělníky byli čtyři úředníci a dnes je to ještě horší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Souhlasím, ale...

Martin X,2020-01-04 10:07:31

Tazka vyroba neklesla. Len sa presunula do Azie.

Odpovědět


Re: Re: Souhlasím, ale...

Mojmir Kosco,2020-01-05 16:43:05

Jedno pracuje s rozptylenou a druhe s koncetrovanou energii.obe maji sve problémy je otazkou která ma ty problemy resitelnejsi .

Odpovědět


Re: Re: Souhlasím, ale...

Jan Vanda,2020-01-18 20:45:02

Solární park s ekvivalentní roční produkcí jako 150 ha JE (a to je celková plocha areálu včetně ochranného pásma) nemá 1 500 ha, ale 26 000 ha (a to je pro změnu jen plocha samotných panelů). Aby jsme operovali s reálnými čísly, když už.

Odpovědět


Re: Souhlasím, ale...

Viktor Šedivý,2020-01-05 22:27:24

Takže bychom podle Vás neměli poslouchat všechny názory, zpracovávat a srovnávat?

Hm. Chcete tedy na Oslu cenzuru, rozumím tomu správně?

Odpovědět

Princip udržitelného rozvoje?

Richard Vacek,2020-01-03 12:48:32

Dle popisu udržitelného rozvoje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj
se jedná o jinak pojmenovaný socialismus/kumunismus - navíc s nesmyslnými prvky. Při jeho uplatňování by například neproběhla ani průmyslové revoluce s využíváním uhlí. Vůbec nepočítá s rozvojem, který vždy vede k tomu, že problémy, které se nám zdají neřešitelné, díky rozvoji zmizí. A těm minulým problémům se můžeme jenom smát.
Nedostatek dřeva na stavbu lodí? - Dřeva máme tolik, že z něj děláme štěpku
Metrové vrstvy koňských koblih ve městech? - Se spalovacími motory koně z měst vymizeli.
Nedostatek energie? - Do jaderných elektráren máme tolik paliva, že záleží jen na nás, kolik reaktorů si postavíme.
Za svůj pohodlný život v životním prostředím tak čistém, jako naši předkové nepamatovali, vděčíme právě tomu, že se oni žádným principem udržitelného rozvoje neřídili a rozvíjeli se.

Odpovědět


Re: Princip udržitelného rozvoje?

Roman Salátek,2020-01-03 13:05:21

Nechápete přirozený vývoj. Malé miminko také pochválíte za první kroky, 30 letého pacholka asi těžko. Jsme někde jinde a potřebujeme změnu myšlení. Toto je tak omleté a nic neříkájící, uvědomte si jaké je století, tento argument asi u dospělé populace těžko uspěje.

Odpovědět


Re: Re: Princip udržitelného rozvoje?

Miloslav Pouzar,2020-01-03 13:13:50

Pythagorova věta je taky omletá - znamená to, že v našem století neplatí? Ve světě vědy je třeba argumenty vyvrátit (nejlépe s použitím dat), nikoli poukazovat na to, že nejsou v souladu s aktuálně módní ideologií(tak obvykle postupují totalitní systémy)

Odpovědět


Re: Re: Re: Princip udržitelného rozvoje?

Roman Salátek,2020-01-03 14:51:33

Každý příměr trochu kulhá, a vy jste nějak mimo. Pythagorova věta má nějaký vývoj v čase? Netuším jak vás toto mohlo napadnout a jak to osvětluje tento problém. Nějak motáte všechno dohromady.

Odpovědět


Re: Re: Re: Princip udržitelného rozvoje?

Jan Novák9,2020-01-03 21:48:50

Máte smůlu, kampak na víru pana Salátka s logikou a vědeckým přístupem. To jsou věci víře naprosto cizí. Pan Salátek si je naprosto jistý, VĚŘÍ že má pravdu a že TI OSTATNÍ musí poslouchat jeho zjevení a zařídit se podle toho, i když vlastně vůbec nic neříká (kromě toho že s nikým nesouhlasí). Ani náznak nějakého řešení, postupu, důvodu nebo cíle. Když už něco tak skrytá propagace socialismu - každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb - což jak víme skončilo tím že jsme byli chudí všichni a příroda a prostředí ve stokrát horším stavu než v tom hrozném kapitalismu.

Odpovědět


Re: Re: Princip udržitelného rozvoje?

Richard Vacek,2020-01-03 17:17:53

Někde jinde jsme byli vždy. Nevím, proč si myslíte, že právě teď je unikátní konstelace, kdy je potřeba staré zavrhnout a začít budovat nový, lepší svět. Nebylo to třeba po bolševické revoluci v Rusku? Nebo nebylo to v Číně vyhlášením programu Velkého Skoku Vpřed? Proč si myslíte, že je to právě teď, kdy EU vyhlásila Green Deal?

Odpovědět


Re: Re: Re: Princip udržitelného rozvoje?

Roman Salátek,2020-01-03 21:06:04

Aš otevřete oči a podíváte se z okna mezi lidi, do přírody ono vám to snad dojde, na to nemusíte mít vysokou, stačí vnímat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Princip udržitelného rozvoje?

Richard Vacek,2020-01-04 13:35:48

?Stačí vnímat?
Naše mladá generace žije v prostředí, které patří jak materiálně, tak ekologicky k nejlepším na světě. Vše díky předchozím generacím (v oblastí životního prostředí - odsíření, lapače prachu, čističky, katalyzátory, plynofikace, jaderné elektrárny). Tam, kde se předchozí generace chovaly jinak, je bída a trpí i životní prostředí.

Odpovědět


Re: Princip udržitelného rozvoje?

Florian Stanislav,2020-01-07 11:05:05

Využití biomasy nepomůže a je dosud podporováno.
https://techfocus.cz/veda-vesmir/1766-spalovani-drevenych-pelet-prispiva-podle-vedcu-ke-zmene-klimatu.html
"masivní nahrazování uhlí lesní biomasou povede k urychlování změny klimatu a k překročení cílů Pařížské klimatické dohody. Důvod je jednoduchý – když se pokácí les a je využit jako bioenergie, uhlík z této biomasy se dostane do ovzduší velmi rychle, ovšem novými stromy nebude reabsorbován po několik dalších desetiletí. To se neslučuje se snahou o rychlé řešení klimatické krize.“ Pravidla nastavená v nové Směrnici EU ke zdrojům obnovitelné energie způsobí více škody než užitku. ..Ovšem dnes je hlavním cílem snížit globální oteplování o 1,5 až 2 stupně Celsia. To vyžaduje jednat rychle, nikoliv čekat na to, až dorostou nové stromy, zatímco budeme do atmosféry vypouštět obrovské množství uhlíku spalováním těch stávajících,“

Odpovědět

mac

David Mikolasek,2020-01-03 12:22:22

Dobrý den,

ať už má prioritu cokoliv (snížení skleníkových plynů nebo malarie atd) tak reálně viditelnou zkušeností vnějšího pozorování je ničení této planety - lidmi (nižší biodiverzita, nedostupná voda, brakování surovin a z toho vznikající apatie lidí - nemohou žít mimo tento celek).

Směšné mi připadá, že zdroje o kterých se mluví, lidé vydávají na něco co ničí (není vyváženo má dáti dal, když to tedy hodnotí ekonomové - nemá podle až takovou váhu, je to omezený pohled a důkazem je kde jsme). Je to jako by lidé měli opravdovou moc něco měnit, v tak velkém měřítku myslím že ne a pokud ano, tak nečinnost svědčí o ještě vyšší tuposti.

Co společnost lidí dává planětě jako velkému živému cyklu za braní si jejich zdrojů? a není to myšleno básnicky (pokud se bude jen z této omezené kapacity brát, tak se musí rovnováha rozejít a nastoupí vyvažující mechanismus = nechcu).

Veselé je to také z toho důvodu že tyto zdroje jsou vlastnictvím planety a ne duhu který je zde poměrně krátce a na dobré slovo.

Dokud se lidé nebudou chovat k přírodě jako k žijící formě tak tyto abstraktní zdroje miliard dolarů nebo jiné měny, vždy se zaplatí o jen nerostnýmu surovinami, obdělávatelnou půdou kvalitou vody, rozmanitosti přírody atd.

Diskuze s plným břichem a v teple (sám tak žiju) o tom kam se mají dát finance je až drzá vzhledem k tomu že ten kdo to vydává není vlastník a spíše to inklinuje k rabování.

Radši budu naivní jako švédská Greta než hlupák co žijě 80 let a budˇ poslouchá lobisty nebo své hloupé ego, korupcí vyvolení politici v ČR a ve světě.

Propojení vědy a filozofie je vidět u zástupců akademické sféry a také u duchovních světů.
Apel těchto představitelů duchovního pohledu na svět je nutný. Lidská rodina a její přátelé jsou svázáni více altruistickými vazbami než čistě prospěšnými vazbami jedince. Přenést tento pohled a vnímání světa v planetárním měřítku povede minimálně k pochopení propojení jedince (tím také polečnosti) a prostředí na kterém je závislý a navzájem se formují. Dalším efektem je důsledná ochrana přírody, ne k vůli hmotě, ale pro prostý fakt že nebude ničit co mám rád a co ho v konečné podobě živý a může jedince a společnost i eliminovat.

Samozřejmě takový náhled na propojení přírody a lidí je mimo koncepci určitého typu vlády. Takový typ vlády je omezený jak svými představiteli (soubor idiotů) tak lidmi co volí tento systém (neinformovaní). V případě že je to svobodná - informovaná volba tak je to pořádku.

Nebudu si doma ke stromu lít motorový olej a raději udělejme cokoliv co elity (asi ne ty politické) vědecké, duchovní, přírodní národy doporučí. Je třeba tato změna v myšlení a provedení, může to být i zajímavé a poskytne to určitě další technologické možnosti a více porozumění mezi obyvateli země.

Reálně ničíme svůj svět a priorita je ho chránit. Ať už pro to uděláme maximu nebo nic, tak příroda si najde jiný druh co ji bude respektovat. To že tu lidé existují a zatím jsou hájeni je možnost jak dokázat širšímu pojetí života že by nás mohl chránit zde dál.

Děkuji

S pozdravem

dm

Odpovědět


Re: mac

Richard Vacek,2020-01-03 12:57:07

No a pokud se podívate z ještě vyššího nadhledu, tak zjistíte, že spousta surovin není nic jiného, než odpad, který ta naše matička země a její obyvatelé po sobě neuklidili. A teprve člověk si vyhrnul rukávy a tento starý svinčík uklízí.
Ropa a uhlí jsou nezetlelé zbytky rostlin/živočichů - teprve člověk je z přírody odstraňuje a uhlík vrací tam, kde dříve byl - tedy do atmosféry.
Guáno - to jsou výkaly mořských ptáků, které nám též nechala země na krku. A opět teprve člověk je těží a vrací zpět do oběhu.
Vápenec - to jsou usazené schránky mořských tvorů. Též si s nimi země nevěděla rady a tak je odložila, až se najde někdo jiný a uklidí je. A opět to dělá člověk.
Máme toho ještě hodně na práci, než to tady všechno uklidíme a vrátíme tam, kam to patří.

Odpovědět


Re: Re: mac

David Mikolasek,2020-01-04 23:00:03

To je možná v uvažování človíčka pravda, ale za odpad to prohlašujete Vy a obávám se že Vy ani já nemáme dost znalostí těchto systémů a jejich provázanosti, když jako savci žijeme 100 let, prohlašovat co je a není odpad.

Ovšem člověk má nyní možnost ukázat co chce dělat a dělá to, ve své omezené časové linii.
Mohl raději dělat méně, ale to více prezizně a srdcem.

Trošku nadnesené říci že to uklidíme:) nikdo nás o to přeci neprosí, nebo ano?

Příroda trpí aktivitami lidí, nejde o úklid ale o skutečné ničení si "vlastního" prostředí které je pro náš "snad další úklid" nutné. Pokud se podíváme na zbytky země po težbě na zpracování hornin a separaci drahých kovů nebo průmysl obecně (voda ve světových měřítcích a život v ní jako globální měřítko stavu planety) tak mi to v lepším případě nepřipadá jako úklid, ale devastace.

Ale pokud to člověk nevidí je jen otázka času skutečného úklidu, ale asi po nás:)

Rád bych abychom si řekli co je a není nutné, lidské bytosti stačí poměrně málo a to co jako společnost se snažíme dostat není v kapacitách omezené nabídky planety Země.

Radši ji chraňme od malých kroků až po rozhodnutí světových vlád ať si i za pár let můžeme psát a obdivovat se lidskému umu jak ve vývoji tak i v odvaze prosazovat protekci planety a živých forem.

Odpovědět

Lidstvo má jenom jediný problém

Jan Novák9,2020-01-03 12:19:25

A tím je přelidnění. Všechny ostatní problémy jsou jenom následky přelidnění. Který problém zůstane pokud by počet obyvatel klesl pod 1 miliardu?
Západní společnost to řeší poklesem porodnosti takže se počet obyvatel přirozeně dostane na udržitelnou úroveň. Teď už jenom přimět ostatní etnika k omezení porodnosti nebo je izolovat od civilizace aby se jejich počet reguloval přírodními způsoby pokud toho nejsou schopní vědomě.
Za všechno můžou ti zatracení běloši. Vyvážejí lékařskou péči a hygienu lidem kteří si s nárůstem průměrné doby dožití nedokážou poradit omezením porodnosti. Ti se těm zatraceným bělochům pomstí zničením jejich civilizace a všechno bude zase v rovnováze :-)
Jenom číňani na tom vydělají.

Odpovědět


Re: Lidstvo má jenom jediný problém

Mintaka Earthian,2020-01-04 12:12:32

Mýtus o přelidnění je stále zažraný...
http://www.osel.cz/6864-populacni-bomba-byla-zneskodnena.html

Odpovědět


Re: Re: Lidstvo má jenom jediný problém

Marcel Koníček,2020-01-04 21:03:19

Přesně, hlavně když v současnosti roste populace hlavně díky prodlužování dožití.

Odpovědět

Obdivuhodné

Roman Salátek,2020-01-03 07:34:26

Krásná ukázka neschopnosti vystoupit ze stereotypu myšlení. Vršit "fakta" a snažit se obhájit staré ideje. Je to paradox, vzdělání je velmi důležité, ale zároveň vede k pohodlnosti, papouškovat co jsme se naučili. Kdokoliv přišel s novou myšlenkou musel vystoupit ze stereotypu a podíval se na věc nově, jinak než kdokoliv předním. Nic jiného bych od "slavných" ekonomů nečekal. Vždyť tento styl myšlení nás do těchto problémů dostal. Na problém se díváte pomocí velmi nedokonalého nástroje vymyšleného lidmi, který plodí takové věci jako že fotbalista "stojí" stovky miliónů a zdravotní sestra bere almužnu, "celebrita" má víc než zkušený lékař, atd. Tento nástroj, stojící na hlavní myšlence, že sobecký zájem jednotlivce přinese blahobyt celé společnosti, že dokážeme něco nechutného obrátit ve svůj prospěch, že to takzvaně "přečůráme" a pak se divíme, že politici myslí jen na sebe, když to přeci děláme všichni. Slušnost, solidarita, to že jsme na jedné lodi, by zároveň vyřešilo většinu těch věcí, které jste tady uvedl, ale to se v těch excelovských tabulkách nenajde.

Odpovědět


Re: Obdivuhodné

David Oplatek,2020-01-03 08:10:28

Kapitalismus odrazi prirozeny naturel cloveka. Neidealizuje si ho jako vsechny zrudne socialisticke rezimy (rozumej vsechny). Je tak dobry a funkcni, jako clovek sam. Osobne ho obdivuju.

Pokud sestra bere 25k hrubeho a vymastena selebrita pul mice, je neco spatne ve ve spolecnosti, ale ne v kapitalismu.

Odpovědět


Re: Re: Obdivuhodné

Roman Salátek,2020-01-03 08:47:02

Je otázka zda je to problém společnosti, nebo systému. Trochu mi to připadá jako co bylo dříve vejce nebo slepice. Dokud bylo co zabírat, kam se šířit, co drancovat, co vše zadlužit tak problémy nebyly vidět. Nastavení celého systému je katastrofální a to že máte zatím plnou ledničku ještě neznamená, že je to v pořádku. Jestliže nebudeme schopni rozumě řešit tento problém, tak tím vytváříme právě prostor pro nebezpečné zkratkovité řešení. Situace si vynutí změnu, je otázka jestli jsme schopni najít řeší, nebo to "udělá" někdo za nás.

Odpovědět


Re: Re: Re: Obdivuhodné

David Oplatek,2020-01-03 10:58:39

Každý musí začít sám u sebe. Většina lidí si žije nad poměry, protože může - v tom je zakopaný pes. Ona to nechce řešit, protože to je ta snadnější cesta, i když je dlouhodobě prodělečná. Co ale s tím? Dotaz na sociální psychology.

Ale i kapitalismus má své problémy. Monopol, oligopol, tacitní koluzi, rozhodovací paralýzu spotřebitele atd. To jen, aby bylo jasno - nepokládám ho za svatý grál. Ale jejich regulace zase přerostla v socialismus, protože je to ta snadnější cesta (viz odstavec výše). Oklikou jsme se dostali zpět do místa, ze kterého jsme se zděšením utekli.

Zajímalo by mě, zda se tímhle problémem vůbec sociální psychologové zabývali a zabývají a zda na to tedy existuje literatura. Nepodařilo se mi nic dohledat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Obdivuhodné

Pavel Hudecek,2020-01-03 20:23:25

Zajímavý je jeden už poměrně letitý experiment na toto téma. Závěry poměrně děsivé. Hledejte "myší ráj". (najdete ovšem i mnoho bláznivých komentářů)

Odpovědět


Re: Obdivuhodné

Miloslav Pouzar,2020-01-03 09:17:03

Pokud jste např. nositele Nobelovy ceny za udělené propojení klimatických a makroekonomických modelů Williama Nordhause schopen považovat za stereotypního myslitele, tak to jsou vaše nároky na novost přístupu skutečně revoluční. Jinak píšete, že nás podobný styl myšlení dostal do "těchto problémů" - nevím o jaké problémy máte přesně na mysli, ale každý problém se dá popisovat kvalitativně (např. extrémní zvýšení hladiny oceánů), nebo kvantitativně (např. zvýšení hladiny oceánů o 5, 10, 100,.... cm). Stejně tak následky - kvalitativně (např. extrémní škody) nebo kvantitativně (např. škody v rozsahu 0,04 % HDP) - pokud mi v "klimatické debatě" něco chybí, jsou to právě údaje o nákladech a výnosech jednotlivých opatření (prevence následků globálních změn klimatu je vlastně pojištění a pokud pojistná částka překročí hodnotu pojišťované věci, není placení takového pojištění z pohledu pojištěnce úplně racionálním krokem). Jestliže tedy Lomborg, potažmo Nordhaus přinesli do debaty o klimatu něco nesterotypního (něco, co stereotypní myslitelé klimatického hlavního proudu zásadně nedělají), pak je to právě debata o nákladech a výnosech....

Odpovědět


Re: Re: Obdivuhodné

Roman Salátek,2020-01-03 09:44:51

V přírodě neexistuje nic jako náklady a výnosy. Proto to hluboké nepochopení, snažíte se vnutit světu jak má fungovat, ale život si půjde svou cestou, nebude se nám podřizovat. Jestliže se nějaká hypotéza rozchází s pozorovanými daty je odvrhnuta, jen tady se pořád pomocí různých kliček daří držet starý pohled na svět. Už je ten nesmysl neustálého růstu, kdo toto může obhajovat a přitom tvrdit, že je racionální? Neustále roste jen rakovina. Je mi úplně jedno kolik titulů a cen kdo má, naše děti a jejich děti to určitě "ocení". Jak chcete zohlednit slušnost, odpovědnost, vyváženost. Je tu jen jedna planeta a jsme všude, budeme se muset naučit spolupracovat - se sobeckým přístupem - to je výzva.

Odpovědět


Re: Re: Re: Obdivuhodné

Miloslav Pouzar,2020-01-03 10:06:27

Pokládáte si někdy otázku proč? Např. - proč je představa neomezeného růstu iracionální...aha..protože existuje nějaký vztah mezi energetickými a materiálními náklady a výnosy...skvěle...a teď ještě jedna ošklivá klička, která pomáhá udržet starý (na staré dobré termodynamice založený) pohled na svět....pokud není možný neomezený růst, také nejsou možné neomezené náklady např. na sociální či environmentální programy (to je jen druhá strana mince toho samého principu) - no a to je právě výchozí myšlenka celého textu...no a teď když už si rozumíme, můžeme klidně začít spolupracovat :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Obdivuhodné

Roman Salátek,2020-01-03 12:43:56

Rozumný člověk by svůj dům nerozebíral jen proto,aby měl cihly na stavbu garáže. A co zatím děláme? Místo zastavení iracionálního počínání, tak hledáme způsob, jak ty stěny podepřít, aby to běželo co nejdéle. Hradit "enviromentální programy" z nekonečného růstu - to je fakt argument. Máme v lodi díru a ještě napneme všechny naše zdroje abychom ji zvětšili. To je řešení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Obdivuhodné

Miloslav Pouzar,2020-01-03 12:51:07

Zůstanu-li u Vašeho příměru - někdo Vám řekl, že máte v lodi díru a že řešením je zbavit loď motoru, aby se odlehčila. Vy mu věříte natolik, že to fakt jdete udělat, protože to je podle Vás racionální - no a člověka, který říká využijme energii pohonu lodi k napájení svářečky a díru zalátejme označujete za tmáře....popravdě nechtěl bych být s Vámi na jedné lodi v případě hrozící katastrofy....

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obdivuhodné

Roman Salátek,2020-01-03 15:00:31

Ach ty příměry.

Odpovědět


Re: Re: Re: Obdivuhodné

Marek Hrabčák,2020-01-03 14:47:23

"V přírodě neexistuje nic jako náklady a výnosy"

A môžte mi vysvetliť, prečo napr. gepard niekedy prestane loviť antilopu a nechá ju utiecť ? To ho zrazu prešiel hlad ? Alebo príliš "chudá" ? Celá Príroda funguje na známo EROI = náklady/výnosy.

"Už je ten nesmysl neustálého růstu, kdo toto může obhajovat a přitom tvrdit, že je racionální?"

- skúste napr. L. Kováča - KONEC LIDSKE EVOLUCE. Apropo - teória o rozpínaní Vesmíru už neplatí ?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Obdivuhodné

Roman Salátek,2020-01-03 14:59:16

Určitě si gepard sedí v buši a počítá růst HDP. Teorie rozpínání vesmíru, to myslíte nekonečný růst jako přírodní zákon? To už je zoufalství.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Obdivuhodné

František Dobrota,2020-01-05 15:50:46

Komu není shůry dáno...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Obdivuhodné

Viktor Šedivý,2020-01-05 22:32:07

Gepard dělá to, čemu říkáme kvalifikovaný odhad.

Člověk ho dělá také a pak si jde pro jistotu spočítat ten vliv na HDP, jestli se moc nesekl.

Odpovědět


Re: Obdivuhodné

Mojmir Kosco,2020-01-03 09:56:56

Asi nejhlubsi problem ekonomiclky je skutecne v tom ze je schopna ocenit financne vztahy pouze v ramci lidske spolecnosti. Zakonitosti v ramci zive prirody jsou spis o uzavrenych koloběhu .

Odpovědět


Re: Obdivuhodné

Richard Vacek,2020-01-03 17:28:51

Všichni víme, kam vedl kolektivismus. Příčinou bylo, že nepočítal s člověkem, jaký je, ale že vyžadoval člověka jiného - a takový se ještě nenarodil.
To individualismus nás dostal tam, kde jsme - na vrchol civilizace. Alternativní společnosti zaostávaly, nebyly schopny stimulovat člověka. Podívejte se po světě.

Odpovědět


Re: Re: Obdivuhodné

Roman Salátek,2020-01-03 21:15:56

Jako kdyby se dnes nedělalo z lidí stádo. Stačí se podívat na Zemana, jak to perfektně funguje. Nechápu kde je souvislost mezi zodpovědností za budoucnost, soužitím společnosti a kolektivismem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Obdivuhodné

Richard Vacek,2020-01-05 09:04:02

Ale vždyť přece sám kritizujete "sobecký zájem jednotlivce". Přitom právě díky tomu sobeckému zájmu jednotlivce mít se lépe vděčíme za to, že žijeme v nejvyspělejší části světa.
Ono totiž neplatí, že uspokojováním svého sobeckého zájmu musíme někoho jiného poškozovat. Obvykle je to právě naopak. Uspokojováním svých zájmů zároveň pomáhám i ostatním.
A kde se pokusili to nahradit zájmem společnosti, tak přišel úpadek. Protože snaha o uspokojování zájmů společnosti vede často k potlačování zájmů jednotlivců.

Odpovědět

Jak casto

Mojmir Kosco,2020-01-02 21:24:05

Se ekonomove pletou netrefi nebo odhadnou spatne?

Odpovědět


Re: Jak casto

Pavel Hudecek,2020-01-02 21:37:16

Nepochybně méně často než aktivisti papouškující naučená hesla:-)

Odpovědět


Re: Re: Jak casto

Mojmir Kosco,2020-01-03 07:00:11

Kteří? betonova lobby?

Odpovědět


Re: Re: Re: Jak casto

Pavel Hudecek,2020-01-03 13:39:02

Jojo, ekoaktivisty betonová lobby miluje. Na větrníky se spotřebuje řádově víc betonu a oceli, než na jaderky. A nejsou tak vysoké kvalitativní nároky a intenzivní kontrola kvality. Co víc si přát:-)

Odpovědět


Re: Jak casto

Otakar Ištvánfy,2020-01-03 01:07:46

Myslím, že chyba bude skôr vo vstupoch, s ktorými pracujú, než v ich výpočtoch.

Odpovědět


Re: Jak casto

Mojmir Kosco,2020-01-03 07:09:46

Například zde v článku vůbec nezminuji jeden z nejvynosnejsich směru to je podpora vzdělání. Rovnez tam je rozpor .Za uplynulych 15 let nevetsi rozvojovou pomoc obdrzel afganistan a to cca 23% celosvetove .no nevim zda to pomohlo.

Odpovědět


Re: Re: Jak casto

Miloslav Pouzar,2020-01-03 09:20:16

Máte pravdu - v článku jsem podporu vědy a vzdělání nezmínil, pokud se ale podíváte na odkazovaná videa, uvidíte, že Lomborg tuto věc opakovaně zmiňuje jako jednu z nejvíce smysluplných investic....

Odpovědět


Re: Re: Re: Jak casto

Florian Stanislav,2020-01-03 10:28:05

Četl jsem jako mnozí Lomborga před 15 lety. Byl to ekonom statistik, vycházel z oficiálních dat vědeckých a mezinárodních institucí. Hlavní závěr byl, že není efektní investovat do boje proti globální změně klimatu. Mnohonásobně účinnější pro rozvoj civilizace je investovat do ochrany místní. Jako prioritu měl i podporu zdravotních a vzdělávacích programů.
Můj názor: Těžko lze udělat jednoznačné číselné srovnání efektivnosti investic do boje proti globálním změnám ve srovnání s místními investicemi, když nikdo není schopen rozhodnout ani to, jak se do 2100 zvedne hladina moře. IPCC předpokládá nárůst hladiny oceánů v rozpětí 52–98 cm. Z toho plynou velmi odlišné odhady počtu lidí ohrožených tímto vzestupem hladiny moře a nákladů na jejich ochranu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jak casto

Miloslav Pouzar,2020-01-03 10:32:39

V případě nejistoty tohoto typu se obvykle pracuje s tzv. nejhorším možným scénářem (the worst case scenario) - podle toho, jak tomu rozumím, tomuto scénáři odpovídají zhruba ty 4% globálního HDP...

Odpovědět


Re: Re: Jak casto

Jan Novák9,2020-01-03 12:35:51

Talibán přece musí za něco kupovat zbraně. Pokud Afghánistán obdržel 23% světové pomoci, tak by dnes měl být každý Afghánec milionář a měla by to být jedna z nejvyspělejších zemí. Pokud není, něco je špatně a všechny ty peníze byly investovány do terorismu a pěstování drog místo pomoci. Můj názor je že dokud budou v zemi nějací Afghánci je naprosto kontraproduktivní investovat tam jakékoli peníze. Situace se tím jenom zhorší.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace