Polostínové zatmění Měsíce 10. 1. 2020 kolem 20:10 h  
Nepříliš nápadný úkaz by měl být v případě slušného počasí vidět v pátek 10. ledna asi tak od 19:30 až 19:50 do 20:30 až 20:50. Za podívání nicméně stojí.

Hned druhý lednový pátek je pro nás připraveno menší kosmické divadlo v podobě polostínového zatmění Měsíce. Nepůjde o nijak nápadný úkaz, ale vidět by to být mělo, pokud bude počasí milostivo, ať už pouhýma očima nebo triedrem. A vzhledem k tomu, že se to koná v podvečer, tak na to upozorňuju. Napřed se pokusím o osvětu, pokud někomu není jasné, co to polostínové zatmění je.

 

Diagram zemského polostínu (vlevo) a plného stínu (vpravo). Iluminace z pozdního 13. století. Getty center (California). Kredit: JgFRcI7gLXKP2Q at Google Cultural Institute via Wikimedia Commons.
Diagram zemského polostínu (vlevo) a plného stínu (vpravo). Iluminace z pozdního 13. století. Getty center (California). Kredit: JgFRcI7gLXKP2Q at Google Cultural Institute via Wikimedia Commons.

Polostínové zatmění Měsíce

Zatmění Slunce mohou být částečná, úplná nebo prstencová. Prstencové je vlastně verzí úplného zatmění, když Měsíc je v okolí apogea, tedy ve vzdálenější části své eliptické dráhy kolem Země, takže jeho stín nestačí k zakrytí celého zdánlivého disku Slunce.

Zatmění Měsíce mohou být částečná, úplná, nebo jenom polostínová. Spíš by bylo lepší říkat, že zatmění Měsíce mohou být polostínová nebo plným stínem Země, a ta druhá z nich mohou být částečná nebo úplná.


Zvláštnost je daná tím, že Země je při pohledu z Měsíce úhlově výrazně větší než Slunce, ale na kilometry je Slunce mnohem větší než Země. Při každém zatmění Měsíce plným stínem Země, ať už částečném nebo úplném, proto nejprve nastává polostínové zatmění Měsíce a nakonec úkaz opět dobíhá jako polostínové zatmění. Vzhledem k tomu, že Země naštěstí má atmosféru, tak hranice jejího plného stínu nejsou ostré. Přechod mezi výraznější fází polostínového zatmění a začátkem částečného zatmění Měsíce je skoro plynulý. Vždyť i při úplném zatmění Měsíc většinou nezmizí, ale vidíme jej jako temně rudý až hnědý (podobně i zatměnou část při částečném zatmění plným stínem), protože se tam dostává sluneční světlo lomené zemskou atmosférou. Míra temnosti nebo světlosti a také barevnost zatmění Měsíce vypovídá o stavu vyšších vrstev atmosféry Země. Například poslední částečné zatmění Měsíce 16. 7. 2019 bylo hodně temné, takže z míst, kde se obloha nasvícená pouličním osvětlením kombinovala s průhlednou oblačností (jako třeba v Praze), byl vidět jen nezatměný srpek Měsíce, o temnou barevnost zemského stínu jsme přišli. Nevím, nakolik za to můžou nějaké sopky, saharský prach, hluboké minimum sluneční činnosti nebo něco jiného.

Scéna z Apokalypsy: Čtvrtý anděl troubí, 13. století. Pokud by zatmělé Slunce a zatměný Měsíc stály takhle vedle sebe, tak už by to možná byla ta Apokalypsa. Kredit: British Library via Wikimedia Commons.
Scéna z Apokalypsy: Čtvrtý anděl troubí, 13. století. Pokud by zatmělé Slunce a zatměný Měsíc stály takhle vedle sebe, tak už by to možná byla ta Apokalypsa. Kredit: British Library via Wikimedia Commons.

Záludnosti polostínu se dají vysvětli i takhle: Při polostínovém zatmění není žádná část Měsíce zcela zastíněna Zemí, takže pozorovatelé na Měsíci by viděli částečné zatmění Slunce; nejprve jen z části měsíčního povrchu, pak ze všech jeho míst. Při částečném zatmění Měsíce je část měsíčního povrchu zcela zastíněna Zemí, pozorovatelé z těchto míst by viděli úplné zatmění Slunce. Při úplném zatmění je celý Měsíc zcela zastíněn Zemí, pozorovatelé na všech místech měsíčního povrchu by viděli úplné zatmění Slunce.

 

Zatmění 10. ledna 2020

Polostínová zatmění Měsíce jsou samozřejmě častější než jiná, ale při části z nich si mírného potemnění Měsíce povšimne jen přesná fotometrie. Pokud je však Měsíc v polostínu tak, že je z jedné strany nepříliš daleko od oblasti plného stínu, pak je mírné potemnění jednoho okraje Měsíce dobře vidět. (Na těchto místech Měsíce se už částečné zatmění Slunce blíží úplnému.) Právě to je naštěstí případ nejbližšího zatmění.

Polostínové zatmění tentokrát potrvá přibližně 4 hodiny, avšak pouze jeho střední část, desítky minut kolem 20:10, by měla být patrná jako mírné potemnění jižního okraje Měsíce, který tou dobou bude nad východním až spíše jihovýchodním obzorem.

Je otázka, zda je i při polostínovém zatmění nutno činit všechna ta opatření, které pro případ zatmění Měsíce doporučoval Plútarchos, viz článek Mnoho podob Luny a jak se chovat při zatmění Měsíce. Nejspíš to striktně zapotřebí není, leč dobročinnosti se meze nekladou – a jistota je sichr.

Další údaje o tomto zatmění jsou v článku Petra Horálka, na který odkazuji níže.

 

Literatura

Polostínové zatmění Měsíce 10. ledna 2020

www.astro.cz

Datum: 07.01.2020
Tisk článku

Tajemná zatmění - Horálek Petr
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 297 Kč
Tajemná zatmění
Horálek Petr
Související články:

Přechod Merkuru před Sluncem v pondělí 11. 11. od 13:35     Autor: Zdeněk Kratochvíl (08.11.2019)
Mikuláš ztratil plášť     Autor: Zdeněk Kratochvíl (04.12.2019)
Půjdem spolu do Betléma?     Autor: Zdeněk Kratochvíl (18.12.2019)



Diskuze:

Zatmění u starých civilizací

Tomáš Novák,2020-01-08 09:48:19

Dovedu si představit, že úplné zatmění Slunce příslušníky dávných civilizací tak vyděsilo, že neváhali obsidiánovými noži vyřezávat srdce z těla ještě žijících obětí, aby si usmířili Kukulkána a další božstva - konkrétně srdce nebohých "květinových otroků" mezi Aztéky nebo dokonce dětských obětí. Ještě, že už máme vědeckou astronomii a civilizace ve většině světa pokročila...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace